Krokodýli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o řádu plazů. O rodu pojednává článek krokodýl.
Wikipedie:Jak číst taxoboxKrokodýli
Stratigrafický výskyt: svrchní křída (před 83,5) - současnost
alternativní popis obrázku chybí
Nahoře: krokodýl mořský, dole: gaviál indický, vpravo: aligátor severoamerický
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád archosauři (Archosauria)
Řád krokodýli (Crocodilia)
Owen, 1842
Rozšíření krokodýlů
Rozšíření krokodýlů
čeledě
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Krokodýli

Krokodýli (Crocodilia) jsou velmi starý řád plazů, mezi které patří krokodýli, aligátoři (včetně kajmanů) a gaviálové, celkem asi 23 recentních druhů v 9 rodech. Jde o (vedle ptáků) o jedinou žijící skupinu ze skupiny archosauria, do které patřili i dinosauři. Je to dravec který vzbuzuje respekt u lidí i zvířat. Jedná se o nejbližší žijící příbuzné ptáků, se kterými společně tvoří klad Archosauři.

Největším žijícím druhem krokodýla je krokodýl mořský (C. porosus). Největší dobře zdokumentovaný jedinec dosahoval délky asi 6,3 metru a hmotnosti přes 1200 kg. Existují však neověřené zprávy o jedincích dlouhých až kolem 9 metrů s hmotností přes 2 tuny. Jen o trochu menší je africký krokodýl nilský (C. niloticus). Naopak nejmenší je krokodýl čelnatý, který dosahuje délky kolem 1,5 metru

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Slovo crocodilia je latinizovaný tvar řeckého κροκόδειλος (crocodeilos), které označovalo jak ještěry obecně, tak krokodýla nilského (jiný druh starověcí Řekové neznali). [1]

Dříve se používal i latinský tvar Crocodylia.

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Fosílie svrchnokřídového deinosucha, největšího krokodýla všech dob

Krokodýli patří do skupiny archosauria, do které se zařazují také dinosauři (včetně ptáků), pterosauři, méně známé triasové skupiny jako rauisuchia, phytosauria a další. Krokodýli patří do skupiny pseudosuchia, což je jedna ze dvou skupin archosaurů. Většina zástupců skupiny pseudosuchia vymřela na konci triasu, přežila jen skupina crocodylomorpha, což byli blízcí příbuzní krokodýlů. V průběhu jury a křídy žilo mnoho druhů blízce příbuzných krokodýlům, kteří pravými krokodýli však nebyly. První skuteční krokodýli se objevili před 83,5 miliony lety. Čeleď aligátorovití vznikla již ve svrchní křídě, zatímco nejstarší krokodýlovití a gaviálovití jsou známi až z eocénu.

Největší krokodýlem všech dob byl deinosuchus ze svrchní křídy, který dosahoval délky kolem 10 metrů a hmotnost do pěti tun. Zřejmě lovil dinosaury. [2]

Celkem je známo 69 rodů vyhynulých krokodýlů.

Nejbližší žijící příbuzní krokodýlů jsou ptáci.

Kladogram[editovat | editovat zdroj]

Zobrazuje příbuznost mezi jednotlivými druhy krokodýlů. Příbuznost mezi jednotlivými krokodýly je stále předmětem sporů a výzkumů dle DNA.






Caiman Caiman crocodilus llanos white background.JPG



Melanosuchus Melanosuchus niger white background.jpg




Paleosuchus Dwarf Caiman white background.jpg




Alligator Alligator white background.jpg






Crocodylus Siamese Crocodile white background.jpg




Mecistops Crocodylus cataphractus faux-gavial d'Afrique2 white background.JPG



Osteolaemus Bristol.zoo.westafrican.dwarf.croc.arp. white background.jpg






Gavialis Gavialis gangeticus (Gharial, Gavial) white background.jpg



Tomistoma Tomistoma schlegelii. white background.JPG





Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tato tabulka zobrazuje dělení řádu krokodýli.

Reptilia vs. Sauropsida[editovat | editovat zdroj]

V současnosti přetrvává dvojí taxonomické umístění krokodýlů, které vychází z tradiční srovnávací taxonomie, potažmo z fylogenetického uspořádání. V prvním případě tvoří spolu s řády želv, šupinatých a hatérií třídu plazi (Reptilia), která ovšem nevychází z skutečného příbuzenství těchto skupin. V druhém případě, kdy se třídění odvozuje od vývojové příbuznosti, náleží do skupiny Archosauria spolu s ptáky (Aves), a tato skupina pak teprve s tradičními řády plazů tvoří třídu plazi (Sauropsida).

