Přeskočit na obsah

Ischemická choroba srdeční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ischemická choroba srdeční
Klinický obraz
Příčiny nebo
rizikové faktory		snížený průtok krve v srdečním svalu
Postižený systémkardiovaskulární
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je souhrnný termín pro onemocnění, při němž dochází ke snížení průtoku krve v ohraničené části srdeční svaloviny (myokardu) a srdeční sval trpí nedokrevností (ischemií). Nejčastěji vzniká zúžením koronárních (věnčitých) srdečních tepen v důsledku aterosklerózy (ukládání cholesterolu, vápníku a dalších látek na vnitřní stěnu věnčitých tepen). Jedná se o nejčastější kardiovaskulární onemocnění.[1] Klinické formy ICHS se dělí na akutní a chronické a jednotlivé formy se liší svou prognózou i léčebnými postupy. Akutní formy jsou nestabilní angina pectoris, akutní infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt. Mezi chronické fromy se řadí asymptomatická ICHS, stabilní angina pectoris, stav po infarktu myokardu, dysrytmická forma ICHS a chronické srdeční selhání.[2]

Angina pectoris je bolest nebo nepříjemný pocit na hrudi, který se může šířit do ramene, paže, zad, krku nebo čelisti. Někdy může připomínat pálení žáhy. U stabilní anginy pectoris se příznaky objevují při fyzické námaze nebo emočním stresu, trvají pouze několik minut a zlepšují se po odpočinku. Může se objevit dušnost, ale někdy nejsou přítomny žádné příznaky.[3] V mnoha případech je prvním příznakem infarkt.[4] Pokud se časem zvyšuje závažnost, trvání a frekvence záchvatů nebo se jedná o první záchvat anginy pectoris, označuje se tento stav jako nestabilní angina pectoris nebo předinfarktový stav. Infarkt myokardu je závažnější forma ICHS, při které dochází k odumírání buněk srdečního svalu. Vzhledem k tomu, že prvotní příznaky nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu se v počátečních fázích prakticky neliší, používá se až do definitivního stanovení diagnózy pojem akutní koronární syndrom.[5] Mezi komplikace ICHS patří srdeční selhání nebo poruchy srdečního rytmu.[4]

K rizikovým faktorům ICHS patří vysoký krevní tlak, kouření, diabetes mellitus, nedostatek pohybu, obezita, vysoká hladina cholesterolu v krvi, nevhodná strava, stres a nadměrná konzumace alkoholu. K diagnostice může pomoci řada testů, mimo jiné elektrokardiogram, zátěžový test srdce, koronární počítačová tomografická angiografie, biomarkery (vysoce citlivé srdeční troponiny) a koronární angiogram.[6][7] Pro prevenci ICHS se doporučuje dodržovat pravidelný pohyb, jíst zdravou stravu, udržovat si zdravou hmotnost a nekouřit.[8] Někdy se užívají léky na cukrovku, vysoký cholesterol nebo vysoký krevní tlak.[9] Léčba zahrnuje stejná opatření jako prevence.[10] Mohou být doporučeny další léky, jako jsou antiagregační preparáty (včetně aspirinu), beta blokátory nebo nitroglycerin.[11] U závažných onemocnění se provádí perkutánní koronární intervence (PCI) nebo aortokoronární bypass (CABG).[12][11]

V roce 2021 trpělo ischemickou chorobou srdeční 254 milionů lidí a nemoc způsobila celosvětově přibližně 9 milionů úmrtí. ICHS je tak nejčastější příčinou smrti.[13]

Epidemiologie

[editovat | editovat zdroj]
Počet úmrtí na ICHS na milion obyvatel v roce 2012
     160–288
     289–379
     380–460
     461–576
     577–691
     692–894
     895–1,068
     1,069–1,443
     1,444–2,368
     2,369–7,233

V roce 2010 byla ischemická choroba srdeční hlavní příčinou úmrtí na celém světě a vyžádala si více než 7 milionů životů. To představuje nárůst oproti 5,2 milionům úmrtí na ICHS v roce 1990.[14] Tento nárůst byl spíše důsledkem růstu a stárnutí populace.[15] Riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční se mezi lety 1980 a 2010 snížilo zejména v rozvinutých zemích, což svědčí o zlepšené prevenci a léčbě.[16]

