Ochrid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ochrid
Охрид
Ochrid
Ochrid
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 700 m n. m.
Stát Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický region Jihozápadní
Opština Ochrid
Ochrid
Ochrid
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 9 km²
Počet obyvatel 42 033 (2002)
Hustota zalidnění 4 670,3 obyv./km²
Etnické složení Makedonci (88,6%), Romové (2,57%), Albánci (2,36%), Turci (2,1%), Arumuni (1,3%), Srbové (0,7%)
Správa
Starosta Jovan Stojanoski
Oficiální web ohrid.gov.mk
Telefonní předvolba (+389) 046
PSČ 6000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ochrid (makedonsky Охрид) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, u severovýchodního břehu stejnojmenného jezera (Ochridské jezero), v blízkosti hranice s Albánií. Patří k turisticky hojně navštěvovaným místům země.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města vznikl podle staroslovanského sousloví во хриди, tj. na kopci, a to pro popis polohy opevnění, okolo něhož se město postupně rozvinulo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na kostel sv. Jovan Kaneo

První zmínky o osadě zvané původně Lychnidos pocházejí ze 4. století př. n. l., kdy byla dobyta Filipem II. Makedonským. Ve 2. století př. n. l. byla osada dobyta Římany a stala se součástí obchodní cesty Via Egnatia mezi Jaderským a Egejským mořem. V 6. století n. l., se v okolí Lychnidu, náležejícího k Byzantské říši, začal usazovat slovanský kmen Brsajců. Z 9. století pak pochází nynější slovanský název města vzniklý z výrazu „vo hrid“ neboli „na kopci“.

Na přelomu 9. a 10. století se Ochrid stal útočištěm žáků sv. Cyrila a sv. Metoděje vyhnaných z Velkomoravské říše. Nejvýznamnější z nich byli sv. Kliment Ochridský a sv. Naum. Při klášteře, který v Ochridu založil sv. Kliment, vznikla literární škola, díky které se z Ochridu stalo nejvýznamnější centrum slovanské kultury a vzdělanosti, která se odtud dál šířila po východní Evropě. Ohrid byl jedním z center křesťanství, které se odtud šířilo mezi Slovany obsazené části jihovýchodní Evropy.

Koncem 10. století vystavěl na kopci nad městem car Samuel I., vůdčí postava povstání proti byzantské nadvládě, velkou pevnost, která tvoří dominantu města i dnes, a učinil z Ochridu hlavní město Bulharské říše. Stáhl se sem z oblastí, odkud byl byzantským vojskem vyhnán. V roce 1014 však byl car Samuel poražen Byzantinci, čímž se významně snížil politický význam města.

Ochrid, nad nímž se vystřídala nadvláda byzantská, bulharská, srbská i osmanská, zůstal do počátku 18. století významným církevním centrem a sídlem patriarchátu Ochridu.

Během první balkánské války bylo okolí města Ochrid rozděleno mezi Srbsko a Bulharsko. Srbská armáda obsadila Ochrid dne 22. listopadu 1912. Do války se zapojil i značný počet obyvatel Ochridu ve snaze bojovat za své osvobození od nadvlády Osmanské říše, která město držela právě až do konce první balkánské války.

Vzhledem k nespokojenosti s mírovou smlouvou, která byla následně podepsána, vypuklo v září 1913 v celé západní Makedonii povstání, známé též jako Ochridské. Dne 12. září jednotky Petara Čauleva a Pavle Hristova z VMRO obsadily Ochrid a vyhnaly srbské vojáky a úředníky. Následně byla ustanovena provizorní správa. Dne 19. září téhož roku přispěchaly posily srbské armády a město zpět dobyly.

V roce 1922 byla do Ochridu prodloužena železniční trať, která zůstala v provozu až do roku 1966.

Během první světové války byl Ochrid s okolím obsazen bulharskou armádou. Místní památky byly několikrát vyloupeny okupačními vojsky.[zdroj?] Bulhaři odešli po prolomení soluňské fronty a postupu vojsk Dohody dále na sever. Poté bylo město součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

V roce 1935 bylo v historické části města objeveno antické divadlo, v letech 19561960 byl proveden komplexnější archeologický průzkum lokality. Od třicátých let 20. století prožíval Ohrid zásadní hospodářský rozvoj, který ovlivnil hlavně životní styl místního obyvatelstva. Dne 7. července 1939 byl Ohrid poprvé ve velkém měřítku elektrifikován: byly postaveny první trafostanice a město bylo připojeno k celostátní energetické síti. V této době byly postaveny dvě malé elektrárny, uhelná a naftová elektrárna, které však ani zdaleka nedokázaly pokrýt elektrické potřeby obyvatel.

