Tomistoma úzkohlavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTomistoma úzkohlavá
alternativní popis obrázku chybí
Tomistoma úzkohlavá
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád krokodýli (Crocodilia)
Čeleď krokodýlovití (Crocodylidae)
Rod tomistoma (Tomistoma)
Binomické jméno
Tomistoma schlegelii
(Müller, 1838)
Rozšíření tomistomy úkohlavé (zeleně)
Rozšíření tomistomy úkohlavé (zeleně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomistoma úzkohlavá, známá též jako gaviál sundský, krokodýl úzkohlavý a sundský gaviál (Tomistoma schlegelii)[2], je krokodýl z čeledi krokodýlovití (Crocodylidae) a jediný žijící zástupce rodu tomistoma (Tomistoma). Druh popsal Salomon Müller v roce 1838. Obývá jihovýchodní Asii. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej řadí mezi zranitelné druhy.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tomistoma úzkohlavá patří do čeledi krokodýlovití (Crocodylidae) a monotypického rodu tomistoma (Tomistoma). Do této čeledi byl zařazen na základě vnějších znaků.[3] Roku 2007 však byla provedena molekulární analýza ze sekvenováných 352 párů bází DMP1, které byly získány celkem z 30 jedinců a také 424 párů bází genu C-MOS, jenž byl odebrán ze 74 tomistom. Výsledky ukázaly, že tento druh by měl být přeřazen do čeledi gaviálovití (Gavialidae), s gaviálem indickým sdílí sedm párů bází, které nebyly nalezeny u jiných rodů.[4]

Druh objevil H. Schlegel, po němž nese druhové jméno a popsal jej Salomon Müller roku 1838. Rodové jméno tomistoma znamená v překladu z řečtiny ostrá tlama.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tomistoma úzkohlavá se vyskytuje v Indonésii, Malajsii a v Thajsku. Tyto oblasti obývá 5° severně a jižně od rovníku. Vyskytuje se v nížinaté oblasti ostrova Borneo, například Národním parku Puting, kde byla pozorována kupříkladu v roce 1984 či 2006 a dalších letech, nepotvrzená pozorování pocházejí z jižní části ostrova. Dále ji lze najít na východě Sumatry, v rozptýlených oblastech rovněž na severu, na tomto ostrově však populace poklesla od roku 1950 následkem lovu. Zbytkové populace obývají Malajský poloostrov. Výskyt na Javě není jasný, stejně tak jako v Thajsku, kde druh patrně vyhynul, či ve Vietnamu, nepotvrzená pozorování pocházejí ze Sulawesi.[3][6]

Tomistoma úzkohlavá se může vyskytovat v řadě prostředí, obývá sladké vodní toky, avšak pro jeho život je nutná také suchá zem, na kterou klade vejce a vyhřívá se zde na slunci. Preferuje bažiny složené z rašeliníků v nižší nadmořské výšce, lze ji najít asi do 200 m n. m.. Rovněž kyselé kalné vody či obnovené lesy představují vhodný habitat pro tento druh.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tomistoma úzkohlavá měří 4 až 5 m, avšak mohou existovat i větší exempláře, hmotnost je odhadována na 93 až 210 kg. U druhu je vyvinut pohlavní dimorfismus, samci jsou větší než samice a dosahují velikosti minimálně pěti metrů. Trup je usměrněný, ocas dobře osvalený. Podobně jako gaviál indický má tomistoma úzkohlavá dlouhé čelisti, je v nich 76 až 84 zubů. Oči s nosními otvory leží na vrchu hlavy, které zůstávají nad hladinou, když se krokodýl potopí. Zbarvení je u samců i samic včetně mláďat tmavé, na břiše krémové, ocas je posázen černými pruhy, tmavé skvrny se nacházejí rovněž na čelistech tohoto druhu.[7][8]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Pár tomistom

