Karanténa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o prevenci proti rozšíření nemoci. Další významy jsou uvedeny na stránce Karanténa (rozcestník).

Karanténa je držení osob nebo zvířat na izolovaném místě za účelem pozorování, zda se u nich projeví příznaky nějaké nemoci. Je užívána na lidech nebo nákladech, které přicházejí z regionů ohrožených epidemií.

Slovo karanténa pochází etymologicky z italského slova quaranta (čtyřicet); označení období 40 dnů, po kterou byli na lodích izolováni nemocní bez možnosti se vrátit ke břehu. Původně trvala třicet dní (trentino), ale pak došlo k rozšíření na čtyřicet (quarantino). Tuto proceduru aplikoval od 70. let 14. století Dubrovník, který se tak bránil proti moru. Stejný postup začaly o něco později využívat i Benátky, Janov, Pisa nebo Marseille.[1]

Nejrozšířenější je izolace osob v místě, kde nemoc již propukla, znemožnění osobám cestovat a šířit tak nemoc. Taková karanténa byla uplatněna v roce 2005 například ve městě Etoumbi v Kongu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACKOWIAK, Philip A.; SEHDEV, Paul S.. The Origin of Quarantine. Clinical Infectious Diseases. 2002-11-01, roč. 35, čís. 9, s. 1071–1072. Dostupné online [cit. 2017-04-29]. ISSN 1058-4838. DOI:10.1086/344062.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]