Makedonci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Makedonci (rozcestník).
Makedonci
Македонци
Makedonci na Balkáně
Makedonci na Balkáně
Populace
cca 2–2.5 mil.[1]
Země s významnou populací
Makedonie Makedonie 1 297 981[2]
AustrálieAustrálie Austrálie 83 978–200 000[3][4]
ItálieItálie Itálie 92 847 (2009)[5]
NěmeckoNěmecko Německo 62 295–85 000[4][6]
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 61 304–63 000[4][7]
USAUSA USA 57 200–200 000[4][8]
BrazílieBrazílie Brazílie 45 000[1]
KanadaKanada Kanada 37 055–200 000[9][10]
TureckoTurecko Turecko 31 518 (sčítání 2001)[11]
Jazyk(y)
makedonština
Náboženství
Převážně pravoslaví
(Makedonská pravoslavná církev), menšina Islám (Makedonští Muslimové)
Příbuzné národy
ostatní jižní Slované, zejména Bulhaři[12][13][14]

Makedonci (makedonsky Македонци, také makedonští Slované) jsou jihoslovanský národ, představující 64,18 % obyvatelstva Republiky Makedonie (1 300 000), menšiny žijí v Srbsku, Černé Hoře, Albánii, aj., celkem 1 700 000. Jazykem je makedonština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Torbešové).

Předkové Makedonců byly slovanské kmeny zejména Brsajci, které přišli na území Makedonie během 6. a 7. století a smísili se s původními makedonskými obyvateli jako byli Řekové a trácké a illyrské kmeny.[15][16]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na Bulharech, a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel Ďordi Pulevski. Mužem, který tuto myšlenku rozvinul a prokázal z hlediska etnografického, byl Krste Misirkov. Makedonská národní identita má však epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři Goce Delčevem, Janem Sandanskim, Dame Gruevem, Pitu Gulim či Dimitarem Vlahovem. O těchto revolucionářích se také zpívá v dnešní makedonské hymně (hudba Todor Skalovski, text Vlado Maleski) a jsou považováni za zakladatele národa. To však vyvolává třenice s Bulhary, kteří tyto politiky považují za Bulhary. Oni sami se označovali za Makedonce (jejich organizace nesla název Vnitřní makedonská revoluční organizace), ovšem spory se vedou o to, zda to mínili v etnickém smyslu a zda opravdu chtěli založit nový, na Bulharech nezávislý národ.

K prvním autorům makedonské literatury je počítán Kiril Pejčinovič. Za zakladatele moderní makedonské literatury ve 20. století je označován Kočo Racin, mj. též titovský partyzán. Nejvýznamnějším spisovatelem byl Blaže Koneski, který též významně přispěl ke kodifikaci spisovné makedonštiny. Významnou postavou je též prozaik a historik Ďordi Abadžijev či básník Mateja Matevski, dále Kole Nedelkovski, Venko Markovski, Gane Todorovski nebo Petre Mito Andreevski.

Nejslavnějším makedonským umělcem byl tragicky zahynulý zpěvák Toše Proeski. Úspěšnou byla rovněž romská hudebnice Esma Redžepovová a úspěšná je také zpěvačka Kaliopi. Nejúspěšnějším sochařem je brutalista Dušan Džamonja. Zlatého lva z Benátek a nominaci na Oscara má režisér Milčo Mančevski.

V éře titovské Jugoslávie byli významnou postavou makedonské politiky Lazar Koliševski a Metodija Andonov-Čento. Prezidenty samostatné Makedonie byli Kiro Gligorov, Boris Trajkovski, Branko Crvenkovski a Ďorge Ivanov. Premiéry Nikola Kljusev, Branko Crvenkovski, Ljubčo Georgievski, Hari Kostov, Vlado Bučkovski a Nikola Gruevski. Srgjan Kerim byl předsedou Valného shromáždění OSN.

Nejúspěšnějším makedonským fotbalistou je vítěz Zlaté kopačky Darko Pančev a vítěz Ligy mistrů Goran Pandev, trenérem Miljan Miljanić. Neúspěšnějším házenkářem je Kiril Lazarov, basketbalistou Pero Antić.

Galerie osobností[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nasevski, Boško(1995). Македонски Иселенички Алманах '95. Skopje: Матица на Иселениците на Македонија, 52–53. 
  2. 2002 census June 2004/https://web.archive.org/web/20040621055714/http://www.stat.gov.mk/english/glavna_eng.asp?br=18 Archived červen 21, 2004 at the Wayback Machine.
  3. 2006 Census.
  4. a b c d Republic of Macedonia MFA estimate June 2008/https://web.archive.org/web/20080626055957/http://www.mfa.gov.mk//Upload/ContentManagement/Files/Broj%20na%20makedonski%20iselenici%20vo%20svetot.doc Archived červen 26, 2008 at the Wayback Machine.
  5. Foreign Citizens in Italy, 2009.
  6. 2006 figures May 2011/https://web.archive.org/web/20110519210527/http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Statistiken/Bevoelkerung/AuslaendischeBevoelkerung/Tabellen/Content100/AlterAufenthaltsdauer,property=file.xls Archived květen 19, 2011 at the Wayback Machine.
  7. 2005 Figures March 2016/https://web.archive.org/web/20160303193114/http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/01/22/publ.Document.88215.pdf Archived březen 3, 2016 at the Wayback Machine.
  8. 2009 Community Survey.
  9. My Info Agent [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18 January 2012. (anglicky) 
  10. 2006 census.
  11. 2001 census February 2009/https://web.archive.org/web/20090215085128/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/extraction/retrieve/en/theme3/cens/cens_nscbirth?OutputDir=EJOutputDir_107&user=unknown&clientsessionid=977006CF24C55C1E56E251C52D2EDAE8.extraction-worker-1&OutputFile=cens_nscbirth.htm&OutputMode=U&NumberOfCells=4&Language=en&OutputMime=text%2Fhtml& Archived únor 15, 2009 at the Wayback Machine.
  12. "Eastern Europe and the Commonwealth of Independent States", p. 517 The Macedonians are a Southern Slav people, closely related to Bulgarians.
  13. "Ethnic groups worldwide: a ready reference handbook", p. 54 Macedonians are a Slavic people closely related to the neighboring Bulgarians.
  14. (2002) Political and economic dictionary of Eastern Europe. Routledge, 96. ISBN 9780203403747. 
  15. Macedonia :: History. -- Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2007-08-27]. Dostupné online. 
  16. Coon, Carleton Stevens. The Races of Europe. [s.l.]: Greenwood Press Reprint ISBN 0-8371-6328-5. , Chapter XII, section 15[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]