Ocet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Balsamický ocet (vlevo) a vinný ocet z červeného (uprostřed) a bílého (vpravo) vína

Ocet je potravinářská přísada a konzervační činidlo, jehož hlavní složkou je kyselina octová v koncentraci podle druhu octa od asi 4 do 18 % (nejčastější koncentrace je 8 %[1]). Potravinářský ocet se vyrábí fermentací tekutin obsahujících etylalkohol, například vinný ocet z vína. Během fermentace bakterie rodu Acetobacter oxidují za přítomnosti kyslíku etylalkohol na kyselinu octovou. Ocet se v potravinářství užívá jednak ke konzervaci zeleniny, jednak jako okyselující součást pokrmů v řadě kuchyní světa. Byl takto používán již v antice. Pro své chuťové, konzervační, deodorační a čistící vlastnosti je často nazýván pokladem domácnosti.[zdroj?]

Druhy octa[editovat | editovat zdroj]

Vinný ocet[editovat | editovat zdroj]

Vyrábí se z červeného nebo bílého vína a je to nejobvyklejší druh octa ve Střední Evropě a Středozemí. Stejně jako víno se i vinné octy vyznačují velkými rozdíly v kvalitě. Lepší vinné octy zrají v dřevěných sudech až dva roky.

Jablečný ocet[editovat | editovat zdroj]

Vyrábí se z jablečného moštu a má žlutohnědou barvu.

Balzamikový ocet[editovat | editovat zdroj]

Balzamikový ocet (aceto balsamico) je zvláštní druh octa vyráběný tradičně v italské Modeně, který se připravuje přímo z vylisovaných hroznů odrůdy trebbiano. Tradiční balzamikový ocet pak zraje nejméně dvanáct let v dřevěných sudech a dosahuje cen srovnatelných s nejlepšími víny.

Rýžový ocet[editovat | editovat zdroj]

Je oblíbený v kuchyních východní a jihovýchodní Asie. Existuje světlý, červený a tmavý. V Japonsku je nejoblíbenější světlý rýžový ocet, který se používá na sushi rýži a do salátových zálivek. Tmavý rýžový ocet je nejpopulárnější v Číně a běžně se používá v dalších jihoasijských kuchyních.

Sladový ocet[editovat | editovat zdroj]

Vyrábí se sladováním ječmene, díky čemuž se škrob v zrnu přemění na maltózu. Z ní se pak uvaří ale, které se nechá zoctovatět. Výsledný ocet posléze zraje. Obvykle má světle hnědou barvu. Je oblíbený zejména ve Velké Británii.

Lihový (kvasný) ocet[editovat | editovat zdroj]

Výroba probíhá kvašením ředěného etanolu. Ve vodném roztoku je kvasný ocet při velmi nízkých koncentracích vůní i chutí velmi podobný roztoku kyseliny citronové, díky čemu jej lze s úspěchem použít v kuchyni do nápojů, nebo jako prostředek proti zápachům. Octová voda je též výborný prostředek proti zatuchlině – kanalizace, automatické pračky a podobně. Kvasný ocet nalezl uplatnění také jako lék proti plísňovým onemocněním nohou (tzv. bazénová nemoc).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vinegar na anglické Wikipedii.

  1. Potravinářské technologie a biotechnologie – fermentační biotechnologie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Téma Ocet ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo ocet ve Wikislovníku