Výtrusenky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Výtrusenky

alternativní popis obrázku chybí
Myxobolus cerebralis
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Metazoa)
Oddělení: dvojlistí (Diblastica)
Kmen: žahavci (Cnidaria)
Podkmen: výtrusenky (Myxozoa)
Grassé, 1970
Třídy
  • Malacosporea
  • Myxosporea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výtrusenky (Myxozoa), nazývané také rybomorky, jsou mikroskopičtí parazité ryb a kroužkovců. V roce 2007 byl publikován první objev výtrusenky (nový druh Soricimyxum fegati) parazitující v rejskovi obecném[1]. Díky parazitickému životu u nich došlo k radikálnímu zmenšení a zjednodušení těla až do jednobuněčných forem, a proto byly donedávna považováni za prvoky (a stále jsou tak mnohdy prezentovány ještě dnes). Jedná se však o skupinu patřící k (mnohobuněčným) živočichům, kmene žahavců. Předpokládá se, že měly společného předka s medúzovitými žahavci, jelikož mají některé podobné struktury (popis níže) a polypová stadia některých medúz jsou také parazitická).

Vývoj názorů na fylogenetické postavení[editovat | editovat zdroj]

Dlouho byly výtrusenky řazeny do protistů (respektive prvoků), tedy jednobuněčných organismů blízkých živočichům, a to zpravidla do společného taxonu s hmyzomorkami. Po objevu vícebuněčných stadií se začalo uvažovat o zařazení do Metazoa. Teprve v 90. letech 20. století molekulární analýzy ribosomálních nukleových kyselin potvrdily, že se skutečně jedná o druhotně zjednodušené mnohobuněčné živočichy, nadále se však spekulovalo o přesném postavení.

Výsledky některých studií, které je posouvaly do dvoustranně souměrným živočichům (Bilateria), nebyly potvrzeny (molekulární analýzy byly ovlivněny znečištěním pocházejícím z genomu jiných živočichů, morfologická dvoustranná symetrie výtrusenky Buddenbrockia se nakonec ukázala čtyřčetnou).[2]

Fylogenetické studie dlouho naznačovaly a v r. 2015 snad dostatečně prokázaly, že výtrusenky patří do žahavců a odvětvují se na bázi podkmene Medusozoa. Jejich sesterskou skupinou jsou kaviárovky (monotypická skupina s jediným zástupcem – parazitickým nezmarem jeseteřím), přestože se zpočátku objevovaly kritické hlasy, považující toto postavení za artefakt způsobený "přitahováním" dlouhých fylogenetických větví.[3][4][5][6][7]

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Jak bylo zmíněno již na začátku, jejich tělo je velmi jednoduché, je tvořeno jednou buňkou, která obsahuje více jader (tvoří tzv. plazmodium). Šíří se pomocí spor, které vznikají z části mateřského plazmodia. Spory mají vícebuněčnou strukturu, obsahují jeden, nebo více sporoplastů (z každého vznikne jedna amoebula – pohyblivé stadium – a z ní posléze nové plazmodium) a jeden nebo více polových váčků. V polovém váčku je stočené polové vlákno, které se při útoku na hostitele vymrští a zachytí se na buňce. Právě tyto polové váčky poukazovaly na příbuznost se žahavci, neboť některé žahavé buňky mají podobnou strukturu.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Výtrusenky mají dvě třídy: Malacosporea (např.: Buddenbrockia plumatellae, Tetracapsuloides bryosalmonae) a Myxosporea (např.: Lentospora cerebralis, Myxobolus cyprini). Dříve byla oddělována ještě jedna třída (Actinosporea), ale zjistilo se, že to byla pouze vývojová stadia Myxosporea.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prunescu, C.-C., Prunescu, P., Pucek, Z. a Lom, J., 2007: The first finding of myxosporean development from plasmodia to spores in terrestrial mammals: Soricimyxum fegati gen. et sp. n. (Myxozoa) from Sorex araneus (Soricomorpha). Folia Parasitologica 54: 159–164.
  2. JIMÉNEZ-GURI, Eva, et al. Buddenbrockia is a cnidarian worm. Science [online]. , červenec 2007, svazek 317, čís. 5834, s. 116-118. Dostupné online. DOI:10.1126/science.1142024. PMID 17615357.  (anglicky) 
  3. EVANS, Nathaniel M.; LINDNER, Alberto; RAIKOVA, Ekaterina V., COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn. Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, Polypodium hydriforme, within the Phylum Cnidaria. BMC Evolutionary Biology [online]. , 9. květen 2008, svazek 8, čís. 139. Dostupné online. ISSN 1471-2148. DOI:10.1186/1471-2148-8-139. PMID 18471296.  (anglicky) 
  4. EVANS, Nathaniel M.; LINDNER, Alberto; RAIKOVA, Ekaterina V., COLLINS, Allen G.; CARTWRIGHT, Paulyn. Correction: Phylogenetic placement of the enigmatic parasite, Polypodium hydriforme, within the Phylum Cnidaria. BMC Evolutionary Biology [online]. , 15. červenec 2009, svazek 9, čís. 165. Dostupné online. ISSN 1471-2148. DOI:10.1186/1471-2148-9-165.  (anglicky) 
  5. NESNIDAL, Maximilian P.; HELMKAMPF, Martin; BRUCHHAUS, Iris, El-MATBOULI, Mansour; HAUSDORF Bernhard. Agent of Whirling Disease Meets Orphan Worm: Phylogenomic Analyses Firmly Place Myxozoa in Cnidaria. PLoS ONE [online]. , 30. leden 2013, svazek 8, čís. 1: e54576, s. 1-6. Dostupné online. DOI:10.1371/journal.pone.0054576.  (anglicky) 
  6. CHANG, E. Sally; NEUHOF, Moran; RUBINSTEIN, Nimrod D., DIAMANT, Arik; PHILIPPE, Hervé; HUCHON, Dorothée; CARTWRIGHT, Paulyn. Genomic insights into the evolutionary origin of Myxozoa within Cnidaria. Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [online]. , 16. listopad 2015. Online před tiskem. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1091-6490. DOI:10.1073/pnas.1511468112.  (anglicky) 
  7. JOHN, Radek. Záhadní cizopasníci výtrusenky jsou příbuzní medůz. Týden.cz [online]. , 22. listopad 2015. Popularizační článek k předchozí referenci. Dostupné online.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Výtrusenky ve Wikimedia Commons

Živočišné kmeny

Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatkyvločkovcižahavci (včetně výtrusenek a kaviárovek)
Trojlistí: prvoústí:
Lophotrochozoa: ploutvenkymorulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovcililijicovciploštěncibřichobrvkyKamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnicekroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýširamenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: Xenacoelomorpha (praploštěncimlžojedi) • strunatciAmbulacraria (ostnokožci + polostrunatci)