Kolubarský okruh

Kolubarský okruh; Kolubarski okrug; Колубарски округ
Geografie
Hlavní město	Valjevo
Souřadnice	44°16′ s. š., 19°53′ v. d.
Rozloha	2 474 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	154 497 (2022)
Hustota zalidnění	62,4 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Srbsko
Nadřazený celek	Srbsko
Druh celku	okruh
Vznik	1992
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RS-09
Telefonní předvolba	14
Oficiální web	www.kolubarski.okrug.gov.rs
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolubarský okruh (srbsky Kolubarski okrug, cyrilicí Колубарски округ) se nachází na západě centrálního Srbska, se správním centrem ve Valjevu. V roce 2011 zde žilo 174 513 obyvatel. Se svojí rozlohou 2 474 km² představuje 2,8 % rozlohy Srbské republiky.

Okruh nese název podle řeky Kolubara, která protéká západo-východním směrem přes oblast Kolubarského okruhu. Jižní hranici okruhu představují pohoří Povljen a Maljen. Severní část okruhu (okolo města Ub) je rovinatá, snižuje se postupně k řece Sávě.

Okruhem prochází Železniční trať Bělehrad - Bar, která představuje hlavní železniční spojnici okruhu se zbytkem země. Ve výstavbě je rovněž dálnice, která spojí údolí řeky Kolubary s Bělehradem. Hlavním silničním spojem je nicméně i v současné době tzv. Ibarská magistrála.

V roce 1998 došlo na jihu Kolubarského okruhu k nejsilnějšímu zaznamenanému zemětřesení v historii Srbska o magnitudě 5,5. K dalším silným zemětřesením v Srbsku došlo v letech 1983 a 2010. Jejich epicentra se nacházela několik desítek kilometrů jihovýchodně od tohoto okruhu.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Okruh zahrnuje následující města:

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

Národnost	obyvatel
Srbové	166 325
Romové	4 045
Černohorci	215
Jugoslávci	161
Makedonci	133
Chorvati	120
Ostatní	3 514
Celkem	174 513

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolubarský okruh na Wikimedia Commons
Oficiální stránky okruhu

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).