Covid-19

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z COVID-19)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o nemoci, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. Možná hledáte: Pandemie covidu-19, nebo SARS-CoV-2, nebo Pandemie covidu-19 v Česku.
Coronavirus disease 2019
covid-19
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Klasifikace
MKN-10 U07.1 a U07.2
Statistické údaje – obě pohlaví 
Incidence 29 032 938 (z toho 19 649 654 uzdravených)
Klinický obraz
Průběh horečka, kašel, dušnost, bolest svalů, bolest kloubů, únava
Minimální inkubační doba 2 dny
Maximální inkubační doba 14 dní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Covid-19 (též COVID-19;[P 1] z anglického spojení coronavirus disease 2019, což česky znamená koronavirové onemocnění 2019; výslovnost: [kovid devatenáct]) je infekční onemocnění, které je způsobeno novým koronavirem SARS-CoV-2 (dříve označovaným jako 2019-nCoV), jenž se začal šířit v prosinci 2019 z čínského města Wu-chan. Označení covid-19 bylo Světovou zdravotnickou organizací prohlášeno za oficiální dne 11. února 2020.[1] K 5. červenci 2020 je na celém světě 29 032 938 potvrzených případů, z toho 924 831 úmrtí a 19 649 654 zotavení. Covid-19 se již rozšířil do 188 států a teritorií.[2] Dne 1. března 2020 byly kolem 16.00 SEČ oznámeny první tři případy výskytu onemocnění covid-19 v Česku.

Pravidelné a denně aktualizované informace o pandemii covidu-19 zveřejňuje EIOS (Epidemic Intelligence from Open Sources)[3] nebo Johns Hopkins University Coronavirus Resource Center.[4] Grafické přehledy průběhu nemoci ve vybraných evropských státech včetně ČR a také v USA, aktualizované ke 13. 4. 2020 a s podrobným vysvětlením, publikoval Pavel Brož na vědeckém serveru OSEL.[5]

Průběh nemoci[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku SARS-CoV-2.

Nakažení a inkubační doba[editovat | editovat zdroj]

Covid-19 je vysoce infekční nemoc. Virus je schopný se přenášet z člověka na člověka, šíří se pomocí kapének při kýchání, kašlání, případně tělesném kontaktu.[6][7] Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že hodnota indexu nakažlivosti R0 se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–2,5, což je podobné jako u nemoci SARS.

Inkubační doba se pohybuje přibližně mezi 1 a 14 dny[8] a i během ní je nemoc infekční.[9] Přenos viru na další osoby byl potvrzen v období 1–3 dny před projevem příznaků onemocnění.[10] Medián inkubační doby je přibližně 5 dní.[11][12][13]

Identifikace[editovat | editovat zdroj]

Test na koronavirus

Nemoc má příznaky i průběh velmi podobné jako chřipka či jiné podobné chřipkové onemocnění.[zdroj?] Je tak velmi obtížné na první pohled rozeznat nákazu koronavirem právě od chřipky.[zdroj?] V současnosti[kdy?] tudíž jediný možný způsob, jak virus v těle odhalit, je podstoupit PCR testy; při nich se ve vzorcích hlenu z nosohltanu a krku následně hledá RNA shodná s RNA koronaviru SARS-CoV-2. Stále se[kdo?] však vyvíjejí[kdy?] nové a efektivnější metody testování na podobném principu.

Příznaky a symptomy[editovat | editovat zdroj]

Symptomy nemoci covid-19[14]

Jako první se projevuje horečka (přibližně v 90 % případů[zdroj?]), velká únava a dušnost. Později se přidá suchý dráždivý kašel, případně bolest svalů a kloubů.[15][16] Životní funkce přijímaných pacientů jsou obvykle stabilní.[17] Možná je i ztráta čichu (potažmo chuti) zvaná anosmie (v 10 % až 30 % případů) bez ostatních příznaků.[18][19] Závažnější případy mohou vést k pneumonii (zápalu plic),[20] akutnímu zánětu srdeční svaloviny,[21] selhání orgánů a smrti.[22]

Vážnou komplikací u pacientů s pneumonií je difúzní intravaskulární koagulace (DIC), pozorovaná až ve 30 % případů, přestože byla preventivně podávána trombolytika. Ta vede k akutní plicní embolii, trombóze v dolních končetinách (DVT), mrtvici a srdečním infarktům.[23] Také v Číně byl zaznamenán rozsev koagulace krve v cévách u 70 % zemřelých v souvislosti s covidem-19.[24] Podobné problémy u 20–40 % pacientů byly zaznamenány také v USA.[25]

U dětí a mladých pacientů s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nemoci se často objevují kožní skvrny připomínající omrzliny, vzácně i puchýřky, nejčastěji na prstech u nohou. Ty jsou skrytým příznakem infekce, která má sice lehký průběh, ale indikuje možného přenašeče viru.[26]

Dle studií z března 2020 onemocnění v 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci (domácí léčení), ve 14 % se může vyvinout v pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů. [27] Podobně jako u sezónní chřipky probíhá onemocnění covid-19 u řady nakažených asymptomaticky. Čína začala zveřejňovat počty asymptomatických nakažených v dubnu 2020 a uvádí jejich počet 1 367 (oproti 81 554 nemocných)[28], ale hongkongský South China Morning Post uvádí že z lidí pozitivně testovaných na covid-19, kteří museli zůstat v domácí karanténě, více než 43,000 neprojevilo žádné symptomy onemocnění.[29] S rozšířením testování se poměr asymptomatických pacientů v populaci zasažené covidem-19 může ještě zvýšit. Některé zprávy pocházející přímo od čínské Národní zdravotní komise (China’s National Health Commission) uvádějí až čtyři pětiny asymptomatických pacientů mezi nakaženými (130/166, tzn. 78 %).[30]

