Angina pectoris

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: angína (zánět krčních mandlí).

Angina pectoris či angina pektoris je pojmenování pro středně těžké srdeční onemocnění v zásobování srdečního svalu krví respektive kyslíkem, kdy vlivem zmenšeného přísunu kyslíku k srdečnímu svalu nedochází k jeho správnému stahování, což vede k neschopnosti pumpování krve do celého lidského těla.[1] Převážně během zátěže pak dochází ke vzniku nepoměru mezi přívodem kyslíku a požadavkem na větší množství kyslíku, který se projevuje ostrou bodavou bolestí nejčastěji v oblasti za hrudní kostí[1] vystřelující do ramen, paží a nebo spodní čelisti.[2] Označuje se jako jedna z forem ischemické choroby srdeční.

Onemocnění se projevuje záchvaty, které mohou v extrémních případech trvat až okolo 15 minut. Během záchvatu nejprve nastupuje ostrá palčivá bolest, která postupně mizí. V některých případech je bolest doprovázena pocením, dušností a pocitem, že postižený omdlí. V současnosti existují léčebné metody, které se snaží záchvaty zmenšit a to za pomoci vitamínu C a E, hořčíku, aminokyselin a nebo např. koenzymem Q10. Současná léčba je schopná zmírnit projevy záchvatu, ale nikoliv vyléčit samotnou příčinu v podobě špatně zásobovaného srdečního svalu kyslíkem.[2]

Nejčastějším důvodem vzniku anginy pektoris je ateroskleróza.[3]

Typy anginy pektoris[editovat | editovat zdroj]

Angina pektoris se může objevovat ve třech základních modifikacích. Jedná se o:[4]

  • chronická stabilní angina pektoris — druh anginy pektoris, pro kterou je typická relativní pravidelnost záchvatů, které se mohou objevovat např. jednou týdně. Výskyt tohoto záchvatu je spojen s většinou se stejným druhem spouštěcího faktoru jako je např. zvýšená zátěž. Záchvat má podobný průběh trvající několik minut (zpravidla pod 5 minut). Záchvat často ustoupí, jestliže dojde k odstranění příčiny (např. snížení zátěže) a nebo po požití nitroglycerinu pod jazyk.[4]
  • nestabilní angina pektoris — jedná se o vážnější formu ischemické choroby srdeční a má zhoršující se průběh. Dochází k nárůstu četnosti záchvatů, době trvání či vzniku i v klidových podmínkách.[4]
  • vazospastická angina pektoris — tento druh anginy je způsobován stažením koronární tepny, které je většinou velice vzácné. Nejedná se o rozšířenou formu.[4]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Příčin anginy pectoris je několik, nejčastěji se jedná o zúžení věnčité tepny, která vyživuje srdce. Kromě špatné výživy může problém způsobit i nedostatečné okysličení srdce nebo ucpání tepny tzv. aterosklerotickým plátem, který zabraňuje proudění krve a tvořen převážné látkami tukové povahy.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Angina pektoris je jedním z projevů ischemické choroby srdeční ve své lehčí formě. Akutní forma této nemoci je např. infarkt myokardu. Během tohoto onemocnění není srdeční sval zásobován potřebným množstvím kyslíku, což se projevuje jeho nesprávnou funkcí. Porucha funkčnosti se projevuje ostrou pálivou a nebo svěravou bolestí v oblasti za hrudní kostí. Poměrně časté je, že se bolest postupně šíří do oblasti levého ramene a 4. a 5. prstu levé ruky. V některých vzácných případech si postižení stěžují na bolest v oblasti mečového výběžku hrudní kosti.[5]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

V diagnostice se nejčastěji používá elektrokardiogram (EKG), případně zátěžové testy, koronarografie (rentgenové vyšetření věnčitých tepen) nebo echokardiografie - vyšetření srdce ultrazvukem.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Medicínská terapie[editovat | editovat zdroj]

Následující postupy jsou součástí doporučení splňujících principy medicíny založené na důkazech.

Antianginózní postupy[editovat | editovat zdroj]

Látky nebo postupy zlepšující vlastnosti koronárních cév. Zejména jde o postupy snižující pohotovost ke spazmům a postupy dilatující průsvit cév.

