Ploštěnci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ploštěnci

ploštěnka Pseudoceros dimidiatus
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Podříše: Eumetazoa
Nadkmen: Platyzoa
Oddělení: Lophotrochozoa
Kmen: ploštěnci (Platyhelminthes)
Gegenbaur, 1859
Třídy
Sesterská skupina
břichobrvky (Gastrotricha)

Ploštěnci, dříve občas ploší červi, zastarale ploští červi, (Platyhelminthes, též Plathelminthes[1]) jsou kmen prvoústých živočichů. Je známo kolem 20 000 druhů.[2] Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Mají dvojstrannou tělní souměrnost a jedinou rovinu souměrnosti. Dvojstranná tělní souměrnost umožňuje rozeznat přední (paraziti - hlava s eskolexem) a zadní část těla. Jsou schizocelní (prostor mezi vnitřními orgány je vyplněn parenchymem se soustavou štěrbinek vyplněných tělní tekutinou). Na povrchu (tělní pokryv) mají jednovrstevný epitel ektodermálního původu. Dosahují velikosti od 0,15 mm do 17 m (některé tasemnice).[3] Jsou to obvykle hermafrodité, jen vzácně gonochoristé. Mají ploché (dorverzálně zploštěné) dvoustranně souměrné tělo a slepě zakončenou trávicí soustavu. Cévní a dýchací soustava není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně (endoparaziti). Vylučování zajišťují protonefridie, které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří mozková zauzlina (ganglium) a nervové provazce (pruhy). Jejich vývoj je obvykle nepřímý, především parazité mají složité vývojové cykly.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tradiční systém[editovat | editovat zdroj]

Třída: ploštěnky (Turbellaria)[editovat | editovat zdroj]

Žijí hlavně ve sladké vodě, v mořích již méně. Na souši žije jen několik zástupců. Jejich tělo je pokryto obrvením, které přihání čerstvou vodu s kyslíkem. Mohutná svalovina se skládá ze 3 vrstev svalů - podélné, okružní, šikmé. Trávicí soustava začíná vychlípitelným hltanem. V přední části těla se nacházejí jednoduchá očka. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, a to příčným dělením. Vajíčka kladou do zvláštních schránek (kokonů) a nedospělí jedinci žijí a živí se jako dospělci. Většina ploštěnek je dravých.

Zástupci: ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala), ploštěnka kalužní (Dugesia lugubris)

Třída: jednorodí (Monogenea)[editovat | editovat zdroj]

Jednorodí jsou povětšinou vnější parazité ryb, obojživelníků a plazů. Na přední i zadní části těla jsou umístěny přísavky s drobnými háčky kterými se přichytávají na kůži svého hostitele. Vývojový cyklus není nijak složitý jelikož na rozdíl od většiny parazitujících ploštěnců jednorodí nestřídají hostitele. Zástupci: žábrohlíst ouškovaný (Dactylogyrus vastator), žábrohlíst dvojitý (Diplozoon paradoxum)

Třída: tasemnice (Cestoda)[editovat | editovat zdroj]

Kresba hlavy tasemnice s přísavkami

Dospělci jsou vnitřními parazity ve střevech obratlovců. Mají anaerobní metabolismus. V důsledku jejich způsobu života zanikla cévní, dýchací a trávicí soustava, živiny jsou přijímány celým povrchem těla. Jsou to poměrně nebezpeční parazité způsobují vážná onemocnění člověka i zvířat a to tím že odebírají živiny a do organismu vylučují toxiny. Mohou způsobovat trávicí poruchy nebo poškozovat tkáně. Mají složitý vývojový cyklus, mohou se vyvíjet až přes tři hostitele. Zástupci: tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus), tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium), měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), řemenatka ptačí (Ligula intestinalis), škulovec široký (Diphyllobothrium latum)

Třída: motolice (Trematoda)[editovat | editovat zdroj]

Motolice nemají článkové tělo. Mají složité vývojové cykly. U jejich zástupců se střídá partenogeneze s pohlavním rozmnožováním. Jsou to až na některé výjimky hermafroditi. Zástupci: motolice jaterní (Fasciola hepatica), Fascioloides magna, Paragonimus westermani, motolice žlučová, krevnička močová

Moderní systém[editovat | editovat zdroj]

Moderní fylogenetická systematika se snaží respektovat příbuznost jednotlivých skupin a eliminovat polyfyletické a pokud možno i parafyletické taxony. Molekulárními analýzami byla odhalena nepřirozenost bývalé třídy ploštěnek (Turbellaria). Zbylé tradiční třídy všechny spadají do jediné přirozené skupiny Neodermata, vztahy na bázi vývojové větve ploštěnců jsou však složitější, což si vyžádalo zásadní revizi hierarchických úrovní systému[4][5] (české názvy dle BioLibu[6]):

