Larva

Ukázka larvy

Larva je nedospělé (juvenilní) stadium živočicha s nepřímým vývojem. Larvy některých živočichů mají specifický název, viz níže.

Larva může mít jinou stavbu těla a orgány než dospělec (např. panožky), a tedy také vzhled (larva motýla čili housenka nebo blanokřídlých čili housenice aj.).

Larvy lze dělit na primární a sekundární. Primární larva fakticky představuje plovoucí embryonální stádium (např. plovoucí blastulu v případě planulové larvy žahavců či plovoucí gastrulu v případě trochoforové larvy kroužkovců). Sekundární larva je naopak organismem již složitěji vyvinutým, s dokončeným embryonálním vývojem, avšak značně odlišný od dospělce. Sekundární jsou tedy například larvy korýšů (zoëa, nauplius apod.), larvy hmyzu či veliger (planktonní larva některých měkkýšů). U živočichů se sekundární larvou může primární larva existovat také (jako je tomu právě u měkkýšů, kde veliger vzniká z trochofory), případně mohou volně žijící larvální stádium zcela ztratit. Embryonální vývoj pak sice také probíhá ve vodě, avšak uzavřené v kontrolovaném prostředí vajíčka či vaječných obalů (jako je tomu například u hlavonožců nebo obratlovců, kteří vůbec nemají larvální stadium, nebo u korýšů, kde existuje jen sekundární larva).

Typy, příp. názvy larev různých živočichů

Larvy jsou seřazeny podle fylogenetické příbuznosti – v jednotlivých kmenech.

Houbovci

• amfiblastula, parenchymula

Vrtejši

• acanthor, acanthella, cystacanth

Žahavci

• polypovci a korálnatci: planula

Ploštěnci

• mořské ploštěnky: Müllerova larva
• motolice: miracidium, sporocysta, redie, cerkarie, metacerkarie, mezocerkarie
• tasemnice: onkosféra, koracidium, procerkoid, cysticerkoid, strobilocerkus, cysticerkus, coenurus, echinokokus, plerocerkoid, tetratyridium

Hlístice

• larvy L1, L2, L3, L4

Měkkýši

• velcí sladkovodní mlži: glochidium
• někteří mořských plži: trochofora
• někteří mořští plži a mlži a někteří sladkovodní mlži: veliger

Ramenonožci, chapadlovky, mechovci

• aktinotrocha

Kroužkovci

• mnohoštětinatci: trochofora

Členovci

• korýši: většinou nauplius
  • desetinožci (např. krab): zoea a megalopa
• hmyz (nedokonalá proměna a dokonalá proměna)
  • šváb, ploštice, kobylka: nymfa
  • jepice, pošvatky, vážky: někdy najáda
  • moucha: struska, struskovitá larva – bezhlavá a beznohá larva většiny dvoukřídlého hmyzu a podřádu štíhlopasí (Apocrita)
  • motýli: housenka
  • širopasí: housenice
  • brouci
    • chrobákovití: ponrava (Grub)
    • majky a vějířníci: triungulin
    • kovaříkovití: drátovec
    • potemník moučný: moučný červ

Ostnokožci

• ježovka: pluteus

Strunatci

• mihule: minoha
• úhoř: leptocephalus
• žáby: pulec
  • čolek: larva čolka (nemá speciální název)

Jiné dělení larev hmyzu (podle počtu končetin)

hemimetabolní hmyz = má proměnu nedokonalou (bez stadia kukly, larvy se podobají dospělcům):

1. nymfa – výrazně podobná dospělci: švábi, škvoři, ploštice, kobylky, saranče, cikády, kudlanky, strašilky
2. najáda – vzdáleně podobná dospělci: jepice, pošvatky, vážky

holometabolní hmyz = má proměnu dokonalou (larvy se dospělcům nepodobají)

1. apodní (beznohé) larvy – nemají končetiny, různý počet článků, různě vyvinutá hlava:
   • acephální (struska) – bez hlavy, ani zbytky hlavové kapsule, jen cephalopharyngeální skelet na tenčím konci těla (asymetrické sklerity): mouchy, bzučivky, masařky
   • hemicephální – nemají hlavovou kapsuli, ústní ústrojí zatažitelné do prvního hlavového článku: tiplice
   • eucephální – zřetelně vyvinutá hlava i ústní ústrojí: brouci: (krasci, nosatci, tesaříci, kůrovci), blanokřídlí: (včely, vosy), dvoukřídlí: (pakomáři, komáři)
2. oligopodní larvy – mají 3 páry hrudních článkovaných končetin, na zadečku nejsou končetiny, pouze urogomphy (koncové štěty na posledním zadečkovém článku) a cerky (přívěsky na konci zadečku)
   • střevlíkovitá (campodeiformní, caraboidní) – aktivní, dravá (velká kusadla namířená dopředu), tmavě zbarvená: potápník, střevlík, mrchožrout, draví chrostíci, dlouhošíjky, síťokřídlí
   • elateroidní (drátovec) – tuhý povrch těla: potemník, kovařík
   • scarabeiformní (ponrava) – tělo většinou zakroucené do tvaru písmene C: chroust, roháč, zlatohlávek, nosorožíci, červotoči
   • eruciformní – dobře vyvinuté přední končetiny, málo pohyblivé: brouci: (mandelinka, někteří tesaříci a krasci), býložraví chrostíci
3. polypodní larvy – mají 3 páry hrudních nohou, panožky na zadečkových článcích a nepravé anální panožky (pošinky)
   • housenka – max. 5 párů panožek včetně pošinek: motýli
   • housenice – nejméně 6 párů panožek, výrazná hlava, hrudní končetiny mohutnější: šíropasí (pilatky, paličatky, hřebenule)
4. protopódní larvy – málo segmentované: některé parazitické čeledi štíhlopasých – Platygasteridae, Scelionidae (vaječní parazité)

Neotenie

Larvy některých druhů se v dospělce nezmění. Pohlavně dospějí a mají schopnost rozmnožovat se. Tento jev se nazývá neotenie. Známým příkladem neotenického živočicha je axolotl mexický, z hmyzu řásnokřídlí.

Odkazy

Literatura

• SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013. 192 s. ISBN 978-80-246-2258-3.

Související články

• Dospělec
• Kukla

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu larva na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo larva ve Wikislovníku

Autoritní data: GND: 4166781-5 | PSH: 13437 | LCCN: sh85074735 | WorldcatID: lccn-sh85074735