Makedonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Makedonská republika
Република Македонија
Republika Makedonija
vlajka Republika Makedonie
vlajka
znak Republika Makedonie
znak
Hymna: Denes Nad Makedonija
Geografie

Europe location MKD.png Poloha Republika Makedonie

Hlavní město: Skopje
Rozloha: 25 713 km² (145. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Velký Korab (2 764 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 41°38′ s. š., 21°43′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 062 294[1] (142. na světě, 2012)
Hustota zalidnění: 80,2 ob. / km²
HDI: 0,740 (vysoký) (78. na světě, 2012)
Jazyk: makedonština
Náboženství: pravoslaví, islám
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 8. září 1991 (Oddělení od Jugoslávie)
Prezident: Ďorge Ivanov
Předseda vlády: Zoran Zaev
Měna: Makedonský denár (MKD)
HDP/obyv. (PPP): 13 908[2] USD (83. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
MPZ: MK
Národní TLD: .mk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Tento článek je o bývalé jugoslávské republice. Další významy jsou uvedeny na stránce Makedonie (rozcestník).

Makedonie (makedonsky Македонија), oficiálně Makedonská republika[3] (makedonsky: Република Македонија), je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově. Vznikl v roce 1991 jako jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Makedonská republika hraničí s Kosovem na severozápadě, Srbskem na severu, Bulharskem na východě, Řeckem na jihu a s Albánií na západě.[4] Hlavním městem země je Skopje s 507 000 obyvateli podle sčítání lidu z roku 2002. Ostatní významná města jsou Bitola, Kumanovo, Prilep, Tetovo, Ohrid, Veles, Štip, Kočani a Gostivar. V zemi leží více než 50 jezer a šestnáct hor vyšších než 2000 metrů. Makedonie je členem OSN, od roku 1993 Rady Evropy a od roku 2006 Středoevropské zóny volného obchodu. Od prosince 2005 je také kandidátem na vstup do Evropské unie a také požádala o členství v NATO.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno země pochází z řeckého Μακεδονία (Makedonia),[5][6], království (později region), pojmenovaný po starověkých Makedoncích. Jejich jméno, Μακεδόνες (Makedónes), pochází původně od starořeckého přídavného jména makednós, což znamená vysoký[7], který sdílí stejný kořen jako jméno μάκρος (Makros), což znamená "délka", jak ve starořečtině tak i v moderní řečtině.[8] Původně se věřilo, že jméno znamená "horal" nebo "ty vysoké"[6][9][10] možná díky odkazu na fyzický charakter starých Makedonců a jejich hornatou zemi.

O oficiální název samostatného státu (Makedonie a Makedonská republika) se dlouho vedly spory z důvodu protestů Řecka, proto se země v OSN a v dalších mezinárodních organizacích, ve kterých bylo Řecko již před rozpadem Jugoslávie, jmenuje Bývalá jugoslávská republika Makedonie (makedonsky Порашена југославенсҝа републиҝа Македонија, anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia, zkratka F.Y.R.O.M.).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Makedonie.

Období prvních Slovanů a Byzantské říše[editovat | editovat zdroj]

Klášter Sveti Naum na břehu Ohridského jezera založil svatý Naum, žák Cyrila a Metoděje, koncem 9. století

Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.

Období Osmanské říše[editovat | editovat zdroj]

Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ní se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi 33 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku[11], bohužel tato snaha neuspěla, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo k určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu - ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 během balkánských válek byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko, Srbsko a Albánii; to byl konec Makedonie jako jedné země.

Období Jugoslávie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Manastır (dněšní Bitola), Edward Lear, 19. století

Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Republiky Makedonie v jeho rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Republiky Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie, jež byla 7. července 1963 přejmenovaná na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost bez válek, jediná ze všech jugoslávských zemí.

