Přeskočit na obsah

Ramenní kloub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rameno (anatomie))
Ramenní kloub
Anatomický obraz ramene
Anatomický obraz ramene
Anatomický obraz ramene
Latinsky articulatio humeri
Gray 313
rameno
Soustava kostí kloubu ramenního (articulatio humeri) a kloubu nadpažkokličního (articulatio acromioclavicularis), což lze nazvat také (articulatio humeroscapularis)[1]

Ramenní kloub (articulatio humeri, skapulohumerální kloub, humeroskapulární kloub) je skloubení pažní kosti s lopatkou, resp. s hrudním košem. Pažní kost (humerus) se svou hlavicí (caput humeri) kloubí s lopatkou (scapula) a klíční kostí (clavicula). Ramenní kloub je nejpohyblivější kloub lidského těla[2] a umožňuje pohyby paže všemi směry. Kvůli požadavkům mimořádné pohyblivosti a obratnosti paže je jamka kloubu poměrně mělká (mělčí než u kyčle). Součástí skapulohumerálního kloubu je tak i soustava silných svalů, které lopatku jednak fixují, jednak umožňují její kluz různými směry a hýbou paží. Pro funkci ramene je důležitá správná poloha ramenního kloubu a svalová rovnováha.

Úrazy a onemocnění

[editovat | editovat zdroj]

Nejčastějším problémem ramen bývá svalová dysbalance, při které zkrácené prsní svaly vyosují hlavici ramene vpřed, čímž působí tuhnutí a bolest přední části ramene (úpon m. biceps brachii) a zadních šíjových a lopatkových svalů. Pozice s předsunutou hlavou, nedostatečný dech[2] a ochablé mezilopatkové svalstvo pak dál vedou k typickému flekčnímu („zborcenému“) držení těla a řetězení problémů (bolest hlavy, tinnitus aj.).[3]

Častým úrazem ramenního kloubu je vykloubení z kloubní jamky (luxace), při kterém může dojít až k potrhání ramenních svalů, šlach a nervů.

Dalšími typickými úrazy jsou zlomeniny ramenního kloubu a jeho okolí, které se léčí konzervativně nebo operativně.

Častým zánětlivým onemocněním ramene je periartritida. Ta vede ke ztuhnutí ramenních svalů, šlach a měkkých tkání. Určitý typ tohoto onemocnění je zván anglicky frozen shoulder (zmrzlé rameno) a podle některých jeho příčiny vedou specificky k podlopatkovému svalu. Syndrom mívá vleklý průběh, je přístupný manuální fyzioterapii, často se však upraví i spontánně.[4]

Úrazy a onemocnění ramen vedou k vážným omezením hybnosti a sebeobsluhy. Léčbu provádí ortopedie či fyzioterapie.

  1. FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461 s. ISBN 978-80-248-4263-9. 
  2. a b VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi (1997)
  3. ROLF, Ida P., "Rolfing: reestablishing the natural alignment and structural integration of the human body for vitality and well-being", Healing arts press, Vermont (1977), ISBN 978-0-89281-335-3
  4. LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]