Ateroskleróza
Ateroskleróza (též arterioskleróza) je kornatění tepen, vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny (tj. vznikem arterómů). Především ve vyspělých zemích představuje významný zdravotní problém.
Obsah
Příčina[editovat | editovat zdroj]
Faktickou příčinou aterosklerózy je ukládání tukových látek, v první řadě cholesterolu, čímž dochází k přeměně cévní stěny a vzniku tzv. aterosklerotických plátů. Dále dochází k usazování polysacharidů a vápníku.[1] V důsledku ukládaní těchto látek dochází k zúžení stěny tepny, snížení její pružnosti a může se omezit tok krve. Orgány nejsou zásobeny dostatečně kyslíkem a dochází k jejich poškození. Ateroskleróza vede k řadě onemocnění, např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.
Rizikové faktory[editovat | editovat zdroj]
Existuje mnoho rizikových faktorů, který tento proces urychlují. Zásadní pro její rozvoj je nadměrný příjem potravy, nejen tedy příliš tučných jídel, jistou roli hraje i genetika. Dochází k poruše transportu tuků v krvi projevované změnou koncentrace lipoproteinů. Při poruše vnitřní výstelky cévy dochází (kouření, zvýšený tlak krve) k průniku lipoproteinů do stěny cévy a ke krystalizaci cholesterolu.
Tradiční rizikové faktory:
- zvýšený celkový cholesterol a LDL
- kouření
- hypertenze - vysoký krevní tlak
- diabetes mellitus
- fyzická inaktivita
- obezita
- dědičné predispozice
Nově objevené rizikové faktory:
- VLDL částice
- homocystein
- lipoprotein (a)
- oxidační stres
- hemostatické faktory
- infekční agens
- C-reaktivní protein
Prevence[editovat | editovat zdroj]
Prevencí je zdravý životní styl, omezit vysokoenergetická (tučná a sladká jídla), zvýšit množství vlákniny (ovoce, zelenina) v potravě, místo živočišných tuků používat rostlinné, zvláště za studena lisované oleje, sportovat a nekouřit.
Léčba[editovat | editovat zdroj]
Léčí se příčiny tohoto onemocnění, kdy dochází ke vzniku aterosklerotických plátů (ateromů). V léčbě aterosklerózy dominuje léčba především vysoké hladiny cholesterolu (hypercholesterolemie), dále léčba hypertenze, obezity, cukrovky a odvykání kouření. Při léčbě jednotlivých příčin je důležitý výběr vhodného léku pro pacienta, při kterém se zohledňuje řada faktorů (např. doprovodná onemocnění, interakce s dalšími léky atd).
Léčba snižováním hladiny cholesterolu[editovat | editovat zdroj]
Prvním krokem je zdravý životní styl, při nadváze nebo obezitě je důležité snížení hmotnosti a stabilizace váhy. Lékař může nejprve navrhnout nefarmakologickou léčbu (dieta na snížení cholesterolu a dostatek pohybu), nebo farmakologickou léčbu. Nejvíce používanými léčivými přípravky na snížení cholesterolu jsou statiny, dále se využívají pryskyřice, ezetimib, fibráty a kyselina nikotinová. Pacient musí počítat s tím, že léčba je dlouhodobá, většinou po celý život.
- Statiny (atorvastatin, fluvastatin, lovastatin atd.) se vyznačují nízkým výskytem nežádoucích účinků a inhibují enzym, který je nutný pro syntézu cholesterolu.
- Pryskyřice (cholestyramin, colestipol atd.) jsou jediné doporučované léky při léčbě vysoké hladiny cholesterolu u dětí. Nevstřebávají se v tenkém střevě a přerušují enterohepatální oběh (střevo-jaterní oběh) žlučových kyselin. Nevýhodou je pro děti nepříjemná chuť a často dochází k zácpám. U statinů, fibrátů a kyseliny nikotinové není zatím žádná dlouhodobější studie, která by prokázala, že jsou tyto látky vhodné pro léčbu hypercholesterolémie u dětí.
- Ezetimib (léčivý přípravek Ezetrol) inhibuje vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě. Používá se často v kombinaci se statiny, protože není vhodný pro monoterapii.
- Fibráty (fenofibrát, bezafibrát atd.) jsou deriváty kyseliny fibrové. Prostřednictvím specifických receptorů ovlivňují metabolismus tuků. Jednou z mála nevýhod fibrátů je to, že ve srovnání s ostatními hypolipidemiky, dostatečně nesnižují koncentraci LDL-cholesterolu, který se významně podílí na vzniku aterosklerotického plátu.
- Kyselina nikotinová inhibuje lipolýzu (štěpení tuku) v tukové tkáni. V České republice se zatím nevyužívá (není registrována).
Léčba hypertenze[editovat | editovat zdroj]
Rozeznávají se 3 stupně vysokého krevního tlaku (TK), které se liší hodnotou systolického (STK) a diastolického (DTK) tlaku krve. Také existují 3 vývojová stádia: 1. stádium prostého zvýšení tlaku krve, 2. stádium, při kterém jsou patrné orgánové změny a poslední,. 3. stádium, je hypertenze s těžšími orgánovými změnami, kdy dochází již k selhávání.