ICHS může postihnout jedince v jakémkoli věku, ale s postupujícím věkem se její výskyt dramaticky zvyšuje, s každou dekádou života se přibližně ztrojnásobuje. Muži jsou postiženi častěji než ženy.[17][18]

Světová zdravotnická organizace uvedla, že: „Největším zabijákem na světě je ischemická choroba srdeční, která je zodpovědná celosvětově za 13 % všech úmrtí. Od roku 2000 do roku 2021 došlo u ICHS k nárůstu úmrtí o 2,7 milionu na 9,1 milionu úmrtí.“[19] Roste i celkový počet případů ICHS, protože populace stárne a počet osob s rizikovými faktory, jako je diabetes nebo obezita, neustále roste.[18]

Odhaduje se, že 60 % celosvětové zátěže kardiovaskulárních onemocnění připadá na jihoasijský subkontinent, přestože tvoří pouze 20 % světové populace. To může být důsledkem kombinace genetické predispozice a environmentálních faktorů. Organizace jako Indická kardiologická asociace spolupracují se Světovou kardiologickou federací na zvyšování povědomí o tomto problému.[20]

Česko

[editovat | editovat zdroj]

V Česku trpí ICHS asi 470 000 lidí.[21] Počet nově přibývajících případů v čase mírně klesá. V roce 2014 bylo diagnostikováno 93 369 nových případů oproti 70 281 nově diagnostikovaným pacientům v roce 2018. Z celkového počtu nových případů v roce 2018 bylo 51,7 % mužů a 48,3 % žen. Muži mají přibližně o 5 let nižší věkový průměr i medián než ženy.[22] ICHS je nejčastější příčinou smrti v Česku, tvoří téměř třetinu všech úmrtí.[23]

Patofyziologie

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj ischemické choroby srdeční

Omezení průtoku krve do srdce způsobuje ischemii (nedostatek kyslíku v buňkách) srdečních svalových buněk. Srdeční svalové buňky mohou v důsledku nedostatku kyslíku odumřít a vznikne infarkt myokardu. To vede k poškození a následnému zjizvení srdečního svalu bez regenerace srdečních svalových buněk. Chronické závažné zúžení koronárních tepen může vyvolat přechodnou ischemii, která vede ke vzniku komorové arytmie, která může vyústit v nebezpečnou život ohrožující komorovou fibrilaci.[24]

Věnčitá tepna s aterosklerózou a výrazným zúžením průsvitu

Ischemie srdeční se obvykle vyskytuje, když se v části hladké, pružné výstelky uvnitř věnčité tepny vyvine ateroskleróza. Při ateroskleróze výstelka tepny ztvrdne, ztuhne a hromadí se v ní usazeniny vápníku, tuků a abnormálních zánětlivých buněk, které tvoří aterosklerotický plak. Tím dochází ke zužování průsvitu věnčitých tepen a následně k ischemii srdečního svalu.[25] Akutní zhoršení může nastat při ruptuře aterosklerotického plátu a vzniku trombu.

Mikrovaskulární angina pectoris je typ onemocnění, při němž se při provedení koronárního angiogramu objevuje bolest na hrudi a nepříjemné pocity na hrudi bez známek ucpání větších věnčitých tepen srdce.[26][27] Přesná příčina mikrovaskulární anginy pectoris není známa, mohla by být způsobena mikrovaskulární dysfunkcí nebo epikardiální aterosklerózou.[28][29] Z dosud ne zcela objasněných důvodů se tato porucha vyskytuje častěji u žen než u mužů, určitou roli však mohou hrát hormony a další rizikové faktory specifické pro ženy.[30]

Rizikové faktory

[editovat | editovat zdroj]

ICHS má několik dobře známých rizikových faktorů, které přispívají ke vzniku aterosklerózy. Mezi tyto rizikové faktory patří:[31][25]

  • kouření
  • cukrovka
  • vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • dyslipidémie (zejména zvýšený LDL cholesterol)
  • rodinná anamnéza ICHS
  • obezita
  • nedostatek pohybu
  • nevhodná strava
  • nadměrný stres
  • nadměrná konzumace alkoholu

Přibližně polovina případů souvisí s genetikou.[32] Dědičnost ischemické choroby srdeční se odhaduje na 40 % až 60 %.[33] Genomové asociativní studie identifikovaly více než 160 genetických lokusů predispozice k ICHS.[34]

Kouření pouze jedné cigarety denně přibližně zdvojnásobuje riziko ICHS.[35] Nezávislými rizikovými faktory jsou revmatologická onemocnění, jako je revmatoidní artritida[36], systémový lupus erythematodes[37], psoriáza a psoriatická artritida[38].

