Larva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ukázka larvy

Larva je nedospělé (juvenilní) stadium živočichanepřímým vývojem. Larvy některých živočichů mají specifický název, viz níže.

Larva může mít jinou stavbu těla a orgány než dospělec (např. panožky), a tedy také vzhled (larva motýla čili housenka nebo blanokřídlých čili housenice aj.).

Larvy lze dělit na primární a sekundární. Primární larva fakticky představuje plovoucí embryonální stádium (např. plovoucí blastulu v případě planulové larvy žahavců či plovoucí gastrulu v případě trochoforové larvy kroužkovců). Sekundární larva je naopak organismem již složitěji vyvinutým, s dokončeným embryonálním vývojem, avšak značně odlišný od dospělce. Sekundární jsou tedy například larvy korýšů (zoëa, nauplius apod.), larvy hmyzu či veliger (planktonní larva některých měkkýšů). U živočichů se sekundární larvou může primární larva existovat také (jako je tomu právě u měkkýšů, kde veliger vzniká z trochofory), případně mohou volně žijící larvální stádium zcela ztratit. Embryonální vývoj pak sice také probíhá ve vodě, avšak uzavřené v kontrolovaném prostředí vajíčka či vaječných obalů (jako je tomu například u hlavonožců nebo obratlovců, kteří vůbec nemají larvální stadium, nebo u korýšů, kde existuje jen sekundární larva).

Typy, příp. názvy larev různých živočichů[editovat | editovat zdroj]

Larvy jsou seřazeny podle fylogenetické příbuznosti – v jednotlivých kmenech.

Houbovci[editovat | editovat zdroj]

Vrtejši[editovat | editovat zdroj]

  • acanthor, acanthella, cystacanth[1]

Žahavci[editovat | editovat zdroj]

Ploštěnci[editovat | editovat zdroj]

Hlístice[editovat | editovat zdroj]

  • larvy L1, L2, L3, L4

Měkkýši[editovat | editovat zdroj]

  • velcí sladkovodní mlži: glochidium
  • někteří mořských plži: trochofora
  • někteří mořští plži a mlži a někteří sladkovodní mlži: veliger

Ramenonožci, chapadlovky, mechovci[editovat | editovat zdroj]

Kroužkovci[editovat | editovat zdroj]

Členovci[editovat | editovat zdroj]

Ostnokožci[editovat | editovat zdroj]

Strunatci[editovat | editovat zdroj]

Jiné dělení larev hmyzu (podle počtu končetin)[editovat | editovat zdroj]

hemimetabolní hmyz = má proměnu nedokonalou (bez stadia kukly, larvy se podobají dospělcům):

  1. nymfa – výrazně podobná dospělci: švábi, škvoři, ploštice, kobylky, saranče, cikády, kudlanky, strašilky
  2. najáda – vzdáleně podobná dospělci: jepice, pošvatky, vážky

holometabolní hmyz = má proměnu dokonalou (larvy se dospělcům nepodobají)

  1. apodní (beznohé) larvy – nemají končetiny, různý počet článků, různě vyvinutá hlava:
  2. oligopodní larvy – mají 3 páry hrudních článkovaných končetin, na zadečku nejsou končetiny, pouze urogomphy (koncové štěty na posledním zadečkovém článku) a cerky (přívěsky na konci zadečku)
  3. polypodní larvy – mají 3 páry hrudních nohou, panožky na zadečkových článcích a nepravé anální panožky (pošinky)
  4. protopódní larvy – málo segmentované: některé parazitické čeledi štíhlopasýchPlatygasteridae, Scelionidae (vaječní parazité)

Neotenie[editovat | editovat zdroj]

Larvy některých druhů se v dospělce nezmění. Pohlavně dospějí a mají schopnost rozmnožovat se. Tento jev se nazývá neotenie. Známým příkladem neotenického živočicha je axolotl mexický, z hmyzu řásnokřídlí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 51. ISBN 978-80-246-2258-3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013. 192 s. ISBN 978-80-246-2258-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]