Tepna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Tepny (artérie) jsou cévy, které vedou krev směrem od srdce. Vnitřní povrch je vystlán jednovrstevným epitelem. Vnější vrstvu tvoří silná a pružná vazivová tkáň, která dále obsahuje vlákna hladké svaloviny.

Největší vnitřní průměr (asi 25 mm) má srdečnice (aorta). Větvením klesá průměr tepen až na 1 mm. Větvením těchto tepen vznikají tepénky (arterioly) jejichž vnitřní průměr je asi 20 μm. Tepny vycházející přímo ze srdce mají velmi pružné stěny. To jim umožňuje pojmout množství krve vypuzené při stahu (systole) srdečních komor. Pružné stěny pak tuto vlnu posouvají dále, v srdečnici rychlostí asi 30 cm/s.

Svalovina v tenkých tepnách a tepénkách reguluje stažením (vazokonstrikce) nebo rozšířením (vazodilatace) průsvitu cévy průtok krve orgány dle potřeby organismu. Je inervována vegetativními nervy. Ve stěnách srdečnice a krkavice se nacházejí baroreceptory - receptory, které registrují napětí jejich stěn. Překročení určité hranice vede k podráždění cévohybného (vazomotorického, kardiovaskulárního) centra v prodloužené míše, které způsobí reflexivní pokles krevního tlaku utlumením srdeční činnosti a snížením napětí hladké svaloviny tepének.

Tepny v lidském těle[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam obsahuje největší tepny lidského těla a naznačuje jejich větvení.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mgr. Jitka Fuchsová. Tepny lidského těla. Střední zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická Mladá Boleslav. Září 2010. Navštíveno 2014-10-08.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]