Ischemie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ischemie obecně vzato se jedná o místní nedokrevnost určité tkáně nebo orgánu, to vede k jejímu poškození nebo odumření.

Ischemii způsobuje především nedostatek kyslíku (hypoxie) následně pak nedostatek živin, což vede k nahromadění škodlivých látek (odpadních produktů).

Ucpání tepny, která do tkáně nebo do orgánu přivádí kyslík a živiny, může probíhat několika druhy:

  • spasmus - dočasné ucpání tepny
  • trombóza - vznik krevní sraženiny v místě ucpání
  • embolie - akutní ucpání tepny materiálem připlaveným krevním řečištěm

Velmi častou příčinou spazmu a vzniku trombů je ateroskleróza. Embolii můžeme podle charakteru vmeteného materiálu dělit na trombembolii, kdy je vmetena krevní sraženina pocházející z jiného místa organizmu, tukovou embolii, kdy je vmetena násilím poškozená tuková tkáň, nebo např. nádorovou embolii, kdy je vmetána drť nádorové tkáně.

Dělení ischemií[editovat | editovat zdroj]

Léčba probíhá na základě druhu ischemie, pro každou ischemii platí odlišná léčba.

Ischemie jako fáze menstruačního cyklu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Menstruační cyklus.

Ischemie děložní sliznice vyvolaná vyplavením hormonu oxytocinu během tzv. ischemické fáze zahajuje menstruační cyklus. Následně nedokrvená děložní sliznice odumírá a uvolňuje se, což je vlastní menstruace.