Sremska Mitrovica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sremska Mitrovica
Сремска Митровица / Sremska Mitrovica
Centrum města
Centrum města
Sremska Mitrovica – znak
znak
Poloha
Souřadnice 44°58′47″ s. š., 19°36′35″ v. d.
Stát Srbsko Srbsko
autonomní oblast VojvodinaVojvodina Vojvodina
okruh Sremský okruh
Sremska Mitrovica
Red pog.svg
Sremska Mitrovica
Sremska Mitrovica, Srbsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 762 km²
Počet obyvatel 39 041
Správa
Starosta Branislav Nedimović
Oficiální web www.sremskamitrovica.org.rs/cir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sremska Mitrovica (srbsky Сремска Митровица, chorvatsky Srijemska Mitrovica, maďarsky Szávaszentdemeter) je město v Srbsku. Leží na severu země v historické oblasti zvané Srem (též také Srijem), která se nachází v autonomní republice Vojvodina. Žije zde 39 041 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Město existuje již od dob Římské říše; tehdy se jmenovalo Sirmium a v rámci říše mělo relativně velký význam, neboť bylo hlavním městem prefektury Illyrie. Podle legendy zde roku 306 byl popraven křesťanský mučedník Demetrios ze Soluně. Do dnešních dob se dochovalo mnoho památek z těch dob. Po pádu Římské říše se stalo centrem křesťanství, konalo se zde několik církevních koncilů. V 6. století jej obsadili Avaři, o několik století později pak Bulhaři. Od roku 1521 patřilo k Osmanské říši, v tomto období se zde začali usazovat muslimové; do padesáti let se tak křesťanští Srbové stali téměř zanedbatelnou menšinou.

Římští císaři[editovat | editovat zdroj]

Ve městě a v okolí se narodilo deset císařů:

Poslední císař sjednocené říše Theodosius I. (378–395) byl ve městě korunován.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1718 se stala Sremska Mitrovica součástí habsburského Rakouska, které ji začlenilo do tzv. Slavonské krajiny, pohraničního nárazového území mezi Rakouskem a Osmanskou říší. V roce 1881 bylo však toto území zrušeno, a též se změnilo i postavení města – to nyní získalo pozici centra sremské župy. V 20. století se stalo součástí nejprve Království SHS, později pak Jugoslávie.

Na počátku 40. let se stala součástí fašistického Chorvatska, okupovala ji německá vojska. Docházelo k násilným represím proti srbskému obyvatelstvu. Město bylo osvobozeno 1. listopadu 1944 Rudou armádou spolu s jugoslávskými silami. Ve Sremské Mitrovici byla také otevřena slavnostně první poválečná obnovená stavba - místní nádraží. Sremska Mitrovica se následně stala součástí autonomní republiky Vojvodina již socialistické Jugoslávie. Během této doby se rozvíjel průmysl (vznikly nábytkářské závody, moderní přístav) Od občanské války v Jugoslávii je město etnicky ryze srbské; největší menšinou je chorvatská s 2,9% zastoupením.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]