Ilias

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ilias (Ἰλιάς, Ἰλιάδα, doslova „Ílijská“, ve smyslu „báseň o Íliu“) je starořecký hrdinský epos, jehož autorství je tradičně připisováno básníku Homérovi.

Byl napsán časoměrným daktylským hexametrem, má 24 zpěvů a téměř 16 tisíc veršů. Vznikl asi v polovině 8. století př. n. l. a zpracovává epizodu z okruhu pověstí o trojské válce. Epos Ilias časově předchází eposu Odysseia. Sepsat ho nechal v 6. století př. n. l. athénský tyran Peisistratos, do té doby se oba eposy tradovaly ústně.

Obsah

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Pohár od Sosia zobrazující Achilla jak obvazuje Patroklovu paži

Název Iliady pochází od města Tróje (též Ílion, Ílium; podle zakladatele města Íla, syna Tróova).

Epos přímo líčí pouze padesát jedna dní z desátého roku obléhání Tróje. Základním námětem je hněv Achillea, který se kvůli sporům s Agamemnónem neúčastní bojů. Trójané proniknou do řeckého tábora, proto na sebe Patroklos oblékne jeho zlatou zbroj a vydává se za Achillea a pokusí se zahnat trójské vojáky zpět za hradby. Nechá se však příliš unést bojem, dostane se daleko od vlastní armády a je zabit Hektorem. Patroklova smrt rozlítí Achillea a s hněvem se vrací zpět do boje, utká se s Hektorem a zabije ho. Poté vláčí vozem jeho mrtvolu kolem hradeb 9 dní, poté Zeus nařídí Achilleovi (prostřednictvím jeho matky Thetidy), aby mrtvolu vydal trójskému králi a Hektorovu otci Priamovi. Epos končí Hektorovým pohřbem.

Obsah 24 zpěvů[editovat | editovat zdroj]

1. Kniha (Mor, Spor Agamnenona s Achileem)[editovat | editovat zdroj]

Přehled témat. Vůdce řeckých vojsk Agamemnón uráží kněze boha Apollona Chryse, když nechce odmítá za výkupné vrátit Chryseidu, kterou drží Řekové jako válečnou zajatkyni. Většina řeckého vojska se souhlasí s nabídkou, ale Agamemnon odmítá. Chryses žádá Apollona o pomoc a ten sesílá na řecké oddíly mor. Nákaza zuří po devět dni, když Achilles svolá shromáždění, aby projednali, jak se vypořádat s pohromou. Věštec Kalchas odkrývá příčinu pohromy. Achilles vybízí Agamemnona, aby vrátil zajatkyni. Řecký král nakonec souhlasí, ale za způsobenou újmu si bere Achilleovu trójskou zajatkyni Bríseovnu. To Achillea rozzuří, a proto se ze vzdoru rozhodne, že on ani jeho bojovníci Myrmidoni se nebudou účastnit boje. Odysseus vrací Chryseovnu jejímu otci a Apollon odnímá morovou ránu z řeckého tábora. Achilles se obrací na svou matku, mořskou nymfu Thetis, aby vymohla na Diovi válečné štěstí pro Trójany. To dělá proto, aby si Agamemnon uvědomil Achilleovu nepostradatelnost. Thetis to udělá a Zeus souhlasí.

2. Kniha (Příměří a boj; Klamný sen Agamemnona a katalog řeckých lodí)[editovat | editovat zdroj]

Zeus posílá Agememnonovi klamný sen, který jej přesvědčí o jistém vítězství svých vojsk. Sdělí sen svým nejbližším, poté nechá svolat shromáždění řeckých vojů, aby vyzkoušel jejich odhodlanost k boji, tak oznámí, že upouští od obléhání Tróje a velí k odchodu domů.

Řečtí válečníci se chystají opustit bojiště po dlouhých devíti letech obléhání. Tomuto nakonec zabrání zásah Odyssea, Ithackého krále, kterému se povede bojovníky odradit od takohového záměru díky radě poskytnuté bohyní moudrosti Athény. Odysseus se oboří na vojáka Thersita, který se staví proti účasti na bojích vedených Agamemnonem. Schyluje se k dalšímu střetu řecké a trójské armády. Následuje výčet lodí obléhatelů pocházející z celého Řecka a okolí, po nichž pokračuje podává výčet trójských vojsk a jejich spojenců.