„Bývalá jugoslávská republika Makedonie“[editovat | editovat zdroj]

Albánská vesnice s mešitou poblíž Skopje

Na jaře 1990 byl v zemi zaveden politický pluralismus; z prvních svobodných prezidentských voleb vyšel jako vítěz zkušený politik Kiro Gligorov, jenž vládl od ledna 1991 až do roku 1999. V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Makedonská socialistická republika/Socialistická republika Makedonie 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na Republika Makedonie. Nezávislost Republiky Makedonie byla prohlášena 15. září 1991. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na území bývalé Jugoslávie zpochybnilo Řecko legitimitu nového státu. Mezinárodně byla proto Makedonie uznána teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu Bývalá jugoslávská republika Makedonie[12], pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN (makedonská vláda tento název nepoužívala).

Aby se vyhovělo protestům Řecka proti užívání geografického názvu Makedonie a politického názvu Makedonská republika/Republika Makedonie, dostala Makedonská republika podle rozhodnutí OSN z 8. dubna 1993 mezinárodně uznaný název (v angličtině) Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM), makedonsky Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija (PJRM), makedonsky cyrilicí Поранешна Југословенска Република Македонија (ПЈРМ). Tento mezinárodní název používá mezinárodní společenství i po urovnání makedonsko-řeckých vztahů v roce 1995. V Makedonii se však název BJRM nikdy nepoužíval. Makedonie používá název Republika Makedonie, makedonsky Republika Makedonija.

Konflikt mezi Makedonci a albánskou menšinou[editovat | editovat zdroj]

Protesty Albánců během etnických nepokojů v roce 2012

Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 20002001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi nimi zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU. V roce 2012 v Makedonii znovu vypukly etnické nepokoje mezi Albánci a Makedonci a k dalšímu konfliktu došlo v květnu 2015.[13]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Geografie Makedonie.
Topografická mapa Makedonie

Republika Makedonie je vnitrozemský stát. Jeho rozloha je asi třikrát menší než rozloha České republiky. Sousedí se Srbskem a Kosovem na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu, s Albánií na západě. Republika Makedonie zahrnuje severozápadní (7 %) část historické a (35,8 %) geografické Makedonie. V minulosti se tato oblast označovala jako Vardarská Makedonie.

Největší makedonskou řekou je Vardar. Je dlouhá 388 km a vlévá se u řecké Soluně do Egejského moře. K úmoří Egejského moře patří 87 % území Makedonie. 13 % území je odvodňováno do Jaderského moře a pouze 37 km² patří k úmoří Černého moře. V zemi jsou tři národní parky: Mavrovo, Galičica a Pelister. Dohromady zabírají plochu 1 083 km².

Politika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Politický systém Makedonie.
Makedonský parlament ve Skopje

Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a Evropské unie. Republika Makedonie se od svého vzniku potýká s ostrým nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké) Makedonii.

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

Ozbrojené síly[editovat | editovat zdroj]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Makedonie nemá okresy či kraje; pouze pro statistické potřeby se Makedonie dělí na 8 statistických regionů. Administrativními jednotkami prvního řádu jsou opštiny. Po reorganizaci v roce 2004 a dalších úpravách v roce 2013 je jich celkem 80, z nichž 10 je součástí tzv. Velkého Skopje, samosprávné jednotky hlavního města. Tyto opštiny vznikly slučováním a úpravou hranic 123 opštin zřízených roku 1996. Ještě dříve existovalo v Makedonii 34 správních celků různých stupňů.

Nejlidnatější opštinou je Kumanovo se 105 484 obyvateli, nejmenší pak Vraneštica, kde žije 1 322 osob.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Makedonie.
Sídlo makedonské centrální banky ve Skopje

Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám - hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo.[14] Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Železniční doprava v Makedonii.

Dopravní infrastruktura není příliš rozvinutá, což je určeno mj. hornatým povrchem; je však kvalitnější než v sousední Albánii. Nejdůležitější tranzitní trasou, ve které vede dálnice a hlavní železnice, je směr BělehradSkopjeSoluň. Dálniční poplatky se hradí v hotovosti na mýtných stanicích (cca 1 mýtná stanice na každých 10 km dálnice). Celková délka silniční sítě je 10 600 km.