Těžší průběh nemoci nastává u lidí ve vyšším věku nebo u pacientů již trpících kardiovaskulárními onemocněními, diabetes, rakovinou a jinými závažnými onemocněními.[31]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Na toto onemocnění zatím neexistuje žádná vakcína ani ověřený lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2.[32] Probíhá rozsáhlé virtuální skenování potenciálních léčiv se známými biologickými účinky (ZINC drug database, obsahující 2924 léčiv a dále 1066 herbálních léčiv), a jejich chemická struktura je pomocí počítačové simulace porovnávána se strukturou potenciálních cílových proteinů zúčastněných v replikaci viru.[33] Seznam známých nebo potenciálních léčiv proti SARS-CoV-2 vydala Univerzita v Edinburghu,[34] nebo CEBM Oxford University[35] V úvahu připadají substance, které blokují některou fázi životního cyklu viru, zejména vstup do buňky (membránovou TMPRSS2 proteázu nebo protein-kinázu), syntézu virové RNA a virové proteázy.[36]

V USA bylo založeno The COVID-19 High Performance Computing Consortium, do kterého se zapojily všechny firmy disponující vysoce výkonnými počítači (IBM, Amazon, AMD, BP, Dell, Google Cloud, HP, Microsoft, Intel, Nvidia ad.), univerzity, výzkumné laboratoře a federální agentury včetně NSF a NASA. Jejich cílem je simulace prostorového uspořádání virových proteinů a počítačové modelování interakce potenciálních dostupných léčiv, 3-D modelování dynamických vlastností a změn konformace virového S proteinu při interakci s ACE2 receptorem a jejich možné využití při výrobě vakcín a funkční genetický screening buněčných proteinů, které se účastní replikace viru. Probíhá 46 projektů, které využívají celkem 4,2 milionu centrálních procesorových jednotek (CPU).[37] Konsorcium Exscalate4CoV, financované z prostředků EU a využívající vysoký počítačový výkon v kombinaci s umělou inteligencí, oznámilo, že účinným léčivem pro některé pacienty s nemocí COVID-19 by mohl být selektivní modulátor receptoru estrogenu s generickým názvem Raloxifen.[38]

Na potlačení některých příznaků onemocnění je možné zahájit podpůrnou léčbu běžně dostupnými léky.[39] Někdy lze použít sérum od pacientů, kteří nemoc prodělali.[40][41] Byť transfúze séra prakticky funguje, tak v České republice není oficiálně povolena.[42] Světová zdravotnická organizace v březnu 2020 podporovala experimentální léčbu s přípravky remdesivir, kombinací léků lopinavir a ritonavir, chlorochin a monoklonální protilátkou proti interleukinu-6 firmy Roche, označovanou Actemra.[43]

V ojedinělém případu pacientky v Thajsku se podařilo infekci vyléčit pomocí léků na AIDS (kombinace označovaná lopinavir/ritonavir neboli LPV/r) v kombinaci s léky na chřipku.[44] Lopinavir a ritonavir byly zkoušeny v randomizované studii na 199 pacientech v Číně a prozatím se ukazují jako neúčinné.[45][46]

V experimentech s linií opičích buněk Vero E6, infikovaných 2019-nCoV in vitro, byl úspěšně vyzkoušen remdesivir a chlorochin. Obě látky účinkují na infikované buňky i při prevenci infekce už v mikromolárních koncentracích. Remdesivir(GS-5734) je nukleotidový analog, který inhibuje virovou RNA polymerázu a brání replikaci viru i za přítomnosti virové exonukleázy, která kontroluje správnost transkripce.[47] Příčinou je zřejmě mechanismus působení remdesiviru, který je v buňce přeměněn na analog nukleosid-trifosfátu a jako substrát nahradí ATP. Jeho inkorporace vede k předčasnému ukončení syntézy RNA v poloze o tři nukleotidy za tímto místem (i + 3), což zajistí, že chybu nerozezná virová exonukleáza opravující chyby.[48]

Chlorochin je jako antimalarikum užíván v humánní medicíně již 70 let a nic nebrání jeho využití při léčbě koronavirové infekce.[49] V USA, kde tamní Food and Drug Administration Agency původně doporučila užívání chlorochinu jako nouzové léčby, se jeho účinky na Covid-19 nepotvrdily a vzhledem k jeho rizikovým vedlejším účinkům, způsobujícím srdeční arytmie, bylo toto doporučení v červnu 2020 anulováno.[50]

V Číně byl (cca 21. února 2020) k experimentální léčbě připuštěn lék favipiravir (Avigan), slibné výsledky však měl i remdesivir a chlorochin.[51]

V Itálii jsou experimentálně používané: chlorochin, remdesivir, kombinace lopinaviru a ritonaviru pro jejich antivirální účinek, dále humanizovaná monoklonální protilátka Tocilizumab (RoActemra normálně proti revmatoidní artritidě) která modulací cytokinu Interleukin-6[52] dokáže zmírnit zánět plic v kritických fázích nemoci. Metaanalýza dat z několika publikací ukazuje, že u pacientů s těžkým průběhem onemocnění je hladina IL-6 asi 2,9 vyšší oproti pacientům bez komplikací. Zatím jediná popsaná experimentální léčba pomocí tocilizumab ukázala zlepšení klinických příznaků bez vedlejších účinků či smrti.[53] Podobné účinky by mohla mít křeččí monoklonální protilátka Sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis), která se rovněž užívá jako inhibitor interleukinu-6 u pacientů s revmatoidní artritidou.[54] V Indii byla pro léčbu pacientů se středně těžkým až vážným průběhem onemocnění schválena monoklonální ptotilátka Itolizumab.[55] Ta se váže na receptor CD6[56] a tlumí aktivitu CD4 T lymfocytů, jejichž abnormální stimulace vede u pacientů k cytokinové bouři a těžkému poškození plic.