  • Podkmen: Catenulidea
    • Řád: Catenulida
  • Podkmen: Rhabditophora
    • Třída: Macrostomorpha
      • Řád: Haplopharyngida
      • Řád: Macrostomida - velkoústí
    • Třída: Polycladidea
      • Řád: Lecithoepitheliata - lalokostřeví
      • Řád: Polycladida - mnohovětevní
      • Podtřída: Proseriatia
        • Řád: Proseriata - nevětvení
    • Třída: Neoophora
      • Podtřída: Eulecithophora
        • Infratřída: Adiaphanida
          • Řád: Fecampiida
          • Řád: Prolecithophora - lalokostřeví
          • Řád: Tricladida - trojvětevní
        • Infratřída: Rhabdocoela - rovnostřevní
          • Řád: Dalytyphloplanida
          • Řád: Endoaxonemata
          • Řád: Kalyptorhynchia
      • Podtřída: Neodermata
        • Infratřída: Cestoda - tasemnice
          • Řád: Amphilinidea – jeseterovky syn. tasemničky
          • Řád: Bothriocephalidea
          • Řád: Caryophyllidea - květovci
          • Řád: Cyclophyllidea - kruhovky
          • Řád: Diphyllidea
          • Řád: Diphyllobothriidea
          • Řád: Gyrocotylidea
          • Řád: Lecanicephalidea
          • Řád: Litobothridea
          • Řád: Proteocephalidea
          • Řád: Pseudophyllidea - štěrbinovky
          • Řád: Rhinebothriidea
          • Řád: Spathebothriidea
          • Řád: Tetrabothriidea
          • Řád: Tetraphyllidea
          • Řád: Trypanorhyncha
        • Infratřída: Monogenea - jednorodí
          • Řád: Capsalidea
          • Řád: Chimaericolidea
          • Řád: Dactylogyridea
          • Řád: Diclybothriidea
          • Řád: Gyrodactylidea
          • Řád: Mazocraeidea
          • Řád: Monocotylidea
          • Řád: Montchadskyellidea
          • Řád: Polystomatidea
        • Infratřída: Trematoda - motolice
          • Řád: Aspidogastrida - motoličky
          • Řád: Diplostomida
          • Řád: Plagiorchiida
          • Řád: Stichocotylida

Fylogenetický strom[editovat | editovat zdroj]

Současné (r. 2015) představy o příbuzenských vztazích mezi recentními skupinami zobrazuje následující schéma:[7]

Platyhelminthes

Catenulida


Rhabditophora

Macrostomorpha


Trepaxonemata


Polycladida



Prorhynchida





Gnosonesimida


Euneoophora

Rhabdocoela




Proseriata



Adiaphanida


Prolecithophora



Fecampiida




Tricladida





Bothrioplanida


Neodermata

Trematoda


Cercomeromorpha

Monogenea



Cestoda













Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ploštěnci ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.springerlink.com/content/lr623n2222614722/
  2. BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.  
  3. SYCHRA O. a kol. Zoologie pro veterinární mediky. Kmen: PLOŠTĚNCI. Brno, 2012. Dostupné online
  4. RUGGIERO, Michael A.; GORDON, Dennis P.; ORRELL, Thomas M., BAILLY, Nicolas; BOURGOIN, Thierry; BRUSCA, Richard C.; CAVALIER-SMITH, Thomas; GUIRY, Michael D.; KIRK, Paul M. A Higher Level Classification of All Living Organisms. PLoS ONE [online]. , 29. duben 2015, svazek 10, čís. 4: e0119248. Dostupné online. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone. 0119248.  (anglicky) 
  5. RUGGIERO, Michael A.; GORDON, Dennis P.; ORRELL, Thomas M., BAILLY, Nicolas; BOURGOIN, Thierry; BRUSCA, Richard C.; CAVALIER-SMITH, Thomas; GUIRY, Michael D.; KIRK, Paul M. Correction: A Higher Level Classification of All Living Organisms. PLoS ONE [online]. , 11. červen 2015, svazek 10, čís. 6: e0130114. Dostupné online. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0130114.  (anglicky) 
  6. BioLib: Ploštěnci
  7. LAUMER, Christopher E.; HEJNOL, Andreas; GIRIBET, Gonzalo. Nuclear genomic signals of the 'microturbellarian' roots of platyhelminth evolutionary innovation. eLife [online]. , 12. březen 2015, čís. 4: e05503, s. 1-31. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 2050-084X. DOI:10.7554/eLife.05503. PMID 25764302.  (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita v Praze - agronomická fakulta, katedra zoologie, Praha 2002
  • Učebnice biologie pro gymnázia - BIOLOGIE II - základy zoologie, vydalo gymnázium Klatovy 1998
  • SMRŽ, Jaroslav a kol. Biologie živočichů pro gymnázia. První vydání. Praha: Fortuna. 2004. 208 stran. ISBN 80-7168-909-2
Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatkyvločkovcižahavci (včetně výtrusenek)
Trojlistí: prvoústí:
Lophotrochozoa: ploutvenkymorulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovcililijicovciploštěncibřichobrvkyKamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnicekroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýširamenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: Xenacoelomorpha (praploštěncimlžojedi) • strunatciAmbulacraria (ostnokožci + polostrunatci)