3. Kniha (Příměří a osobní souboj Parida s Menelaem)[editovat | editovat zdroj]

Vojska se k sobě přibližují, ale předtím, než dojde k jejich srážce, tak Paridův bratr Hektor, velitel trójských vojsk, tvrdě kárá Parida, který Menelaovi unesl manželku Helenu a způsobil celou válku, aby ukončil táhnoucí se konflikt soubojem s Menelaem. Mezitím Helena stojí na hradbě vypráví Priamovi, králi Tróje, o řeckých velitelích. Obě strany se dohodnou na příměří a rozhodujícím souboji zmíněných válečníků. Menelaos poráží Parida, ale před konečnou prohrou ho zachraňuje bohyně lásky Afrodíta, která jej odnáší na Helenino lůžko dříve, než se Menelaovi podaří Parida zabít.

4. Kniha (Porušení příměří)[editovat | editovat zdroj]

Koná se sněm bohů na Olympu. Zeus přeje vítězství Menelaovi, aby došlo uzavření mírové dohody a město Trója bylo ušetřeno zkázy. Ale Héra si neústupně přeje vítězství Řeků, proto žádá Athénu, aby způsobila porušení mírových přísah na straně Trójanů. Athéna přiměje Pandara, aby zaútočil na Menelaa štelou z luku. To znamená obnovení války. Během vojenské přehlídky Agamemnon vyzývá nejdůležitější náčelník Idomenea, oba Ajáky, Nestora a Diomeda k opětovnému tažení do boje.

5. Kniha (Diomedovy hrdinské skutky)[editovat | editovat zdroj]

Rozpoutala se válečná vřava, Achájci (Řekové) se nechávají strhnout k dalšímu boji množstvím pobitých Trójanů. Nejvíce se v boji vyznamenává Diomedes, který jich poráží zdaleka nejvíc, zabíjí Pandara a zraňuje Aenea. Toho před smrtí zachraňuje jeho matka Afrodíta. Apollon Diomeda varuje, aby svou troufalostí neprobouzel hněv bohů. Apollon vyzývá bratra Área, aby se zapojil do boje na straně Trójanů. Řek Sarpedón řečmi rozzuří Hektora tak, že posbírá své oddíly a s Áreem v zádech vytáhne do boje. Héra a Athéna se vyzbrojí a jdou do boje na pomoc Achájců. Áres utrží zranění od Dioméda, který jako jediný mezi smrtelníky může vidět bohy. V závěru se bohové vrací na Olymp, aby svoje spory přednesli Diovi.

6. Kniha (Glaukos a Diomedes, Hektor a Andromaché)[editovat | editovat zdroj]

Boje se vyostřují, dochází ke střetům nejlepších válečníků. Hektor se vrací vítězně z boje, hledá svoji manželku Andromachu. Řek Diomedes a Troján Glaukos zkříží zbraně, ale poté se upomenou na pohostinství mezi svými předky, upustí od boje, vymění si dary mírou nerovnou. Hektor v Tróji nabádá svou matku Hekubu a lid k modlitbám a obětem Athéně za vítězství Trójanů. Hektor se setkává se svou manželkou Andromachou a loučí se s ní a se svým nejmladším synem Astyanaxem. Poté se vrací do boje.

7. Kniha (Osobní souboj Hektora a Ajáka)[editovat | editovat zdroj]

Hektor vyzívá řecké vojevůdce k osobnímu souboji. Jeho sokem pro duel, který by měl rozhodnout o výsledku války, se stane Ajax. Soumrak ukončí zápas, takže se obě strany stahují. Řekové se shodnou na pohřbu padlých žehem, výkopu příkopu a výstavbě zdi, která má chránit jejich lodě a tábor. Mezi Trójany se rozhoří spor, zda-li nemají vrátit Helenu Řekům. Paris místo toho navrhuje, že vrátí ukořistěný poklad a k tomu peníze jako náhradu za Helenu, ale jeho nabídku Trójané nepřijímají

8. Kniha (Druhá bitva, Znepokojení Řeků)[editovat | editovat zdroj]

Dalšího dne Zeus zakazuje bohům, aby jakkoliv zasahovali do probíhajících bojů. Trójanům získávají navrch nad Řeky a zahání je ke zdi. Athéna a Héra nedodrží Diův zákaz a pomáhají Trójanům proti Řekům, ale Zeus je okamžitě nutí k dodržování svého nařízení. Noc padá ještě dříve, než se Trójané dostanou útoku na zeď, proto rozbijí tábory před řeckým ležením, aby jej mohli napadnout s rozbřeskem.