Příznaky

[editovat | editovat zdroj]

ICHS má celou řadu klinických projevů od zcela asymptomatického onemocnění až po náhlou srdeční smrt. V pokročilém stadiu onemocnění zúžené koronárních tepny snižují přísun kyslíkem bohaté krve do srdce, což se projevuje zejména při námaze, kdy srdce bije rychleji a má zvýšenou spotřebu kyslíku.[39] U některých lidí to způsobuje závažné příznaky, zatímco u jiných se žádné příznaky nevyskytují.[40]

Nejčastějším příznakem je bolest na hrudi nebo nepříjemné pocity, které se pravidelně objevují při fyzické aktivitě, po jídle nebo v jiných předvídatelných situacích, tento jev se nazývá stabilní angina pectoris a souvisí se zúžením věnčitých tepen. Angina pectoris zahrnuje také pocit svírání na hrudi, tíhu, tlak, necitlivost, plnost nebo stahování.[41] Angina pectoris, která se mění v intenzitě, charakteru nebo frekvenci, se nazývá nestabilní a může předcházet infarktu myokardu. Asi 30 % dospělých, kteří se dostaví na pohotovost s nejasnou příčinou bolestí na hrudi, má bolesti způsobené ischemickou chorobou srdeční.[42] Angina pectoris, dušnost, pocení, nevolnost nebo zvracení a závratě jsou příznaky srdečního záchvatu nebo infarktu myokardu, v tomto stavu je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.[41]

Příznaky u žen

[editovat | editovat zdroj]

Příznaky u žen se mohou lišit od příznaků u mužů a nejčastějším příznakem, který ženy uvádějí je dušnost.[43] Dalšími příznaky, které jsou častější u žen než u mužiů, jsou extrémní únava, poruchy spánku, zažívací potíže a úzkost.[44] Některé ženy trpí závratěmi, pocením a nevolností nebo mají nepravidelný srdeční rytmus.[41] Ženy mohou také pociťovat pálení, bolest nebo tlak na hrudi nebo v horní části břicha, které se mohou šířit do paže nebo čelisti, ale tyto příznaky uvádějí méně často než muži.[44] Obecně platí, že ženy pociťují příznaky o 10 let později než muži.[45] Ženy méně často rozpoznávají příznaky a vyhledávají léčbu.[41]

Diagnostika

[editovat | editovat zdroj]
Zobrazení levé věnčité tepny při koronarografii

Diagnostika ICHS zahrnuje kombinaci klinického hodnocení a pomocných vyšetření a závisí do značné míry na povaze příznaků a na zobrazovacích metodách. Prvním vyšetřením při podezření na ICHS je elektrokardiogram (EKG), a to jak u stabilní anginy pectoris, tak u akutního koronárního syndromu. Může být provedeno rentgenové vyšetření hrudníku, krevní testy a echokardiografie v klidu.[46]

U stabilních symptomatických pacientů lze ICHS diagnostikovat pomocí několika neinvazivních testů v závislosti na předběžném posouzení rizikového profilu. Mezi neinvazivní zobrazovací metody patří: CT angiografie (CTA), vyšetření vhodné u pacientů s nízkým rizikovým profilem k vyloučení onemocnění, pozitronová emisní tomografie (PET), perfuzní scintigrafie myokardu (SPECT), nukleární zátěžový test či zátěžová echokardiografie. Zátěžové EKG nebo zátěžový test jsou méně spolehlivé než neinvazivní zobrazovací metody kvůli riziku falešně negativních a falešně pozitivních výsledků testů. Invazivní testování pomocí angiografie a koronarografie lze použít, pokud je neinvazivní testování neprůkazné nebo vykazuje vysoké riziko výskytu onemocnění.[46]

Hodnocení rizika

[editovat | editovat zdroj]

