Krokodýl štítnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Krokodýl štítnatý

alternativní popis obrázku chybí
Krokodýl štítnatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Kriticky ohrožený druh
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: krokodýli (Crocodilia)
Čeleď: krokodýlovití (Crocodylidae)
Rod: krokodýl (Mecistops)
Binomické jméno
Mecistops cataphractus
(Cuvier, 1825)
Rozšíření krokodýla štítnatého (zeleně)
Rozšíření krokodýla štítnatého (zeleně)
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krokodýl štítnatý, též krokodil štítnatý (Mecistops cataphractus)[2] je druh krokodýla z čeledi krokodýlovití (Crocodylidae). Dříve byl řazen do rodu Crocodylus, dle nových studií DNA patří do monotypického rodu Mecistops.[3] V roce 2013 byly objeveny dva možné poddruhy na základě morfologických a genetických rozdílů.[4] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se jedná o kriticky ohrožený druh. Řadí se mezi nejméně známé krokodýly světa.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Krokodýl štítnatý se vyskytuje v Africe, konkrétně v její střední a západní části.[6] Lze ho nalézt v Senegalu, Tanzanii, Mali, Mauritánii, Čadu, Zambii a Angole, některá hlášení výskytu krokodýla štítnatého pocházejí z Gabonu a Kamerunu.[7] K životu dává přednost mělkým vodním plochám v okolí deštných lesů, preferuje především ty rychle tekoucí.[5] Žije převážně ve sladké vodě, někdy ho lze však potkat i ve vodě brakické. Obyčejně plave ponořen těsně nad hladinou.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Krokodýl štítnatý je malý až středně velký krokodýl.[7] Obvykle měří 2,5 m, největší exempláře jsou dlouhé až 4,2 m, avšak takto velcí jedinci jsou výjimkou.[6] Samci jsou větší než samice; ostatně pohlavní dimorfismus je vyvinut u všech krokodýlů.[7] Kůže dospělců má žlutohnědé zbarvení s velkými černými skvrnami a olivově zbarvenou hlavou, mláďata jsou zeleno-šedá.[5] Druhové jméno cataphractus poukazuje na šest řad šupin na zádech a v překladu znamená „oděný v brnění”.[5] Charakteristickým rysem tohoto druhu je štíhlý čenich, vysoko na něm jsou umístěny nosní dírky.[7] Má extrémně silný stisk čelistí, v případě vypadnutí zubu mu naroste nový.[7]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Samci tohoto druhu jsou velice teritoriální a své území si hlídají před cizími samci. Vetřelce se obvykle snaží zastrašit vynořováním z vody a vystavováním těla, často také dochází k boji.[7] Dominantní samec má právo pářit se se všemi samicemi v jeho území.[7] Rozmnožování probíhá od ledna do července na začátku období dešťů.[7] Pářící rituál probíhá tak, že samec se samicí začnou společně plavat okolo sebe a navzájem se dotýkat, samice někdy vybízí samce, aby ji pronásledoval.[7] Poté dojde k páření. Dva až tři měsíce po kopulaci[7] samice naklade asi 20 poměrně velkých vajec (vejce je zhruba 8 cm dlouhé a 5 cm široké[7]) do předem vyhrabané jamky ve břehu,[6] na kterou poté navrší hromadu bahna a vegetace.[7] Hnízda mohou měřit na výšku až 80 cm a na délku až 2 m.[5] Nacházejí se obvykle ve stinných místech blízko vody.[5] Zhruba po 100 dnech se z vajec vyklubou mladí krokodýli[6] a přivolají cvrlikáním matku, která hnízdo rozhrabe a začne pomáhat mláďatům do vody.[5][6] pohlavní dospělosti krokodýli štítnatí po 10 až 15 letech, v zajetí se dožívají 32 až 38 let. Délka života ve volné přírodě není známa.[7]

Potrava krokodýlů štítnatých se skládá především z ryb a jiných vodních živočichů,[6] například žab nebo krabů.[5] Velcí jedinci loví i savce, kteří se přišli napít, například kančily vodní (Hyemoschus aquaticus).[7] Oči a nosní dírky mají krokodýlové umístěny vysoko na hlavě, což jim umožňuje vyčkávat téměř ponořeni pod vodou a pozorovat kořist.[7] Díky štíhlému tělu se mohou rychle pohybovat vodou a do tlamy lapit rybu na otevřené vodě, nebo také potravu hledat v úkrytech mezi kořeny spadlých stromů.[5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patřil do roku 1996 krokodýl štítnatý mezi druhy, o kterých chybí údaje. Poté, co byly shromážděny potřebná data, byl přeřazen mezi kriticky ohrožené druhy. Obě populace (v západní a střední Africe) jsou od sebe oddělené, v západní Africe navíc krokodýly ohrožuje vytlačování lidmi z jejich přirozeného prostředí. Na severu této oblasti kvůli lidskému osídlení a rozšiřování pouště už téměř vymizel. V Gabonu, Kongu a Demokratické republice Kongo jsou stále prodáváni vycpaní exempláři na trzích, avšak lov pro kůži již v oblasti střední a západní Afriky upadl kvůli velkému poklesu početnosti druhu. Právě omezený lov, ztráta přirozeného prostředí a rybolov, který způsobuje úbytek kořisti krokodýlů a také občasné zabíjení krokodýlů omylem chycených v rybářských sítích brání zvyšování početnosti druhu ve volné přírodě. Nejsou známa žádná ochranná opatření vztažená na krokodýla štítnatého. Je zapsán na seznam CITES I.[4]

Dospělí jedinci krokodýlů štítnatých nemají přirozené nepřátele, vejce a mláďata ohrožují například vydry skvrnité (Lutra maculicollis) nebo levharti (Panthera pardus). Čerstvě vylíhnutá mláďata se také mohou stát obětí dospělých krokodýlů štítnatých.[7]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Mecistops cataphractus cataphractus, (Cuvier, 1825)
  • Mecistops cataphractus congicus, (Fuchs, Mertens & Wermuth, 1974)[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.3. 8. prosince 2016. Dostupné online. [cit. 2016-12-10]
  2. a b c KOŘÍNEK, Milan. krokodýl štítnatý [online]. Biolib.cz, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online.  
  3. BROCHU, C. A. & kol.. A New Horned Crocodile from the Plio-Pleistocene Hominid Sites at Olduvai Gorge, Tanzania. PLoS ONE. únor 2010. DOI:10.1371/journal.pone.0009333. (anglicky) 
  4. a b Mecistops cataphractus [online]. Iucn Red List of Threatened Species, duben 2015, [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i African slender-snouted crocodile (Mecistops cataphractus) [online]. Arkive.org, [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f VERHOEF, Ester; VERHALLEN. Encyklopedie volně žijících zvířat. [s.l.] : REBO. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. S. 34.  
  7. a b c d e f g h i j k l m n o p q LAVINDER, Joel; PENNINGTON, Joshua. Mecistops cataphractus [online]. Animal Diversity Web, 2012, [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VERHOEF, Ester; VERHALLEN. Encyklopedie volně žijících zvířat. [s.l.] : REBO. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. S. 34.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]