Korýši

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Korýš)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKorýši
Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
alternativní popis obrázku chybí
Krab Gecarcinus quadratus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda) Pancrustacea
Podkmenkorýši (Crustacea)
Brünnich, 1772
Třídy a podtřídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korýši (Crustacea) jsou velká parafyletická skupina členovců, zpravidla klasifikovaná jako podkmen. Žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké i slané vodě, některé skupiny se však adaptovaly i k životu na souši, jmenovitě někteří stejnonožci (např. stínky nebo svinky).

Nové fylogenetické studie prokázaly, že ke korýšům by se měl řadit i hmyz. Skupinu šestinohých (Hexapoda) tvoří totiž zřejmě velmi specializovaní korýši, u kterých se s přechodem na souš vyvinula řada apomorfií, díky nimž byli po dlouhou dobu řazeni jako svébytná skupina členovců. Jednou z hmyzích apomorfií je také přítomnost vzdušnic; jelikož tento znak sdílí hmyz se stonožkovci (Myriapoda), bývali společně řazeni do skupiny vzdušnicovců, která byla nepřirozená, neboť vzdušnice vznikly u těchto skupin nezávisle na sobě. Šestinohé spolu s ostatními korýši je tedy na základě současných poznatků třeba považovat za součást skupiny Pancrustacea, kterou popsali v roce 1997 čeští biologové Jan Zrzavý a Pavel Štys a jež sdružuje šestinohé a všechny ostatní skupiny korýšů, řazené do taxonu Crustacea.

Korýši v tradičním pojetí (Crustacea) čítají asi 52 000 druhů [1] a jejich vědecké studium se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Korýši mají jeden pár složených očí, 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (tzn. celkem tři páry ústních částí). Hlavohruď a zadeček nesou množství přívěsků (končetin) včetně žaberních nožek. Tělo je zakončeno telsonem.

Tělo se skládá z hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen). První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď (cephalothorax). Společným znakem je vývojové stadium naupliové larvy. Tělo je víceméně kryto krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi. Krunýř korýši svlékají (proces ekdyze), aby mohli růst.

Končetiny[editovat | editovat zdroj]

Na přední straně hlavy mají korýši jeden či dva páry tykadel, která slouží při průzkumu okolí. Některé druhy mají na nich umístěny chemoreceptory, jimiž rozeznávají látky ve vodě nebo hledají kořist. Následuje pár silných kusadel (mandibul). Na osmi článcích trupu mají po jednom páru končetin. Přední pár nožek slouží k rozmělnění potravy, dalších pět párů je obecně určeno k pohybu, avšak jejich anatomie i využití se u jednotlivých skupin liší.

Fyziologie[editovat | editovat zdroj]

Hrotnatka velká (Daphnia magna)

Většina korýšů je pohyblivá, některé druhy se však vyznačují parazitickým způsobem života a tráví život na těle hostitele. Také dospělí svijonožci jsou nepohybliví, neboť jsou hlavovou částí ukotveni na podkladu.

Menší korýši dýchají difuzí, větší mívají žábry nebo vzácně i jistou formu plic (u kraba palmového, Birgus latro).

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Korýši jsou většinou odděleného pohlaví (gonochoristé); menšinu tvoří hermafrodité (vilejši, třídy Remipedia a Cephalocarida). Někteří korýši mohou dokonce během života pohlaví měnit. Rozšířená je i partenogeneze, tj. tvorba životaschopných vajíček bez oplodnění samcem. Dochází k ní u četných lupenonožců, některých lasturnatek, některých stejnonožců a také u jistých „vyšších“ korýšů, např. druhu Procambarus virginalis, známém pod německým jménem Marmorkrebs. Larválním stadiem korýšů je nauplius; to je však někdy potlačeno a objevuje se pouze v embryonálním vývoji.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Dřívější systém členil zástupce korýšů do dvou skupin. Jako vyšší korýši byla označována skupina rakovců (larva zoea), zatímco všechny ostatní skupiny byly spojeny do parafyletického taxonu nižších korýšů (larva naupilus). Toto dělení není již udržitelné, jelikož nepřirozená skupina nižších korýšů je souborem řady nepříbuzných a velmi odlišných skupin; přesto je však dosud uváděno v mnoha učebnicích.

Parafylem však nejsou pouze nižší korýši: moderní fylogenetické analýzy se shodují, že jednou ze skupin korýšů jsou šestinozí (Hexapoda), takže parafyletickou skupinou jsou i sami korýši jako celek, pokud nepřipustíme, že hmyz jsou pouze velmi specializovaní korýši, kteří se specializovali na život mimo vodní prostředí, což však učinila i další skupina korýšů, totiž stínky a svinky. Fylogenetický strom skupiny Pancrustacea, jak je označován taxon zahrnující korýše včetně hmyzu, není dosud spolehlivě rekonstruován, takže zde uvedené schéma je pouze jednou z možností, jak mohou vypadat vzájemné příbuzenské vztahy mezi korýši:

Oligostraca

lasturnatky

rakovčíci

Ichthyostraca

kapřivci

jazyčnatky

Altocrustacea
Multicrustacea
rakovci

Eumalacostraca

Phyllocarida

Hexanauplia

klanonožci

Thecostraca

kapsovci

ypsilonovky

svijonožci

Allotriocarida
lupenonožci

žábronožky

Phyllopoda

listonožky

Diplostraca

Miracrustacea
Xenocarida

volnohlavci

veslonožci

šestinozí

hmyzenky

chvostoskoci

vidličnatky

hmyz

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crustacean na anglické Wikipedii.

  1. J. W. Martin & G. E. Davis (2001): Natural History Museum of Los Angeles County, 132 pp., Volně dostupný

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]