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Krokodýli jsou mohutní plazi s dlouhým silným ocasem. Lebka je diapsidní, mohutná, ale částečně pneumatizovaná (= kosti jsou duté). V různé míře je vyvinuto sekundární patro. Tělo krokodýlů je kryto rohovitými štíty, pod kterými leží kostěné desky. Krokodýli plavou pomocí silného, ze stran zploštělého ocasu, končetiny mají při plavání přitisknuté k tělu. Svaly jsou nejvíce rozvinuté v oblasti krku a na končetinách. Končetiny mají poměrně krátké. Na každé noze mají pět prstů. Mají osm párů žeber a 14 obratlů.

Čelisti[editovat | editovat zdroj]

Široké čelisti mají zejména aligátoři a kajmani, zatímco gaviálové mají čelisti extrémně protáhlé a úzké. Mají neobyčejně silný stisk čelistí, u 5,5 metru dlouhých krokodýlů nilských byla síla stisku změřena na 22 000 newtonů. Aligátoři jsou schopni stisknout silou 10 000 newtonů. Největší druhy krokodýlů obecně mají nejsilnější stisk ze všech žijících živočichů. Síla stisku čelistí svrchnokřídového deinosucha je odhadována v případě délky 11-12 metrů na 100 000 newtonů, což je silnější než u tyrannosaura [5]. Svaly otevírající čelisti jsou však poměrně slabé a zabránit otevření čelistí dokáže stiskem ruky i člověk. Mají kolem 80 ostrých zubů, zuby se v průběhu života až padesátkrát nahrazují. S věkem se náhrada zubů zpomaluje a ve stáří se zastaví.

Pohyb[editovat | editovat zdroj]

Krokodýli jsou dobře přizpůsobení pohybu ve vodě, ocas pohání celé tělo vpřed a údy drží u těla. Dokáží plavat rychlostí až 10 km/h. Pohybu po souši jsou přizpůsobeni méně a na souši jsou poměrně pomalí, na krátkou vzdálenost dokáží běžet rychlosti maximálně 12-14 km/h. Při pohybu mají nohy více u těla než ostatní plazi, jejich pohyb po souši, se tak spíše podobá pohybu savců, než ostatních plazů.

Kůže[editovat | editovat zdroj]

Kůže je značně tvrdá, pevná a zrohovatělá, tvořená osteodermy, které po celém těle vytvářejí "pancíř" a nejvíce jich je na zádech a na krku.

Dýchací soustava[editovat | editovat zdroj]

Dříve se myslelo, že krokodýli dýchají jako savci, studie z let 2010 a 2013 však ukázali, že dýchají jako ptáci. Při nadechnutí vzduch proudí průdušek a do průdušnice, poté se rozdělí do více menších dýchacích cest.

Obvykle jsou pod vodou na jedno nadechnutí 15 minut, ale některé druhy (zejména větší jedinci) dokáží zadržet dech až na dvě hodiny. Není přesně známo, do jaké hloubky se jsou schopni potopit, ale je jisté, že minimálně do dvaceti metrů.

Trávicí soustava[editovat | editovat zdroj]

Jejich potravou jsou různí savci, ptáci a ryby a také jiní plazi, které loví, a nebo se živí na jejich mršinách. Krokodýlovití nemohou posouvat čelisti na stranu, proto kořist polykají v celku, v případě nevyhovující velikosti ji trhají prudkými pohyby hlavy na menší části, případně prudkým otáčením kolem vlastní osy. Jazyk mají přirostlý ke spodní čelisti a na jeho začátku je jícnová záklopka, která brání vodě vniknout do jícnu při lovu pod vodou. Potrava putuje hltanem do žaludku, kde probíhá trávení. Krokodýlovití mají nejsilnější trávení ze všech živočichů. Stráví krunýře želv, kosti, kopyta i jiné. Také mají schopnost vyvrhovat (zvracet). Dále jde do střev, ve kterých proběhne vstřebávání a odtud je kloakou vylučován z těla ven. Krokodýlí trus je velmi podobný trusu savců.

Termoregulace[editovat | editovat zdroj]

Krokodýli jsou studenokrevní, jejich tělesná teplota závisí na okolním prostředí. Většinou se pohybuje mezi 25 °C - 35 °C. Určitou dobu se musí vyhřívat na souši, ovšem když je velmi teplo, tak se může přehřát a musí se jít zchladit do vody. Když Slunce svítí nejsilněji, jsou většinou schovaní ve stínu nebo ve vodě. Ochlazují se také otevíráním úst.