V zemi je několik letišť, z nichž zdaleka nejrušnější je Letiště Alexandra Velikého u Skopje, menší letiště funguje např. v Ohridu. Splavné řeky v Makedonii nejsou.

Železniční síť o délce 920 km sestává z hlavní trati vedoucí ze Srbska přes Skopje a napříč Makedonií do Řecka, po níž jezdí několik mezinárodních rychlíků, a z nepříliš frekventovaných odboček (SkopjePriština (Kosovo), Skopje – TetovoKičevo, VelesBitola, Veles – Kočani). Spojení s Albánií chybí, je však připravována stavba trati na hranici s Bulharskem.[15]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Makedonie.
Etnické skupiny v Makedonii v roce 2002
Makedonci
  
64,18 %
Albánci
  
25,17 %
Turci
  
3,85 %
Cikáni
  
2,66 %
Srbové
  
1,78 %
Bosňáci
  
0,84 %
Arumuni
  
0,48 %
ostatní
  
1,04 %
Výše uvedená tabulka ukazuje etnickou příslušnost obyvatel podle sčítání z roku 2002:[16]

Podle dat z posledního sčítání lidu v roce 2002 měla Makedonie 2 022 547 obyvatel.[16] Poslední odhad z roku 2009, bez zvláštních změn,dává číslo 2 050 671 obyvatel.[17] Podle posledního sčítání je v zemi nejpočetnější etnikum Makedonci. Druhou největší skupinu představují Albánci, kteří dominují severozápdní části země. Na třetím místě následují Turci s téměř 80 000 obyvateli oficiálně; neoficiální odhady hovoří o 170 000 až 200 000 Turky. Některé neoficiální odhady naznačují, že v Makedonii žije až 260 000 Cikánů.[18]

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Oficiální a nejrozšířenějším jazykem makedonština, který patří do východní větve jihoslovanských jazyků. V obcích, kde jsou zastoupeny etnické skupiny s více než 20% z celkového počtu obyvatel, je jazyk tohoto daného etnika "spoluúřední".[19]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Většinové náboženství republiky Makedonie je pravoslaví, které vyznává 65% populace a drtivá většina z nich náleží k makedonské pravoslavné církvi. K jiným křesťanským denominacím se hlásí 0,4% populace. Muslimové tvoří 33,3% populace. Makedonie má pátý nejvyšší podíl muslimů v Evropě, po Kosovu (96%),[20] Turecku (90%),[21] Albánii (59%),[22] a Bosně-Hercegovina (51%).[23] Většina muslimů jsou Albánci, Turci nebo Cikáni, i když existují i menší počty makedonských muslimů. Zbývajících 1,4% je označeno jako "nepřidružení" dle odhadů Pew Research z roku 2010.[24]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Umění[editovat | editovat zdroj]

K prvním autorům makedonské literatury je počítán Kiril Pejčinovič. Za zakladatele moderní makedonské literatury ve 20. století je označován Kočo Racin, mj. též titovský partyzán. Nejvýznamnějším spisovatelem byl Blaže Koneski, který též významně přispěl ke kodifikaci spisovné makedonštiny. Významnou postavou je též prozaik a historik Ďordi Abadžijev či básník Mateja Matevski, dále Kole Nedelkovski, Venko Markovski, Gane Todorovski nebo Petre Mito Andreevski.

Nejslavnějším makedonským umělcem byl tragicky zahynulý zpěvák Toše Proeski. Úspěšnou byla rovněž romská hudebnice Esma Redžepovová a úspěšná je také zpěvačka Kaliopi. Nejúspěšnějším sochařem je brutalista Dušan Džamonja. Zlatého lva z Benátek a nominaci na Oscara má režisér Milčo Mančevski.