Existují různé systémy hodnocení rizika ischemické choroby srdeční. Významným příkladem je Framinghamské skóre, používané ve Framinghamské srdeční studii. Bylo vytvořeno v roce 1976 a původně pracovalo se sedmi rizikovými faktory. Postupně se upravilo do současné (2026) celosvětově užívané podoby používající pět základních rizikových faktorů –  věk a pohlaví, kouření cigaret, systolický krevního tlak a celkový cholesterol. Stanovuje desetileté absolutní riziko vzniku kardiovaskulární příhody (fatální a nefatální) u jedinců ve věku 30–70 let. V Česku se nejvíce používá skórovací systém SCORE přizpůsobený přímo pro českou populaci.[47]

Prevence

[editovat | editovat zdroj]

Prevence ICHS spočívá především v ovlivnění rizikových faktorů, podpoře zdravého životního stylu a včasné léčbě přidružených onemocnění. Rozlišuje se primární prevence (u osob bez manifestního onemocnění) a sekundární prevence (u pacientů s již diagnostikovanou ICHS).

Primární prevence

[editovat | editovat zdroj]

Pokud se vyvarujeme známých rizikových faktorů, je možné předejít až 90 % kardiovaskulárních onemocnění.[48] Prevence zahrnuje přiměřenou fyzickou aktivitu, snížení obezity, léčbu vysokého krevního tlaku, zdravou stravu, snížení hladiny cholesterolu a odvykání kouření. Vysoká úroveň fyzické aktivity snižuje riziko ischemické choroby srdeční přibližně o 25 %.[49] Americká kardiologická asociace (AHA) identifikovala klíčová opatření pro zlepšení a udržení kardiovaskulárního zdraví – Life's Essential 8. V roce 2022 byl jako další faktor ovlivňující zdraví srdce doplněn spánek.[50]

Sekundární prevence

[editovat | editovat zdroj]

Sekundární prevence spočívá v prevenci dalších následků již vzniklého onemocnění. Mezi účinné změny životního stylu patří:

  • kontrola hmotnosti
  • odvykání kouření
  • vyhýbání se konzumaci trans-tuků
  • snížení psychosociálního stresu[51]
  • cvičení

Aerobní cvičení, jako je chůze, jogging nebo plavání, může snížit riziko úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční.[52] Aerobní cvičení může časem pomoci snížit krevní tlak a hladinu LDL cholesterolu v krvi. Zvyšuje také hladinu HDL cholesterolu.

Léčba

[editovat | editovat zdroj]

Akutní formy ICHS představují bezprostřední ohrožení života a vyžadují neprodlenou hospitalizaci na koronární jednotce nebo jednotce intenzivní péče.[2]

Vzhledem k tomu, že nejsou známy všechny příčiny vzniku aterosklerózy, a tedy ani ICHS, neexistuje účinná kauzální léčba. Léčba se proto soustředí na odstranění příznaků nemoci a léčení komplikací. Existují různé možnosti léčby ischemické choroby srdeční:[53]

Prognóza

[editovat | editovat zdroj]

Prognóza ICHS závisí na rozsahu postižení věnčitých tepen, funkci levé komory, přítomnosti rizikových faktorů a včasnosti léčby. Díky moderní diagnostice a terapii se prognóza v posledních desetiletích výrazně zlepšila.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coronary artery disease na anglické Wikipedii.

