Kliment Ochridský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý Kliment Ochridský

Svatý Kliment Ochridský (cca 83027. července 916[1]) byl žák svatého Cyrila a svatého Metoděje. Pocházel ze Slovany obývaného území Makedonie. Kliment se s věrozvěsty zúčastnil cesty na Krym do země Chazarů r. 860 – 861 i návštěvy Chersonésu, kde se zúčastnil hledání a objevení ostatků papeže svatého Klimenta Římského (a přijal na památku tohoto mučedníka mnišské jméno). Později následoval věrozvěsty v jejich cestě na území Velké Moravy.

Po smrti svatého Metoděje a vyhnání jeho následovníků knížetem Svatoplukem z území Moravy[2] odešel spolu s ostatními na krátkou dobu do Bělehradu pod ochranu bulharského vazala knížete Radislava, který jej později poslal společně s dalšími žáky věrozvěstů, např. svatým Naumem, do tehdejšího hlavního bulharského města Plisky[2], kde vytvořili známou Plisecko-preslavskou literární školu. Tehdejší bulharský panovník kníže Boris Michail vyslal záhy Klimenta do Makedonie šířit staroslověnskou liturgii a daroval mu dvorce v Devoli a v okolí Ochridu. Zde založil Kliment slavnou literární školu a byl roku 893 ustanoven biskupem.

Svou literární činnost zahájil Kliment brzy po smrti svatého Cyrila (Konstantina), mezi lety 870 a 880, kdy byl napsán Život Konstantinův. Tento nejvýznamnější původní výtvor rané slovanské literatury je zřejmě dílem právě Klimenta, ovšem s významnou účastí svatého Metoděje. Brzy po Metodějově smrti byl sepsán Život Metodějův, jehož autorem je bezpochyby Kliment. Dále sepsal řadu textů pro církevní svátky k oslavě apoštolů, mučedníků, proroků a světců, pochvalná slova o Bohorodičce, o Janu Křtiteli, o některých z proroků a o některých zvláště uctívaných světcích (např. o svatém Klimentovi, římském papeži).

Ostatky svatého Klimenta jsou uchovavávány v Ochridu v katedrálním kostele svatého Klimenta a svatého Panteleimona.

Jméno Klimenta Ochridského nese např. univerzita v bulharské Sofii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zlatý věk bulharského písemnictví. Praha : Vyšehrad, 1982. Kapitola Dílo Klimenta Ochridského, s. 47. (česky) 
  2. a b Zlatý věk bulharského písemnictví. Praha : Vyšehrad, 1982. Kapitola Dílo Klimenta Ochridského, s. 48. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Edward de Farrugia: Encyklopedický slovník křesťanského Východu, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2010, ISBN 978-80-7412-019-0, str. 481-482
  • Luboš Merhaut a kolektiv: Lexikon české literatury – osobnosti, díla, instituce, díl 4, svazek II, Academia, Praha 2008, ISBN 978-80-200-1671-3, str. 1916-1917

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]