Berziti
| Berziti | |
|---|---|
 Slovanské kmeny na Balkáně kolem roku 700 | |
| Jazyk(y) | |
| praslovanština | |
| Náboženství | |
| staroslovanské |
Berziti (starořecky Βερζηται , Verzetai)[1] byl jihoslovanský kmen obývající od 7. století jižní Makedonie od velkých jezer Prespanského a Ochridského až k městu Veles u řeky Vardaru.
Jméno[editovat | editovat zdroj]
Byzantské zdroje používají v souvislostech s kmenem Berzitů jméno Verzetai a jimi obývanou zemi nazývají Verzitia nebo Verzetia (starořecky Βερζιτία nebo Βερζητία). Někteří badatelé odvozují jeho název od praslovanského základu bŕz- , podle jiných jde o přeměnu řeckého Βελζητία (Velzetia).[2] Je možné, že jméno Brsjaci, kterými někteří historikové[1][3] také označují Berzity, zůstalo v etnonymu Brosjaci, označujícím lid obývající oblast od Ochridu a Bitoly přes Prilep, Kičevo a Kruševo až po Veles na dolním Vardaru.[2]
Podle Krysztofa Witczaka se Bavorský geograf, spisek z 9. století, pod jménem Fresiti zmiňuje o nějakém severo- či východoruském odštěpku Berzitů, který zůstal ve svých původních sídlech a nezúčastnil se kmenové migrace na jih.[4]
Osídlení[editovat | editovat zdroj]
Berziti se objevili v Makedonii na počátku 7. století jako součást velkého exodu kmenového svazu Sklavínů na území Byzantské říše a vytlačili místní ilyrské obyvatelstvo do albánských hor. V letech 609–615 osídlili Slované téměř celý Balkánský poloostrov a významnou část Řecka.[5] Kolem roku 615 Berziti spolu se Sagudaty, Rynchiny, Draguvity, Vajuniči a Velegezity zpustošili rozsáhlé oblasti Ilýrie a neúspěšně obléhali Soluň.[6] Berziti obsadili oblasti Vardarské Makedonie včetně pobřeží Prespanského a Ochridského jezera. Na obsazeném území si nevytvořili vlastní politickou entitu, žili v rámci volných kmenových struktur a příležitostně se spojovali do větších kmenových svazů.[7]
Byzantská protiofenzíva[editovat | editovat zdroj]
Protiofenzíva byzantských císařů zabránila další konsolidaci makedonských Slovanů a vytvoření vlastního slovanského státu. Po překonání krize v říši napadl makedonské Slovany roku 658 císař Konstans II. a donutil Berzity uznat její nadvládu. Ostatní slovanské kmeny v Makedonii si podmanil císař Konstantin V. v roce 758. V roce 774 podnikl na území Berzitů výpravu bulharský chán Telerig s úmyslem přesídlit je do své říše, která trpěla vážnou demografickou krizí. Císař Konstantin byl však o bulharských plánech dobře informován a bulharské vojsko mířící do Makedonie porazil.[8]
Na začátku 9. století upevnila Byzanc svou vládu nad oblastmi obývanými Berzity už natolik, že je mohla začlenit do nově založeného thematu Dyrrhachion a dosadit jim místo jejich kmenového vůdce císařského správce zvaného archon. Dlouhodobé soupeření o kontrolu nad Makedonií nakonec skončilo ve 40. letech 9. století rozdělením sfér vlivu a západní Makedonie se dostala pod bulharskou nadvládu. Z území obývaných Berzity vytvořil chán Presjan nebo jeho nástupce správní oblast Kutmičevica. Postupující christianizace, prováděná ve velkém měřítku učedníky svatého Metoděje Klimentem a Naumem, a příliv slovanského živlu z Bulharska vedly v následujících desetiletích k vymizení samostatného kmene Berzitů.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brsjacy na polské Wikipedii.
- ↑ a b Stawowy-Kawka 2000, s. 43.
- ↑ a b Swoboda, Wasilewski, Lehr-Spławiński 1961, s. 108.
- ↑ Felczak, Wasilewski 1985, s. 31, 76.
- ↑ Witczak 1992, s. 103–113.
- ↑ Felczak, Wasilewski 1985, s. 26–27.
- ↑ Bonarek, Czekalski, Sprawski, Turlej 2012, s. 279–280.
- ↑ Felczak, Wasilewski 1985, s. 31, 75.
- ↑ Felczak, Wasilewski 1985, s. 75–76.
- ↑ Felczak, Wasilewski 1985, s. 76–77.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BONAREK, Jacek; CZEKALSKI, Tadeusz; SPRAWSKI, Sławomir; TURLEJ, Stanisław. Historia Grecji. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2012. 718 s. ISBN 978-8308038192. Kapitola Ziemie greckie w okresie średniobizantyńskim VII – XII wiek. (polsky)
- FELCZAK, Wacław; WASILEWSKI, Tadeusz. Historia Jugosławii. Wrocław: Ossolineum, 1985. 572 s. ISBN 978-8304016385. Kapitola Historia Jugosławii do XVIII wieku. (polsky)
- STAWOWY-KAWKA, Irena. Historia Macedonii. Wrocław: Ossolineum, 2000. 370 s. ISBN 978-8304045491. (polsky)
- SWOBODA, Wincenty; WASILEWSKI, Tadeusz; LEHR-SPŁAWIŃSKI, Tadeusz. Słownik starożytności słowiańskich. Svazek 1. Wrocław: Ossolineum, 1961. (polsky)
- WITCZAK, Krzysztof Tomasz. Z problematyki Słowiańszczyzny plemiennej, cz. 1: Geografa Bawarskiego Fresiti, nazwa i lokalizacja. Slavia Orientalis. 1992, roč. 41, čís. 1.