Oběhová soustava[editovat | editovat zdroj]

Krokodýlí srdce je čtyřkomorové a značně podobné ptačímu a výrazně odlišné od ostatních plazů. Mezi srdečními komorami se vyskytuje přepážka, která téměř odděluje pravou a levou část srdce. Mají chlopně, jako pouze ptáci a savci. Mají srdce nejdokonalejší ze všech dnešních plazů. Při ponoření do vody se tepová frekvence sníží na jeden až dva tepy za minutu a je zpomalen i průtok krve, tep i průtok krve se opět zrychlí při nadechnutí či vylezení z vody.

Rozmnožovací soustava[editovat | editovat zdroj]

Oplození je vnitřní. Jsou vejcorodí.

Nervová soustava[editovat | editovat zdroj]

Mozek vyvinutější, než u ostatních plazů. Mají vyvinutý koncový mozek a díky tomu jsou také relativně inteligentnější. Mozek mají větší než ostatní plazi. Je stavěný tak, že se vrhnou po všem, co se jen pohne, třeba i po kameni, který spadne do vody.

Oči, uši i nosní dírky jsou v horní části hlavu, tak aby krokodýli mohli mít takřka celé tělo pod vodou a vnímat co se děje venku. Díky tomu jsou ve vodě schopní se dostat nepozorovaně ke kořisti, která je právě na souši u břehu.

Mají poměrně dobrý zrak. Oči jsou na svrchní straně hlavy v jedné rovině s ušima a nozdrami. Výborně vidí i v noci a za šera. Zrak mají docela dobrý, i když to není jejich nejlepší smysl. Přes oko se jim ze strany táhne jemné průhledné víčko, kterému se říká mžurka. Když se krokodýl potopí, mžurka se přes oko zatáhne. Pod vodou však nevidí příliš dobře. [6]

Krokodýli mají poměrně dobře vyvinutý také sluch. Nemají ušní boltce, ale "dírky" Bubínek mají pokrytý rovnými lamelami.

I čich mají dobře vyvinutý. Pomocí trojklaného nervu dokáží detekovat vibrace ve vodě. Krokodýli mají na mnoha částech těla (na kůži) smyslové jamky, díky nimž dovede krokodýl reagovat na sebemenší změnu tlaku.

Krokodýlové jsou známí tím, že se vrhnou po všem, co se jen pohne. Většina lidí je považuje za nebezpečné predátory, kteří pojídají i lidi. Není to tak docela pravda. Krokodýli zřídka dosáhnou rychlosti na souši přes 16 km/h.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vlastním životním prostředím krokodýlů je voda, přirozeně vyhledávají nejraději pomalé říční toky a jezera. Některé druhy, např. krokodýl mořský, žijí však i v mořích při pobřeží. Žádný druh však nežije trvale v mořích či oceánech. Nejčastěji je můžeme vidět v Africe v povodí Nilu, v jižní části Severní Ameriky (obl. Mississippi), ve východní části Asie a na severu Austrálie. Dospělí krokodýli jsou většinou samotářští ale některé druhy zejména v období sucha žijí ve skupinách. Vyskytují se převážně v tropech, jen dva druhy aligátorů i v teplejších částech mírného pásma, například v Číně. Krokodýl západoafrický je přizpůsoben extrémně suchému prostředí na Sahaře, období sucha tráví letním spánkem v jeskynních či zahrabán ve vyschlých korytech řek, když prší, tak se krokodýli shromáždí v Gueltě. Některé druhy jsou schopné i lézt na stromy. [7]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Krokodýl nilský loví pakoně přecházející řeku Mara ve východní Africe

Jsou schopní vydržet několik měsíců bez potravy. Větší druhy jsou schopny ulovit velké druhy savců, jako například zebru a výjimečně i mladého či nemocného hrocha, zatímco menší druhy se živí především rybami. Pozemní zvířata loví ze zálohy schovaní ve vodě, zvíře stáhnou pod vodu a utopí. Mláďata se živí hmyzem, měkkýši a obojživelníky. Krokodýli nejsou schopní žvýkat, proto menší kořist polykají a větší roztrhají na kusy. Občas jí také mršiny a velmi zřídka konzumují i ovoce, čímž semena rozšiřují[8]. Kajman klínohlavý je schopen lovit i na souši. Krokodýli nilští při lovu občas spolupracují, zejména při roztrhání kořisti. Bylo zaznamenáno dokonce i užívání nástrojů, což je u dravců velmi neobvyklé. [9]

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Samice aligátora na hnízdě s mláďaty v Národním parku Everglades na Floridě.