Antimalarikum hydroxychlorochin bylo testováno na malém vzorku pacientů a jeho účinky jsou neprůkazné,[41][57] ale jako nadějný lék pro léčbu pneumonie vyvolané SARS-CoV-2 se jeví chlorochinfosfát.[58]

Kumulovaná data z případových studií uvádějí jako experimentálně užívané léky lopinavir (inhibitor HIV proteázy), umifenovir (užívaný v Rusku k prevenci chřipky)[59] a oseltamivir (inhibitor neuraminidázy), zatím bez jednoznačných závěrů.[60] Přehledný článek o klinických projevech, diagnóze a léčbě onemocnění covid-19 byl zveřejněn 20.3.2020 v NCBI.[61]

Při endocytóze viru po vazbě na receptor ACE2 hraje roli s ním asociovaná protein kináza AAK1, kterou blokuje několik známých léčiv, včetně Baricitinib.[62]

Jako jiná alternativa se ukazuje využití již schválených léků, které blokují transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2, která aktivuje spike protein virové obálky a umožňuje jeho fúzi s buněčnou membránou.[63] Inhibitory této proteázy, camostat a nafamostat jsou schválená léčiva v Japonsku a USA a jsou užívána k léčbě chronické pankreatidy, rakoviny i některých virových onemocnění, včetně MERS-CoV.[64] Potenciálními inhibitory TMPRSS2 jsou také otamixaban a I-432.[65]

Jako inhibitor virové proteázy štěpící virový Gag-Pol polyprotein HIV byl mezi experimentální léčiva zařazen TMC-310911 (ASC-09)[66] Je testována řada inhibitorů hlavní virové proteázy SARS-CoV, které jsou provizorně označeny Compound 15 [PMID: 32045236],[67] PRD_002214 (Ligand ID: 10716), compound 13b (ligand ID: 10720).[65]

Potenciálními léky mohou být dva inhibitory virové proteázy 3CLpro, které pod označením ledipasvir a velpatasvir vyvinula firma Gilead. Prodává je v kombinaci s antivirotikem sofosbuvir, který jako analog uridinu inhibuje syntézu virové RNA (Harvoni, ledipasvir/sofosbuvir), (Epclusa, sofosbuvir/velpatasvir).[68] Z případových studií vyplývá, že u pacientů s covidem-19 by mohl účinkovat dosud opomíjený preparát Famotidin, který se podává na snížení sekrece žaludeční kyseliny a účinkuje jako blokátor H2 receptoru histaminu.[69] Pomocí počítačové simulace a umělé inteligence byla porovnána terciární struktura Famotidinu s možnými cílovými proteiny SARS-CoV-2 a bylo zjištěno, že pravděpodobně blokuje virovou papain-like cysteinovou proteázu (PLpro), která hraje roli při štěpení virového polyproteinu.[70]

Do arzenálu experimentálních léčebných postupů byla nově zařazena rekombinantní rozpustná glykosylovaná angiotenzin konvertáza 2 označovaná jako APNO1. Původně byla vyvinuta jako negativní regulátor systému renin-angiotensin při léčbě jiných onemocnění.[71] Tento enzym, který v plicních buňkách funguje jako receptor SARS-CoV-2 viru, by měl ve své rozpustné formě blokovat vazebná místa viru. Zkouší se u 200 pacientů ve Španělsku.[72]

Australští vědci zjistili, že SARS-CoV-2 efektivně blokuje také antiparazitikum Ivermektin, jehož antivirové účinky byly prokázány již dříve. V kultuře in vitro infikovaných buněk Vero/hSLAM, ke kterým byl přidán ivermektin, se během 48 hod. snížil titr viru v supernatantu až o 99,98 %.[73]

Experimentálně se testuje antivirotikum Nitazoxanid, které in vitro účinně blokuje expresi virového proteinu N a snižuje hladinu interleukinu-6 při nákaze buněk virem MERS-CoV,[74] a Triazavirin, vyvinutý proti ptačí chřipce H5N1[75] Čeští vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří zkoumají účinek Raloxifenu na tlumení cytokinové bouře vyvolané vysokou hladinou interleukinu-6, publikovali článek, v němž navrhli tento lék k léčbě pacientů s covidem-19.[76]

Kortikosteroid Ciclesonid užívaný jako inhalační antiastmatikum působí v buňce po navázání na glukokortikoidní receptor jako inhibitor transkripce.[77] V kulturách in vitro blokuje replikaci SARS-CoV-2 jako specifický inhibitor nestrukturálního virového proteinu NSP15 (3'-5' exoribonucleáza).[78] Ve Velké Británii byl v randomizovaném klinickém testování u pacientů postižených vážnými plicními komplikacemi úspěšně vyzkoušen levný kortikosteroid Dexametazon, který snížil úmrtnost až o jednu třetinu.[41][79]

Očkování proti tuberkulóze významně snižuje riziko smrti v dané zemi.[80][81]

V případě covidu-19 se ozývají vedle skutečných lékařů i provozovatelé nejrůznějších forem tzv. alternativní medicíny, kteří proklamují, že jejich přípravek je nějakým způsobem efektivní v terapii nebo v léčbě onemocnění. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) varuje, že neexistuje žádný důkaz, že by tyto formy pokusů o prevenci nebo terapii mohly být prospěšné, některé dokonce mohou být nebezpečné.[82]

Dne 6. března 2020 uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová, že aby se dal člověk považovat za vyléčeného, musí mít dva negativní testy za sebou s odstupem 24 hodin.[83]

K léčbě, vývoji antivirotika a vakcíny a inspiraci z předchozích pandemií se vyjádřil i přední britský virolog profesor John Oxford, který se specializuje na všechny druhy chřipky, zejména zevrubně zkoumal epidemii španělské chřipky v roce 1918.[84]

Známé nebo experimentální léky[editovat | editovat zdroj]

Vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2[editovat | editovat zdroj]

Data zveřejněná čínskými vědci 7. dubna 2020 ukazují, že u téměř třetiny ze 175 vyléčených pacientů kteří měli mírnější příznaky nemoci, se nevytvořily téměř žádné protilátky. Obecně měla vyšší titr protilátek věková skupina 60–85 let, zatímco v mladší populaci 15–39 let byl titr třikrát nižší a někteří neměli detekovatelné množství protilátek. To značně zkomplikuje přípravu vakcín i možnost získání kolektivní imunity postupným promořením populace virovou infekcí.[88]

