Aneurysma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Aneurysma je medicínský výraz pro rozšíření neboli výduť dutého orgánu. Řecky aneurynein = otvírat. Nejčastěji se vztahuje k tepnám, nebo stěně srdeční komory.

Aneurysma srdce může vzniknout po rozsáhlejším infarktu myokardu. Poškozená svalovina srdce se zhojí jizvou, která se vyklene tlakem krve v pracujícím srdci. Zhoršuje vypuzovací funkci srdce – stěna vyklenutí se nestahuje. Může se vyplnit krevní sraženinou, která ohrožuje nemocného embolizací.

Aneurysma tepny je důsledkem vrozené poruchy nebo následek získaného onemocnění. Pokud nedojde k prasknutí (ruptuře) rozšířená tepna pacienta ohrožuje jen tlakem na ostatní orgány.

Aneurysma aorty dnes nejčastěji vzniká poškozením stěny břišní aorty ukládáním tukůaterosklerosou. V minulosti někdy vznikalo ve třetím stadiu onemocnění syfilis.

Disekující aneurysma aorty se týká pouze stěny aorty. Skrz trhlinu ve vnitřní výstelce tepny proniká krev, šíří se v ní podélně s průběhem aorty a odlučuje její jednotlivé vrstvy. Dochází k poškození odstupujících cév, a může také dojít k prasknutí.

Aneurysma mozkových tepen je obvykle vrozené a někdy mnohočetné, jeho prasknutí může způsobit závažné mozkové (subarachnoidální) krvácení.

Život ohrožující je postižení břišní aorty nebo mozkové tepny. Prasknutí (ruptura) končí asi v 90 % případů i přes vyspělou lékařskou péči smrtí.[1]

Na rupturu zemřeli např. Karel Hála, Klement Gottwald, Screamin' Jay Hawkins, Radoslav Brzobohatý či Albert Einstein.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/aneurysma-brisni-aorty-359860

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]