  1. ↑ GBD 2013 MORTALITY AND CAUSES OF DEATH COLLABORATORS. Global, regional, and national age-sex specific all-cause and cause-specific mortality for 240 causes of death, 1990-2013: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2013. Lancet (London, England). 2015-01-10, roč. 385, čís. 9963, s. 117–171. PMID: 25530442 PMCID: PMC4340604. Dostupné online [cit. 2026-01-07]. ISSN 1474-547X. doi:10.1016/S0140-6736(14)61682-2. PMID 25530442. 
  2. ↑ a b HRADEC, Jaromír; BÝMA, Svatopluk. Ischemická choroba srdeční [online]. [cit. 2026-01-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ What Are the Signs and Symptoms of Coronary Heart Disease? - NHLBI, NIH. www.nhlbi.nih.gov [online]. [cit. 2026-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-24. (anglicky) 
  4. ↑ a b CDC - DHDSP - Heart Disease - Coronary Artery Disease. www.cdc.gov [online]. [cit. 2026-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-02. (anglicky) 
  5. ↑ Ischemická choroba srdeční [online]. [cit. 2026-01-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ How Is Coronary Heart Disease Diagnosed? - NHLBI, NIH. www.nhlbi.nih.gov [online]. [cit. 2026-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-24. (anglicky) 
  7. ↑ BYRNE, Robert A.; ROSSELLO, Xavier; COUGHLAN, J. J. 2023 ESC Guidelines for the management of acute coronary syndromes. European Heart Journal. 2023-10-12, roč. 44, čís. 38, s. 3720–3826. PMID: 37622654. Dostupné online [cit. 2026-01-07]. ISSN 1522-9645. doi:10.1093/eurheartj/ehad191. PMID 37622654. 
  8. ↑ GRUNDY, Scott M.; STONE, Neil J.; BAILEY, Alison L. 2018 AHA/ACC/AACVPR/AAPA/ABC/ACPM/ADA/AGS/APhA/ASPC/NLA/PCNA Guideline on the Management of Blood Cholesterol: A Report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Clinical Practice Guidelines. Journal of the American College of Cardiology. 2019-06-25, roč. 73, čís. 24, s. e285–e350. PMID: 30423393. Dostupné online [cit. 2026-01-07]. ISSN 1558-3597. doi:10.1016/j.jacc.2018.11.003. PMID 30423393. 
  9. ↑ How Can Coronary Heart Disease Be Prevented or Delayed? - NHLBI, NIH. www.nhlbi.nih.gov [online]. [cit. 2026-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-24. (anglicky) 
  10. ↑ BODEN, William E.; FRANKLIN, Barry; BERRA, Kathy. Exercise as a therapeutic intervention in patients with stable ischemic heart disease: an underfilled prescription. The American Journal of Medicine. 2014-10, roč. 127, čís. 10, s. 905–911. PMID: 24844736. Dostupné online [cit. 2026-01-07]. ISSN 1555-7162. doi:10.1016/j.amjmed.2014.05.007. PMID 24844736. 
  11. ↑ a b How Is Coronary Heart Disease Treated? - NHLBI, NIH. www.nhlbi.nih.gov [online]. [cit. 2026-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-24. (anglicky) 
  12. ↑ DEB, Saswata; WIJEYSUNDERA, Harindra C.; KO, Dennis T. Coronary artery bypass graft surgery vs percutaneous interventions in coronary revascularization: a systematic review. JAMA. 2013-11-20, roč. 310, čís. 19, s. 2086–2095. PMID: 24240936. Dostupné online [cit. 2026-01-07]. ISSN 1538-3598. doi:10.1001/jama.2013.281718. PMID 24240936. 
  13. ↑ YANG, Leyuan; ZHENG, Bo; GONG, Yanjun. Global, regional and national burden of ischemic heart disease and its attributable risk factors from 1990 to 2021: a systematic analysis of the Global Burden of Disease study 2021. BMC Cardiovascular Disorders. 2025-08-21, roč. 25, čís. 1, s. 625. Dostupné online [cit. 2026-01-15]. ISSN 1471-2261. doi:10.1186/s12872-025-05022-x. (anglicky) 
  14. ↑ LOZANO, Rafael; NAGHAVI, Mohsen; FOREMAN, Kyle. Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Lancet (London, England). 2012-12-15, roč. 380, čís. 9859, s. 2095–2128. PMID: 23245604 PMCID: PMC10790329. Dostupné online [cit. 2026-01-10]. ISSN 1474-547X. doi:10.1016/S0140-6736(12)61728-0. PMID 23245604. 