Proti koronavirům CoV nejsou v současnosti žádné schválené vakcíny, protože jejich vývoj proti SARS-CoV-1 byl ukončen ve fázi klinických testů, když se podařilo epidemii zastavit. Ojedinělé tehdy získané monoklonální protilátky vykazují křížovou reakci i s doménou SARS-CoV-2, která se váže na receptor lidských buněk ACE2. Vakcíny proti MERS-CoV jsou v preklinické fázi testování a pro jejich přípravu se využívají také jiné virové vektory (modifikovaný virus vaccinia Ankara a adenoviry nesoucí informaci pro spike protein CoV) nebo vakcíny založené na DNA. Imunizace kompletním S proteinem vedla v některých případech k indukci neúčinných protilátek (non-neutralizing Abs), které naopak podporují infekci některými viry (Antibody dependent enhancement, ADE), včetně SARS-Cov.[89]

V současnosti neexistují vhodné zvířecí modely pro testování, kromě transgenních myší, které nesou gen pro lidský receptor ACE2. Potenciálním modelem jsou fretky a vakcíny lze eventuálně testovat in vitro, ale odhadovaná doba samotné přípravy je 3–6 měsíců. Pro vakcíny proti SARS-CoV-2 také zatím není stanoven proces zvaný Good Manufacturing Practice (cGMP). Pro nově zaváděné vakcíny na bázi mRNA neexistují dostatečné produkční kapacity. Od počátku klinických testů do schválení je třeba počítat s dobou kolem 6 měsíců a realistická doba pro výrobu dostatečného množství vakcín se odhaduje na 12–18 měsíců, a nebudou tedy dostupné v této první vlně pandemie.

Jako vhodný cíl pro indukci protilátek se jeví kromě oslabeného nebo usmrceného viru zejména rekombinantní spike protein SARS-CoV-2 nebo virové vektory (vaccinia, adenovirus, VSV virus) nesoucí tento protein.[90] V Británii se experimentálně testuje vakcína ChAdOx1 nCoV-19, založená na modifikovaném šimpanzím adenoviru (ChAdOx1), který není schopen infikovat lidské buňky, do něhož byla vložena informace pro S protein SARS-CoV-2.[91]

Vakcína založená na mRNA kódující spike protein využívá lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněk. Syntéza spike proteinu a jeho exprese v buňkách příjemce by měla indukovat imunitní odpověď. Tuto vakcínu vyvíjí Moderna and the Vaccine Research Center v National Institutes of Health a probíhají již její první klinické testy.[92][93]

K pasivní léčbě protilátkami je možné využít transgenní krávy, které produkují lidský imunoglobulin typu G 1 v množstvích 150–600 g/měsíc na jedno zvíře. Při imunizaci oslabeným virem SARS-CoV nebo jeho spike proteinem byly získány polyklonální imunoglobuliny, které u infikovaných myší snížily titr viru pod detekční limit.[94] Na rozdíl od přímé vakcinace lidí nehrozí komplikace, která někdy vede k tvorbě nefunkčních protilátek a infekci buněk, které nemají receptor viru (antibody-dependent enhancement of infection).[95]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.

Nákaza koronavirem SARS-CoV-2 může mít i smrtící následky. K 5. červenci 2020 na nákazu zemřelo 924 831 lidí. Dle prvotních výzkumů se smrtnost pohybuje mezi 2 a 3 %[96] a v lednu 2020 WHO uvedlo, že smrtnost činí přibližně 3 %.[97] Ve studii Královské univerzity bylo uvedeno, že se smrtnost může pohybovat od 0,8 %, kdy jsou započítáni přenašeči bez symptomů, do 18 %, kdy jsou započítáni pouze nakažení se symptomy z provincie Chu-pej.[98] V Číně byla smrtnost pravděpodobně 1,4 %,[99] v Německu 0,72 procenta, v Itálii 10,8 procenta a ve Španělsku 8 procent.[100]

Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných, přičemž se metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí (NHC) mění.[101] V průměru zemře vážně nemocný pacient s covidem-19 třicet dnů po nakažení.[100]

V Evropě vede statistiky úmrtnosti European Mortality Monitoring Project (Euro MOMO), který své zprávy aktualizuje na základě údajů členských států s týdenní periodou.[102] Z nich mimo jiné vyplývá, že zvýšená úmrtnost seniorů v Itálii a Španělsku během pandemie covidu-19 je výrazně vyšší než během chřipkových epidemií, kdežto v České republice nebo Rakousku se pohybuje kolem normálu.[103][104] Zvýšená mortalita seniorů nad 65 let byla ale zaznamenána např. během chřipkové epidemie 2014/2015, kdy jich v Evropě zemřelo přibližně o 217 000 více než činí dlouhodobý průměr. U jiných věkových skupin (15–64) jsou úmrtí na chřipku řádově nižší nebo zanedbatelná (0–14).[105]

V Evropě byla nejhorší situace v první polovině dubna (14. a 15. týden), kdy byla zaznamenána velmi zvýšená úmrtnost v Irsku, Švédsku a Švýcarsku a extrémně zvýšená úmrtnost v Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsku, Španělsku a Velké Británii.[104]

Imunita[editovat | editovat zdroj]

Po prodělání nemoci pravděpodobně mohou zůstat v těle protilátky po dobu 2 až 3 let, což je podobná hodnota jako u SARS.[106] Avšak u některých osob protilátky tak dlouho nevydrží. Přítomnost protilátek, stejně jako při vakcinaci, však úplně nezaručuje, že nelze onemocnění znovu získat. Mimo jiné proto, že virus rychle mutuje a člověk se může nakazit jiným kmenem viru, než proti kterému už má protilátky. Opětovná onemocnění covidem-19 jsou doložena v Číně, v Jižní Koreji, v Japonsku[107][108][109] a v Thajsku[110].

