Niš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Niš
Ниш
pohledy na město
pohledy na město
Niš – znak
znak
Niš – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátSrbskoSrbsko Srbsko
OkruhNišavský okruh
Administrativní dělení5 opštin
Niš
Niš
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel260 237 (2011[1])
Etnické složeníSrbové
Náboženské složeníPravoslaví
Správa
Telefonní předvolba018
PSČ18000
Označení vozidelNI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska. Se svými 260 237[2] obyvateli (2011) je třetím největším městem země. Rozkládá se v Nišské kotlině na soutoku řek Nišavy a Jižní Moravy v nadmořské výšce 194 m n. m. Jedná se o významné průmyslové město, dopravní křižovatku a turisticky navštěvované město s řadou památek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Niše.

Niš patří mezi nejstarší města Balkánu. Ve 3. století př. n. l. zahnali Keltové Illyry z oblasti Niše a založili město Navissos. Římané město dobyli roku 75 př. n. l. a přejmenovali Navissos na Naissus, které se vyvinulo na jeden z nejdůležitějších vojenských táborů na Balkáně. Městem vedla strategická silnice Via Militaris, která spojovala Konstantinopol přes linii Adrianopolis (dnešní Edirne)-Philippopolis (dnešní Plovdiv)-Serdica (dnešní Sofie)-Naissus se Singidunem (dnešní Bělehrad). Roku 274 se zde narodil Konstantin I. Veliký, který jako římský císař legalizoval křesťanství. Také západořímský císař Constantius III. pochází z Niše.

Po roce 395 patřilo město Naissus Východořímské (Byzantské) říši. Kolem roku 580 se v okolí města Naissus začali usazovat první Slované a v jejich jazyce se jméno města změnilo na Niš.

Městem, které bylo situováno na trase mezi západním světem a Cařihradem procházely často křížové výpravy. Turci poprvé obléhali Niš v roce 1386, tři roky před bitvou na Kosově poli. V roce 1454 padla Niš do rukou Turků definitivně.

Po Berlínském kongresu připadla Niš zpět Srbsku. To se zavázalo nicméně přes město vybudovat železniční spojení a nedlouho poté proto byla Niš napojena železničně jak na Bělehrad, tak i na Istanbul. Město se díky tomu začalo rozvíjet také jako železniční uzel a průmyslové centrum.

V roce 1914 přesunuli Srbové po vypuknutí první světové války své úřady právě do Niše, neboť byli srbští političtí představitelé toho názoru, že tam bude velení i vláda v bezpečí. Nicméně, jakmile se roku 1915 do války zapojilo také Bulharsko, Niš byla obsazena. I během druhé světové války byla Niš těžce poškozena. Ve městě byl zřízen koncentrační tábor.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2002 žilo na území města Niš 250 518 obyvatel. Užší město (bez okolních sídel, samotný intravilán) mělo 173 724 obyvatel. 93,47 % místních obyvatel se hlásí k srbské národnosti. Průměrný věk obyvatelstva činil 39,4 let.

Drtivá většina obyvatelstva se hlásí k pravoslavné církvi. Menšinově je zastoupen ale i islám, Římskokatolická církev a židovství. Muslimové zde mají svojí mešitu (Islam-agova mešita) a židé svoji synagogu.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2004 je město Niš rozděleno z administrativního hlediska na pět městských opštin: Medijana, Palilula, Pantelej, Crveni Krst a Niška Banja. První z nich zahrnuje především střed města, zbylé čtyři potom i okolní sídla, která administrativně spadají pod město. Status města Niš vymezuje, co přísluší k rozhodování městu Niš a co jednotlivým opštinám (de facto městským částem).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Budova národního divadla
Pravoslavný chrám v Niši
Večerní pohled na řeku Nišavu

Místní pobočka srbského Národního muzea byla založena roku 1933 a do současné doby získala na 40 000 exponátů. Významné jsou především archeologické sbírky a sbírky z období nejstarších dějin. Shromážděny jsou zde i artefakty z naleziště Mediana, které se nachází východně od samotného města a i v současné době je hojně navštěvováno. Nechybí ani exponáty z období středověku a nové doby.

V Niši sídlí místní pobočka Národního divadla, která byla založena v roce 1889 jako Sinđelićovo divadlo. Místní loutkové divadlo bylo ustanoveno roku 1951 a v roce 1977 získalo novou budovu se sálem o kapacitě 212 míst.

Místní pobočka srbské národní knihovny byla v Niši založena v roce 1897 a nese jméno realistického spisovatele Stevana Sremace. Univerzitní knihovna je pojmenována po Nikolovi Teslovi. Dříve sídlily ve městě dvě velké vydavatelské společnosti (Gradina a Prosveta).

V Niši rovněž působí i Galerie současného umění (srbsky Галерија савремене уметности) a několik menších galerií které jsou umístěny v soukromých prostorách.

Ve městě se každoročně koná jazzový hudební festival Nišvil, který navštěvuje okolo 20 tisíc lidí.

Kulturní památky/pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Nišská pevnost je symbolem města. Původně turecké opevnění se dochovalo do moderní doby, zničena však byla většina staveb, které byly za hradbami umístěny.
  • Ćele kula, věž s lebek na jižním okraji Niše, památník postavený po srbských povstáních.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k početným turistickým atrakcím v okolí, přírodě (např. vrchol Čegar) a nedalekým lázním Niška Banja, navštěvuje Niš značný počet domácích i zahraničních turistů. V roce 2008 do Niše přicestovalo celkem 85 000 návštěvníků (z toho 30 tisíc ze zahraničí), v roce 2016 to bylo 76 000 lidí.

