Hepatitida A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hepatitida A
Klasifikace
MeSH D006506

Hepatitida A (známá jako infekční žloutenka) je  akutní infekční onemocnění jater způsobené virem hepatitidy A (HAV).[1] Příznaky jsou v mnoha případech mírné, nebo se vůbec nevyskytují, zvláště u mladých lidí. [2] Doba, která uplyne od nákazy do projevu prvních příznaků u jedinců, u nichž se vyskytnou, se pohybuje v rozmezí od dvou do šesti týdnů. [3] Pokud jsou příznaky přítomny, obvykle trvají osm týdnů a mohou zahrnovat: nevolnost, zvracení, průjem, žluté zabarvení kůže, horečku, a bolesti břicha.[2] U přibližně 10–15% lidí se příznaky znovu objeví v prvních šesti měsících po počáteční infekci.[2] Akutní selhání jater se vyskytne vzácně a je častější u starších osob.[2]

Obvykle se šíří požitím potravin nebo vody, které byly kontaminovány infikovanými výkaly.[2] Měkkýši, jejichž tepelná úprava nebyla dostatečná, představují poměrně běžný zdroj.[4] Může se také přenášet blízkým kontaktem s infikovanou osobou.[2] I když nakažené děti často příznaky nevykazují, jsou i nadále schopny nakazit ostatní.[2] Po jednou prodělané infekci se jedinec stává imunní po celý zbytek svého života.[5] Diagnóza vyžaduje krevní testy, jelikož podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění.[2] Je jednou z pěti známých virových hepatitid: A, BCD, a E.

Vakcína proti hepatitidě A je vhodným preventivním nástrojem.[2][6] Některé země běžně doporučují očkování dětí a jednotlivců, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku nákazy a nebyli dosud očkováni.[2][7] Očkování se zdá být účinné po celý život.[2] Další preventivní opatření zahrnují mytí rukou a řádné tepelné zpracování potravin.[2] Neexistuje žádná specifická léčba, doporučuje se odpočinek a léky na nevolnost nebo průjem na základě potřeby.[2] Infekce zpravidla odezní úplně a bez dlouhotrvajícího onemocnění jater.[2] Léčba akutního selhání jater, pokud k němu dojde, se řeší transplantací jater.[2]

Celosvětově se každoročně vyskytne kolem 1,5 milionů symptomatických případů[2] s pravděpodobným celkovým počtem desítek milionů infekcí. [8] Je více běžná v regionech světa se špatnými hygienickými podmínkami a nedostatkem bezpečné pitné vody.[7] V rozvojovém světě bylo kolem 90% dětí již nakaženo do 10 let věku a jsou tudíž immunní v dospělosti.[7] K propuknutí nákazy často dochází ve středně rozvinutých zemích, ve kterých nejsou děti viru vystaveny v raném věku a neexistuje zde všeobecné očkování.[7] V roce 2010 akutní hepatitida A měla za následek 102 000 úmrtí.[9] Světový den hepatitidy se každoročně koná 28. července a má zvýšit povědomí o této virové hepatitidě.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hepatitis A na anglické Wikipedii.

  1. {{{title}}}. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p Matheny, SC (1 December 2012).  "Hepatitis A.". Am Fam Physician  86 (11): 1027–34; quiz 1010–2. PMID 23198670 . 
  3. "{{{title}}}" (Suppl 10A). 
  4.  "{{{title}}}"(March 2013 ). 
  5. (2006) The Encyclopedia of Hepatitis and Other Liver Diseases. Infobase , 105. ISBN 9780816069903. 
  6. "{{{title}}}". 
  7. a b c d e Hepatitis A Fact sheet N°328 [online]. July 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Wasley, A (2006).  "Hepatitis A in the era of vaccination.". Epidemiol Rev  28: 101–11. doi:10.1093/epirev/mxj012 . PMID 16775039 . 
  9. Lozano, R (Dec 15, 2012).  "Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010". Lancet 380 (9859): 2095–128. doi:10.1016/S0140-6736(12)61728-0. PMID 23245604. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.