Rovnoběžka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o geografickém významu. O matematickém významu pojednává článek Rovnoběžky.

Rovnoběžka je pomyslná čára na zemském povrchu, vzniklá průnikem povrchu Země a rotačního kuželu, jehož vrchol je v zemském středu a jeho osa je shodná se zemskou osou. Na zjednodušeném modelu Země (na kouli nebo referenčním elipsoidu) mají rovnoběžky tvar kružnice a jsou rovnoběžné s rovníkem. Rovnoběžky označujeme zeměpiskou šířkou φ. Určují směr východ-západ.

Schéma konstrukce rovnoběžek

Rovnoběžky se zkracují od rovníku (nejdelší rovnoběžka) směrem k pólům (bod), přičemž 60. rovnoběžka je rovna 1/2 délky rovníku. Pro výpočet délky rovnoběžky lze použít vzorce o · cos φ, kde o je obvod Země (40 074 km). Prahou prochází padesátá rovnoběžka. Její délka je přibližně 25 760 km.

Významné rovnoběžky[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější zemské rovnoběžky

Rovnoběžky se standardně označují podle své zeměpisné šířky jako např. 10. rovnoběžka s. š., ovšem některé význačné mají svá vlastní jména. Jsou to např.

Zeměpisná šířka a západy Slunce[editovat | editovat zdroj]

Pouze mezi obratníky se Slunce během roku alespoň jednou dostane do zenitu. Pouze severně od severního polárního kruhu, nebo jižně od jižního polárního kruhu, Slunce alespoň jednou během roku nezapadá (viz polární den a polární noc).

Související články[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]