9. Kniha (Poslové navštěvují Achillea)[editovat | editovat zdroj]

Řekové se dostávají do úzkých, Agamemnon připouští své pochybení a nechá vypravit k Achillovi posly, k jejichž družině patří Odysseus, Ajax, Fenix. Nabízejí hrdinovi Briseovnu a další dary výměnou za to, že se znovu zapojí do boje. Achilles a jeho přítel Patrokles přijímají posly přívětivě, ale Achilles nabídku od Agamemnona rozhořčeně odmítá. Do boje se vrátí jenom v tom případě, pokud by hrozilo, že Trójané napadnou jeho lodě s ohněm. Poslové se vrací k Agamemnonovi bez jakéhokoliv úspěchu.

10. Kniha (Noční dobrodružství Diomeda a Odyssea zvaná Doloneia)[editovat | editovat zdroj]

Později téže noci se Vydává Odyssus a Diomedes na noční přepad trójského ležení. Během tohoto úderu zabijí Trójana Dolona, jenž byl vyslán na výzvědy, ale krátce na na to je zajat a po donucen k vyzrazení válečných tajemství. Pobíjí náčelníky a působí zděšení u Thráčanů, kteří patří mezi spojence Trójanů.  Do tábora se Řečtí hrdinové vracejí k lodím s ukořistěnými koňmi

11. Kniha (Třetí bitva, Agamemnonovy hrdinské skutky)[editovat | editovat zdroj]

Hned z rána dojde na ostré střety. Zeus nařídí poselkyni bohů, Iris, aby se vydala za Hektorem, ujistila jej o podpoře z Olympu a vyzvala jej k útoku na Řeky. Agamemnon, Diomedes a Odysseus utrží zranění.  Achilles posílá Patrokla na výzvědy po řeckém, aby zjistil, jaké mají Řekové ztráty. Patrokles narazí na moudrého Nestora, který jej nabádá, aby se Achillea přesvědčil k zapojení se do bojů. Patrokles ale jde na pomoc Eurypylovi do jeho stanu. Bojová nálada Achájců opět klesá.

12. Kniha (Bitva u řeckých hradeb)[editovat | editovat zdroj]

Trojané napadají Řeky u samotného úpatí jejich opevnění. Hektor vede krvavou řež proti Řekům, i přesto že se ukázalo neblahé znamení. Trójané pod vedením Asia, Sarpedona a Glauca získávají velkou převahu nad Řeky, daří se jim pobořit řeckou bránu, v čele tohoto průlomu stojí Hektor, kterému přejí bohové. Dokonce pronikají za řecké opevnění.

13. Kniha (Pokračování čtvrté bitvy, Poseidon pomáhá Řekům, Idomeneovy hrdinské skutky)[editovat | editovat zdroj]

Ztráty rostou na obou stranách. Trójský věštec Polydamas naléhá na Hektora, aby zavelel k ústupu a varuje je před Achileem. Hektor na to nedbá. Bůh moří Poseidon se zapojuje do bojů, probouzí v řeckých bojovnících Idomeneovi a Merionovi válečné běsnění. Ti pobíjejí mnoho Trójanů, mezi nimiž padne i Asios a jeho vozataj Alkathoos. Trójané Aineas, Paris, Helenos a Deifobos se vyznamenávají hrdinskými skutky. Přes všechno hrdinství se Řekové zmohou na odvážný protiútok, který dočasně zastaví postup Trójanů. Poté ale pronikají hlouběji do Achájského tábora.

