Stonožkovci
 Stonožkovci | |
|---|---|
_1.jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | stonožkovci (Myriapoda) |
| Třídy | |
| |
| Sesterská skupina | |
| Pancrustacea | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stonožkovci (Myriapoda) jsou jeden z podkmenů členovců. Mají dlouhé, převážně stejnoměrně článkované tělo, jsou kryti krunýřem. Vidí složenýma očima a dýchají vzdušnicemi. Dělí se na dvě hlavní skupiny, stonožky a mnohonožky.
Podskupiny[editovat | editovat zdroj]
Stonožky (Chilopoda) mají zploštělé tělo, každý článek nese obvykle jeden pár končetin. Samečci mají vlečné nohy. První pár končetin se přeměnil na čelistní nožky (maxillipedy) s jedovou žlázou. Pohybují se rychle. Žijí ve vlhkém prostředí. Aktivní jsou převážně v noci. Jsou dravé, živí se hlísticemi,chvostoskoky, mšicemi, pavoukovci, žížalami, larvami a dospělci hmyzu a také jinými stonožkami. Př.: stonožka škvorová, strašník dalmatský, zemivka žlutavá.
Mnohonožky (Diplopoda) mají válcovité tělo, na bocích někdy s pachovými žlázami k odstrašení nepřítele. Pohybují se pomalým vlnivým způsobem. Na každém článku jsou obvykle dvě končetiny, protože v průběhu vývoje srostly dva články v jeden. V sebeobraně se mohou svinout v kuličku. Jsou významnými saprofágy. Živí se tlejícími rostlinami, řasami, některé i živými rostlinnými pletivy (jsou býložravé), některé jsou dravé, živí se např. bakteriemi a drobnými členovci. Př.: svinule vroubená, svinule lesní, chlupule podkorní, mnohonožka zemní, mnohonožka lesní.
Svinule vroubená svinutá v kuličku
Největší známý exemplář těchto živočichů, zachovaný jako série fosilních stop prvohorního rodu Arthropleura, patřil asi 2,63 metru dlouhému jedinci o hmotnosti kolem 50 kilogramů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Neil S. Davies, Russell J. Garwood, William J. McMahon, Joerg W. Schneider and Anthony P. Shillito (2021). The largest arthropod in Earth history: insights from newly discovered Arthropleura remains (Serpukhovian Stainmore Formation, Northumberland, England). Journal of the Geological Society (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1144/jgs2021-115
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SCHLAGHAMERSKÝ, Jiří. Úvod do půdní biologie. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie, 2013. 60 s. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20181020052949/http://www.ekologiauk.sk/wp-content/uploads/2018/05/SkriptumPedobiologie_1-1.pdf
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu stonožkovci na Wikimedia Commons