  15. ↑ ZHOU, Xiaoqin; RUAN, Weiqiang; JIE, Hui. Global Trends in Ischemic Heart Disease Mortality from 1990 to 2021 and 2036 Projections: Insights from GBD 2021 Data. Global Heart. 2025-10-10, roč. 20, čís. 1. Dostupné online [cit. 2026-01-15]. ISSN 2211-8160. doi:10.5334/gh.1486. (anglicky) 
  16. ↑ MORAN, Andrew E.; FOROUZANFAR, Mohammad H.; ROTH, Gregory A. Temporal trends in ischemic heart disease mortality in 21 world regions, 1980 to 2010: the Global Burden of Disease 2010 study. Circulation. 2014-04-08, roč. 129, čís. 14, s. 1483–1492. PMID: 24573352 PMCID: PMC4181359. Dostupné online [cit. 2026-01-07]. ISSN 1524-4539. doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.113.004042. PMID 24573352. 
  17. ↑ FINEGOLD, Judith A.; ASARIA, Perviz; FRANCIS, Darrel P. Mortality from ischaemic heart disease by country, region, and age: statistics from World Health Organisation and United Nations. International Journal of Cardiology. 2013-09-30, roč. 168, čís. 2, s. 934–945. PMID: 23218570 PMCID: PMC3819990. Dostupné online [cit. 2026-01-10]. ISSN 1874-1754. doi:10.1016/j.ijcard.2012.10.046. PMID 23218570. 
  18. ↑ a b KHAN, Moien Ab; HASHIM, Muhammad Jawad; MUSTAFA, Halla. Global Epidemiology of Ischemic Heart Disease: Results from the Global Burden of Disease Study. Cureus. 2020-07-23, roč. 12, čís. 7, s. e9349. PMID: 32742886 PMCID: PMC7384703. Dostupné online [cit. 2026-01-15]. ISSN 2168-8184. doi:10.7759/cureus.9349. PMID 32742886. 
  19. ↑ The top 10 causes of death. www.who.int [online]. [cit. 2026-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Overview Indian Heart Association. indianheartassociation.org [online]. [cit. 2026-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-18. (anglicky) 
  21. ↑ Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR, změnit to má nový plán. Radio Prague International [online]. 2024-12-11 [cit. 2026-01-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ Chronická ischemická choroba srdeční (ICHS) – diagnostika a léčba [online]. [cit. 2026-01-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Ischemická choroba srdeční [online]. [cit. 2026-01-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ AMBROSE, John A.; SINGH, Manmeet. Pathophysiology of coronary artery disease leading to acute coronary syndromes. F1000prime Reports. 2015, roč. 7, s. 08. PMID: 25705391 PMCID: PMC4311268. Dostupné online [cit. 2026-01-11]. ISSN 2051-7599. doi:10.12703/P7-08. PMID 25705391. 
  25. ↑ a b Ischemická choroba srdeční - Nemocnice Na Homolce. www.homolka.cz [online]. [cit. 2026-01-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ LANZA, G. A. Cardiac syndrome X: a critical overview and future perspectives. Heart (British Cardiac Society). 2007-02, roč. 93, čís. 2, s. 159–166. PMID: 16399854 PMCID: PMC1861371. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1468-201X. doi:10.1136/hrt.2005.067330. PMID 16399854. 
  27. ↑ ALDIWANI, Haider; MAHDAI, Suzan; ALHATEMI, Ghaith. Microvascular Angina: Diagnosis and Management. European Cardiology. 2021-02, roč. 16, s. e46. PMID: 34950242 PMCID: PMC8674627. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1758-3764. doi:10.15420/ecr.2021.15. PMID 34950242. 
  28. ↑ JONES, Erika; ETEIBA, Wafia; MERZ, Noel Bairey. Cardiac syndrome X and microvascular coronary dysfunction. Trends in Cardiovascular Medicine. 2012-08, roč. 22, čís. 6, s. 161–168. PMID: 23026403 PMCID: PMC3490207. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1873-2615. doi:10.1016/j.tcm.2012.07.014. PMID 23026403. 
  29. ↑ PETERSEN, John W.; PEPINE, Carl J. Microvascular coronary dysfunction and ischemic heart disease: where are we in 2014?. Trends in Cardiovascular Medicine. 2015-02, roč. 25, čís. 2, s. 98–103. PMID: 25454903 PMCID: PMC4336803. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1873-2615. doi:10.1016/j.tcm.2014.09.013. PMID 25454903. 
