Stejnonožci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxStejnonožci
alternativní popis obrázku chybí
Stínka zední
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída rakovci (Malacostraca)
Řád stejnonožci (Isopoda)
Latreille, 1817
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stejnonožci (Isopoda) je řád korýšů. Vyznačují se zploštělým tělem a přisedlýma očima. Hlava jim srůstá s předními hrudními články. Na rozdíl od většiny korýšů karapax nekryje celé tělo, ale pouze hlavu. Mají sedm párů nohou: hrudní končetiny slouží k pohybu, na rozeklaných zadečkových končetinách jsou umístěny dýchací orgány.

Je známo asi 4000 druhů. Žijí převážně ve vodě (např. beruška vodní z čeledi beruškovití – Asellidae), i suchozemské druhy vyhledávají stinná a vlhká místa (např. svinka). První stejnonožci se objevili na Zemi před 300 miliony lety.[1] Zpravidla měří několik centimetrů, ale největší z nich, batynomus obrovský, dorůstá až půlmetrové délky.[2]

Mezi stejnonožci jsou dravé, býložravé i parazitické druhy, např. Cymothoa exigua je jedním z nejzajímavějších parazitů ryb.

V našich podmínkách se ve sklepích a na vlhčích místech v domech hojně vykytuje stínka zední (Oniscus asellus) z čeledi stínkovití (Oniscidae). Živí se různými organickými zbytky a je neškodná. Na zastíněných a vlhčích místech na loukách a v lesích, pod kameny, kůrou, příp. ve sklepích, často mezi cihlami složenými pod širým nebem se vyskytuje stejně neškodná stínka obecná (Porcellio scaber). Živí se tlejícími organickými zbytky. Obvykle se shlukuje do větších skupin složených z různě starých jedinců (mohou být cítit čpavkem). Stínky se v nebezpečí nedokážou svinout do kuličky jako svinky (čeleď Armadillidiidae – svinkovití) a svinule (řád Glomerida – svinule, čeleď Glomeridae – svinulovití).

Podřády[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRUSCA, Richard. Isopoda. In: Tree of Life Web [online]. Version 06 August 1997. The Tree of Life Web Project. Dostupné z: http://tolweb.org/Isopoda/6320/1997.08.06
  2. Giant Isopod. In: Sea and Sky [online]. ©1998–2016 [cit. 7. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.seasky.org/deep-sea/giant-isopod.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Praha: Karolinum, 2015. 192 s. ISBN 978-80-246-2258-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]