Korýši

Korýši Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
Krab Gecarcinus quadratus
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: členovci (Arthropoda) Podkmen: korýši (Crustacea) Brünnich, 1772
Třídy a podtřídy
viz text
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korýši (Crustacea) jsou velká skupina členovců (zpravidla klasifikovaná jako podkmen, přestože fylogenetickými analýzami byla odhalena její nepřirozenost) zahrnující asi 52 000 druhů. Patří k nim i velmi známé druhy živočichů, jako jsou krabi, humři či krevety, ale i některé velmi malé druhy, jako buchanka či perloočka. Korýši žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké či slané vodě, ale některé skupiny se adaptovaly i k životu na souši (svinka, stínka).

Věda zabývající se korýši se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.

Anatomie

Korýši mají jeden pár složených očí, 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (tzn. celkem tři páry ústních částí). Hruď a zadeček nese množství přívěsků (končetin), včetně žaberních nožek. Na konci těla je telson.

Tělo korýšů se skládá z hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen). První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď (cephalothorax). Společným znakem je naupliová larva, kterou prochází během vývoje. Tělo je víceméně kryto krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi. Krunýř svlékají (proces ekdyze), aby mohli růst.

Končetiny

Na přední straně hlavy mají korýši jeden či dva páry tykadel, která slouží při průzkumu okolí. Některé druhy zde mají zabudovány chemoreceptory, kterými rozeznávají látky ve vodě nebo kterými hledají kořist. Následuje pár silných kusadel (mandibul). Dále na osmi článcích trupu je po páru končetin. Přední pár nožek slouží k rozmělnění potravy, dalších pět páru je obecně určeno k pohybu, avšak jejich anatomie i využití se u jednotlivých skupin liší.

Fyziologie

Hrotnatka velká (Daphnia magna)

Většina korýšů je pohyblivá, ačkoliv některé druhy se vyznačují parazitickým způsobem života a tráví život uvnitř hostitele. Také dospělí svijonožci jsou nepohybliví, protože jsou hlavovou částí ukotveni na podkladu.

Menší korýši dýchají díky difuzi, větší mívají žábry nebo vzácně i určitý typ plic (u kraba palmového (Birgus latro)).

Korýši jsou většinou odděleného pohlaví (gonochoristé), i když několik jich je i hermafroditických. Larválním stádiem korýšů je nauplius, i když je někdy toto stádium potlačeno a objevuje se pouze v embryonálním vývoji.

Systematika

Dělení na vyšší a nižší

Nižší korýši

• mají nepřímý vývoj (přes larvu – nauplius)
• mají neustálený počet článků
• vývojově starší a méně dokonalí
• př. buchanka, perloočka, listonoh americký, žábronožka solná, vilejši

Vyšší korýši

• mají přímý nebo nepřímý vývoj (přes larvu – zoea)
• mají stálý počet článků
• jsou mladší a vývojově dokonalejší
• př. raci (Astacus), krabi, langusta, krevety, stínka

Současná^[zdroj?] systematika

• třída lupenonožci (Branchiopoda)
  • listonožky (Notostraca)
  • žábronožky (Anostraca)
  • perloočky (Cladocera)
• třída veslonožci (Remipedia)
  • Enantiopoda
  • jeskyňovky (Nectiopoda)
• třída volnohlavci (Cephalocarida)
  • Brachypoda
• třída Maxillopoda (nepřirozená skupina)
  • rakovčíci (Mystacocarida)
  • klanonožci (Copepoda)
  • kapřivci (Branchiura)
  • jazyčnatky (Pentastomida)
  • Tantulocarida
  • Thecostraca
  • svijonožci (Cirripedia)
• třída lasturnatky (Ostracoda)
  • Metacopina
  • Myodocopa
  • Podocopa
• třída rakovci (Malacostraca) – v podstatě „vyšší korýši“
  • podtřída Eumalacostraca
    • řád různonožci (Amphipoda)
  • podtřída Hoplocarida
  • podtřída Phyllocarida

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crustacean na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Korýši ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo korýš ve Wikislovníku
• Taxon Crustacea ve Wikidruzích