Palma olejná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPalma olejná
Olejnice guinejská
alternativní popis obrázku chybí
Palma olejná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád arekotvaré (Arecales)
Čeleď arekovité (Arecaceae)
Rod palma (Elaeis)
Binomické jméno
Elaeis guineensis
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Palma olejná (Elaeis guineensis)
Palma olejná, Ekvádor

Palma olejná čili olejnice guinejská (Elaeis guineensis) je tropický strom z čeledi arekovitých. Z oplodí této palmy se získává palmový olej, který je světle žlutý až oranžový a používá se v potravinářství nebo třeba k výrobě biopaliva, kosmetických přípravků a pracích prášků. Z jedné vzrostlé palmy se ročně sklízí 5–10 plodenství. Kromě oleje poskytuje olejná palma sladkou mízu, používanou k výrobě vína, cukru nebo octa. Listy se využívají k výrobě pleteného zboží a dřevo (včetně dřevnatých stonků listů) se používá jako stavební materiál.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Palma olejná (Elaeis guineensis) je původní v západní Africe, kde se vyskytuje mezi Angolou a Gambií, zatímco americká palma olejná (Elaeis oleifera) pochází z tropické Střední Ameriky a Jižní Ameriky. Africká palma olejná byla vysazena na Sumatře a v Malajsii na začátku 20. století; mnoho největších plantáží palmy olejné je nyní v této oblasti; v Malajsii je dnes palma olejná pěstována na více než 20 tis. čtverečních kilometrech.[zdroj?] Malajsie tvrdí, že v roce 1995, kdy byla největším světovým pěstitelem palmy olejné, produkovala 51 % světové produkce palmového oleje.[zdroj?]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Palmový olej je nejlevnější[zdroj?] světový olej a i proto slouží k výrobě biopaliva a je přítomen nebo se dá očekávat ve 43 ze 100 nejprodávanějších značek.[zdroj?] Vedle potravin, jako jsou margaríny, čokolády, čokoládové tyčinky nebo pečivo, obsahují palmový olej také mýdla, kondicionéry a další výrobky kosmetického průmyslu nebo prací prášky. Palmový olej se při tom často na etiketách skrývá pod obecným označením rostlinný olej. Palmový olej a jeho složky jsou výhodnou a atraktivní volbou pro dovozce a potravinové výrobce, zvláště v zemích třetího světa kvůli jejich cenové konkurenceschopnosti, celoroční dostupnosti, dostatečným zásobám a rozmanitosti využití pro potravinářské a nepotravinářské využití.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Relativní ekologická výhoda získávání obživy ze stromů určitého druhu pěstovaných jednotlivě nebo v malých skupinkách mezi původní vegetací a v okolí lidských sídel spočívá zejména v tom, že půda není narušována každoroční opakovanou orbou, že se lze obejít u některých druhů i s minimem chemizace a v okolí stromů může existovat původní nebo odlišná, ale relativně pestrá flóra a fauna. Je třeba tyto způsoby obživy preferovat. Naopak pěstování palem na plantážích, kdy je mýcena původní vegetace (navíc často technikou vypalování) a palma je pěstovaná jako monokultura, působí značné ekologické škody.

Největší ekologický problém představují plantáže palmy olejné pro Malajsii a Indonésii (Sumatra a asi polovina ostrova Borneo), na jejichž území vzniká zhruba 85% světové produkce palmového oleje (2009; Independent), a v Jihovýchodní Asii. Kvůli šíření plantáží jsou likvidovány rozsáhlé plochy tropického pralesa a je tak likvidován životní prostor mnoha rostlinných a živočišných druhů, je např. ohrožena populace orangutanů na Sumatře a Borneu.[2][3]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oil Palm na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. Independet: Cukrovinky podporují ničení deštných pralesů - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online].  [cit. 2017-01-16]. Dostupné online.  (cs-CZ) 
  3. How Britons fuel destruction of the rainforest. The Independent. 2009-05-01. Dostupné online [cit. 2017-01-16]. (en-GB) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]