Krokodýli jsou obvykle polygamní a samci se snaží spářit s co nejvíce samicemi. U aligátorů severoamerických však byly zaznamenány i monogamní páry. [10] U některých druhů probíhají i složité námluvy. K páření dochází ve vodě a trvá přibližně 15 minut. Zhruba jeden měsíc od páření začne samice stavět hnízdo. Vejce jsou velmi pevná a skořápka je tvořena uhličitanem vápenatým. Teplota určuje pohlaví mláďat, pokud je v hnízdě konstantně nad 32 °C, líhne se víc samečků, pokud pod 31 °C, líhne se více samiček. Samice se po nakladení vajec nezdržuje příliš daleko, ale hlídá je jako oko v hlavě. Vejci se často živí mnoho živočichů a tak se mnohokrát stane, že matka prostě nepřiplave rychle a predátoři natropí mnoho škod. Z 10–15 nakladených vajec přežije cca pouhých 6–7 jedinců. Mláďata se líhnou za jednu noc. Matka mláďatům pomáhá vylézt z hnízda a mláďata přenáší v ústech do vody. U některých druhů dokonce nakousne skořápku vajec mláďatům, kterým se nepodařilo vylézt z vajíčka, ale tak, aby mláďata nijak nezranila.[11] Po vylíhnutí, plavou v okolí matky. Živí se však již sami, a od narození umí plavat. Zhruba do 1 roku života se zdržují v okolí matky. U kajmanů brýlových ve Venezuele se mláďata sdružují do tzv. školek, kde je chrání jedna ze samic. [12] Doba závislosti může být různé, například mláďata aligátorů severoamerických jsou závislá na dospělých až dva roky.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Syčení aligátora

Krokodýli spolu začíná komunikovat ještě před tím, než se vylíhnou. Po vylíhnutí hned volají matku a jejich volání rozpoznají i ostatní dospělí. Dospělí jedinci vydávají konkrétní zvuky, aby upozornili mladé jedince na nebezpečí či přítomnost potravy. Nejhlučnější jsou američtí aligátoři, vrčením a syčením také zastrašují nepřátele i potenciální predátory mláďat či vajec. K zastrašování užívají také vibrace. Ke komunikaci používají také ocas, máchají a plácají s ním.

Růst[editovat | editovat zdroj]

Krokodýli se dožívají až 80 let. [13] Rostou po celý život a největší jedinci bývají nejstarší. Věk určují letokruhy v kostech. Růst mláďat záleží na příjmu potravy a dosažení pohlavní zralosti souvisí spíše s velikostí než s věkem. Samice krokodýlů mořských dosahují pohlavní dospělosti, když dosáhnou 2,2-2,5 metru a samci při velikosti tří metrů.

Mortalita[editovat | editovat zdroj]

U krokodýlů je poměrně vysoká úmrtnost vajec a mláďat, v Severní Americe plení hnízda mýval a medvěd baribal, v Africe promyky, medojed, vydry, hyeny, prasata bradavičnatá a štětkouni. V Asii cibetky, krysy, medvědi pyskatí, šakali a psi. Mláďata také loví hadi či draví ptáci. U mláďat je i přes ochranu matky obecně vysoká úmrtnost, například dospělosti se dožije jen 25% krokodýlů mořských. U dospívajících a dospělých je však úmrtnost způsobená predátory velmi nízká. Predátoři loví dospělé krokodýly poměrně zřídka, ale zejména velké kočky jsou schopné ulovit i dospělého krokodýla. Kajmany příležitostně loví anakondy velké, vydry obrovské a jaguáři, pro žádného živočicha však nepředstavují dospělí krokodýli běžnou a snadnou kořist. Také sloni a hroši mohou krokodýly vážně zranit či dokonce zabít při obraně.

