Giovanni Boccaccio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Giovanni Boccaccio
Narození 1313
Certaldo
Úmrtí 21. prosince 1375 (ve věku 61–62 let)
Certaldo
Povolání povídkář, básník, diplomat, překladatel, spisovatel, 'Dichterjurist', životopisec a mytograf
Významná díla Dekameron
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Boccaccio (16. července 1313 v Toskánsku (zřejmě v Certaldu) – 21. prosince 1375 v Certaldu) byl italský renesanční básník a novelista. Je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Byl nemanželský syn. Již v mládí byl otcem poslán do Neapole za obchodem. Díky svému uměleckému nadání se ocitl na dvoře neapolského krále Roberta I. z Anjou, jehož sídlo bylo centrem raného humanismu a renesance. V této době se pro něj stala ideálem královnina nemanželská dcera Marie Aquinská, kterou v roce 1342 opěvoval v díle Elegia di Madonna Fiammetta. Následovaly diplomatické mise v Avignonu a Římě. Studoval práva.

Fiesolské nymfy[editovat | editovat zdroj]

Roku 1344 napsal básnické dílo Fiesolské nymfy (původním názvem Ninfale Fiesolano), do češtiny přebásněno roku 1984 J. Hiršalem, které bylo napsané v oktávách a proslavilo se jako první pastýřský epos v italské literatuře.

Dekameron[editovat | editovat zdroj]

Známý cyklus Dekameron je považován za vrcholné Boccacciovo dílo. Vznikl mezi roky 13481353. Jedná se o soubor sta novel převážně s erotickým zaměřením. Příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny do deseti dní (deka = deset, hemerá = den); odtud také název cyklu) a vypráví je deset mladých lidí (7 žen a 3 muži), kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348. Katolická církev dílo odsoudila a na Indexu zakázaných knih byl Boccaccio uváděn až do konce 19. století; vyškrtnut z Indexu byl v roce 1900.[1]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Slavný básník pracoval až do své smrti 21. prosince 1375 (62 let). Byl pochován v kostele 'Chiesa dei Santi Jacopo e Filippo' v rodném Certaldu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Neapolská fáze

  • La caccia di Diana (1334) - krátký epos o 18 zpěvech
  • Il Filostrato (1335) - epos ve stancích
  • Il Filocolo (1336-1339) - román v próze
  • Teseida (1340-1341) - epos ve stancích, dílo bylo dokončeno ve Florencii
  • Rime - sbírka básní, které Boccaccio tvořil v průběhu svého života, básně sám nezahrnul do jednoho díla

Léta 1340-1350

  • Ninfale d´Ameto (1341-1342) - pastýřský epos ve verších a próze
  • Milostná vidina - epos v tercínách, napodobuje Alighierovu Božskou komedii
  • Fiesolské nymfy (Ninfale Fiesolano, 1344-1346)
  • Elegie o paní Fiamettě (Elegia di madonna Fiammetta, 1342) - román v próze

Hlavní dílo

Pozdní dílo

  • Život Dantův (13581363)
  • O příbězích slavných mužů – latinsky (13551374)

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Boccacciův Dekameron je uveden ještě v Indexu z roku 1892 → Index librorum prohibitorum sanctissimi Domini Nostri Leonis XIII. Pont. Max. jussu editus: Editio IV. Taurnensis cum appendice usque ad 1892. Taurini : Typ. Pontificia et Archiepiscopalis Eq. Petrus Marietti, 1892. 444 s. [Viz str. 42.] Vydání Indexu z roku 1900 již jméno Boccaccia nezmiňuje.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CRONIA, Arturo. Boccaccio v českém písemnictví. Přeložil Nina Tučková. Praha: Ústav italské kultury, 1949. 42 s., [4] l. obr. příl.
  • HESSE, Hermann. Boccaccio. Překlad Šárka Pirožková. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997. 46 s. Malá řada; sv. 21.ISBN 80-7207-090-8. [Životopisná esej – rozbor života a díla význačného představitele italské renesanční literatury.]
  • MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl. 1. svazek, A–L. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 475 s. [Stať „Dekameron" je na str. 115–116.]
  • ŠPIČKA, Jiří, BOLPAGNI, Marcello a KOVÁČOVÁ, Lenka. Boccaccio 2013: poetika Dekameronu a dva způsoby, jak být člověkem. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 139 s. ISBN 978-80-244-3661-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]