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Makedonská kuchyně.
Tavče gravče, národní jídlo v Makedonii

Makedonská kuchyně je tradiční kuchyně v Republice Makedonii - zástupce balkánské kuchyně odrážející vlivy Středomoří, řecké kuchyně, turecké kuchyně a kuchyně Blízkého východu, a v menším rozsahu italské, německé a východoevropské kuchyně (speciálně maďarské). Relativně teplé klima v Makedonie nabízí vynikající podmínky pro růst různých druhů zeleniny, ovoce a bylin. Makedonské kuchyně je také známá pro rozmanitost a kvalitu mléčných výrobků, vína a místních alkoholických nápojů, například rakije. Za národní jídlo Makedonie se pokládají tavče gravče (zapečené fazole) a likér mastika.

Věda a školství[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Nejpopulárnějším sportem v Makedonii je fotbal. Nejúspěšnějším makedonským fotbalistou je vítěz Zlaté kopačky Darko Pančev a vítěz Ligy mistrů Goran Pandev, trenérem Miljan Miljanić. Neúspěšnějším házenkářem je Kiril Lazarov, basketbalistou Pero Antić.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CIA World Factbook
  2. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.  
  3. http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/makedonie_fyrom/index.html Oficiální dlouhý český název dle Ministerstva zahraničí
  4. Republika Makedonie - Základní FAKTA, Makedonie, Ministerstvo zahraničních věcí
  5. Μακεδονία, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
  6. a b Macedonia, Online Etymology Dictionary
  7. μακεδνός, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
  8. μάκρος, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
  9. Eugene N. Borza, Makedonika, Regina Books, ISBN 0-941690-65-2, p.114: The "highlanders" or "Makedones" of the mountainous regions of western Macedonia are derived from northwest Greek stock; they were akin both to those who at an earlier time may have migrated south to become the historical "Dorians".
  10. Nigel Guy Wilson, Encyclopedia of Ancient Greece, Routledge, 2009, p.439: The latest archaeological findings have confirmed that Macedonia took it’s name from a tribe of tall, Greek-speaking people, the Makednoi.
  11. L. Ivanov et al. Bulgarian Policies on the Republic of Macedonia. Sofia: Manfred Wörner Foundation, 2008. 80 pp. (Trilingual publication with English, Bulgarian and Macedonian versions.) ISBN 978-954-92032-2-6
  12. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. února 1994 č. 47 o uznání makedonského státu "Bývalá jugoslávská republika Makedonie", kormoran.vlada.cz
  13. "Makedonie může sklouznout na pokraj občanské války, soudí balkanolog". iDNES.cz. 14. května 2015
  14. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html
  15. M. Zedník: Railway map of Albania and Macedonia
  16. a b Census of Population, Households and Dwellings in the Republic of Macedonia, 2002 – Book XIII, Skopje, 2005. [online]. State Statistical Office of the Republic of Macedonia, [cit. 2016-02-10]. [1]. (anglicky) 
  17. Macedonia – State Statistical Office [online]. www.stat.gov.mk, [cit. 2016-02-10]. [2]. (anglicky) 
  18. UNDP's Regional Bureau for Europe Šablona:Webarchive
  19. Basic Facts [online]. . [3]. (anglicky) 
  20. CIA The World Factbook: Kosovo [online]. CIA.gov, [cit. 2016-11-24]. [4]. (anglicky) 
  21. Türkiye’deki Ateist Nüfus Hızla Artıyor [online]. onedio.com, [cit. 2016-01-31]. [5]. (anglicky) 
  22. Presentation of the main results of the Census of Population and Housing 2011. [PDF]. [cit. 2014-08-15]. [6]. (anglicky) 
  23. CIA The World Factbook: Bosnia and Herzegovina [online]. CIA.gov, [cit. 2016-11-24]. [7]. (anglicky) 
  24. http://www.pewforum.org/2015/04/02/religious-projection-table/2010/percent/all/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]