Pelagiál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Typy pelagiálu

Pelagiál (jiné názvy: pelagická oblast, pelagická zóna, pelagické pásmo; z řec. Πέλαγος - Pelagos = otevřené moře) má dva související významy :

  • 1. V biogeografii a hydrografii je pelagiál oblast volné (tzn. od dna vzdálené) vody moře, jezera či nádrže (v užším smyslu jen moře), čili oblast veškeré vody moří, jezer nebo nádrží, kromě bentálu (jehož nejsvrchnější část se jmenuje litorál)[1][2][3][4]. Některé zdroje však z definice pelagiálu vylučují nejen bentál (včetně litorálu), ale i neritickou oblast (tj. vodu nad sublitorálem - asi 130/200 m do hloubky) a někdy navíc i tzv. hemipelagickou oblast (tj. oblast od přibližně 130/200 m až 3 000/4 000 m)[5][6][7]
  • 2. V ekologii je pelagiál méně často i označení pro společenství organismů (v užším smyslu jen živočichů) žijících v oblasti volné vody moří, jezer či nádrží (tj. v oblasti podle definice 1), jedná se o souhrnné označení pro plankton, nekton, neuston a pleuston.[8][9][10]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Organismy se v pelagiálu převážně volně vznášejí nebo aktivně plavou. Dělíme je na plankton, nekton, neuston a pleuston.[8][11][3]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

V literatuře se uvádějí různé dělení pelagiálu. Následují příklady.

Mořský pelagiál[editovat | editovat zdroj]

Dělení 1[5][3]

Dělení 2[12][13][14]:

Dělení 3[4]

Dělení 4[15][10][16][17]

  • Eufotická zóna (=fotická zóna)– do asi 100 m (t. J. Vrchní část epipelagiálu)
  • Dysfotická zóna (=disfotická zóna)– asi 100 až 1 000 m (tj. spodní část epipelagiálu a mezopelagiál), v některých zdrojích je tato zóna zařazována pod eufotickú zónu (která končí až v 1 000 m)[pozn 1], v některých jiných zdrojích je zas naopak zařazována pod afotickú zónu (která začíná už ve 100 m hloubce)
  • Afotická zóna–více než 1 000 m (t. J. Batypelagiál v užším smyslu a abysopelagiál)

Jezerní pelagiál[4][18][19][10][editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Některé z těchto zdrojů terminologicky rozlišují mezi fotickou zónou [=0 - 1 000 m] a eufotickou zónou [=0 - 100 m].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pelagiál na slovenské Wikipedii.

  1. Meeresbiologie. In: Lexikon der Biologie. [CD-ROM] München: Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.
  2. Meer. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl.. vyd. Leipzig: Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 537. ; Pelagio. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl.. vyd. Leipzig: Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 663. ; See. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl.. vyd. Leipzig: Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 805. 
  3. a b c ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, Jana. Pelagiál. In: Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  4. a b c pelagial. In: Brockhaus - die Enzyklopädie Digital. [CD-ROM] Mannheim: Bibliogr. Inst. und Brockhaus, 2003. ISBN 3-7653-9377-0.
  5. a b pelagická oblast. In: ČINČURA, Juraj, ed. Encyklopédia Zeme. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1983. 717 s. S. 443. 
  6. SEIBOLD, Eugen. Der Meeresboden : Ergebnisse und Probleme der Meeresgeologie. [reprint vydání z 1974]. vyd. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg, 2013. Dostupné online. ISBN 978-3-642-80858-6. DOI:10.1007/978-3-642-80858-6. S. 8-9. 
  7. Meer. In: Lexikon der Geographie. [CD-ROMs] Heidelberg; Berlin: Spektrum, Akad. Verl., 2002. ISBN 3-8274-0418-5.
  8. a b pelagiál. In: BETINA, Vladimír. Malá encyklopédia biológie. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1975. 556 s. (Malá encyklopédia). S. 361. 
  9. pelagial. In: Duden online, [1].
  10. a b c ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, Jana. Biocenóza stojatých vod. In: Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  11. pelagial. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl.. vyd. Leipzig: Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 663. 
  12. pelagial. In: Lexikon der Biologie. [CD-ROM] München: Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.; Bathyal. In: Lexikon der Biologie. [CD-ROM] München: Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.; bathymetrische Gliederung. In: Lexikon der Biologie. [CD-ROM] München: Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.; Meeresbiologie. In: Lexikon der Biologie. [CD-ROM] München: Elsevier, Spektrum, Akad. Verl., 2005. ISBN 3-8274-0342-1.
  13. Meer. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. 6., überarb. u. erw. Aufl.. vyd. Leipzig: Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 537. 
  14. https://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/czv/u3v/vodni -ekosystemy-moře-shrnuti.pdf slide 16
  15. https://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/czv/u3v/vodni-ekosystemy-more-shrnuti.pdf slide 16 a 19
  16. photic zone. In: A Dictionary of Plant Sciences [online]. Encyclopedia.com [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. 
  17. Seawater : Its Composition, Properties, and Behaviour. 2nd ed. / rev. for the course team by John Wright and Angela Colling.. vyd. Oxford [England] ; New York: Pergamon Press, in association with the Open University, 1995. 168 s. Dostupné online. ISBN 0080425186. S. 63. 
  18. See. In: Lexikon der Geowissenschaften. [CD-ROMs]. vyd. Heidelberg ; Berlin: Spektrum, Akad. Verl., 2002. ISBN 978-3-8274-1655-1. 
  19. See. In: Brockhaus-ABC Biologie Teil: Bd. 2., Me - Z. Leipzig: Brockhaus, 1986. ISBN 3-325-00120-3. S. 805.