14. Kniha (Héra klame Dia Afrodítiným pásem)[editovat | editovat zdroj]

Řekové pod tíhou válečných neúspěchů Agamemnon zvažuje ústup, ale Poseidon Řeky povzbudí k boji a ti se znovu zmohou k boji. Héra se uchýlí ke klamu, svádí Dia a jakmile Zeus usne, využije této příležitosti Poseidon, pomohl Řekům. Vydávají se na mocný protiútok, smetou mnoho Trójanů a podaří se je vytlačit ven z řeckého ležení na pláně. Hektor utržil zranění a před záhubou jej zachrání spolubojovníci, kteří s nim unikají po řece Skamandru.

15. Kniha (Pátá bitva, Zeus procitá, boje u lodí, hrdinské skutky Ajáka)[editovat | editovat zdroj]

Zeus se probouzí ze spánku, odhalí Héřiny klamy, rozzuřen kárá Poseidona za jeho pomoc Řekům a nařizuje mu, aby upustil od dalších zásahů. Zeus se strachuje o osud Hektora, proto mu posílá Apollona, který jej vyléčí a snímá z něj tíhu smutku. Trójané se vrací do boje a zasévají smrt do řeckých vojů. Přes hrdinný odpor Ajáka Trojané opět pronikají do Achájského tábora, znavené řecké sbory zahání na ústup až k lodím Hektor, který dokonce některé z nich zapaluje.

16. Kniha (Šestá bitva, Hrdinné skutky a smrt Patrokla)[editovat | editovat zdroj]

Patrokles nedovede nadále snášet zkázu achájského tábora, nechává si od Achillea svěřit oddíly Myrmidonů, které chce vést do boje. Ten mu je ale půjčí pouze pod podmínkou, že je použe pouze k odražení útočníků, ale nevytáhne s nimi na Tróju. Patrokles se obleče do Achilleovy zbroje a vytáhne proti Trójanům zapalujícím řecké lodě. Patrokles zabíjí trójského hrdinu Sarpedóna. Poruší slib daný Achilleovi a pronásleduje nepřátele až k branám Tróje, kde na něj udeří samotný Apollo, zraní jej Trójan Euforbos a nakonec jej zabíjí Hektor.

17. Kniha (Sedmá bitva, bojuje se o Patroklovo tělo, hrdinné skutky Menelaa)[editovat | editovat zdroj]

Rozpoutává se lítý boj o mrtvého Patrokla. Achájci Menalaos a Ajax hrdinně hájí tělo svého druha. Přesto se Hektorovi podaří ukořistit Achilleovu brnění a zbraně, které na sebe Patrokles vzal. Vnuknutím Dia zahání zpátky k lodím Řeky, kterým se pod vedením Meriona a dvou Ajaků podařilo zmocnit Patrokolova těla  a přinést do tábora.

18. Kniha (Zármutek nad smrtí Patrokla, Achilles dostává od Hefaista novou zbroj)[editovat | editovat zdroj]

Antilochos se ujímá úkolu sdělit Achilleovi zprávu o smrti jeho druha. Achillea zachvacuje žal a přísahá, že se Hektorovi pomstí. Do zármutku upadá i jeho matka, mořská nymfa Thetis, protože ví, že pokud Achilleus zabije Hektora, bude předurčen k brzké smrti. Žádá jej, aby svou pomstu odložil o o jednu noc, protože nechává u chromého boha Hefaista, vyrobit novou zbroj. Achilles se z bolesti a hněvu z řeckého ležení před hradby Tróje, vydává mocný řev, který děsí Trójany. Moudrý Polydamas radí Hektorovi, aby se opět stáhl za hradby města, ale Hektor odmítá a nocuje se svými vojsky na bitevním poli. Řekové truchlí nad Patroklem. Hefaistos dokončil helmu, zbroj a nádherně zdobený štít.

19. Kniha (Usmíření Achillea a Agamemnona)[editovat | editovat zdroj]

Ráno Agamemnon splní svůj slib a Achilles dostane celou řadu darů a také získá zpátky Briseovnu. Zatímco Řekové hodují před chystanou bitvou, Achilles odmítá jíst, protože se chce zcela oddat pomstě Patrokla. Poté se odívá do nové zbroje, chce se vydat do boje, i přestože se jeho kůň Xanthos vzpírá, protože cítít blízkou smrt svého pána.