V článku publikovaném 14. května 2020 v časopisu Cell autoři uvádějí, že pacienti, kteří prodělali onemocnění covid-19, získali robustní buněčnou imunitu. Převažují CD4+ T a CD8+ T lymfocyty se specifitou k S proteinu (u 100 % a 70 % pacientů) a kromě toho i klony specifické pro M a N protein a dále pro nsp3, nsp4, ORF3a and ORF8. V krvi vyléčených pacientů se rovněž nacházejí IgA a IgG protilátky proti celé řadě proteinů specifických pro SARS-CoV-2, jejichž titr koreluje s buněčnou imunitou. Důležitým zjištěním je přítomnost CD4+ T lymfocytů reagujících se SARS-CoV-2 u ∼40–60 % osob, které neprodělaly onemocnění covid-19, což indikuje, že v běžné populaci existuje křížová buněčná imunita mezi běžnými koronaviry vyvolávajícími příznaky nachlazení a SARS-CoV-2.[111]

Možné následky[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vědecká literatura popisuje tzv. post-covidový syndrom, který se má vyskytovat u osob, které prodělaly infekci virem SARS-CoV-2. Mezi projevy syndromu mají patřit silná únava, pocit zvýšené teploty, potíže s dechem, tíže na hrudi, tachykardie, bolesti hlavy, úzkosti. Vyšetření pacientů s těmito příznaky neprokázalo znovunakažení se daným virem.[112]

Vážnější následky byly popsány ve spojitosti jak se zánětem srdečního svalu (myokarditida či periomyokarditida),[113] tak multisystémovým zánětlivým syndromem u dětí, který byl mezi 1. lednem a 25. červencem 2020 popsán u 662 dětí, 71 % z nich bylo přijato na JIP, 22,2 % potřebovalo mechanickou ventilaci pro pomoc s dýcháním, 11 dětí (1,66 %) zemřelo. Některé z dětí s tímto syndromem, přičemž prevence je pro bezpříznakový průběh covidu-19 obtížná, budou možná muset být dlouhodobě sledovány lékaři.[114]

Prevence nemoci[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace účinku šíření infekcí v čase na kapacitu zdravotní péče, známý jako zploštění křivky[115]
Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.

Prevence před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 je stejná jako u jiných virových onemocnění, například chřipky: zpřísnění hygienických pravidel, např. mytí rukou, vyhýbání se osobám s respiračními potížemi,[116] vyhýbání se koncentrovanému shromáždění osob či posilování imunitního systému. Pokud jde o přežívání viru na površích, virus má poločas přežívání (doba, po které ho zůstane poloviční množství), různý u různých materiálů, ale je v řádu hodin.[117] Při laboratorním experimentu bylo k detekci použito buněk Vero E6.[118] Hodnoty jsou podobné jako u SARS-CoV-1, takže rozsáhlost pandemie covidu-19 je způsobena jinými faktory.[119] Dle posledních studií se pro dezinfekci zasažených oblastí hodí lépe ozon, který ničí SARS-CoV-2[120] lépe než chlor.[121] Poločas přežívání viru se významně zkrátí, pokud je vystaven slunečnímu záření.[122] Přesto se virus šíří více za teplého počasí, protože se méně šíří při dešti.[123] Suchý vzduch je totiž příznivější pro šíření viru, protože se tak déle udrží ve vzduchu.[124]

Srovnání s chřipkou[editovat | editovat zdroj]

Dezinfekce na ruce zaměřená proti covidu-19.

Matematické modely chování viru, které vytvořili epidemiologové ještě před zveřejněním dat o asymptomatickém průběhu nakažení u 50–80 % nakažených,[125] uvádějí, že covid-19 má mnohem horší průběh než chřipka a proč se nedá očekávat návrat k normálu během několika týdnů. Chřipka má míru infekčnosti (nebo R0) pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez sociálního distancování má R0 asi 2,5. Druhým měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. Se sezónní chřipkou je to zhruba 1 procento; u koronaviru se odhady pohybují od 5 do 20 procent. Vyšší R0 a vyšší míra hospitalizace dokáží vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99.000 lidí, z nichž asi téměř 20.000 by muselo být hospitalizováno. Třetím faktorem je smrtnost, „míra úmrtnosti na případy nakažených“, nebo procento lidí, kteří nemocí onemocní a nakonec na ni zemřou. U chřipky je to asi 0,1 procenta. U covidu-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 procento – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie, se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší.[126]

Smrtnost nákazy je třeba porovnávat se statistikou běžných úmrtí, která je v České republice měsíčně v průměru 7451 osob nad 65 let, což je denně 245 úmrtí.[127] Je také třeba počítat s faktem, že evoluční strategií virů je infikovat maximální počet hostitelů, aniž by způsobily jejich úmrtí. Proto se v populaci nakonec prosadí méně virulentní kmeny, jako v případě sezónní chřipky, kde u dětí může infekce až v 70 % případů proběhnout asymptomaticky.[128] Jak se ukázalo v případě jiných infekcí (Ebola), jsou virulence a přenosnost viru v nepřímé úměře, protože vysoce virulentní onemocnění zahubí infikovaného dříve, než stačí nakazit další.[129]

