Společenský odstup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dvěma malomocným byl zakázán vstup do města. Dřevoryt Vincenta z Beauvais, 14. století

Společenský odstup je jedno z nefarmakologických opatření k prevenci, zastavení nebo zpomalení šíření vysoce nakažlivých infekčních onemocnění. Opatření spočívá v udržování fyzické vzdálenosti mezi lidmi a ve snižování počtu lidí přicházejích do těsného kontaktu mezi sebou. Obvykle se jedná o příkazy a nařízení k dodržení určité vzdálenosti od ostatních (požadovaná vzdálenost se může v čase a podle země lišit) a zákazy shromažďování ve velkých skupinách. Cílem opatření je snížit pravděpodobnost kontaktu mezi infikovanými a zdravými osobami, aby se minimalizoval přenos nemoci, nemocnost a v konečném důsledku i úmrtnost.[1][2]

Během pandemie nového typu koronaviru v letech 2019–2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) navrhla upřednostňovat termín fyzický odstup před společenským odstupem v souladu se skutečností, že je to fyzická vzdálenost, která brání přenosu nákazy.[3] Ke zpomalení šíření infekčních nemocí a zamezení nadměrného zatěžování zdravotnických systémů, zejména během pandemie, se používá několik distančních opatření, například uzavření škol a pracovišť, izolace, karantény, omezení pohybu osob a zrušení početných shromáždění.[1]

Společenský odstup je nejúčinnější, když se infekce přenáší prostřednictvím jemných kapének (kašel nebo kýchání), přímým fyzickým kontaktem včetně sexuálního styku, nepřímým fyzickým kontaktem (např. dotykem kontaminovaného povrchu) nebo vzduchem (pokud mikroorganismus může přežít ve vzduchu po dlouhou dobu).[4]

Společenský odstup může být méně účinný v případech, kdy je infekce přenášena primárně kontaminovanou vodou, potravou či pomocí vektorů, jako jsou komáři, klíšťata nebo jiný hmyz, méně často pak z člověka na člověka.[5]

Nevýhody společenského odstupu mohou zahrnovat osamělost, sníženou produktivitu a ztrátu dalších výhod spojených s lidskou interakcí. V místech se sníženým přístupem k technologiím může také ztížit sledování zdraví obyvatelstva.[6]

Definice[editovat | editovat zdroj]

Společenský odstup pomáhá předcházet ostrým vrcholům infekcí („vyrovnává epidemickou křivku“), tím pomáhá zvládnout poptávku po zdravotnických službách a prodlužuje čas, za který mohou být lékařské kapacity posíleny a vylepšeny.

Během pandemie chřipky v roce 2009 WHO popsala společenský odstup jako „udržování vzdálenosti od ostatních nejméně na vzdálenost natažené paže a minimalizování hromadných shromáždění“. V kombinaci s pobytem na čerstvém vzduchu a častým mytím rukou je toto opatření považováno za nejvhodnější způsob, jak snížit nebo zbrzdit pandemii.[7]

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC, federální agentura USA) popsala společenský odstup jako „soubor metod ke snížení frekvence a blízkosti kontaktu mezi lidmi, aby se snížilo riziko přenosu nemocí“.[8] Během pandemie covidu-19 CDC revidovalo definici společenského odstupu jako „neshlukování se do skupin, vyhýbání se přeplněným místům a hromadným shromážděním a udržování vzdálenosti od ostatních přibližně šest stop, pokud je to možné“.[9]. Další studie však naznačují, že kapičky z kýchání nebo silného dýchání během cvičení mohou cestovat přes šest metrů.[10] Vědci doporučují, aby byly vyžadovány větší sociální vzdálenosti a/nebo kombinace nošení ústenky a společenského odstupu.[11]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Krizové opatření zakazující konání veškerých společenských akcí s účastí nad 30 osob v ČR během pandemie covidu-19 vydané vládou ČR.

Některé příklady společenského odstupu používané ke kontrole šíření nakažlivých nemocí zahrnují:[12][13]

  • uzavření škol (proaktivní nebo reaktivní)[14]
  • zákaz či omezení návštěv v nemocničních zařízeních, domovech pro seniory apod.
  • uzavření pracovišť[15] včetně uzavření některých podniků a sociálních služeb (zejm. zařízení, která na rozdíl od základních služeb[16] neudržují primární funkce ve společnosti)
  • karanténa
  • zákaz vstupu a pohybu osob v určitých oblastech
  • zrušení hromadných shromáždění, jako jsou sportovní akce, filmy nebo hudební show[17]
  • zastavení nebo omezení veřejné dopravy
  • uzavření rekreačních zařízení (veřejné bazény, kluby mládeže, tělocvičny)[18]
  • Mezi opatření, která jednotlivci využívají jako vlastní ochranu, patří omezení osobních kontaktů, vyhýbání se veřejným místům a omezování cestování[19][20]

Účinnost[editovat | editovat zdroj]

Výzkum ukazuje, že opatření musí být důsledně a okamžitě aplikována, aby byla účinná.[21] Během pandemie chřipky v roce 1918 prováděly úřady v USA uzavírání škol, zákaz veřejných shromáždění a další sociálně distanční intervence ve Filadelfii a v St. Louis. Pětidenní zpoždění v zavedení těchto opatření ve Filadelfii umožnilo ztrojnásobit až zpětinásobit přenos, zatímco okamžitější reakce v St. Louis byla významná při snižování tamního přenosu.[22] Bootsma a Ferguson analyzovali zavedená opatření v 16 amerických městech během epidemie v roce 1918 a zjistili, že časově omezené zásahy snížily celkovou úmrtnost pouze mírně a že dopad byl často velmi omezený z důvodu jejich pozdního zavedení a/nebo příliš časného uvolnění. Bylo pozorováno, že několik měst zažilo druhý epidemický vrchol poté, co byla opatření přikazující společenský odstup zrušena.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Social distancing na anglické Wikipedii.

