Kikinda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kikinda
Town hall, Kikinda, Serbia (2004).jpg
Kikinda – znak
znak
Kikinda – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška73 m n. m.
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Kikinda
Kikinda
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha782 km²
Počet obyvatel38 065 (2011)
Hustota zalidnění48,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kikinda.rs
Telefonní předvolba0230
PSČ23300
Označení vozidelKI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kikinda (srbsky: Кикинда, maďarsky: Nagykikinda) je město v srbské autonomní oblasti Vojvodina. Je správním centrem Severobanátského okruhu. V roce 2002 ve městě žilo 67 002 obyvatel, z toho 74,67 % Srbů a 12,61 % Maďarů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města pochází z maďarštiny, v nejstarší dochované podobě znělo Kokenyd, do současné maďarštiny přepsán jako Kökénd. Etymologicky není původ jména Kikinda zcela jasný. Předpokládá se, že název pochází ze dvou slov, maďarského Kökény (trnka). Až do roku 1947 bylo město známé jako Velika Kikinda (v maďarštině se tato podoba názvu užívá dodnes). Odlišovala se tím od Kikindy malé (dnes srbsky Башанд, Bašand), obce, která se nachází o několik kilometrů jižněji.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě pochází z roku 1432. Srbské osídlení v tomto kraji začalo přibývat v polovině 18. století. V dalších vlnách se zde usadili v závěru 18. století a ve století devatenáctém. V roce 1893 získala statut svobodného královského města. Tehdy zde žilo 22 tisíc obyvatel. V roce 1876 byla tehdejší obec připojena k Torontálské župě (maďarsky Torontál vármegye).

Ekonomický a hospodářský rozvoj zažila (stejně jako celá Vojvodina) v krátkém období až do vypuknutí první světové války. Původní typickou jihouherskou obec začaly ve středu města doplňovat městské domy, které narušily kontinuitu původních přízemních budov, typických pro místní venkov. Po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se nicméně město našlo v blízkosti s hranicí s nově rozšířeným Rumunskem a zmenšeným Maďarskem. Došlo k zpřetrhání řady dlouhaletých vazeb. Během druhé světové války nebyla připojena k Maďarsku, neboť region Banátu jako sporný mezi Srbskem, Rumunskem a Maďarskem nakonec Srbsku zůstal. Dne 6. října 1944 bylo město osvobozeno. Nacházel se zde zajatecký tábor, kde panovaly kruté podmínky[zdroj?] k válečným zajatcům z řad německé a maďarské armády.

Na konci války měla Kikinda cca 28 tisíc obyvatel.

V roce 1946 byla v Kikindě založena místní pobočka srbského Národního muzea.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kikinda je obklopena rovinami Panonské nížiny a proto je dominantní ekonomickou činností pro město i okolí zemědělství. 598,17 km2 z rozlohy města tvoří orná půda. Ročně se vyprodukuje okolo 60 tisíc tunl obilí, 114 tisíc tun slunečnicových semen apod. Rozsáhlé je i pěstování ovoce a zeleniny.

Dalším významným zaměstnavatelem v Kikindě je společnost Naftagas, která se věnuje těžbě ropy a výrobě ropných derivátů. Rovněž zde stojí závody na zpracování kovů, výrobu nástrojů apod. Dříve se zde nacházela také slévárna (srbsky Livnica Kikinda) a průmyslový podnik IDA-Opel (který později odkoupila slovinská společnosti Cimos Koper), závod na výrobu střešních krytin a cihel.

Kultura a kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Jednou z místních významných kulturních památek je mlýn suvača, který byl postaven v závěru 19. století a fungoval za pomoci koňské síly. Na jižním okraji města se nachází pravoslavný klášter Svaté Trojice.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí celkem osm základních škol a čtyři školy střední, z nichž jedna je gymnázium.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]