Tetovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tetovo
Тетово
Tetovë
Kalkandelen

Tetovo
Tetovo – znak
znak
Tetovo – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 468 m n. m.
Stát Makedonie Makedonie
Statistický region Položský
Opština Tetovo
Tetovo
Tetovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1 068 km²
Počet obyvatel 52 915 (2002)
Hustota zalidnění 49,5 obyv./km²
Etnické složení Albánci (70,32 %), Makedonci (23,16 %), Romové (2,72 %), Turci (2,17 %)
Náboženské složení islám, pravoslaví
Správa
Starosta Teuta Arifi
Oficiální web tetovo.gov.mk
Telefonní předvolba (+389) 044
PSČ 1200
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetovo (makedonsky Тетово, albánsky Tetova, Tetovë, turecky Kalkandelen) je páté největší město v Makedonii. Leží na západě země na úpatí Šar planiny, na říčce Pena, která se v rozšířeném údolí asi 8 km východně vlévá do řeky Vardar. Hranice s Kosovem je vzdálena zhruba 16 km.

Od roku 1994 zde působí Tetovská univerzita a v roce 2001 vznikla Univerzita jihovýchodní Evropy. Město má dobré silniční spojení s hlavním městem Skopje (dálniční), leží zde i stanice trati Skopje – Tetovo – GostivarKičevo.

Administrativní dělení a obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Tetovo je sídlem stejnojmenné opštiny o rozloze 1 080 km². V roce 2002 žilo v opštině celkem 88 580 obyvatel, z toho v samotném městě přes 52 900 obyvatel. Více než polovinu z nich tvořili Albánci (28 897) a zhruba třetinu Makedonci (18 555). Dále zde žilo 2 352 Romů, 1 878 Srbů, 587 Turků, 156 Bosňáků a několik stovek příslušníků dalších národností. Zejména počet Albánců se během 20. století prudce zvýšil.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější památkou je tzv. Malovaná mešita (makedonsky Шарена џамија), vystavěná roku 1438 a přebudovaná v roce 1833, na níž vynikají zejména zdobené exteriéry.[1] Z dalších islámských staveb je zde zachováno dervišské posvátné místo Arabati Baba Teḱe ze 16. století. K vidění jsou také ruiny tetovské pevnosti postavené Osmany počátkem 19. století.[2] V Tetovu je i množství pravoslavných kostelů, např. chrám sv. Cyrila a Metoděje či sv. Bohorodičky.

V blízkosti města se nachází zimní letovisko Popova Šapka a pohoří Šar planina s vrcholem Titov vrv.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast dnešního města Tetova byla díky své úrodnosti osídlena již od doby kamenné. Z této doby pochází řada archeologických nalezišť v blízkosti města. Na začátku středověku byla oblast osídlena Slovany. Dlouhodobě však byla oblast součástí nejprve římské a poté Byzantské říše. V závěru 10. století se oblast dnešního Tetova stala součástí První bulharské říše. Poté roku 1018 se celá oblast stala opět součástí Byzance.

V 12. století se zde nacházelo sídlo Gradište, které je předchůdcem současného města. Osmanská říše obsadila dnešní Tetovo v roce 1392 a pod její správou zůstalo až do roku 1912. S Turky přišla islamizace oblasti, ale také řemeslný a ekonomický rozvoj. Z Tetova se v průběhu staletí stala velká křižovatka obchodních tras. Na přelomu 18. a 19. století začali do města přicházet i vesničané z okolí Tetova. Dle francouzského cestovatele Ami Boueho mělo v té době 4500 obyvatel. V roce 1905 odhadoval bulharský exarchát počet obyvatel města na cca 20 tisíc.

Pohled na Tetovo v roce 1913.

Albánské obyvatelstvo, které dnes tvoří v Tetovu většinu (město je kulturním centrem albánského obyvatelstva v Makedonii) zde žilo již v roce 1455[zdroj?]. K větší výstavbě staveb typických pro turecká islámská města došlo v 15. století. Zatímco v roce 1453 žilo v Tetovu 153 křesťanských a 56 muslimských rodin, roku 1568 se tento poměr podle tureckých záznamů změnil na 329 muslimských a 108 křesťanských rodin.

V roce 1912 připadlo město po první balkánské válce Srbsku. V roce 1921 mělo podle prvního jugoslávského sčítání lidu přes patnáct tisíc obyvatel, okolo 3 200 domů a zhruba stejný počet rodin. Během existence královské Jugoslávie nechala vláda budovat v okolí města doly a průmysl; vznikly i malé vodní elektrárny. Železniční spojení získalo město za první světové války, kdy německá okupační správa nechala zbudovat železniční trať mezi Skopjí a Ohridem.

Během druhé světové války zde oficiálně vznikla (19. března 1943) Komunistická strana Makedonie. Město bylo osvobozeno dne 19. listopadu 1944 3., 13., 14. a 19. makedonskou údernou brigádou. Stalo se posledním městem, které bylo na území dnešní Republiky Makedonie osvobozeno od fašistické okupace.

Od roku 1991 je součástí Republiky Makedonie. V roce 2001 bylo Tetovo jedním z dějišť ozbrojeného konfliktu mezi Makedonskou vládou a povstalci z proalbánské Národní osvobozenecké armády. Během konfliktu utekly z Makedonie stovky obyvatel Tetova.[3]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Městský fotbalový stadion.

V Tetovu se nacházejí čtyři fotbalové kluby. Tři z nich (FK Shkëndija, FK Renova a FK Teteks) hrají v první makedonské lize. Nejstarším fotbalovým týmem, který ve městě působí, je FK Ljuboten. Město má k dispozici jeden velký fotbalový stadion, který jednotlivé týmy mezi sebou sdílejí.

Mezi další sporty, které mají vlastní týmy ve městě, potom patří wrestling a volejbal. Zápasy ve wrestlingu se konají během letní sezony v letovisku Popova Šapka nedaleko města.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Културни споменици: ШАРЕНА ЏАМИЈА ТЕТОВО
  2. Tetovo Fortress
  3. V Tetovu se ráno opět střílelo. iDNES.cz [online]. 2001-03-26 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.  (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(makedonsky)(albánsky)(anglicky)