  30. ↑ KASKI, Juan Carlos. Pathophysiology and management of patients with chest pain and normal coronary arteriograms (cardiac syndrome X). Circulation. 2004-02-10, roč. 109, čís. 5, s. 568–572. PMID: 14769677. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1524-4539. doi:10.1161/01.CIR.0000116601.58103.62. PMID 14769677. 
  31. ↑ MEHTA, Puja K.; WEI, Janet; WENGER, Nanette K. Ischemic heart disease in women: a focus on risk factors. Trends in Cardiovascular Medicine. 2015-02, roč. 25, čís. 2, s. 140–151. PMID: 25453985 PMCID: PMC4336825. Dostupné online [cit. 2026-01-07]. ISSN 1873-2615. doi:10.1016/j.tcm.2014.10.005. PMID 25453985. 
  32. ↑ DAI, Xuming; WIERNEK, Szymon; EVANS, James P. Genetics of coronary artery disease and myocardial infarction. World Journal of Cardiology. 2016-01-26, roč. 8, čís. 1, s. 1–23. PMID: 26839654 PMCID: PMC4728103. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1949-8462. doi:10.4330/wjc.v8.i1.1. PMID 26839654. 
  33. ↑ MCPHERSON, Ruth; TYBJAERG-HANSEN, Anne. Genetics of Coronary Artery Disease. Circulation Research. 2016-02-19, roč. 118, čís. 4, s. 564–578. PMID: 26892958. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1524-4571. doi:10.1161/CIRCRESAHA.115.306566. PMID 26892958. 
  34. ↑ VAN DER HARST, Pim; VERWEIJ, Niek. Identification of 64 Novel Genetic Loci Provides an Expanded View on the Genetic Architecture of Coronary Artery Disease. Circulation Research. 2018-02-02, roč. 122, čís. 3, s. 433–443. PMID: 29212778 PMCID: PMC5805277. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1524-4571. doi:10.1161/CIRCRESAHA.117.312086. PMID 29212778. 
  35. ↑ HACKSHAW, Allan; MORRIS, Joan K.; BONIFACE, Sadie. Low cigarette consumption and risk of coronary heart disease and stroke: meta-analysis of 141 cohort studies in 55 study reports. BMJ (Clinical research ed.). 2018-01-24, roč. 360, s. j5855. PMID: 29367388 PMCID: PMC5781309. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1756-1833. doi:10.1136/bmj.j5855. PMID 29367388. 
  36. ↑ KEROLA, Anne M.; KAUPPI, Markku J.; KEROLA, Tuomas. How early in the course of rheumatoid arthritis does the excess cardiovascular risk appear?. Annals of the Rheumatic Diseases. 2012-10, roč. 71, čís. 10, s. 1606–1615. PMID: 22736093. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1468-2060. doi:10.1136/annrheumdis-2012-201334. PMID 22736093. 
  37. ↑ ESDAILE, J. M.; ABRAHAMOWICZ, M.; GRODZICKY, T. Traditional Framingham risk factors fail to fully account for accelerated atherosclerosis in systemic lupus erythematosus. Arthritis and Rheumatism. 2001-10, roč. 44, čís. 10, s. 2331–2337. PMID: 11665973. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 0004-3591. doi:10.1002/1529-0131(200110)44:10<2331::aid-art395>3.0.co;2-i. PMID 11665973. 
  38. ↑ ROUBILLE, Camille; RICHER, Vincent; STARNINO, Tara. The effects of tumour necrosis factor inhibitors, methotrexate, non-steroidal anti-inflammatory drugs and corticosteroids on cardiovascular events in rheumatoid arthritis, psoriasis and psoriatic arthritis: a systematic review and meta-analysis. Annals of the Rheumatic Diseases. 2015-03, roč. 74, čís. 3, s. 480–489. PMID: 25561362 PMCID: PMC4345910. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1468-2060. doi:10.1136/annrheumdis-2014-206624. PMID 25561362. 
  39. ↑ Coronary artery disease - Symptoms and causes. Mayo Clinic [online]. [cit. 2026-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ What Are the Signs and Symptoms of Coronary Heart Disease? - NHLBI, NIH. www.nhlbi.nih.gov [online]. [cit. 2026-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-24. (anglicky) 
  41. ↑ a b c d What’s Draggin’ Your Heart Down?. Cleveland Clinic [online]. [cit. 2026-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-12-16. (anglicky) 
