Krokodýl americký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKrokodýl americký
alternativní popis obrázku chybí
Krokodýl americký v Manzanille, Jalisco, Mexiko.
Stupeň ohrožení podle IUCN
Zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád archosauři (Archosauria)
Řád krokodýli (Crocodylia)
Čeleď krokodýlovití (Crocodylidae)
Rod krokodýl (Crocodylus)
Binomické jméno
Crocodylus acutus
(Cuvier, 1807)
Rozšíření krokodýla amerického (zeleně).
Rozšíření krokodýla amerického (zeleně).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krokodýl americký (Crocodylus acutus) je nejrozšířenějším ze čtyř druhů amerických krokodýlů. Obývá pobřeží Atlantského a Tichého oceánu na území Belize, Kolumbie, Kostariky, Dominikánské republiky, Ekvádoru, El Salvadoru, Guatemaly, Haiti, Hondurasu, Nikaragui, Mexika, Panamy, Peru, Spojených států a Venezuely (viz mapka). Množí se také na Kubě, Jamajce a Hispaniole. Ve Floridě v USA je počet volně žijících krokodýlů amerických odhadován na zhruba 2000 jedinců. Díky ilegálnímu lovu a ztrátě svého přirozeného biotopu je v mnoha oblastech krokodýl americký považován za ohroženého. Oficiálně je však v Červeném seznamu IUCN zařazen do kategorie zranitelných druhů [2].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Krokodýl americký má podobně jako všichni krokodýlovití čtyři krátké a silné končetiny, dlouhý a silný ocas, tělo i ocas pokrytý řadami tvrdých desek a silné a velké čelisti, které potřebuje při trhání potravy. Oči chrání zvláštní blány a stejně jako nozdry a uši jsou umístěny na vrcholu hlavy, což umožňuje, aby mohl zůstat zbytek těla skrytý pod vodou.

Jeho tmavě hnědé až načernalé zbarvení mu umožňuje splývat s vodou a překvapit tak svou kořist až neuvěřitelnou rychlostí. Je vůbec jedním z největších krokodýlů, jelikož samci dosahují délky až 5 m a hmotnosti 180–450 kg.

Krokodýl americký bývá poměrně často zaměňován s aligátorem severoamerickým, zvláště díky stejnému zbarvení, velikosti a areálu rozšíření. Spolehlivým odlišným znakem je jejich čenich, který má u aligátorů tvar písmena U a čenich krokodýlů připomíná spíše písmeno V. U čenichu však existuje i jiná, spolehlivá charakteristika. Pokud má aligátor tlamu zavřenou, jdou vidět pouze horní zuby, zato u krokodýla jdou vidět z uzavřené tlamy jak zuby horní, tak dolní.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Biotop[editovat | editovat zdroj]

Obývá převážně sladkovodní, případně poloslané až slané vodní plochy jako jsou ústí řek, slaná jezera (zvláště jezero Enriquillo v Dominikánské republice), ale hlavně mangrovové bažiny. Občas ho můžeme zahlédnout také v moři.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Krokodýl americký se vydává za potravou v noci a loví především ryby a jiné vodní druhy živočichů jako jsou želvy a krabi, občas uloví i různé druhy ptáků. Ve více zalidněných oblastech má na svědomí časté zmizení domácích zvířat (převážně koz a ovcí). Mláďata se živí podobně jako u ostatních krokodýlů různými malými vodními bezobratlými. U krokodýla amerického bylo zaznamenáno již několik útoků na člověka, např. v Kostarice nebo v Guatemale nejsou zprávy o napadení člověka tímto druhem příliš ojedinělé. Útoky však nejsou tak časté a strašné jako u jeho větších a agresivnějších příbuzných krokodýla nilského nebo mořského.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Období hnízdění probíhá během období sucha a období námluv může být velice dlouhé, často i dva měsíce. Samice krokodýlů amerických si pro kladení vajec většinou vyhrabávají prohlubeň v zemi, ale pokud jsou vhodná místa pro tento typ hnízd zabraná či nedostupná, postaví samice většinou kopcovitá hnízda z jakéhokoliv přístupného rostlinného materiálu. Samice musí místo pro své hnízdo vybírat pečlivě, jelikož vody podél řek a bažin stoupají a časté záplavy způsobují na mláďatech vysokou úmrtnost. Proto si samice hnízda staví v období sucha, kdy jsou záplavy takřka minimální. V hnízdě je minimálně 20, častěji však 30 až 60 poměrně velkých vajec.

Líhnutí mláďat, které se koná zhruba po 90 dnech po kladení, přichází spolu s obdobím dešťů a mláďata měří po narození asi 25 cm. Míra rodičovské péče se jeví jako proměnná, jelikož některé samice jeví o ochranu hnízda poměrně menší zájem než druhá skupina samic, která u něj tráví většinu času, pomáhá co nejrychleji mláďatům z hnízd a aktivně je následně brání před jejich největšími predátory, které představují ptáci, divoké kočky a dokonce i velké druhy ryb. Samice mláďata opouští velice brzy - hned několik dnů po

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/5659/all

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]