Životní prostředí a veřejná zeleň[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako řadu jiných měst na Balkáně, i Niš trápí znečištění ovzduší.[3] V roce 2020 schválilo město plán pro zlepšení kvality ovzduší. Za hlavní viníky bylo označeno nekvalitní vytápění, městská skládka a špatná paliva pro topení.[4]

Město Niš má ve srovnání s řadou měst v regionu mnohem méně zelených ploch.

Parky a veřejná zeleň[editovat | editovat zdroj]

V okolí Niše i v samotném městě se nachází několik oblíbených zelených ploch/parků, resp. přírodních lokalit:

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Niš má zastoupenu celou řadu průmyslových odvětví, které se rozvíjely především za časů existence socialistické Jugoslávie. Mezi ně patří např. strojírenství, zpracování tabáku, nebo výroba elektroniky. V roce 1981 mělo město ve srovnání s celojugoslávským průměrem 110 % životní úrovně země. Sídlily zde společnosti Elektronska industrija Niš, Duvanska industrija Niš, Mašinska industrija Niš, Niteks, Vulkan, Niška pivara, Niška banka, Nišpromet a Agropromet.

Skutečnost, že Niš je průmyslové centrum regionu, dodává i fakt, že v průmyslu zde pracuje okolo 20 tisíc lidí. V obchodě a ve službách je zaměstnáno 13 tisíc lidí, v sociálních službách a zdravotnictví je to okolo sedmi tisíc osob.

Továrna na výrobu cigaret (Duvanska industrija Niš) zde byla otevřena v roce 1911. Roku 1999 byla továrna v rámci Operace Spojenecká síla bombardována vojsky NATO.

Ekonomické oživení probíhá od roku 2000, město však ve své ekonomické úrovni nedosahuje průměru ekonomického výkonu Srbska.[zdroj?] Těžký propad výroby byl zaznamenán v letech 1993 (mezinárodní sankce) a 1999 (bombardování). V roce 2017 zde byla otevřena jedna ze čtrnácti volných ekonomických zón v Srbsku.

Hlavní obchodní centrum v Niši nese název Kalča a nachází se v samotném centru města. Dokončeno bylo v roce 1993. S náměstím Krále Milana je spojeno podzemní pasáží, vedenou pod třídou Obrenovića.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobus místní veřejné dopravy
Okraj města

Městskou dopravu v Niši zajišťují autobusy (v letech 19301958 mělo město funkční tramvajovou síť).

V Niši sídlí autobusový dopravce Niš-Ekspres, který zajišťuje spojení města i se sousedními státy.

Niš má dálniční spojení na sever s Bělehradem (dálnice A1), na jih se Skopje a na východ se Sofií. Město představuje významný dopravní uzel pro jih Srbska. Má jedno hlavní nádraží. Železniční směry víceméně kopírují ty silniční; hlavní železniční trať Bělehrad-Niš, dále trať Niš-Dimitrovgrad, nebo např. Niš-Skopje. Předpokládá se, že tudy budou vedeny i železniční koridory, které mají v Srbsku v budoucnosti vzniknout.

Město Niš má i vlastní letiště, které nese jméno podle císaře Konstantina Velikého. To získalo význam v druhé dekádě 21. století také jako destinace některých nízkonákladových aerolinek. Je umístěno na severozápadním okraji města.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1830 byla založena první moderní základní škola v Niši. V roce 1882 zde byla založena Pedagogická škola, o čtyři roky později i vyšší dívčí škola.

Na počátku 21. století navštěvovalo místní základní školy na čtyřicet tisíc žáků. V současné době má město i vlastní univerzitu, která byla založena v roce 1965.

Zhruba polovina obyvatel Niše má středoškolské vzdělání, cca čtvrtina potom vysokoškolské.

Ostatní instituce[editovat | editovat zdroj]

V Niši se nachází bulharský konzulát. Honorární konzuláty zde má také několik dalších států (Slovensko, Maďarsko, Francie, Velká Británie a Rakousko).[5]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Niš existuje přes 200 sportovních organizací, které se zabývají okolo třiceti druhů sportů a účastní se jich na patnáct tisíc sportovců. Nejstarším fotbalovým týmem byl FK Sinđelić, založený roku 1919 a nejslavnějším FK Radnički, založený roku 1923. Místní ženský fotbalový tým ŽFK Mašinac byl založen v roce 1970.

Asi jeden kilometr východně od centra města se nachází v parku Čair sportovní centrum, jehož součástí je i fotbalový stadion s kapacitou 14 000 diváků a sportovní hala. Zde sídlí nejznámější sportovní kluby města, Radnički Niš, který hraje první srbskou ligu, a házenkářský klub první ligy Železničar Niš.

Ve městě existuje dlouhá tradice v házené, známé jsou v regionu týmy RK Železničar a ŽRK Naisa.

V roce 2012 město spolupořádalo Mistrovství Evropy v házené mužů.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1878 byla v Niši založena vojenská nemocnice.

Rozsáhlý nemocniční areál (Klinické centrum Niš) se nachází v jihovýchodní části města, v blízkosti parku Čair.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]