Makedonci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Makedonci (rozcestník).

Makedonci (mac. Македонци, také makedonští Slované) jsou jihoslovanský národ, představující 64,18 % obyvatelstva Republiky Makedonie (1 300 000), menšiny žijí v Srbsku, Černé Hoře, Albánii, aj., celkem 1 700 000. Jazykem je makedonština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Torbešové).

Předkové Makedonců byly slovanské kmeny zejména Brsajci, které přišli na území Makedonie během 6. a 7. století a smísili se s původními makedonskými obyvateli jako byli Řekové a trácké a illyrské kmeny.[1][2]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na Bulharech, a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel Ďordi Pulevski. Mužem, který tuto myšlenku rozvinul a prokázal z hlediska etnografického, byl Krste Misirkov. Makedonská národní identita má však epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři Goce Delčevem, Janem Sandanskim, Dame Gruevem, Pitu Gulim či Dimitarem Vlahovem. O těchto revolucionářích se také zpívá v dnešní makedonské hymně (hudba Todor Skalovski, text Vlado Maleski) a jsou považováni za zakladatele národa. To však vyvolává třenice s Bulhary, kteří tyto politiky považují za Bulhary. Oni sami se označovali za Makedonce (jejich organizace nesla název Vnitřní makedonská revoluční organizace), ovšem spory se vedou o to, zda to mínili v etnickém smyslu a zda opravdu chtěli založit nový, na Bulharech nezávislý národ.

K prvním autorům makedonské literatury je počítán Kiril Pejčinovič. Za zakladatele moderní makedonské literatury ve 20. století je označován Kočo Racin, mj. též titovský partyzán. Nejvýznamnějším spisovatelem byl Blaže Koneski, který též významně přispěl ke kodifikaci spisovné makedonštiny. Významnou postavou je též prozaik a historik Ďordi Abadžijev či básník Mateja Matevski, dále Kole Nedelkovski, Venko Markovski, Gane Todorovski nebo Petre Mito Andreevski.

Nejslavnějším makedonským umělcem byl tragicky zahynulý zpěvák Toše Proeski. Úspěšnou je rovněž rómská hudebnice Esma Redžepova či zpěvačka Kaliopi. Nejúspěšnějším sochařem je brutalista Dušan Džamonja. Zlatého lva z Benátek a nominaci na Oscara má režisér Milčo Mančevski.

V éře titovské Jugoslávie byli významnou postavou makedonské politiky Lazar Koliševski a Metodija Andonov-Čento. Prezidenty samostatné Makedonie byli Kiro Gligorov, Boris Trajkovski, Branko Crvenkovski a Ďorge Ivanov. Premiéry Nikola Kljusev, Branko Crvenkovski, Ljubčo Georgievski, Hari Kostov, Vlado Bučkovski a Nikola Gruevski. Srgjan Kerim byl předsedou Valného shromáždění OSN.

Nejúspěšnějším makedonským fotbalistou je vítěz Zlaté kopačky Darko Pančev a vítěz Ligy mistrů Goran Pandev, trenérem Miljan Miljanić. Neúspěšnějším házenkářem je Kiril Lazarov, basketbalistou Pero Antić.

Galerie osobností[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Macedonia :: History. -- Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2007-08-27]. Dostupné online.  
  2. Coon, Carleton Stevens. The Races of Europe. [s.l.] : Greenwood Press Reprint. ISBN 0-8371-6328-5.  , Chapter XII, section 15[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Macedonian Truth