Predátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny na stránce Predátor (rozcestník).
Na tento článek je přesměrováno heslo dravec. O řádu ptáků pojednává článek dravci.
Lev pustinný – jeden z nejznámějších zástupců afrických predátorů.

Predátor (též dravec) je živočich, který loví živé živočichy a živí se jimi.

Predátor v ekologii je brán buď v úzkém slova smyslu jako vrcholný článek pastevně-kořistnického potravního řetězce, nebo v širokém slova smyslu jako kterýkoliv živočich, který při konzumaci vyřadí celého jedince kořisti z populace. Příkladem prvního typu je např. jaguár a kosatka, příkladem druhého typu jsou navíc např. perloočka, mravkolev, ale i kur domácí (živí se semeny, která požírá celá, a tím vyřazuje potenciálního budoucího jedince z populace). Požíraní jedinci se nazývají kořist.

Matematické modely predátor-kořist[editovat | editovat zdroj]

Závislost množství kořisti na množství predátora lze ve zkratce vyjádřit následujícím způsobem: Čím více přibývá kořisti, tím více s jistým zpožděním přibývá predátor. Větší množství predátora zvýší tlak na kořist, a té tak začne ubývat. Posléze s klesajícím množstvím kořisti začne klesat i množství predátora, kterému ubývá potrava. S ubývajícím množství predátora se pokles kořisti zastaví a její množství začne opět stoupat. Klasické oscilace predátora a kořisti byly v přírodě popsány především v případech, kdy predátor má jen jednu převažující kořist: tedy především vlk + zajíc bělák a liška polární + lumík v polárních oblastech. Délka oscilace kolísá mezi 6 a 10 lety podle podmínek prostředí.

Obecný matematický model:

  • dx/dt = x * f(x) g(x,y)*y
  • dy/dt = h(x,y)*y d*y

Vysvětlivky:

  • x – množství kořisti
  • y – množství predátora
  • f(x) – dynamika růstu populace kořisti (viz populační dynamika) bez přítomnosti dravce
  • g(x,y) – funkcionální odezva
  • h(x,y) – numerická odezva, většinou k-násobek funkcionální odezvy (vyjadřuje účinnost přeměny biomasy kořisti na biomasu predátora)
  • d*y – exponenciální vymírání populace dravce (dělo by se, kdyby nebyla přítomna kořist – předchozí člen by byl nulový)

Funkcionální odezva g(x,y) – závislost množství sežraných jedinců na nabídce kořisti x:

  • Lotka-Volterovský vztah – lineární závislost g(x,y) = ax, čím víc kořisti, tím víc je jí sežráno (bez omezení) – v praxi neexistuje, jen idealizovaný vztah.
  • Holing I – upravený Lotka-Volterovský vztah s maximálním limitem, tj. lineární vztah až do míry maximálního nasycení g(x,y) = ax pro ax < S, g(x,y) = S pro ax > S – funguje např. u filtrátorů planktonu.
  • Holing II – čím víc je predátor nasycen, tím méně je ochoten hledat svou kořist, funkce roste limitně k míře maximálního nasycení, tj. nebo – funguje např. u bezobratlých.
  • Holing III – typický pro rozhodování mezi dvěma typy kořisti, hojnější kořist je výrazně preferována (učení se jejímu lovu/sběru), tj. nebo – funguje např. u některých ptáků a savců.

Související pojmy[editovat | editovat zdroj]

  • Herbivor: Živí se pouze částmi zelených rostlin, které tak nevyřazuje z populace, neboť tyto zelené rostliny jsou na požírání často adaptovány.
  • Parazit: Živočich, rostlina nebo houba, která v dospělosti nebo v některém z vývojových stadií využívá těla jiného živočicha, rostliny či houby.[1]
  • Parazitoid: Živočich, který se vyvíjí v těle nebo buňkách jiného živočicha, přičemž na konci svého vývoje usmrcuje hostitelského živočicha (a často i zkonzumuje); viz též larvální stadium. Někdy pojímán jen jako speciální typ parazita.
  • Kořist: Individuum (druh) konzumovaný dravcem.
  • Dravec – kořist: Model vzájemné potřebnosti dravce a kořisti.
  • Efekt červené královny

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOROVIČKA, Jan. Houby na houbách. In: iDnes.cz [online]. 20. 9. 2010 [cit. 20. 1. 2017]. Dostupné z: http://borovicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=155370

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]