20. Kniha (Souboj bohů, Achilleův návrat do boje, hrdinské skutky Achillea)[editovat | editovat zdroj]

Mezi bohy dojde opět ke sporům, a tak Zeus zruší svůj zákaz zasahování do boje. Každý z nich si volí svůj tábor a podporuje jeho bojovníky. Přes děs zasetý Achilleem mezi trójské oddíly, se Aineias z vnuknutí Apollona odhodlá napadnout Achillea, který je neporvnatelně lepším bojovníkem a Aineia poráží, ale před jistou smrtí ho zachránil bůh moří Poseidon. Schyluje se k souboji mezi Hektorem a Achileem, ale Apollo se obávající se o Hektorův život nechává hrdinu zmize z bojiště. Achilles propadá strašlivému hněvu a pobíjí značné množství Trójanů.

21. Kniha (Bitva u řeky Skamandros)[editovat | editovat zdroj]

Mezi trojskými zástupy Achilles způsobuje takové zděšní, že se před ním vojáci vrhají do řeky Skamandros. Ti kteří nezahynuli řeckou zbraní tonou uprostřed vln, které se plní mrtvými Trójany, proti čemuž se bouří říční bůh a postaví se Achilleovi tvrdě na odpor. Nakonec jej zažene na ústup Hefaistovou ohnivou smrští. Do boje se zapojí Apollon v podobě válečníka Agenora, aby odlákal Achillea od Trójanů, kteří se stáhnou za městské hradby.

22. Kniha (Souboj Achillea a Hektora, Smrt Hektora)[editovat | editovat zdroj]

Apollo se odhalí Achilleovi, když se podařilo uniknout všem Trójanům až na Hektora, který dvakrát odmítl rady Polydamase a nedal ani na naléhání svých rodičů Priama a Hekuby. Hektor, jakmile spatří Achillea, jeho odhodlání zmizí, padne na něj děs a dá se na útěk. Achilleus Hektora pronásleduje třikrát kolem hradeb města. Athnéna poté Hektora oklame, on se zastaví a čelí svému protivníkovi. Souboj končí rychle, Achilleus probodne Hektorovi krk, než ale zemře, připomíná Achillovi, že jeho osud je zpečetěn. Ten se zmocňuje protivníkovy mrtvoly a zneucťuje ji. Hektorovo tělo vláčí před očima jeho ženy Andromachy a ostatních Trójanů až do řeckého tábora.

23. Kniha (Pohřební hry na poctu Patroklovi)[editovat | editovat zdroj]

Patrokles se zjeví ve snu  Achilleovi, který se marně pokouší obejmout přízrak svého druha. Ten  jej vyzývá, aby nechal Hektorovo tělo pohřbít. Všichni Achájci se oddají truchlení. Konají mnohé oběti na počest Patrokla. Nakonec zpopelní i Patroklovo tělo. Vyhlásí pohřební hry, Achilles uděluje jejich vítězům bohaté dary. Bojovníci měří svou zdatnost v jízdě vozem, pěstním zápasu, běhu a vrháním oštěpu.

24. Kniha (Vykoupení Hektorova Těla)[editovat | editovat zdroj]

Achilles nemůže usnout. Po dobu jedenácti dní vláčí Hektorovo tělo kolem mohyly svého druha Patrokla. Bohové se ale smilovávají nad pozůstalými a chrání Hektorovo tělo před úplným zohavením. Zeus žádá Thetis, aby přesvědčila svého syna k vydání mrtvoly králi Priamovi. Trójský král se za pomoci boha Herma vydává nepozorován do řeckého ležení, aby se setkal s Achileem v jeho stanu. Na setkání Priam nabízí dary výměnou za synovo tělo. Achilles souhlasí a dá Priamovi slib, že Řekové dvanáct dní nevytáhnou do boje. Trojané vystrojí Hektrovi důstojný pohřeb.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Význam tohoto díla je obrovský, neboť ovlivnilo řecké náboženství, mytologii a část řecké literatury. Zároveň se stalo nejstarším zachovaným dílem evropské literatury a v dějinách ovlivňovalo evropské myšlení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dílo dostupné online[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]