Zemská osa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rotující Země se znázorněním osy

Zemská osa je osa zemské rotace, tedy myšlená přímka, okolo které se otáčí planeta Země. Zemská osa spojuje severní a jižní pól (neboli točnu) na povrchu Země. Rotace kolem zemské osy způsobuje střídání dne a noci, její sklon pak ovlivňuje střídání ročních období.

Země jako těleso koná mnoho pohybů. Jedním z nich je rotace kolem osy, tedy kolem jakési myšlené tyčky, na kterou je Země jakoby navlečena. Země ale není naprosto pevné těleso a tak ani okamžitá osa rotace nesouhlasí s hlavní osou setrvačnosti (viz rotace Země).

Sama zemská osa se v prostoru nepatrně pohybuje. Mění svou polohu vůči zemskému povrchu (pohyb pólů), koná precesinutaci. Jinak se ale snaží držet pevný směr, kterým míří (viz setrvačníky). Ukazuje do blízkosti Polárky a s rovinou ekliptiky svírá stále týž úhel 66,55°.

Průsečíky zemské rotační osy s povrchem Země se nazývají zeměpisné póly. Průsečíky s nebeskou sférou se nazývají nebeské póly.

Základ zeměpisných souřadnic[editovat | editovat zdroj]

Zemská osa je základem zeměpisných souřadnic. Zemská osa určuje polohu severního a jižního pólu, kterými procházejí všechny poledníky. Středem zemské osy a kolmo na ni prochází rovina, na které leží rovník, a i ostatní rovnoběžky jsou v rovinách kolmých na zemskou osu. Poloha zemské osy totiž ovlivňuje to, kdy a pod jakým úhlem dopadá na libovolné místo Země sluneční světlo a v důsledku toho zásadním způsobem ovlivňuje podmínky na celém povrchu planety.

Související články[editovat | editovat zdroj]