Epidemie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: folkovou skupiny Epydemye.

Epidemie (resp. epidemický výskyt choroby) představuje větší nahromadění výskytů onemocnění v časových a místních souvislostech. Epidemie extrémně velkého rozsahu zahrnující většinu světa se nazývá pandemie.

Epidemie z jediného zdroje

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Rozlišuje se epidemie explozívní s náhlým prudkým nárůstem případů, krátkým trváním a rychlým odezněním, které jsou typické pro nemoci s krátkou inkubační dobou (salmonelóza) a epidemie kontaktní s pomalým vzestupem případů, dlouhým průběhem nemoci a dlouhodobým přetrváváním epidemie, které jsou typické pro nemoci s dlouhou inkubační dobou (hepatitida, AIDS). Zmíněné typy jsou ovšem pouze teoretické ideální modely, existují i epidemie, které se nacházejí někde mezi a nedají se jednoznačně zařadit ani do jedné skupiny.

Aby výskyt nemocí bylo možné označit za epidemický, je nutné, aby počet případů začal prudce růst v porovnání se svým dosavadním výskytem v dané oblasti (růst incidence).[1] Jedno z kritérií, které vypovídá o počínající epidemii, je počet nemocných na 100 000 obyvatel. Například u chřipky jde v ČR o hranici 1600 – 1800 případů. Nemocnost je však nutno hodnotit v souvislostech, hodnotí se trend nemocnosti a ne jednorázový nárůst. Při dosažení epidemického prahu 1600 – 1800 případů je vyhlašována chřipková epidemie.[2]

U epidemie je důležitá inkubační doba, délka trvání nemoci a počty nakažených. Pokud dojde k infekci z jediného zdroje (jednorázová infekce bez reinfekcí), pak je graf ostrý, vrchol epidemie je dán průměrnou inkubační dobou, ústup epidemie je pozvolnější než nástup. Dynamika epidemie je pro jednotlivé nemoci typická. Pro epidemie infekčních onemocnění je typické, že se patogen v populaci trvale nevyskytuje, ale objeví se, způsobí onemocnění a zase zmizí.

Příklady epidemií a pandemií[editovat | editovat zdroj]

  • SARS – hlavně Hongkong, Vietnam, Singapur, Kanada, 2003, 7327 případů, 7% mortalita[3]
  • HIV/AIDS – epidemicky se šíří od 80. let[4]
  • hepatitida A – Šanghaj v roce 1988 – 300 000 případů (konzumace ústřic z mořské vody kontaminované splašky)
  • příušnice ve Velké Británii, 56 000 případů v letech 2004–2005, v USA cca 5800 případů v roce 2006, Makedonie v roce 2009 16 350 případů,[5] New York – 3 500 případů v roce 2010[6]
  • spalničky 2015[7] Berlín (468), USA a Kanada (přes 200 případů)
  • černý kašel – lokální epidemie se hojně vyskytují v USA (2010, 2012), kde je endemický výskyt velmi nízký
  • Ebola - epidemie v západní Africe
  • COVID-19 - Pandemie COVID-19, epicentrum je čínské město Wu-chan, WHO prohlásila nemoc za pandemii dne 11. března 2020 (2019-dodnes)

Epidemie v geologické minulosti[editovat | editovat zdroj]

Někteří paleontologové[kdo?] se domnívají, že epidemie (nebo dokonce pandemie) nemocí mohly stát i za vyhynutím velkých skupin organismů, například druhohorních dinosaurů na konci období křídy před 66 miliony let (tato hypotéza však již byla vyvrácena).[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný [online]. Dostupné online. 
  2. KHS Ostrava: Chřipka epidemie
  3. Severe acute respiratory syndrome (SARS): epidemiology and clinical features Postgraduate Medical Journal. 2004 Jul; 80(945)373 [online]. 
  4. webově stránky WHO [online]. Dostupné online. 
  5. Mumps outbreak in the former Yugoslav Republic of Macedonia, January 2008-June 2009: epidemiology and control measures. Euro Surveill. 2010 Jun 10 ;15(23). pii: 19586. [online]. 
  6. http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1202865 [online]. 
  7. Výskyt nákaz preventabilních vakcínami [online]. Dostupné online. 
  8. Článek V. Sochy Vyhubila dinosaury pandemie? na webu Technet.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]