  1. a b JOHNSON, Carolyn Y.; SUN, Lena; FREEDMAN, Andrew. Social distancing could buy U.S. valuable time against coronavirus [online]. 2020-03-10 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Pandemic Planning - Social Distancing Fact Sheet
  3. KUMAR, Satyendra. Corona Virus Outbreak: Keep Physical Distancing, Not Social Distancing. Rochester, NY: [s.n.], 28 March 2020. (anglicky) 
  4. "Information about Social Distancing," Santa Clara Public Health Department.
  5. "Interim Pre-Pandemic Planning Guidance: Community Strategy for Pandemic Influenza Mitigation in the United States—Early, Targeted, Layered Use of Nonpharmaceutical Interventions," CDC, Feb 2007
  6. BROOKS, Samantha K.; WEBSTER, Rebecca K.; SMITH, Louise E.; WOODLAND, Lisa; WESSELY, Simon; GREENBERG, Neil; RUBIN, Gideon James. The psychological impact of quarantine and how to reduce it: rapid review of the evidence. The Lancet. 26 February 2020. Dostupné online [cit. 12 March 2020]. ISSN 0140-6736. DOI:10.1016/S0140-6736(20)30460-8. (English) 
  7. Pandemic influenza prevention and mitigation in low resource communities [online]. World Health Organization, 2 May 2009 [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. KINLAW, Kathy; LEVINE, Robert J. Ethical guidelines in Pandemic Influenza—Recommendations of the Ethics Subcommittee of the Advisory Committee to the Director, Centers for Disease Control and Prevention [online]. Centers for Disease Control and Prevention, 15 February 2007 [cit. 2020-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 February 2020. (anglicky)  (12 pages)
  9. Social Distancing, Keep Your Distance to Slow the Spread
  10. SETTI, L.; PASSARINI, F.; DE GENNARO, G. Airborne Transmission Route of COVID-19: Why 2 Meters/6 Feet of Inter-Personal Distance Could Not Be Enough. Int. J. Environ. Res. Public Health. 23 April 2020, s. 2932. DOI:10.3390/ijerph17082932. PMID 32340347. (anglicky) 
  11. HUANG, S. Proč bychom všichni měli nosit masky – máme nové vědecké zdůvodnění.. Medium. 26 March 2020. Dostupné online [cit. 1 April 2020]. (anglicky) 
  12. Kathy Kinlaw, Robert Levine, "Ethical Guidelines on Pandemic Influenza," CDC, December 2006
  13. PUEYO, Tomas. Coronavirus: Why You Must Act Now [online]. 2020-03-12 [cit. 2020-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Cauchemez S, Ferguson NM, Wachtel C, Tegnell A, Saour G, Duncan B, Nicoll A. Closure of schools during an influenza pandemic. The Lancet Infectious Diseases. 2009, s. 473–481. DOI:10.1016/s1473-3099(09)70176-8. PMID 19628172. (anglicky) 
  15. Kumar S, Crouse Quinn S, Kim KH, Daniel LH, Freimuth VS. The Impact of Workplace Policies and Other Social Factors on Self-Reported Influenza-Like Illness Incidence During the 2009 H1N1 Pandemic. American Journal of Public Health. 2012, s. 134–140. DOI:10.2105/AJPH.2011.300307. PMID 22095353. (anglicky) 
  16. "Social Distancing Support Guidelines," Colorado Dept. of Public Health and Environment, March 2008.. www.colorado.gov [online]. [cit. 2020-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-13. 
  17. R. Booy and J. Ward, "Evidence compendium and advice on social distancing and other related measures for response to an influenza pandemic," National Centre for Immunisation Research and Surveillance. Archivováno 18. 5. 2018 na Wayback Machine
  18. "Flu Pandemic Mitigation - Social Distancing"
  19. Glass RJ, Glass LM, Beyeler WE, Min HJ. "Targeted Social Distancing Designs for Pandemic Influenza." Emerg Infect Dis. 2006;12(11):1671-1681. https://dx.doi.org/10.3201/eid1211.060255
  20. "Social Distancing Guidelines (for workplace communicable disease outbreaks)". www.shrm.org [online]. [cit. 2020-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-24. 
  21. Maharaj S, Kleczkowski A. Controlling epidemic spread by social distancing: Do it well or not at all. BMC Public Health. 2012, s. 679. DOI:10.1186/1471-2458-12-679. PMID 22905965. (anglicky) 
  22. Hatchett RJ, Mecher CE, Lipsitch M. Public health interventions and epidemic intensity during the 1918 influenza pandemic. Proc Natl Acad Sci U S A. 2007, s. 7582–7587. Dostupné online. DOI:10.1073/pnas.0610941104. PMID 17416679. (anglicky) 
  23. Bootsma MC, Ferguson NM. The effect of public health measures on the 1918 influenza pandemic in U.S. cities. Proc Natl Acad Sci U S A. 2007, s. 7588–7593. Dostupné online. DOI:10.1073/pnas.0611071104. PMID 17416677. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]