Hovorově se pro nemoc covid-19 používá mimo jiné označení „čínská chřipka“, odkazující na místo jejího původu a vycházející z tradice podobných označení pro virové epidemie v minulosti, jakými byly například španělská chřipka nebo mexická chřipka.[130] Používání tohoto označení prosazují některé veřejně známé osobnosti (v Česku například Miroslav Kalousek), zdůvodňujíce to nejen geografickým původem onemocnění, ale také vinou čínského komunistického režimu na rozšíření pandemie.[131]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zápis s velkými písmeny je mezinárodním označením nemoci dle WHO a figuruje i v českých odborných publikacích a přehledech, např. v českém překladu Mezinárodní klasifikace nemocí (pod kódem U07.1)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novel Coronavirus situation report 22 [online]. Světová zdravotnická organizace (WHO), 2020-02-11 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Coronavirus Update (Live): 468,249 Cases and 21,173 Deaths from COVID-19 Virus Outbreak - Worldometer. www.worldometers.info [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. EIOS: COVID-19 EMERGENCY
  4. Johns Hopkins University Coronavirus Resource Center
  5. Pavel Brož: Co nám mohou prozradit koronavirové statistiky? (Aktualizováno), Osel, 13.4.2020
  6. Q&A on coronaviruses (COVID-19) [online]. WHO, 2020-02-11, rev. 2020-03-09 [cit. 2020-03-25]. Sekce How does COVID-19 spread?. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 30 otázek a odpovědí, které přinesly 3 měsíce s novým koronavirem. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-03-19 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  8. Q&A on coronaviruses (COVID-19) [online]. WHO, 2020-02-11, rev. 2020-04-08 [cit. 2020-04-23]. Sekce How long is the incubation period?. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Q&A on coronaviruses. www.who.int [online]. Světová zdravotnická organizace (WHO), 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Can 2019-nCoV be caught from a person who presents no symptoms?. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Wei EW et al., Presymptomatic Transmission of SARS-CoV-2 — Singapore, January 23–March 16, 2020, MMWR Early Release, 10.4.2020
  11. PALLISTER, Katy. COVID-19 Symptoms Take On Average Five Days To Show, Study Reveals. IFLScience [online]. 2020-03-10 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. The Incubation Period of Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) From Publicly Reported Confirmed Cases: Estimation and Application. Annals of Internal Medicine [online]. American College of Physicians, 2020-03-10 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. ISSN 1539-3704. DOI:10.7326/M20-0504. (anglicky) 
  13. kar. Za 80 procent případů nákazy koronavirem může jen 9 procent nemocných, ukázala velká epidemiologická studie. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-05-01 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  14. Julia Naftulin. Wuhan Coronavirus Can Be Infectious Before People Show Symptoms, Official Claims [online]. sciencealert.com, 2020-01-26 [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Symptoms of Coronavirus | CDC. www.cdc.gov [online]. 2020-01-23, rev. 2020-05-13 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. GRANT, Michael C.; GEOGHEGAN, Luke; ARBYN, Marc; MOHAMMED, Zakaria; MCGUINNESS, Luke; CLARKE, Emily L. The prevalence of symptoms in 24,410 adults infected by the novel coronavirus (SARS-CoV-2; COVID-19): A systematic review and meta-analysis of 148 studies from 9 countries. PLoS ONE [online]. 2020-06-23 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. DOI:10.1371/journal.pone.0234765. (anglicky) 
  17. 武汉市卫生健康委员会. wjw.wuhan.gov.cn [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-11. 
  18. Koronavirus se může ohlásit ztrátou čichu a chuti. www.novinky.cz [online]. 2020-03-23 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. 
  19. ENT UK – The British Association of Otorhinolaryngology – Loss of sense of smell as marker of COVID-19 infection (PDF)
  20. ket. Počet obětí koronaviru šplhá ke dvěma tisícům. Nakažení jsou i Američané evakuovaní z lodi v Japonsku. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-02-17 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  21. Chen Ch et al., SARS-CoV-2: a potential novel etiology of fulminant myocarditis, Herz, 5.3.2020
  22. Q&A on coronaviruses [online]. www.who.int [cit. 2020-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-20. (anglicky) 
  23. Klok FA et al., Incidence of thrombotic complications in critically ill ICU patients with COVID-19, Thromb Res. 2020 Apr 10
  24. Ning T et al., Abnormal coagulation parameters are associated with poor prognosis in patients with novel coronavirus pneumonia, J. Thromb. Haemost., 19.2.2020
  25. A. E. Cha, A mysterious blood-clotting complication is killing coronavirus patients, The Washington Post, 22.4.2020
  26. Ariana Eunjung Cha, ‘Frostbite’ toes and other peculiar rashes may be signs of hidden coronavirus infection, especially in the young, The Washington Post, 29.4.2020
  27. Coronavirus Symptoms (COVID-19) - Worldometer. www.worldometers.info [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Riyaz ul Khaliq, China begins publishing COVID-19 asymptomatic cases, Anadolu Agency, 1.4.2020
  29. Josephine Ma, Linda Lew , Lee Jeong-ho, A third of coronavirus cases may be ‘silent carriers’, classified Chinese data suggests, South China Morning Post, 22.3.2020
  30. Michael Day, Covid-19: four fifths of cases are asymptomatic, China figures indicate, BMJ London, 2.4.2020
  31. CDC. Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). Centers for Disease Control and Prevention [online]. 2020-02-11 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Koronavirus 2019-nCoV - informace pro občany. www.mzcr.cz [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2020-01-26, rev. 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Existuje vakcína proti koronaviru?. Dostupné online. (česky) 
  33. Wu C et al., Analysis of therapeutic targets for SARS-CoV-2 and discovery of potential drugs by computational methods, Acta Pharmaceutica Sinica B, preproof 27.2.2020
  34. Guide to Pharmacology: Coronavirus Information
  35. Centre for Evidence-Based Medicine: Oxford COVID-19 Evidence Service
  36. Charlotte Harrison, Coronavirus puts drug repurposing on the fast track, Nature Biotechnology, 27.2.2020
  37. The COVID-19 High Performance Computing Consortium
  38. Možný lék na COVID-19 – superpočítače hlásí slibné výsledky, Apatykář 23.6.2020