Kanibalismus není příliš běžný, ale vyskytuje se. Jsou zejména zaznamenány případy, kdy dospělí samec zabil mladšího samce, aby snížil konkurenci. [14]

Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]

Krokodýly ohrožuje hlavně lidská činnost. To jak lov, tak ničení životního prostředí. Loveni jsou jak pro maso, kůži i orgány. Kriticky je ohroženo 6 druhů, a to gaviál indický, aligátor čínský, krokodýl orinocký, krokodýl filipínský, krokodýl kubánský a krokodýl siamský. Například populace gaviálů poklesla mezi lety 19462006 šedesát let o 96%-98%, od roku 2013 se populace mírně zvyšuje. V mnoha zemích je obchod s části těla některých druhů krokodýlů zakázán. Aligátor čínský dříve žil po celém toku řeky Jang-c’-ťiang, dnes žije pouze v provincie Anhui, zejména díky ničení biotopů, přestože je přísně chráněný. Zřejmě v nejvážnější situaci je krokodýl filipínský. V roce 2009 žilo ve volné přírodě kolem 100 jedinců, načež jich bylo padesát vypuštěno do volné přírody. [15]

Interakce s lidmi[editovat | editovat zdroj]

Útoky na člověka[editovat | editovat zdroj]

Útoky na člověka nejsou výjimkou zejména ze strany krokodýlů nilských, kteří jsou člověku nejnebezpečnější ze všech druhů krokodýlů a krokodýlů mořských. Krokodýli se útoky snaží bránit území, hnízdo, či mláďata, ale i pro potravu.[16] Dospělému člověku je životu nebezpečných šest druhů krokodýlů, ale i menší druhy jsou schopny způsobit člověku bolestivá zranění. 63% krokodýlích útoků na člověka je fatálních.[17]

Chov[editovat | editovat zdroj]

Krokodýli jsou chováni jak v zoologických zahradách, které se také podílejí na jejich ochranně, tak na farmách. V Česku je Krokodýlí ZOO Protivín, kde je chováno 22 z 23 druhů krokodýlů, což z ní dělá jedno z mála míst na světě, kde je chováno tolik druhů krokodýlů. Novější je krokodýlí ZOO v Praze Holešovicích. Na farmách jsou chováni především pro kůži, ze které se vyrábějí zejména kabelky a také na maso. V Asii je rozšířená pověra, že krokodýlím masem lze léčit rakovinu, proto se používá v tradiční čínské medicíně. Příkladem krokodýlí farmy v Česku je kontroverzní podnik ve Velkém Karlově nedaleko Znojma.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Mnoho kultur ztvárňovalo krokodýla mnoha různými způsoby. Starověká egyptská příšera Amemait spojená s podsvětím měla krokodýlí hlavu. Krokodýlí hlavu měl také bůh Sobek, spojovaný s úrodou a plodností. Egypťané krokodýly dokonce mumifikovali. Také symbolizovali mnoho západoafrických vodní božstev. V říši Benin byli uctíváni jako "policisté vod" a tradovalo se, že trestají provinilce. [18] Aztécký bůh Cipactli, který chránil plodiny, byl zpodobňován jako krokodýl.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crocodilia na anglické Wikipedii.

  1. κροκόδειλος [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  2. How the ‘terror crocodile’ grew so big [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  3. MRÁZOVÁ, Šárka. Český přírodovědec našel zapomenutý druh krokodýla. Novinky.cz, 12. březen 2017. Dostupné online
  4. Evidence for placing the false gharial (Tomistoma schlegelii) into the family Gavialidae: Inferences from nuclear gene sequences [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  5. http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0031781 [online]. [cit. 2017-01-02]. [Insights into the Ecology and Evolutionary Success of Crocodilians Revealed through Bite-Force and Tooth-Pressure Experimentation Dostupné online].  
  6. Crocodiles don't focus underwater [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  7. Climbing behaviour in extant crocodilians [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.  
  8. Frugivory and seed dispersal by crocodilians: an overlooked form of saurochory? [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.  
  9. Crocodilians use tools for hunting [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.  
  10. Multiyear multiple paternity and mate fidelity in the American alligator, Alligator mississippiensis [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.  
  11. ATTENBOROUGH, David. Life in Cold Blood [online]. BBC, 2008, [cit. 2017-01-05]. Kapitola Armoured Giants.  
  12. Reproductive Ecology of the Spectacled Caiman (Caiman crocodilus) in the Venezuelan Llanos [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.  
  13. Kdo žije 100 let? Rekordy ze světa zvířat [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.  
  14. Právo silnějšího. Velký krokodýl zabil a snědl svého menšího příbuzného [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  15. Local pride offers a boost to endangered crocodile [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  16. Crocodilian Attacks [online]. [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.  
  17. Crocodilian Attacks [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  18. Benin: an African kingdom [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]