Archosauři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxArchosauři
Stratigrafický výskyt: Spodní trias - současnost
alternativní popis obrázku chybí
Sýkora koňadra, recentní zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
TřídaSauropsida
PodtřídaDiapsida
InfratřídaArchosauromorpha
NadřádArchosauria
podskupiny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archosauři (Archosauria) jsou významnou skupinou živočichů náležící do třídy plazů (Reptilia). Z žijících živočichů sem patří krokodýli (Crocodilia) a ptáci (Aves). Ze známých skupin vyhynulých plazů se mezi archosaury řadí dále skupiny Aetosauria[1], Phytosauria a Rauisuchia, které spolu s krokodýly tvoří skupinu Crurotarsi (či Pseudosuchia), a dále dinosauři (Dinosauria), kam se řadí i ptáci a kteří spolu s ptakoještěry (Pterosauria) tvoří skupinu Ornithodira.[2]

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Archosauři se pravděpodobně objevili během permu či ve spodním triasu a velký rozkvět zažili především během druhohor, kdy byli dominantními suchozemskými obratlovci.[3] Stejně jako jejich konkurenti synapsidi vyvinuli někteří archosauři schopnost termoregulace a endotermie („teplokrevnosti“).[4] Ptakoještěři se pravděpodobně vyvinuli z příbuzenstva čeledi Lagerpetidae.[5]

Dinosauři spolu s ptakoještěry zcela vyhynuli na konci křídy před 66 miliony let.[6]

Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.[7]

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Výzkum rozsahu pohybů pánevního svalstva a ligamentů u ornitodirů ukazuje, že v případě ptakoještěrů a dinosaurů (stejně jako dalších archosaurů) byl pohyb podstatně více omezený a rozsah pohybů dolních končetin celkově menší.[8] Vývojově primitivní formy, jako byl triasový archosauriform Scleromochlus taylori, se navíc mohly pohybovat hopsavým způsobem.[9]

Někteří archosauři mají dokonce schopnost produkovat fotoluminiscenční vnitrodruhovou signalizaci, kterou například samečci vábí partnerky v době páření.[10]

Výzkum z roku 2020 prokázal, že mladí aligátoři mají schopnost kompletní regenerace (dorůstání) části svého ocasu. Jedná se o první případ zaznamenané regenerace v tomto rozsahu u archosaurních plazů.[11]

Dýchací soustava archosaurů (především pak ptáků) je velmi sofistikovaná, dobře adaptovaná a umožňuje dlouhodobý výkon kosterního svalstva. Jeho evoluční historii ale teprve začínáme rozumět.[12] To stejné pak platí o způsobu archosauří lokomoce (pohybu) a mobility kloubů končetin.[13]

Největšími známými zástupci této skupiny jsou druhohorní sauropodní dinosauři, jejichž hmotnost mohla přesáhnout 75 tun a délka se mohla pohybovat až kolem 40 metrů.[14]

Historické uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Uspořádání skupiny Archosauria vychází z fylogenetického přístupu k taxonomii, který se liší od tradičního dělení, v němž krokodýli tvořili třídu plazů (Reptilia) spolu s hateriemi, šupinatými a želvami, zatímco pro ptáky byla vyčleněna nezávislá třída. Toto členění je dnes do značné míry překonané, přesto je z historických a praktických důvodů dále široce rozšířeno.

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

     `--Archosauria [skupina Archosauria = Avesuchia]
           |-Crurotarsi
           |     |-?Ctenosauriscidae
           |     `--Crocodylotarsi
           |           |-Ornithosuchidae
           |           `--+--Phytosauria
           |              `--Suchia
           |                    |-Prestosuchidae
           |                    `--Rauisuchiformes
           |                          |-Aetosauria
           |                          `--Rauisuchia
           |                                |-Rauisuchidae
           |                                `--+--Paracrocodylomorpha
           |                                   `--Crocodylomorpha (krokodýli a jejich příbuzní)
           `--Avemetatarsalia
                 |-?Scleromochlus
                 `--Ornithodira   
                       |-Pterosauromorpha
                       |       |-?Scleromochlus
                       |       `--Pterosauria (ptakoještěři)
                       `--Dinosauromorpha
                          `--Dinosauriformes
                             `--Dinosauria (dinosauři)
                                    |-Ornithischia
                                     `--Saurischia 
                                       `--Aves (ptáci)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Adam D. Marsh, Matthew E. Smith, William G. Parker, Randall B. Irmis & Ben T. Kligman (2020). Skeletal Anatomy of Acaenasuchus geoffreyi Long and Murry, 1995 (Archosauria: Pseudosuchia) and its Implications for the Origin of the Aetosaurian Carapace. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1794885. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1794885
  2. Christian F. Kammerer, Sterling J. Nesbitt, John J. Flynn, Lovasoa Ranivoharimanana, and André R. Wyss (2020). A tiny ornithodiran archosaur from the Triassic of Madagascar and the role of miniaturization in dinosaur and pterosaur ancestry. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1916631117
  3. https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-prvni-druh-asilisaurus-kongwe.A200717_140026_veda_vse
  4. Michael J. Benton (2020). The origin of endothermy in synapsids and archosaurs and arms races in the Triassic. Gondwana Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2020.08.003
  5. https://phys.org/news/2020-12-paleontologists-pterosaur-precursors-gap-early.html
  6. SOCHA, Vladimír. Jak vyhynuli ptakoještěři. OSEL.cz [online]. 8. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  7. SOCHA, Vladimír. Proč dinosauři nejsou ještěři. OSEL.cz [online]. 19. října 2021. Dostupné online.  (česky)
  8. Armita R. Manafzadeh & Kevin Padian (2018). ROM mapping of ligamentous constraints on avian hip mobility: implications for extinct ornithodirans. Proceedings of the Royal Society B 285 1879 20180727. doi: 10.1098/rspb.2018.0727
  9. S. Christopher Bennett (2020). Reassessment of the Triassic archosauriform Scleromochlus taylori: neither runner nor biped, but hopper. PeerJ 8:e8418. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.8418
  10. D. Cary Woodruff, Darren Naish & Jamie Dunning (2020). Photoluminescent visual displays: an additional function of integumentary structures in extinct archosaurs? Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1731806
  11. Cindy Xu, Joanna Palade, Rebecca E. Fisher, Cameron I. Smith, Andrew R. Clark, Samuel Sampson, Russell Bourgeois, Alan Rawls, Ruth M. Elsey, Jeanne Wilson-Rawls & Kenro Kusumi (2020). Anatomical and histological analyses reveal that tail repair is coupled with regrowth in wild-caught, juvenile American alligators (Alligator mississippiensis). Scientific Reports. 10, Article number: 20122. doi: 10.1038/s41598-020-77052-8.
  12. Emma R. Schachner, Brandon P. Hedrick, Heather A. Richbourg, John R. Hutchinson & C. G. Farmer (2020). Anatomy, ontogeny, and evolution of the archosaurian respiratory system: A case study on Alligator mississippiensis and Struthio camelus. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13358
  13. Armita R. Manafzadeh, Robert E. Kambic, and Stephen M. Gatesy (2021). A new role for joint mobility in reconstructing vertebrate locomotor evolution. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118 (7) e2023513118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2023513118
  14. SOCHA, Vladimír. Nejdelší obratlovec všech dob?. OSEL.cz [online]. 15. listopadu 2018. Dostupné online.  (česky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]