Krokodýl štítnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKrokodýl štítnatý
alternativní popis obrázku chybí
Krokodýl štítnatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Kriticky ohrožený druh
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád krokodýli (Crocodilia)
Čeleď krokodýlovití (Crocodylidae)
Rod krokodýl (Mecistops)
Binomické jméno
Mecistops cataphractus
(Cuvier, 1825)
Rozšíření krokodýla štítnatého (zeleně)
Rozšíření krokodýla štítnatého (zeleně)
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krokodýl štítnatý, též krokodil štítnatý (Mecistops cataphractus)[2] je druh krokodýla z čeledi krokodýlovití (Crocodylidae). Dříve byl řazen do rodu Crocodylus, dle nových studií DNA patří do monotypického rodu Mecistops.[3] V roce 2013 byly objeveny dva možné poddruhy na základě morfologických a genetických rozdílů.[4] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se jedná o kriticky ohrožený druh. Řadí se mezi nejméně známé krokodýly světa.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Krokodýl štítnatý se vyskytuje v Africe, konkrétně v její střední a západní části.[6] Lze ho nalézt v Senegalu, Tanzanii, Mali, Mauritánii, Čadu, Zambii a Angole, některá hlášení výskytu krokodýla štítnatého pocházejí z Gabonu a Kamerunu.[7] K životu dává přednost mělkým vodním plochám v okolí deštných lesů, preferuje především ty rychle tekoucí.[5] Žije převážně ve sladké vodě, někdy ho lze však potkat i ve vodě brakické. Obyčejně plave ponořen těsně nad hladinou.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Krokodýl štítnatý je malý až středně velký krokodýl.[7] Obvykle měří 2,5 m, největší exempláře jsou dlouhé až 4,2 m, avšak takto velcí jedinci jsou výjimkou.[6] Samci jsou větší než samice; ostatně pohlavní dimorfismus je vyvinut u všech krokodýlů.[7] Kůže dospělců má žlutohnědé zbarvení s velkými černými skvrnami a olivově zbarvenou hlavou, mláďata jsou zeleno-šedá.[5] Druhové jméno cataphractus poukazuje na šest řad šupin na zádech a v překladu znamená „oděný v brnění”.[5] Charakteristickým rysem tohoto druhu je štíhlý čenich, vysoko na něm jsou umístěny nosní dírky.[7] Má extrémně silný stisk čelistí, v případě vypadnutí zubu mu naroste nový.[7]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Samci tohoto druhu jsou velice teritoriální a své území si hlídají před cizími samci. Vetřelce se obvykle snaží zastrašit vynořováním z vody a vystavováním těla, často také dochází k boji.[7] Dominantní samec má právo pářit se se všemi samicemi v jeho území.[7] Rozmnožování probíhá od ledna do července na začátku období dešťů.[7] Pářící rituál probíhá tak, že samec se samicí začnou společně plavat okolo sebe a navzájem se dotýkat, samice někdy vybízí samce, aby ji pronásledoval.[7] Poté dojde k páření. Dva až tři měsíce po kopulaci[7] samice naklade asi 20 poměrně velkých vajec (vejce je zhruba 8 cm dlouhé a 5 cm široké[7]) do předem vyhrabané jamky ve břehu,[6] na kterou poté navrší hromadu bahna a vegetace.[7] Hnízda mohou měřit na výšku až 80 cm a na délku až 2 m.[5] Nacházejí se obvykle ve stinných místech blízko vody.[5] Zhruba po 100 dnech se z vajec vyklubou mladí krokodýli[6] a přivolají cvrlikáním matku, která hnízdo rozhrabe a začne pomáhat mláďatům do vody.[5][6] pohlavní dospělosti krokodýli štítnatí po 10 až 15 letech, v zajetí se dožívají 32 až 38 let. Délka života ve volné přírodě není známa.[7]

Potrava krokodýlů štítnatých se skládá především z ryb a jiných vodních živočichů,[6] například žab nebo krabů.[5] Velcí jedinci loví i savce, kteří se přišli napít, například kančily vodní (Hyemoschus aquaticus).[7] Oči a nosní dírky mají krokodýlové umístěny vysoko na hlavě, což jim umožňuje vyčkávat téměř ponořeni pod vodou a pozorovat kořist.[7] Díky štíhlému tělu se mohou rychle pohybovat vodou a do tlamy lapit rybu na otevřené vodě, nebo také potravu hledat v úkrytech mezi kořeny spadlých stromů.[5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patřil do roku 1996 krokodýl štítnatý mezi druhy, o kterých chybí údaje. Poté, co byly shromážděny potřebná data, byl přeřazen mezi kriticky ohrožené druhy. Obě populace (v západní a střední Africe) jsou od sebe oddělené, v západní Africe navíc krokodýly ohrožuje vytlačování lidmi z jejich přirozeného prostředí. Na severu této oblasti kvůli lidskému osídlení a rozšiřování pouště už téměř vymizel. V Gabonu, Kongu a Demokratické republice Kongo jsou stále prodáváni vycpaní exempláři na trzích, avšak lov pro kůži již v oblasti střední a západní Afriky upadl kvůli velkému poklesu početnosti druhu. Právě omezený lov, ztráta přirozeného prostředí a rybolov, který způsobuje úbytek kořisti krokodýlů a také občasné zabíjení krokodýlů omylem chycených v rybářských sítích brání zvyšování početnosti druhu ve volné přírodě. Nejsou známa žádná ochranná opatření vztažená na krokodýla štítnatého. Je zapsán na seznam CITES I.[4]

Dospělí jedinci krokodýlů štítnatých nemají přirozené nepřátele, vejce a mláďata ohrožují například vydry skvrnité (Lutra maculicollis) nebo levharti (Panthera pardus). Čerstvě vylíhnutá mláďata se také mohou stát obětí dospělých krokodýlů štítnatých.[7]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Mecistops cataphractus cataphractus, (Cuvier, 1825)
  • Mecistops cataphractus congicus, (Fuchs, Mertens & Wermuth, 1974)[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. a b c KOŘÍNEK, Milan. krokodýl štítnatý [online]. Biolib.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  3. BROCHU, C. A. & kol.. A New Horned Crocodile from the Plio-Pleistocene Hominid Sites at Olduvai Gorge, Tanzania. PLoS ONE. únor 2010. DOI:10.1371/journal.pone.0009333. (anglicky) 
  4. a b Mecistops cataphractus [online]. Iucn Red List of Threatened Species, duben 2015, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i African slender-snouted crocodile (Mecistops cataphractus) [online]. Arkive.org, [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f VERHOEF, Ester; VERHALLEN. Encyklopedie volně žijících zvířat. [s.l.] : REBO. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. S. 34.  
  7. a b c d e f g h i j k l m n o p q LAVINDER, Joel; PENNINGTON, Joshua. Mecistops cataphractus [online]. Animal Diversity Web, 2012, [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VERHOEF, Ester; VERHALLEN. Encyklopedie volně žijících zvířat. [s.l.] : REBO. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. S. 34.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]