  42. ↑ KONTOS, Michael C.; DIERCKS, Deborah B.; KIRK, J. Douglas. Emergency department and office-based evaluation of patients with chest pain. Mayo Clinic Proceedings. 2010-03, roč. 85, čís. 3, s. 284–299. PMID: 20194155 PMCID: PMC2843115. Dostupné online [cit. 2026-01-11]. ISSN 1942-5546. doi:10.4065/mcp.2009.0560. PMID 20194155. 
  43. ↑ MCSWEENEY, Jean C.; O'SULLIVAN, Patricia; CLEVES, Mario A. Racial differences in women's prodromal and acute symptoms of myocardial infarction. American Journal of Critical Care: An Official Publication, American Association of Critical-Care Nurses. 2010-01, roč. 19, čís. 1, s. 63–73. PMID: 20045850 PMCID: PMC2860802. Dostupné online [cit. 2026-01-11]. ISSN 1937-710X. doi:10.4037/ajcc2010372. PMID 20045850. 
  44. ↑ a b MCSWEENEY, Jean C.; CODY, Marisue; O'SULLIVAN, Patricia. Women's early warning symptoms of acute myocardial infarction. Circulation. 2003-11-25, roč. 108, čís. 21, s. 2619–2623. PMID: 14597589. Dostupné online [cit. 2026-01-11]. ISSN 1524-4539. doi:10.1161/01.CIR.0000097116.29625.7C. PMID 14597589. 
  45. ↑ Heart Disease in Women: How Your Sex Assigned At Birth Impacts Your Risks and Symptoms. Cleveland Clinic [online]. [cit. 2026-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-11-15. (anglicky) 
  46. ↑ a b KNUUTI, Juhani; WIJNS, William; SARASTE, Antti. 2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of chronic coronary syndromes. European Heart Journal. 2020-01-14, roč. 41, čís. 3, s. 407–477. PMID: 31504439. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1522-9645. doi:10.1093/eurheartj/ehz425. PMID 31504439. 
  47. ↑ Skórovací systémy preventivní kardiologie. www.prolekare.cz [online]. [cit. 2026-01-14]. Dostupné online. 
  48. ↑ MCGILL, Henry C.; MCMAHAN, C. Alex; GIDDING, Samuel S. Preventing heart disease in the 21st century: implications of the Pathobiological Determinants of Atherosclerosis in Youth (PDAY) study. Circulation. 2008-03-04, roč. 117, čís. 9, s. 1216–1227. PMID: 18316498. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1524-4539. doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.107.717033. PMID 18316498. 
  49. ↑ KYU, Hmwe H.; BACHMAN, Victoria F.; ALEXANDER, Lily T. Physical activity and risk of breast cancer, colon cancer, diabetes, ischemic heart disease, and ischemic stroke events: systematic review and dose-response meta-analysis for the Global Burden of Disease Study 2013. BMJ (Clinical research ed.). 2016-08-09, roč. 354, s. i3857. PMID: 27510511 PMCID: PMC4979358. Dostupné online [cit. 2026-01-13]. ISSN 1756-1833. doi:10.1136/bmj.i3857. PMID 27510511. 
  50. ↑ Life's Essential 8. www.heart.org [online]. [cit. 2026-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ RICHARDS, Suzanne H.; ANDERSON, Lindsey; JENKINSON, Caroline E. Psychological interventions for coronary heart disease. The Cochrane Database of Systematic Reviews. 2017-04-28, roč. 4, čís. 4, s. CD002902. PMID: 28452408 PMCID: PMC6478177. Dostupné online [cit. 2026-01-14]. ISSN 1469-493X. doi:10.1002/14651858.CD002902.pub4. PMID 28452408. 
  52. ↑ SWARDFAGER, Walter; HERRMANN, Nathan; CORNISH, Stephen. Exercise intervention and inflammatory markers in coronary artery disease: a meta-analysis. American Heart Journal. 2012-04, roč. 163, čís. 4, s. 666–676.e1–3. PMID: 22520533. Dostupné online [cit. 2026-01-14]. ISSN 1097-6744. doi:10.1016/j.ahj.2011.12.017. PMID 22520533. 
  53. ↑ Harrison's principles of internal medicine. Příprava vydání Dennis L. Kasper, Tinsley Randolph Harrison. 16th ed. vyd. New York: McGraw-Hill, Medical Pub. Division 2 s. ISBN 978-0-07-139140-5, ISBN 978-0-07-139141-2. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠPINAR, Jindřich. Ischemická choroba srdeční. Praha: Grada Publishing, 2003. 361 s. ISBN 80-247-0500-1. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ischemická_choroba_srdeční&oldid=25596101“