Vranje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vranje
Врање

Pohled na město
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ
Stát Srbsko Srbsko
okruh Pčinjský okruh
Vranje
Red pog.svg
Vranje
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 55 138 (2011)
Správa
Starosta Zoran Antić (SPS)
Oficiální web www.vranje.org.rs
Telefonní předvolba +381 17
PSČ 17000
Označení vozidel VR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vranje (v srbské cyrilici Врање) je město na samém jihu Srbska. Podle sčítání lidu z roku 2011 mělo 54 456 obyvatel. Je regionálním centrem (hlavní město Pčinjského okruhu). Z Vranje například pocházel srbský spisovatel Borisav Stanković.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městu pochází z roku 1093. V roce 1455 bylo, spolu s celým okolím, obsazeno tureckými vojsky. V dobách vrcholného středověku se jednalo o křižovatku cest mezi Srbskem, Makedonií a Bulharskem, klíčové místo na moravsko - vardarské spojnici. Vyráběly se zde především zbraně a železné předměty. Roku 1878 bylo město osvobozeno od turecké nadvlády. Dodnes se zde však (stejně jako v celém jižním a východním Srbsku) dochovala celá řada tureckých památek. Město těžce strádalo během balkánských válek i první světové války. 9. dubna 1941 Vranje obsadili němečtí fašisté a po několika týdnech ho přenechali Bulharům. Po druhé světové válce zde byl rozvíjen textilní, obuvní a zpracovatelský průmysl.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Až do poloviny 20. století bylo Vranje městem, kde se většina obyvatel věnovala především řemeslu. S počátkem budování průmyslu v 60. letech řada tradičních řemesel zaikla. Bylo vybudováno několik továren; na výrobu cigaret (DIV), SIMPO, Textilní továrna Koštana, bavlněný kombinát Jumko, Alfa Plam, SZP Zavarivač Vranje. Počet zaměstnanců ve městě vzrostl z 1525 v roce 1961 na 4 374 v roce 1971 a 32 758 v roce 1998. V závěru 20. století došlo vzhledem k problematické hospodářské situaci země k postupnému krachu jednotlivých továren. Textilní průmysl se ukázal být nekonkurenceschopný ve srování s dováženým zbožím. Nezaměstnanost ve Vranji patří k jedním z nejvyšších v celém Srbsku.[zdroj?]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]