Kliment Ochridský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý Kliment Ochridský

Svatý Kliment Ochridský (narozen cca roku 830 a zemřel 27. července 916[1]) byl žák svatého Cyrila a svatého Metoděje. Pocházel ze Slovany obývaného území Makedonie. Kliment se s věrozvěsty zúčastnil cesty na Krym do země Chazarů r. 860 – 861 i návštěvy Chersonésu, kde se zúčastnil hledání a objevení ostatků papeže svatého Klimenta Římského (a přijal na památku tohoto mučedníka mnišské jméno). Později následoval věrozvěsty v jejich cestě na území Velké Moravy.

Po smrti svatého Metoděje a vyhnání jeho následovníků knížetem Svatoplukem z území Moravy[2] odešel spolu s ostatními na krátkou dobu do Bělehradu pod ochranu bulharského vazala knížete Radislava, který jej později poslal společně s dalšími žáky věrozvěstů, např. svatým Naumem, do tehdejšího hlavního bulharského města Plisky[2], kde vytvořili známou Plisecko-preslavskou literární školu. Tehdejší bulharský panovník kníže Boris Michail vyslal záhy Klimenta do Makedonie šířit staroslověnskou liturgii a daroval mu dvorce v Devoli a v okolí Ochridu. Zde založil Kliment slavnou literární školu a byl roku 893 ustanoven biskupem.

Svou literární činnost zahájil Kliment brzy po smrti svatého Cyrila (Konstantina), mezi lety 870 a 880, kdy byl napsán Život Konstantinův. Tento nejvýznamnější původní výtvor rané slovanské literatury je zřejmě dílem právě Klimenta, ovšem s významnou účastí svatého Metoděje. Brzy po Metodějově smrti byl sepsán Život Metodějův, jehož autorem je bezpochyby Kliment. Dále sepsal řadu textů pro církevní svátky k oslavě apoštolů, mučedníků, proroků a světců, pochvalná slova o Bohorodičce, o Janu Křtiteli, o některých z proroků a o některých zvláště uctívaných světcích (např. o svatém Klimentovi, římském papeži).

Ostatky svatého Klimenta jsou uchovavávány v Ochridu v katedrálním kostele svatého Klimenta a svatého Panteleimona.

Jméno Klimenta Ochridského nese např. univerzita v bulharské Sofii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zlatý věk bulharského písemnictví. Praha : Vyšehrad, 1982. Kapitola Dílo Klimenta Ochridského, s. 47. (česky) 
  2. a b Zlatý věk bulharského písemnictví. Praha : Vyšehrad, 1982. Kapitola Dílo Klimenta Ochridského, s. 48. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  •  Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 481–482.
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha : Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1916–1917.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]