Stupeň | STK | DTK |
---|---|---|
stupeň 1 (mírná) | 140 - 159 | 90 - 99 |
stupeň 2 (středně závažná) | 160 - 179 | 100 - 109 |
stupeň 3 (závažná) | větší než 180 | větší než 110 |
Nefarmakologická léčba[editovat | editovat zdroj]
Nefarmakologická léčba hypertenze je nutná u pacientů s hypertenzí i vysokým normálním tlakem krve (STK 130 - 139 mm Hg DTK 85 - 89 mm Hg).
- Zanechání kouření
- Snížení nadměrné konzumace alkoholu
- Omezení příjmu soli
- Konzumovat více ovoce a zeleninu
- Redukce tělesné hmotnosti u pacientů s nadváhou a obezitou a následná stabilizace váhy
- Dostatečná fyzická aktivita
- Omezit léky podporující zadržování sodíku a vody v těle
Farmakologická léčba[editovat | editovat zdroj]
Léčivé látky se používají v monoterapii i v kombinaci s jinými léčivými látkami. Pro léčbu se využívají diuretika, ACE-1 inhibitory, AT1 inhibitory, blokátory kalciových kanálů a β-blokátory.
Preferované látky u následujících situací:
- Starší osoby – diuretika a blokátory kalciových kanálů
- Angina pectoris – β-blokátory a blokátory kalciových kanálů
- Srdeční selhání – diuretika a β-blokátory
- Po infarktu myokardu – ACE-1 inhibitory a AT1 inhibitory
- Diabetes mellitus – ACE-1 inhibitory a AT1 inhibitory
- Těhotenství – β-blokátory a blokátory kalciových kanálů
- Ischemická choroba dolních končetin – blokátory kalciových kanálů
- Diuretika (indapamid, furosemid, amilorid atd.) působí v ledvinových tubulech a zabraňují reabsorbci (zpětnému vstřebávání do těla) vody nebo sodíku (při zpětném vstřebávání sodíku strhává s sebou molekuly vody, tudíž dochází k zadržování vody a ke zvýšení TK)
- β-blokátory (bisoprolol, metipranolol atd.) našly široké uplatnění například u pacientů s arytmií
- Blokátory kalciových kanálů (amlodipin, felodipin atd.) způsobují dilataci (rozšíření) periferních arteriol (tepének). V experimentu bylo prokázáno, že tyto látky zvyšují průtok krve koronárními tepnami, tudíž se mohou využívat k léčbě ischemické choroby srdeční
- ACE-1 inhibitory (monopril, cilazapril atd.) inhibují enzym, který má významnou roli v renin-angiotenzinovém systému, jehož hlavní úloha je regulace tlaku krve
V posledních několika letech byly zveřejněny výsledky prací, které prokázaly možnost využití antihypertenziv ke snížení výskytu cukrovky, i když léky byly původně určeny pro léčbu vysokého tlaku. O ACE-1 inhibitorech a AT1 inhibitorech se již delší dobu předpokládalo, že zvyšují citlivost organismu na inzulín. Předpoklady se potvrdily v rozsáhlých studiích.
Komplikace aterosklerózy[editovat | editovat zdroj]
Aterosklerotický proces poškozuje funkci tepen. To může mít podle lokalizace specifické následky:
- Ateroskleróza koronárních (věnčitých) tepen – angina pectoris, infarkt myokardu
- Ateroskleróza krkavice – ischemická cévní mozková příhoda
- Ateroskleróza renálních (ledvinných) tepen – hypertenze, která pak dále podporuje rozvoj aterosklerózy
- Ateroskleróza tepen dolních končetin – ischemická choroba dolních končetin
- Ateroskleróza břišní aorty – může dojít také k uzávěru renálních tepen
Obecně je ateromový plát poškozením stěny tepny a tak může vést k následujícím komplikacím:
- Trombotizace – na plátu dochází ke vzniku krevní sraženiny, která může omezovat krevní tok – trombóza
- Embolizace – krevní sraženina se může utrhnout a být vmetena (embolována) do vzdáleného místa – embolie
- Vyšší pohotovost tepny ke křečovitým stahům – hraje roli u některých forem anginy pectoris
- Oslabení stěny tepny – může vést k výdutím (aneurysmatům) nebo dokonce k prasknutí (ruptuře) tepny
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki2/?p=1771 - Téma: Ateroskleróza
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VRABLÍK, Michal; JANOTOVÁ, Michaela; MOTYKOVÝ, Eva, et al. Endoteliální dysfunkce – první stadium aterosklerózy. Med Pro Praxi. 2011, roč. 8, čís. 3, s. 119-122. Dostupné online. ISSN 1803-5310.
- DUFEK, Michal. Ateroskleróza v neurologii. Interni Med. 2003, roč. 5, čís. 3, s. 16-21. Dostupné online. ISSN 1803-5256.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo ateroskleróza ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu ateroskleróza ve Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.