Palmový olej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostky palmového oleje. Světlejší barva je dosažena vařením

Palmový olej je jedlý rostlinný oleje získaný z oplodí palmy olejné (Elaeis guineensis). Palmový olej z patří k nejběžnějším rostlinným olejům. Ze semen této palmy se získává také palmojádrový olej, který má jiné složení.

Využití a vliv na zdraví[editovat | editovat zdroj]

Obsah mastných kyselin v palmovém oleji[1]
Typ kyseliny pct
myristová nasycená C14
  
1,0 %
palmitová nasycená C16
  
43,5 %
stearová nasycená C18
  
4,3 %
olejová mononenasycená C18
  
36,6 %
linolová polynenasycená C18
  
9,1 %
Ostatní/neznámé
  
5,5 %
černá: nasycené; šedá: mononenasycené; modrá: polynenasycené

Palmový olej obsahuje velké množství vitamínu E, přírodních karotenů a nasycených mastných kyselin, které jsou podle některých autorů spojovány se vznikem aterosklerózy. Množství těchto kyselin je dokonce vyšší než ve vepřovém sádle.[2] Přispívá tak ke tvorbě cholesterolu v krvi.[zdroj?] Hlavní složkou je kyselina olejová a kyselina palmitová. Palmový olej snáší vysoké teploty, nepřepaluje se a zachovává si své nutriční hodnoty, takže se v kuchyni užívá především na smažení. Obsažené karoteny mu dávají zlatavou barvu, kterou předává i připravovaným pokrmům. Výhodou je fakt, že tento olej pomalu oxiduje (vyšší trvanlivost v potravinách). Používá se jak při přípravě pokrmů (fritování a pečení), tak jako důležitá složka při výrobě biopaliva.

Tento olej může být obsažen ve směsných stolních olejích, margarínech, slaných i sladkých sušenkách, tatrankách, müsli tyčinkách, tureckém medu, čokoládě, nugetě, nutelle, instantních polévkách, bramborových lupínkách a v mnohých dalších potravinách.[3] Přidává se ale i do mýdel či kosmetiky.

Ekologický dopad[editovat | editovat zdroj]

Produkce palmového oleje, 2013
Satelitní snímek odlesňování malajské části ostrova Borneo a nahrazování porostu palmovými plantážemi.

Do světa se vyváží hlavně z Malajsie a Indonésie (Borneo, Sumatra), kde se pěstuje na rozsáhlých plantážích, které vznikají vykácením (či vypálením) původního deštného pralesa. Dochází tak k nenávratným ztrátám biologické rozmanitosti a úbytku druhů. Většina druhů živočichů žijící v lese není schopna na plantážích přežít a je nucena migrovat nebo uhyne. Plantáže s palmami poskytují prostředí k životu pro pouhých 15% druhů žijících v pralese.[4] Orangutani žijící v lese v korunách stromů zde živoří, jsou nuceni si hledat potravu na zemi a živit se výhony olejných palem, načež jsou jako škodná zvěř zabiti (1 500-5 000 orangutanů ročně). Mnoho mláďat orangutanů, jejichž matky jsou zabity, zemře nebo skončí v rukách překupníků.[5] [6] Nepřetržitým vypalováním pralesa s cílem získat více půdy pro pěstování ziskových palem se navíc Indonésie stala světově největším producentem emisí – předčila dokonce i Spojené státy a zhruba pětkrát lidnatější Čínu.[7]

Oproti jiným olejninám palmové plantáže vykazují vysoké hektarové výnosy (v porovnání s řepkovým olejem cca 5× vyšší, oproti slunečnicovému cca 6× vyšší), díky čemuž je možné stejné množství oleje získat z malé plochy a na zbylém území ponechat přírodní krajinu. Při přechodu všech spotřebitelů od palmového oleje k jiným druhům olejů by tak bylo nutné oblast dnes využívanou k pěstování palem olejných několikanásobně rozšířit, což by mělo pro přírodní ekosystémy v okolí ničivé následky. Ve výsledku je tedy pěstování palmového oleje považován za jeden z nejcitlivějších způsobů získávání olejů z hlediska ochrany přírody, pokud má být současná vysoká spotřeba zachována.[8] [9] [10] [11]

Dnes také existují skupiny RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil) a POIG (Palm Oil Innovation Group) vydávající globální standardy pro trvale udržitelné pěstování palmového oleje. Každý uživatel má tedy možnost vybrat si výrobce podporujícího ekologický způsob pěstování palem olejných, další možností je spotřebu potravin s obsahem jejich oleje jednoduše omezit.[12] [13] [14] Působení RSPO se neobešlo bez kritiky, zejména ze strany nevládních organizací. Odlesňování požáry i fakt, že členové RSPO mají povoleno kácet původní lesy, vyvolává ohledně udržitelnosti a ekologičnosti značné pochybnosti.[15] V roce 2013 bylo každoroční setkání RSPO doprovázeno protesty stovek těch, kteří na plantážích pracují za nižší než zákonné minimální mzdy a bez nadějí na zlepšení situace v budoucnosti. Často přitom plantáže zaměstnávají celé rodiny včetně dětí.[16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. searched for Oil, Palm
  2. Palmový olej: dobře utajený zabiják – dTest
  3. KUBÍČKOVÁ, Klára. Palmový zabiják. Víkend DNES. 2015-06-27.–28, s. 10-11.  
  4. How will oil palm expansion affect biodiversity?. Science Direct [online].  [cit. 2015-11-9]. Dostupné online.  
  5. Palmový olej nese miliardy, podle ekologů ale ničí Indonésii a Malajsii - iDnes.cz
  6. Palmový olej - zelená devastace přírody - Osel.cz
  7. PHILLIPS, Claire. Indonesia fires: Widodo visits haze-hit zone as country becomes worst polluter. The Guardian [online]. 2015-10-29 [cit. 2015-11-9]. Dostupné online.  
  8. Palm Oil Facts & Figures [online]. . Dostupné online.  
  9. Školní atlas světa. Praha : KARTOGRAFIE PRAHA.  
  10. BUREL, F.; BAUDRY, J.. Landscape Ecology : Concepts, Methods, and Applications. [s.l.] : [s.n.], 2003.  
  11. OPATRNÝ, E.. Zoogeografie. Olomouc : Vydavatelství UP, 1999.  
  12. MARITZOVÁ, Christine. Certifikace palmového oleje: Od partnerství k udržitelnosti. Praha : Glopolis, 2014. ISBN 978-80-87753-15-6.  
  13. Roundtable on Sustainable Palm Oil [online]. . Dostupné online.  
  14. Palm Oil Innovation Group [online]. . Dostupné online.  
  15. MURNIATI. [imperata cylindrica grasslands to productive agroforestry]. [s.l.] : [s.n.], 2002. ISBN 90-5113-063-5.  
  16. GOTTWALD, Eric. Workers Give Message to RSPO: Don’t Certify Abuse!. Labor Is Not a Commodity [online]. 2013-11-14 [cit. 2015-11-9]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]