Vranje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vranje
Врање

Pohled na město
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ
Stát Srbsko Srbsko
okruh Pčinjský okruh
Vranje
Vranje
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 55 138 (2011)
Správa
Starosta Zoran Antić (SPS)
Oficiální web www.vranje.org.rs
Telefonní předvolba +381 17
PSČ 17000
Označení vozidel VR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vranje (v srbské cyrilici Врање) je město na samém jihu Srbska. Podle sčítání lidu z roku 2011 mělo 54 456 obyvatel. Je regionálním centrem (hlavní město Pčinjského okruhu). Z Vranje například pocházel srbský spisovatel Borisav Stanković nebo Justin Popović.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městu pochází z roku 1093. Město nejspíše vzniklo na místě římské osady Anausarumom.[1]

V roce 1455 bylo, spolu s celým okolím, obsazeno tureckými vojsky. V dobách vrcholného středověku se jednalo o křižovatku cest mezi Srbskem, Makedonií a Bulharskem, klíčové místo na moravskovardarské spojnici. Vyráběly se zde především zbraně a železné předměty.

Dle cestopisu Benedikta Kuprešiće z roku 1530 tvořilo město Vranje pevnost a malá osada v jejím okolí. Pevnost představoval dnešní hrad Markovo Kale a zbytek sídla pak tvořilo jeho podhradí, ze kterého se postupně vyvíjela nejstarší část dnešního města. V téže době bylo město centrem vlastní náchie. Nacházelo se zde 35 muslimských a 33 křesťanských domů.

Díky významné poloze na hlavní spojnici dnešního Srbska se zbytkem Osmanské říše přilákalo město pozornost řady osob z Osmanské říše. Usazovali se zde tak kolonisté a město se postupně rozšiřovalo. Vznikla zde řada mešit a turecké lázně. Místní obchodníci vyměňovali zboží se zbytkem celé Osmanské říše a běžně ovládali arabštinu a turečtinu.

Dochovaná stavba z doby existence Osmanské říše – Pašův konak, která dnes slouží jako budova muzea.

V roce 16891690 bylo město okupováno rakouskými vojsky v závěru tzv. Velké turecké války. Po skončení konfliktu řada místního pravoslavného obyvatelstva odešla dále na sever v rámci tzv. Stěhování Srbů.

V roce 1844 zde vypuklo tzv. Ašaratské povstání místního tureckého obyvatelstva, které odmítalo reformy, rozhodované vládou (Vysokou portou) v Istanbulu. Tyto reformy měly zlepšit postavení pravoslavného (srbského) obyvatelstva. Výsledkem protestů byl hněv místních Turků vůči křesťanské populaci a jeho ostrakizace.

Roku 1878 bylo město osvobozeno od turecké nadvlády. Dle prvního srbského sčítání lidu mělo Vranje 8291 obyvatel a 1803 domů.[1] Na počátku 20. století dosahoval počet obyvatel již hodnoty okolo dvaceti tisíc. Nacházel se zde i konzulát Osmanské říše. Z Vranje byly často vysílány skupiny četniků na území dnešní Republiky Makedonie, kde podnikali výpravy proti tamním Turkům.

V roce 1883 získalo město první urbanistický plán. O tři roky později byla do města zavedena ze severu (z Niše) i železniční trať. V roce 1889 pak byla prodloužena do Skopje.

Dne 4. dubna 1904 město postihlo zemětřesení, které si vyžádalo velké materiální škody. Z celkových 2043 tehdejších budov bylo zničeno nebo vážně poškozeno 891 z nich, což představovalo celkem 38,7 % všech staveb. Nebyly žádné oběti na životech a pouze dva zranění.

V roce 1919 byl ve Vranji ustanoven první fotbalový klub s názvem Jedinstvo (Jednota) a následně i druhý s názvem Sloga. Po druhé světové válce se názvy obou klubů změnily na Hajduk a Građanski. V roce 1920 byla do Vranje zavedena elektřina.[1]

Dodnes se zde však (stejně jako v celém jižním a východním Srbsku) dochovala celá řada tureckých památek (např. Pašinov konak, Markovo kale apod). Město těžce strádalo během balkánských válek i první světové války. 9. dubna 1941 Vranje obsadili němečtí nacisté a po několika týdnech ho přenechali Bulharům. Během okupace docházelo ve Vranje k řadě perzekucí místního obyvatelstva; několik set lidí bylo za čtyři válečná léta zabito a několik tisíc uvězněno.[zdroj?] Město bylo osvobozeno dne 7. září 1944. Po druhé světové válce zde byl rozvíjen textilní, obuvní a zpracovatelský průmysl.

V roce 1951 město mírně poničilo zemětřesení. Roku 1979 bylo město administrativně sloučeno s řadou dalších obcí ve svém okolí.[2]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Historická budova továrny na zpracování tabáku.

Až do poloviny 20. století bylo Vranje městem, kde se většina obyvatel věnovala především řemeslu. S počátkem budování průmyslu v 60. letech řada tradičních řemesel zanikla. Bylo vybudováno několik továren; na výrobu cigaret (DIV), SIMPO, Textilní továrna Koštana, bavlněný kombinát Jumko, Alfa Plam, SZP Zavarivač Vranje. Počet zaměstnanců ve městě vzrostl z 1525 v roce 1961 na 4 374 v roce 1971 a 32 758 v roce 1998. V závěru 20. století došlo vzhledem k problematické hospodářské situaci země k postupnému krachu jednotlivých továren. Textilní průmysl se ukázal být nekonkurenceschopný ve srovnání s dováženým zbožím. Nezaměstnanost ve Vranji patří k jedním z nejvyšších v celém Srbsku.[zdroj?]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 bylo na území města Vranje evidvoáno 10 832 studentů základních škol a 4 948 studentů středních škol. Vedle běžných základních a středních škol se zde nacházejí i dvě školy se speciální výukou, a to hudební škola Stevana Mokranjce a Škola pro základní a střední vzdělávání Vule Antiće. Nachází se zde také jedna vyšší odborná škola a tři fakulty vysoké školy z jiného města.

V roce 1999 mělo město pět středních škol a šest základních škol. V současné době má Vranje 15 základních a 8 středních škol.[2]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

References[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd : Stručna knjiga, 2000. Kapitola Novi Beograd, s. 370. (srbština)  
  2. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd : Stručna knjiga, 2000. Kapitola Novi Beograd, s. 371. (srbština)  
  3. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd : Stručna knjiga, 2000. Kapitola Novi Beograd, s. 372. (srbština)  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Историја Врања na srbské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]