Minuta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Minuta je jednotka času nebo úhlu (úhlová minuta, dříve také oblouková minuta) a většinou označuje 1/60 výchozí jednotky.

Jednotka pochází z babylónské šedesátkové soustavy. Šedesátina byla později označována latinsky jako pars minuta prima („první zmenšená část”, minuere = zmenšit), 1/3600 (= 1/60 z 1/60) byla označena jako pars minuta secunda („druhá zmenšená část”), tedy sekunda.

Jednotka času[editovat | editovat zdroj]

Minuta jako jednotka času má značku min.

Dosud přetrvávají i nyní nedoporučované značky m a (píší se za číselnou hodnotu bez mezery), zejména pro časové trvání vyjádření v hodinách, minutách a sekundách; norma v tomto případě doporučuje pouze oddělování těchto tři číselných hodnot dvojtečnou bez uvedení jednotek (pro dobu trvání 1 hodina a 32 minut a 47 sekund se tedy vedle správného zápisu 1:32:47 někdy používá i zápis 1h32′47″ nebo 1h32m47s).

Jedna minuta je většinou šedesátina hodiny. Jedna minuta se dělí na 60 sekund. Vzácně může být pro srovnání kalendářního a astronomického času určen jiný počet sekund.

1 h = 60 min = 3600 s

To, že hodina obsahuje 60 minut a minuta 60 sekund, je zřejmě historickým dědictvím od Babyloňanů, kteří používali šedesátkovou číselnou soustavu.

Minuta byla dříve v soustavě SI vedlejší jednotkou času. Tato kategorie však byla v r. 2007 zrušena a minuta je v současnosti považován za mimosoustavovou jednotku, jejíž používání souběžně s jednotkami SI však akceptuje Příručka SI i Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIMP).[1]

Jednotka úhlu[editovat | editovat zdroj]

Minuta je také jednotkou úhlu. V tomto případě má značku (píše se za číselnou hodnotu bez mezery) a taktéž se jedná o mimosoustavovou jednotku, jejíž používání souběžně s jednotkami SI však akceptuje Příručka SI i Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIMP).[1]

Jedna minuta je šedesátina (úhlového) stupně. Jedna minuta se dělí na 60 vteřin.

1° = 60′ = 3600″

Oblouková minuta zemského rovníku představuje přibližně délku jedné námořní míle.

Použití v astronomii[editovat | editovat zdroj]

V astronomii je minuta zpravidla jednotkou úhlovou. Je tomu tak u ekliptikálních souřadnic, u obzorníkových souřadnic, tedy (úhlové) výšky a (astronomického) azimutu, a v případě rovníkových souřadnic u deklinace.

Hodinový úhel a rektascenze se však mohou udávat v jednotkách časových i úhlových. U minut je potřeba dávat pozor na záměnu úhlové a časové jednotky, neboť se číselně liší. Země se totiž otočí kolem své zemské osy o průměrných 15° za hodinu; u jednotek 60krát menších tomu odpovídá 15 úhlových (obloukových) minut za minutu času.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Minuta znamená latinsky „menší“, respektive „zmenšená“ (od slovesa minuere, zmenšovat). V latině se minuta původně označovala jako „(pars) minuta prima“ (tj. první menší, poprvé zmenšená část) a sekunda jako „(pars) minuta secunda“ (druhá menší, podruhé zmenšená). V latině bylo možné dělit i dále - pars minuta tertia byla šedesátina sekundy a tak dále, toto dělení přešlo i do některých pozdějších jazyků, např. do polštiny (tercja).

Časové odchylky v definici minuty (UTC)[editovat | editovat zdroj]

V měření času se jako minuta počítá 61, 60 i 59 sekund a to kvůli zahrnutí přestupné sekundy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SI Brochure: The International System of Units (SI). Vydání 8., 2006; aktualizované 2014. Oddíl 4.1, tabulka 6: Non-SI units accepted for use with the International System of Units Dostupné online (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marie Bláhová (2001), Historická chronologie – nakl. Libri, s. r. o., Praha, ISBN 80-7277-024-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]