Během druhé světové války byl Ochrid opět obsazen bulharskou armádou. Partyzáni jej obsadili dne 15. října 1944, nicméně jen na krátkou dobu. Německé vojsko, které město okupovalo, se nehodlalo vzdát. Teprve až mezi 7. a 8. listopadem 1944 byl Ochrid osvobozen.

V letech 1955 a 1956 emigrovala značná část místní turecké menšiny do Turecka. V padesátých letech bylo také otevřeno místní letiště, nacházející se severozápadně od města, poblíž města Struga. Letiště bylo zbudováno vzhledem k odlehlosti Ohridu ve srovnání se zbytkem Jugoslávie a nedostatku vhodných spojů (silničních i železničních). Vzhledem k rozvoji turistiky (ať už horské, nebo v okolí Ochidského jezera) získalo letiště na významu v 70. a 80. letech 20. století. Jižně od města byly zbudovány hotelové resorty, např. v lokalitách Rača a Dolno Konjsko. Svoji vilu zde měl i Josip Broz Tito.

Samotné město bylo rovněž modernizováno. Kromě obnovy historického středu Ochridu bylo na jihovýchodním okraji města zbudováno sídliště z typizovaných domů. Modernizována byla i silniční síť; celým Ochridem byla provedena čtyřproudová silnice (makedonsky Булвар Туристичка) doplněná moderními budovami. Rovněž bylo upraven i břeh jezera.

V roce 2001 zde byla podepsána Ohridská rámcová dohoda, která ukončila konflikt mezi vládou a albánskými povstalci.

Dne 5. září 2009 se na Ochridském jezeře, asi 250 metrů od břehu od města, potopila výletní loď s bulharskými turisty na palubě. Zemřelo 15 lidí.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrální kostel sv. Klimenta a sv. Pantelejmona

Kromě trosek již zmíněné pevnosti se zde nachází řada dalších významných památek:

  • Amfiteátr pocházející ještě z římského období, dodnes užívaný k divadelním a hudebním představením.
  • Samuelova pevnost s více než 3 kilometry hradeb rozkládající se na kopci nad městem.
  • Kostel Boží moudrosti (sv. Sofie) vyzdobený unikátními freskami světců, mj. sv. Cyrila, sv. Metoděje a raných křesťanských papežů z 11. století.
  • Kostel sv. Jovan Kaneo rozkládající se na romantickém útesu nad jezerem ze 13. století, jehož architektura kombinuje byzantské a arménské prvky. V blízkosti této památky se odehrává děj známého makedonského filmu Před deštěm.
  • Kostel sv. Bohorodičky s velmi zachovalými freskami světců a byzantských císařů z 12. století.
  • Katedrální kostel sv. Klimenta a sv. Pantelejmona postavený na základech staveb z 9.15. století, za osmanské nadvlády přestavěný na mešitu, nedávno kompletně zrekonstruovaný a znovu vysvěcený. Jsou v něm uloženy ostatky sv. Klimenta Ochridského.
  • Jižně od města se na romantickém útesu nad jezerem nachází Prezidentská vila zbudovaná pro maršála Tita a stále využívaná soudobými hlavami státu.

V křivolakých uličkách starého města rozkládajícího se na kopcích nad jezerem se nachází řada ukázek typické místní architektury charakteristické přesahem horních pater domu do ulice.

Sousoší sv. Cyrila a sv. Metoděje u ochridského přístavu

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1958 sídlí v Ochridu opět ochridské arcibiskupství, součást autokefální Makedonské církve. V roce 1979 byla makedonská část jezera zapsána mezi světové dědictví UNESCO. O rok později byl zápis rozšířen o město Ochrid, v roce 2019 došlo k dalšímu rozšíření o albánskou část jezera (to vše pod společným názvem Přírodní a kulturní dědictví ochridského regionu). Ochrid je významným turistickým centrem Severní Makedonie. Makedonci využívají Ochridské jezero k letním dovoleným a přezdívají mu Makedonské moře, i přesto, že Severní Makedonie je vnitrozemským státem. Každý rok se zde koná známý hudební festival Ochridské léto.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k historickému vývoji nedošlo k většímu rozvoji průmyslu v dané lokalitě. Místní obyvatelstvo se věnuje převážně turistice a dalším službám, v menší míře potom rybolovu a zemědělství.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Severně od Ochridu se nachází známé letovisko Struga, jižně pak turisty vyhledávaný klášter sv. Nauma, který se nachází při hranici s Albánií. Jihovýchodně od Ochridu se rozkládá pohoří Galičica a z její druhé strany potom Prespanské jezero.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]