Režimová opatření[editovat | editovat zdroj]
  • omezení nadměrného příjmu kuchyňské soli
  • terapie obvykle přítomné obezity
  • terapie hypercholesterolémie
    • Statiny (atorvastatin, fluvastatin, lovastatin atd.) se vyznačují výskytem nežádoucích účinků a inhibují enzym, který je nutný pro syntézu cholesterolu. Na základě hodnocení dostupných informací bylo později zjištěno, že existuje příčinná souvislost mezi užíváním statinů a těmito nežádoucími účinky: poruchy spánku, ztráta paměti, sexuální poruchy, deprese a intersticiální pneumopatie. V r. 2010 přehodnotila Pracovní skupina pro farmakovigilanci (PhVWP) při Evropské lékové agentuře (EMA) riziko nově vzniklého diabetu u všech léčivých přípravků obsahujících statíny. Hodnocení bylo ukončeno v prosinci 2011 s následujícími závěry:

Zvýšení glykémie je považováno za class efekt u všech inhibitorů HMG-CoA reduktázy (atorvastatin, fluvastatin, pravastatin, simvastatin, pitavastatin, rosuvastatin, lovastatin) u pacientů s rizikovými faktory pro vznik diabetes mellitus (t.j. hypertenze v anamnéze, zvýšení triglyceridů v krvi a zvýšení BMI). Hyperglykémie může dosáhnout hodnoty vyžadující adekvátní diabetologickou péči. Rizikoví pacienti mají být klinicky i biochemicky sledováni v souladu s národním doporučením pro léčbu diabetu. Státní ústav pro kontrolu léčiv proto vyzval držitele registračních rozhodnutí, u nichž uvedené nežádoucí účinky nejsou dosud zohledněné v textech, aby předložili žádost o příslušnou změnu registrace.


    • Pryskyřice (cholestyramin, colestipol atd.) jsou jediné doporučované léky při léčbě vysoké hladiny cholesterolu u dětí. Nevstřebávají se v tenkém střevě a přerušují enterohepatální oběh (střevo-jaterní oběh) žlučových kyselin. Nevýhodou je pro děti nepříjemná chuť a často dochází k zácpám. U statinů, fibrátů a kyseliny nikotinové není zatím žádná dlouhodobější studie, která by prokázala, že jsou tyto látky vhodné pro léčbu hypercholesterolémie u dětí.
    • Ezetimib (léčivý přípravek Ezetrol) inhibuje vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě. Používá se často v kombinaci se statiny, protože není vhodný pro monoterapii.
    • Fibráty (fenofibrát, bezafibrát atd.) jsou deriváty kyseliny fibrové. Prostřednictvím specifických receptorů ovlivňují metabolismus tuků. Jednou z mála nevýhod fibrátů je to, že ve srovnání s ostatními hypolipidemiky, dostatečně nesnižují koncentraci LDL-cholesterolu, který se významně podílí na vzniku aterosklerotického plátu.
    • Kyselina nikotinová inhibuje lipolýzu (štěpení tuku) v tukové tkáni. V České republice se zatím nevyužívá (není registrována).
  • vyvarování se faktorů provokujících vasospazmy
  • úprava životního stylu - redukce kouření
Terapie ve zvláštních případech[editovat | editovat zdroj]

V některých případech je třeba terapii doplnit o některé další kroky:

  • analgetika, anxiolytika - akutní stav, kdy může psychika pacienta výrazně zhoršit jeho stav
  • železo, erytropoetin, nutrice - je-li stav komplikován anémií
  • antihypertenziva používaná v terapii často se souběžně vyskytující hyperzenze nesmí vyvolávat tachykardii

EECP terapie[editovat | editovat zdroj]

EECP terapie je klinicky úspěšná a úřadem FDA schválená ambulantní neinvazivní léčba pro pacienty s anginou pectoris a srdečným selháním. Klinické studie ukazují zlepšení kvality života pacientů, zvýšení tolerance zátěže, snížení nebo vymizení anginózních symptomů a užívaní medikamentů. EECP je vhodná zejména pro pacienty s refrakterní anginou, kde se symptomy anginy vracejí i po farmakologické léčbě, případně u pacientů, který nejsou kandidáti na invazivní zákrok jako bypass, angioplastika, nebo stent.[zdroj?]

CAM terapie[editovat | editovat zdroj]

Proponenti alternativní medicíny nabízejí řadu postupů, někdy s racionálním základem, někdy však bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění. Společným jmenovatelem těchto postupů je to, že nemají rigorózně ověřenou klinickou účinnost.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Co je to angina pektoris? [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné online.  
  2. a b Léčba anginy pektoris [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné online.  
  3. Co způsobuje anginu pektoris? [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné online.  
  4. a b c d Typy anginy pektoris [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné online.  
  5. Příznaky anginy pektoris [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]