Predátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Dravec. Další významy jsou uvedeny na stránkách Predátor (rozcestník) a Dravci.
Lev pustinný – jeden z nejznámějších zástupců afrických predátorů.

Pojem predátor může být definován dvěma mírně odlišnými způsoby, zcela obecně se však o něm dá hovořit jako o živém organismu, jehož přežití je závislé na usmrcení jiného živého organismu, a to z důvodu jeho konzumace. Cíl predátorovy stravy označujeme jako kořist.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska ekologie může být predátor

  • brán v užším slova smyslu jako vrcholný článek pastevně-kořistnického potravního řetězce. Vždy se tedy striktně jedná o masožravý (popř. všežravý) druh žijící dravým způsobem života (tzn. že svou potravu, která je vždy živočišného původu, získává buďto aktivním lovením kořisti či pasivním vyčkáváním, až kořist přijde sama). Příkladem jsou např. jaguár či kosatka, z všežravců zase např. medvěd.
  • v širším slova smyslu chápán jako kterýkoliv živočich, který při konzumaci vyřadí celého jedince kořisti z populace. Vyřazení celého jedince z populace se nazývá pravá predace. Pravá predace zahrnuje i pojídání semen a vajec, jelikož semena a vejce jsou potenciální organismy. Příklad pravé predace tedy navíc zahrnuje i takové živočichy jako např. perloočka, mravkolev, ale i kur domácí.

Pozn.: Rozdíl mezi pravou predací - pojídání semen a pastvou je v tom, že při spásání rostlin není zkonzumována rostlina celá, nýbrž pouze její část. Rostliny jsou navíc uzpůsobeny k regeneraci ztracených částí svého těla.

Matematické modely predátor-kořist[editovat | editovat zdroj]

Závislost množství kořisti na množství predátora lze ve zkratce vyjádřit následujícím způsobem: Čím více přibývá kořisti, tím více s jistým zpožděním přibývá predátor. Větší množství predátora zvýší tlak na kořist, a té tak začne ubývat. Posléze s klesajícím množstvím kořisti začne klesat i množství predátora, kterému ubývá potrava. S ubývajícím množství predátora se pokles kořisti zastaví a její množství začne opět stoupat. Klasické oscilace predátora a kořisti byly v přírodě popsány především v případech, kdy predátor má jen jednu převažující kořist: tedy především vlk + zajíc bělák a liška polární + lumík v polárních oblastech. Délka oscilace kolísá mezi 6 a 10 lety podle podmínek prostředí.

Obecný matematický model:

  • dx/dt = x * f(x) g(x,y)*y
  • dy/dt = h(x,y)*y d*y

Vysvětlivky:

  • x – množství kořisti
  • y – množství predátora
  • f(x) – dynamika růstu populace kořisti (viz populační dynamika) bez přítomnosti dravce
  • g(x,y) – funkcionální odezva
  • h(x,y) – numerická odezva, většinou k-násobek funkcionální odezvy (vyjadřuje účinnost přeměny biomasy kořisti na biomasu predátora)
  • d*y – exponenciální vymírání populace dravce (dělo by se, kdyby nebyla přítomna kořist – předchozí člen by byl nulový)

Funkcionální odezva g(x,y) – závislost množství sežraných jedinců na nabídce kořisti x:

  • Lotka-Volterovský vztah – lineární závislost g(x,y) = ax, čím víc kořisti, tím víc je jí sežráno (bez omezení) – v praxi neexistuje, jen idealizovaný vztah.
  • Holing I – upravený Lotka-Volterovský vztah s maximálním limitem, tj. lineární vztah až do míry maximálního nasycení g(x,y) = ax pro ax < S, g(x,y) = S pro ax > S – funguje např. u filtrátorů planktonu.
  • Holing II – čím víc je predátor nasycen, tím méně je ochoten hledat svou kořist, funkce roste limitně k míře maximálního nasycení, tj. nebo – funguje např. u bezobratlých.
  • Holing III – typický pro rozhodování mezi dvěma typy kořisti, hojnější kořist je výrazně preferována (učení se jejímu lovu/sběru), tj. nebo – funguje např. u některých ptáků a savců.

Související pojmy[editovat | editovat zdroj]

  • Herbivor: Živí se pouze částmi zelených rostlin, které tak nevyřazuje z populace, neboť tyto zelené rostliny jsou na požírání často adaptovány.
  • Parazit: Živočich, rostlina nebo houba, která v dospělosti nebo v některém z vývojových stadií využívá těla jiného živočicha, rostliny či houby.[1]
  • Parazitoid: Živočich, který se vyvíjí v těle nebo buňkách jiného živočicha, přičemž na konci svého vývoje usmrcuje hostitelského živočicha (a často i zkonzumuje); viz též larvální stadium. Někdy pojímán jen jako speciální typ parazita.
  • Kořist: Individuum (druh) konzumovaný dravcem.
  • Dravec – kořist: Model vzájemné potřebnosti dravce a kořisti.
  • Efekt červené královny

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOROVIČKA, Jan. Houby na houbách. In: iDnes.cz [online]. 20. 9. 2010 [cit. 20. 1. 2017]. Dostupné z: http://borovicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=155370

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]