  39. Koronavirus 2019-nCoV - informace pro občany. www.mzcr.cz [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2020-01-26, rev. 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?. Dostupné online. (česky) 
  40. PAZDERA, Josef. Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?. OSEL.CZ [online]. 2020-03-28 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  41. a b c d e f g KUBIŠTOVÁ, Dominika. Účinný remdesivir, ústup od antimalarika plaquenil. Čím se léčí těžké případy koronaviru?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-09-12 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  42. PAZDERA, Josef. Čínské zkušenosti s transfúzí u pacientů COVID-19. OSEL.CZ [online]. 2020-04-10 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  43. WHO and Roche launch trials of potential coronavirus treatments, Kuchler H, Mancini DP, Financial Times 20.3.2020
  44. Thajsko hlásí úspěch v léčbě koronaviru. Seniorku uzdravil koktejl léků na HIV a chřipku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-03 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 
  45. Cao B et al., A Trial of Lopinavir–Ritonavir in Adults Hospitalized with Severe Covid-19, New Eng. J. Med., 20.3.2020
  46. https://sciencemag.cz/leky-na-hiv-jsou-proti-koronaviru-neucinne/ - Léky na HIV jsou proti koronaviru neúčinné
  47. Agostini ML et al., Coronavirus Susceptibility to the Antiviral Remdesivir (GS-5734) Is Mediated by the Viral Polymerase and the Proofreading Exoribonuclease, mBio, 6.3.2018
  48. Gordon CJ et al., The antiviral compound remdesivir potently inhibits RNA-dependent RNA polymerase from Middle East respiratory syndrome coronavirus, J. Biol. Chem. 2020 Feb 24
  49. Wang M, et al., Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro, Cell Research volume 30, pages269–271(2020)
  50. McGinley and Carolyn Y. Johnson, FDA pulls emergency approval for antimalarial drugs touted by Trump as covid-19 treatment, The Washington Post, 16.6.2020
  51. Favilavir approved as experimental coronavirus drug. www.pharmaceutical-technology.com [online]. 2020-02-21 [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. 
  52. Hennigan S, Kavanaugh A, Interleukin-6 inhibitors in the treatment of rheumatoid arthritis, Ther Clin Risk Manag. 2008 Aug; 4(4): 767–775.
  53. Coomes EA, Haghbayan H, Interleukin-6 in COVID-19: A Systematic Review and Meta-Analysis, medRxiv preprint, 3.4.2020
  54. SÚKL: sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis, s.r.o.)
  55. Biocon’s Breakthrough Drug Itolizumab Receives DCGI Nod for its Use in Moderate to Severe COVID-19 Patients, 11.7.2020
  56. Freitas RP et al., Modulation of CD4 T Cell Function via CD6-targeting, EBioMedicine 2019 Sep;47:427-435
  57. - Antimalarial drug no better than standard coronavirus care: study
  58. Gao J a kol., Breakthrough: Chloroquine phosphate has shown apparent efficacy in treatment of COVID-19 associated pneumonia in clinical studies, Bioscience Trends 2020, Vol. 14, Issue 1, p. 72-73
  59. Proti koronaviru může pomoct čtvrt století stará pilulka z Ruska, Info.cz, 20.3.2020
  60. Azin Tahvildari et al., Clinical features, Diagnosis, and Treatment of COVID-19: A systematic review of case reports and case series, medRxiv preprint, 3.4.2020
  61. Marco Cascella, Features, Evaluation and Treatment Coronavirus (COVID-19), NCBI, 20.3.2020
  62. Richardson P et al., Baricitinib as potential treatment for 2019-nCoV acute respiratory disease, The Lancet Vol. 395, Issue 10223, pp. 30-31, 15.2.2020
  63. Iwata-Yoshikawa N et al., TMPRSS2 Contributes to Virus Spread and Immunopathology in the Airways of Murine Models after Coronavirus Infection, J. Virol. DOI: 10.1128/JVI.01815-18
  64. Yamamoto M et al., Identification of Nafamostat as a Potent Inhibitor of Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus S Protein-Mediated Membrane Fusion Using the Split-Protein-Based Cell-Cell Fusion Assay, Antimicrob Agents Chemother. 2016 Oct 21;60(11):6532-6539
  65. a b Guide to Pharmacology: pre-release ligands (2020.2)
  66. Aids Info: TMC-310911
  67. Guide to Pharmacology: compound 15 [PMID: 32045236]
  68. Yu WC et al., Prediction of the SARS-CoV-2 (2019-nCoV) 3C-like protease (3CL pro) structure: virtual screening reveals velpatasvir, ledipasvir, and other drug repurposing candidates, PubMed, 21.2.2020
  69. Kim N, Rajni A, Famotidine, StatPearls [Internet, Oct. 3, 2019]
  70. Brendan Borrell, New York clinical trial quietly tests heartburn remedy against coronavirus, Science, Apr. 26, 2020
  71. NCI Drug Dictionary: recombinant human angiotensin converting enzyme 2 APN01
  72. Manuel Ansede, Doscientos enfermos probarán un fármaco que ha bloqueado el coronavirus en minirriñones humanos, El País, 4.4.2020
  73. Caly L et al., The FDA-approved Drug Ivermectin inhibits the replication of SARS-CoV-2 in vitro, Antiviral Research, 3.4.2020, in press
  74. Rossignol J-F, Nitazoxanide, a new drug candidate for the treatment of Middle East respiratory syndrome coronavirus, J Infect Public Health. 2016 May-Jun;9(3):227-30
  75. Bryan MacDonald, China tests Russian anti-viral drug which might treat coronavirus as Moscow warns of possible 'mass outbreak', RT 4.2.2020
  76. Čeští vědci jsou na stopě tomu, jak zabránit cytokinové bouři. Ta při covidu obrátí imunitu proti nemocnému, ČT 24, 2.7.2020
  77. Remedia: Ciclesonid
  78. Matsuyama S et al., The inhaled corticosteroid ciclesonide blocks coronavirus RNA replication by targeting viral NSP15, bioRxiv preprint, 12.3.2020
  79. Low-cost dexamethasone reduces death by up to one third in hospitalised patients with severe respiratory complications of COVID-19, Univ. Oxford, 16.7.2020
  80. https://www.aazdravi.cz/potvrzeno-umrtnost-koronavirus-sestkrat-nizsi-zemich-ktere-ockuji-tuberkuloze-ceska-republika-ne-patri/ - Úmrtnost na koronavirus je šestkrát nižší v zemích, které očkují proti TBC, potvrdili vědci. Česko mezi ně patří
  81. https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.03.24.20042937v1 - Correlation between universal BCG vaccination policy and reduced morbidity and mortality for COVID-19: an epidemiological study
  82. In the News: Coronavirus and “Alternative” Treatments. National Center for Complementary and Integrative Health [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  83. Nakažených koronavirem je v Česku devatenáct, mezi nimi i kojenec. zpravy.aktualne.cz [online]. 2020-03-06 [cit. 2020-03-06]. Zpráva z 2020-03-06, 23:26. Dostupné online. 
  84. MBE, Vikas Shah. Viral Outbreaks & Pandemics. Thought Economics [online]. 2020-03-15 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. Státní ústav pro kontrolu léčiv: Přehled hodnocených léčiv na nemoc COVID-19