O chování tomistomy úzkohlavé nebylo zjištěno dostatečné množství informací. Většinu času tráví ponořena pod vodou s vyčnívajícíma očima a nozdrami, avšak je schopna i ponoru a to až na dvě hodiny, čehož dosáhne zpomalením metabolismu. Vyhřívání na slunci u tohoto druhu není časté. Velikost teritoria nebyla zjištěna, avšak jedinci chovaní v zajetí k sobě neměli agresivní sklony. Tomistomy se dorozumívají hmatem, čichem a zrakem, na rozdíl od ostatních druhů krokodýlů jsou naopak spíše tiché. Na velké části těla má tento druh smyslové orgány citlivé na tlak okolní vody, čímž vyhledává kořist. Jejich čelisti jsou vhodné na chytání ryb, avšak na rozdíl od indického gaviála může tomistoma požírat i jiná zvířata, například savce, zaznamenány byly útoky na makaky jávské (Macaca fascicularis) či prasata divoká (Sus scrofa).[7][8]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rovněž rozmnožování není důkladně prozkoumáno a bylo zaznamenáno jen 20 hnízd z volné přírody. Nastává dvakrát za rok v období dešťů, kdy samci obyčejně připlavou k samici a začnou kolem ní plavat. Páří se vždy jednou denně po dobu až jednoho týdne. Samice následně naklade do hnízda, které postaví z listí a rašeliníku a jehož výška se odhaduje na 45 až 60 cm, snůšku o průměrném počtu 30 vajec měřících 9,5 × 6,2 cm a vážících 155 g, což je mezi krokodýly maximální hmotnost. Po 90−100 se vylíhnou mláďata. Neexistují důkazy k tomu, že by se tomistomy o svá vejce staraly, což je vzácnost mezi krokodýly. Kvůli tomu patrně některá mláďata padnou za oběť predátorům, žerou je například divoká prasata a větší plazi.[7][8] Pohlavní dospělosti je dosaženo ve dvaceti letech, což je na krokodýly mnoho.[3] Ve volné přírodě se druh může dožít 60 až 80 let.[7]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Tomistoma úzkohlavá v zoologické zahradě v Moskvě

Tomistoma úzkohlavá je vedena Mezinárodním svazem ochrany přírody jako zranitelný druh s klesající populací o 2 500−9 999 kusech. Nebezpečí způsobuje ztráta přirozeného prostředí, lesy jsou káceny či je zachvacují požáry, někde jsou vytvářeny rovněž plantáže či vysoušeny bažiny. Dalším nebezpečím jsou divoká prasata, která žerou vejce těchto krokodýlů, někdo jsou rovněž vysbírávána lidmi. Lov pro kůži probíhal mezi lety 1950−1970 a podepsal se na stavu tohoto druhu, avšak již k němu nedochází. Například na východě ostrova Borneo však tento druh nebyl pro svou kůži ceněn. Mimo to se některé tomistomy mohou zamotat do rybářských sítí.[3]

Druh je zapsán na Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin v první příloze. Od roku 1990 probíhají výzkumy a sčítání jedinců ve volné přírodě, které mimo to přinesly některé informace o ekologii druhu. Probíhá ochrana oblastí, kde se druh vyskytuje, například na východním Borneu, ochranářské akce probíhají dále v Národním parku Sentarum, v blízkosti jezera Siawan-Belida a dalších. Ochrana druhu je však stále omezena.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. KOŘÍNEK, Milan. tomistoma úzkohlavá [online]. Biolib.cz, [cit. 2016-12-15]. Dostupné online.  
  3. a b c d e Tomistoma schlegelii (False Gharial, Malayan Gharial, Sunda Gharial, Tomistoma). www.iucnredlist.org [online].  [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.  
  4. WILLIS, Ray E.; MCALILEY, L. Rex; NEELEY, Erika D.. Evidence for placing the false gharial (Tomistoma schlegelii) into the family Gavialidae: Inferences from nuclear gene sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-06-01, roč. 43, čís. 3, s. 787–794. Dostupné online [cit. 2016-12-16]. DOI:10.1016/j.ympev.2007.02.005.  
  5. Crocodilian Species - Tomistoma (Tomistoma schlegelii). crocodilian.com [online].  [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.  
  6. STUEBING, Robert B.; BEZUIJEN, Mark R.; AULIYA, Mark. The current and historic distribution of Tomistoma schlegelii (the False Gharial) (Müller, 1838) (Crocodylia, Reptilia). ResearchGate. 2006-02-28, roč. 54, čís. 1. Dostupné online [cit. 2016-12-16]. ISSN 0217-2445.  
  7. a b c d e Tomistoma schlegelii (False gharial, Sunda Gavial). Animal Diversity Web [online].  [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.  
  8. a b c False gharial videos, photos and facts - Tomistoma schlegelii. ARKive [online].  [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.  (en-GB) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]