Olymp

Olymp Όλυμπος
Vrchol Olympu (Mytikas)
Nejvyšší bod	2917.727  m n. m. (Mytikas)
Poznámka	nejvyšší pohoří Řecka
Nadřazená jednotka	Helenidy – Řecké hory
Sousední jednotky	Pieria, Chasia, Ossa, Soluňský záliv
Podřazené jednotky	Olympos, Kato Olympos, Titaros
Světadíl	Evropa
Stát	Řecko Řecko
Horniny	vápenec, žula, břidlice
Povodí	Mavroneri, Pinios - Xinias, Siliani
Souřadnice	40°3′36″ s. š., 22°21′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Satelitní snímek Olympu

Olymp a město Litochoro

Pohoří Olymp s obcemi Elassona a Tsaritsani

Olymp (řecky Όλυμπος) je pohoří nacházející se v Řecku. Nejvyšší horou pohoří je Mytikas (2917.727 m). Tyčí se nad Soluňským zálivem mezi údolími řek Pinios a Aliákmon. V řecké mytologii bývá označován za sídlo bohů.

Poloha

Severní a západní hranici pohoří vymezuje tok řeky Mavroneri, která tak odděluje Olymp od masivu Pieria. Na jihu tvoří hranici pohoří údolí řeky Pleria, dělící nižší část pohoří – Kato Olympos – od skupiny Ossa. Soluňský záliv ohraničuje Olymp od východu.

Geologie

Složení horstva je tvořeno několika plášti. V jádru se nacházejí krystalické horniny (žula, břidlice), jež jsou ve vnějších vrstvách obaleny vápencovými usazeninami. Na pohoří je dodnes patrno původní zalednění, ač se nachází na jihu Evropy. Výrazné jsou zejména stopy ve formě silného zvětrávání hornin a svahů, nápadné věže a skalní útvary.

Geografie

Geograficky je masiv řazen do Thrácko-makedonské soustavy. Pohoří je tvořeno jediným, vějířovitě tvarovaným hřebenem skládajícím se ze sedmi vrcholů. Tento hřeben výrazně převyšuje blízké údolí Kania, kterému tvoří dominantu.

Vrcholy

Hlavní hřeben je tvořen sedmi nejvyššími vrcholy:

• Mytikas (2917.727 m)
• Stefani (2911 m)
• Skolios (2903 m)
• Skala (2866 m)
• Agios Antonis (2815 m) – na vrcholu je meteorologická stanice a horská služba
• Profitis Ilias (2803 m) – na vrcholu je malá kaple
• Toumba (2785 m)

Dalších 46 vrcholů v pohoří Olymp převyšuje hranici 2000 metrů a 47 má výšku mezi 1000–2000 metry.

Ochrana přírody

Okolí hory bylo již v roce 1938 prohlášeno za národní park z důvodu bohaté fauny (vlk, dravci) a flory, v níž jsou zastoupeny i endemické druhy (borovice černá, druhy alpínek aj.). Od roku 1981 je toto území o rozloze 4 000 ha zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO.

Mytologie

Pro většinu Řeků má Olymp až posvátný význam. Je také znám z řecké mytologie. Když zuřila válka mezi bohy a Titány, bohové se usadili na hoře Olymp a Titáni na hoře Othrys. Olymp se tak stal sídlem dvanácti nejvýznamnějších řeckých bohů: Dia, jeho sourozenců Poseidóna, Háda, Héry, Hestie (která své místo přenechala Dionýsovi) a Démétér, a jeho potomků Athény, Apollóna, Artemidy, Héfaista, Herma a Area. Další tam byli přivedeni a přijati později, např. Afrodíté, Dionýsos a jiní.

Historie

První novodobý zdokumentovaný výstup na nejvyšší bod masivu Olympu Mytikas uskutečnili v roce 1913 Švýcaři Daniel Baud Bovy a Frédéric Boissonas, doprovázení Řekem Christosem Kakalosem. Poslední ze čtyř olympských štítů, Stefani, zdolal v roce 1921 švýcarský topograf M. Kurz, doprovázený opět Christosem Kakalosem.

Odkazy

Související články

• Řecké hory

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olymp na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Olymp ve Wikislovníku
• Free Travel Guide about the ancient sites, museums, monasteries and churches at Mount Olympus Archivováno 19. 3. 2021 na Wayback Machine.

Autoritní data	Biblio: f7a6006a-d5f6-466e-acf2-46393db29a80 NKC: xx0053012 BNE: XX5361732 GND: 4116760-0 LCCN: sh86008053 NLI: 987007534233505171 SUDOC: 079831370 VcBA: 497/1871 VIAF: 316736127, 239490552

Portály: Geografie | Řecko