  86. Zhang MY, Human monoclonal antibodies to the S glycoprotein and related proteins as potential therapeutics for SARS, Curr Opin Mol Ther. 2005 Apr;7(2):151-6
  87. Clinical Trials.gov: Bevacizumab in Severe or Critical Patients With COVID-19 Pneumonia (BEST-CP)
  88. Stephen Chen, Coronavirus: low antibody levels raise questions about reinfection risk, South China Morning Post, 7.4.2020
  89. Yong CY et al., Recent Advances in the Vaccine Development Against Middle East Respiratory Syndrome-Coronavirus, Front Microbiol. 2019; 10: 1781
  90. Lane R, Sarah Gilbert: carving a path towards a COVID-19 vaccine, The Lancet, Vol. 395, Issue 10232, p. 1247, APRIL 18, 2020
  91. Oxford COVID-19 vaccine begins human trial stage, Univ. Oxford, 23.4.2020
  92. Amanat F, Krammer F, SARS-CoV-2 vaccines: status report, Immunity. 2020 Apr 6
  93. NIH clinical trial of investigational vaccine for COVID-19 begins, NIH press release, 16.3.2020
  94. Luke T et al., Human polyclonal immunoglobulin G from transchromosomic bovines inhibits MERS-CoV in vivo, Sci Transl Med. 2016 Feb 17;8(326)
  95. Bray N, Cattle engineered to produce human antibodies against coronavirus, Nat Rev Drug Discov. 2016; 15(4): 234
  96. Wuhan Coronavirus Death Rate - Worldometer [online]. www.worldometers.info [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-31. (anglicky) 
  97. WHOが"致死率3%程度" 専門家「今後 注意が必要」 [online]. NHK, 2020-01-24 [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-26. (čínsky) 
  98. Report 4: Severity of 2019-novel coronavirus (nCoV) [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-10. (anglicky) 
  99. https://medicalxpress.com/news/2020-03-covid-mortality-outbreak-epicentre.html - COVID-19 mortality was 1.4% in outbreak epicentre: study
  100. a b SAUERBREY, Anna. Opinion | Germany Has Relatively Few Deaths From Coronavirus. Why?. The New York Times. 2020-03-28. Dostupné online [cit. 2020-03-29]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  101. NEWS, Taiwan. China's omission of asymptomatic coronavi.... Taiwan News [online]. [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. 
  102. Euro MOMO: History
  103. Jiří Burýšek, V Evropě se letos mělo umírat méně. Data, jak koronavirus ovlivnil úmrtnost, Seznam Zprávy, 7.4.2020
  104. a b Graphs and maps from EUROMOMO [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. Excess mortality in Europe in the winter season 2014/15, in particular amongst the elderly, Euro MOMO
  106. https://time.com/5810454/coronavirus-immunity-reinfection/ - Can You Be Re-Infected After Recovering From Coronavirus? Here's What We Know About COVID-19 Immunity
  107. Imunizace proti koronaviru není stoprocentní. Je možné se nakazit opětovně. Czechsight [online]. 4. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  108. Coronavirus: Japanese woman tests positive for second time. The Guardian [online]. 27. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. Coronavirus, recidiva possibile: ipotesi infezione da un diverso ceppo del Covid-19. Il Messagero.it [online]. 29. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (italsky) 
  110. В Таиланде женщина повторно заразилась коронавирусом. RIA Novosti [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (rusky) 
  111. Grifoni A et al., Targets of T cell responses to SARS-CoV-2 coronavirus in humans with COVID-19 disease and unexposed individuals, Cell 14.5.2020 https://doi.org/10.1016/j.cell.2020.05.015
  112. DAVIDO, Benjamin; SEANG, Sophie; TUBIANA, Roland. Post–COVID-19 chronic symptoms: a postinfectious entity?. Clinical Microbiology and Infection. 2020-07-23. PMID: 32712242 PMCID: PMC7376333. Dostupné online [cit. 2020-09-07]. ISSN 1198-743X. DOI:10.1016/j.cmi.2020.07.028. PMID 32712242. 
  113. BARBER, Carolyn. COVID-19 Can Wreck Your Heart, Even if You Haven’t Had Any Symptoms. Scientific American [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. Post-COVID syndrome severely damages children's hearts. medicalxpress.com [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. WILES, Siouxsie. The three phases of Covid-19 – and how we can make it manageable [online]. 9 March 2020 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. Coronavirus [online]. www.who.int, 2020-01 [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-20. (anglicky) 
  117. Can the coronavirus really live for 3 days on plastic? Yes, but it's complicated.. medicalxpress.com [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. Supplementary Appendix
  119. VAN DOREMALEN, Neeltje; BUSHMAKER, Trenton; MORRIS, Dylan H. Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1. New England Journal of Medicine. 2020-03-17, roč. 0, čís. 0, s. null. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. ISSN 0028-4793. DOI:10.1056/NEJMc2004973. PMID 32182409. 
  120. NEWS, Thailand Medical. Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas - Thailand Medical News. Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas - Thailand Medical News [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. Efficiency of Ozonation Disinfection in a Domestic Wastewater Treatment for Removing Existing Infectious Bacteria and Viruses and Comparison with Chlorine Disinfection
  122. PAZDERA, Josef. Sluníčko zničí koronavirus rychle. www.osel.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  123. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S004896972033179X - Temperature and precipitation associate with Covid-19 new daily cases: A correlation study between weather and Covid-19 pandemic in Oslo, Norway
  124. https://m.dw.com/en/coronavirus-transmission-humidity-aerosols/a-54639765 - Coronavirus: Humidity key to minimize virus transmission — study
  125. Michael Day, Covid-19: four fifths of cases are asymptomatic, China figures indicate, BMJ London, 2.4.2020
  126. KRISTOF, Nicholas; THOMPSON, Stuart A. Opinion | Trump Wants to ‘Reopen America.’ Here’s What Happens if We Do.. The New York Times. 2020-03-25. Dostupné online [cit. 2020-03-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  127. Adam Drda, Diktatura národního zdraví (Poznámky napsané ve stavu nouze), Bubínek revolveru 6.4.2020
  128. Hsieh, Y., Tsai, C., Lin, C. et al. Asymptomatic ratio for seasonal H1N1 influenza infection among schoolchildren in Taiwan. BMC Infect Dis 14, 80 (2014)
  129. Grubaugh, N.D., Petrone, M.E. & Holmes, E.C. We shouldn’t worry when a virus mutates during disease outbreaks. Nat Microbiol 5, 529–530 (2020)
  130. čínská chřipka. Čeština 2.0 [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  131. Říkejme čínská chřipka místo COVID-19, napodobil Kalousek Trumpa. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-03-21 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.