Hepatitida A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hepatitida A
Případ žloutenky způsobené hepatitidou A.
Případ žloutenky způsobené hepatitidou A.
Klasifikace
MKN-10B15
MeSHD006506
Minimální inkubační doba15 d
Maximální inkubační doba48 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hepatitida A (známá jako infekční žloutenka) je akutní infekční onemocnění jater způsobené virem hepatitidy A (HAV).[1] Řadí se mezi alimentární onemocnění. Příznaky jsou v mnoha případech mírné, nebo se vůbec nevyskytují, zvláště u mladých lidí. [2] Doba, která uplyne od nákazy do projevu prvních příznaků u jedinců, u nichž se vyskytnou, se pohybuje v rozmezí od dvou do šesti týdnů. [3] Pokud jsou příznaky přítomny, obvykle trvají osm týdnů a mohou zahrnovat: nevolnost, zvracení, průjem, žluté zabarvení kůže a očí, horečku, a bolesti břicha.[2] U přibližně 10–15 % lidí se příznaky znovu objeví v prvních šesti měsících po počáteční infekci.[2] Akutní selhání jater se vyskytne vzácně a je častější u starších osob.[2]

Šíření choroby[editovat | editovat zdroj]

Nákaza se obvykle šíří požitím potravin nebo vody, které byly kontaminovány infikovanými výkaly.[2] Měkkýši, jejichž tepelná úprava nebyla dostatečná, představují poměrně běžný zdroj.[4] Může se také přenášet blízkým kontaktem s infikovanou osobou.[2] I když nakažené děti často příznaky nevykazují, jsou i nadále schopny nakazit ostatní.[2] Po jednou prodělané infekci se jedinec stává imunní po celý zbytek svého života.[5] Diagnóza vyžaduje krevní testy, jelikož podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění.[2] Je jednou z pěti známých virových hepatitid: A, B, C, D, a E.

Prevence a léčba[editovat | editovat zdroj]

Vakcína proti hepatitidě A je vhodným preventivním nástrojem.[2][6] Některé země běžně doporučují očkování dětí a jednotlivců, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku nákazy a nebyli dosud očkováni.[2][7] Očkování se zdá být účinné po celý život.[2] Další preventivní opatření zahrnují mytí rukou a řádné tepelné zpracování potravin.[2] Neexistuje žádná specifická léčba, doporučuje se odpočinek a léky na nevolnost nebo průjem na základě potřeby.[2] Infekce zpravidla odezní úplně a bez dlouhotrvajícího onemocnění jater.[2] Léčba akutního selhání jater, pokud k němu dojde, se řeší transplantací jater.[2]

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Celosvětově se každoročně vyskytne kolem 1,5 milionů symptomatických případů[2] s pravděpodobným celkovým počtem desítek milionů infekcí.[8] Choroba je častější v regionech světa se špatnými hygienickými podmínkami a nedostatkem bezpečné pitné vody.[7] V rozvojovém světě bylo kolem 90 % dětí již nakaženo do 10 let věku a jsou tudíž imunní v dospělosti.[7] K propuknutí nákazy často dochází ve středně rozvinutých zemích, ve kterých nejsou děti viru vystaveny v raném věku a neexistuje zde všeobecné očkování.[7] V roce 2010 akutní hepatitida A měla za následek 102 000 úmrtí.[9] Světový den hepatitidy se každoročně koná 28. července a má zvýšit povědomí o této virové hepatitidě.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hepatitis A na anglické Wikipedii.

  1. Ryan KJ, Ray CG (editors). Sherris Medical Microbiology. 4th. vyd. [s.l.]: McGraw Hill, 2004. ISBN 978-0-8385-8529-0. S. 541–4. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p MATHENY, SC; KINGERY, JE. Hepatitis A.. Am Fam Physician. 1 December 2012, s. 1027–34; quiz 1010–2. Dostupné online. PMID 23198670. (anglicky) 
  3. Connor BA. Hepatitis A vaccine in the last-minute traveler. Am. J. Med.. 2005, s. 58S–62S. DOI 10.1016/j.amjmed.2005.07.018. PMID 16271543. (anglicky) 
  4. BELLOU, M.; KOKKINOS, P.; VANTARAKIS, A. Shellfish-borne viral outbreaks: a systematic review.. Food Environ Virol. March 2013, s. 13–23. DOI 10.1007/s12560-012-9097-6. PMID 23412719. (anglicky) 
  5. The Encyclopedia of Hepatitis and Other Liver Diseases. [s.l.]: Infobase, 2006. Dostupné online. ISBN 9780816069903. S. 105. (anglicky) 
  6. IRVING, GJ.; HOLDEN, J.; YANG, R.; POPE, D. Hepatitis A immunisation in persons not previously exposed to hepatitis A.. Cochrane Database Syst Rev. 2012, s. CD009051. DOI 10.1002/14651858.CD009051.pub2. PMID 22786522. (anglicky) 
  7. a b c d e Hepatitis A Fact sheet N°328 [online]. July 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. WASLEY, A; FIORE, A; BELL, BP. Hepatitis A in the era of vaccination.. Epidemiol Rev. 2006, s. 101–11. Dostupné online. DOI 10.1093/epirev/mxj012. PMID 16775039. (anglicky) 
  9. LOZANO, R. Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Lancet. Dec 15, 2012, s. 2095–128. DOI 10.1016/S0140-6736(12)61728-0. PMID 23245604. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.