Krokodýl mořský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Krokodýl mořský

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: krokodýli (Crocodilia)
Čeleď: krokodýlovití (Crocodylidae)
Rod: krokodýl (Crocodylus)
Binomické jméno
Crocodylus porosus
Schneider, 1821
Mapa rozšíření
Mapa rozšíření

Krokodýl mořský (Crocodylus porosus Schneider, 1821), známý také jako krokodýl pobřežní, je největší z dnes žijících krokodýlů a zároveň je dnes největším a nejmohutnějším plazem na světě. Dosahuje délky přes šest metrů a hmotnosti více než jedné tuny. Největší řádně změřený jedinec dosahoval délky 6,3 metru a hmotnosti asi 1,2 tuny.[zdroj?]

Obývá jižní a jihovýchodní Asii včetně Indonésie a objevuje se až u pobřeží severní Austrálie. Libuje si v mořích s teplejší vodou, nejraději ve vodách Indického a Tichého oceánu mezi Indií a Austrálii. Některé exempláře byly pozorovány na širém moři až tisíc kilometrů od břehů.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Krokodýl mořský v australském Severním Teritoriu

Přestože má na zadních končetinách mezi prsty plovací blány, tak je k plavání nepoužívá a plave pomocí vlnění svalnatého ocasu. Je to výborný plavec, udává se, že dokáže uplavat vzdálenost i více než 1000 km po moři. Přesto však nepatří k vysloveně mořským živočichům.[1]

V potravě krokodýl mořský vůbec není vybíravý. Mláďata se zprvu živí hmyzem, měkkýši a pulci. Dospělci loví zvířata od malých krabů a želv přes ryby a obojživelníky až po velké savce. Na kořist útočí bleskurychle z vody, popadne ji (většinou jde po krku) a stáhne do hloubky kde se utopí. Krokodýli loví kořist také zespoda ve vodě, to pak útočí na měkké břicho. Pak se do kořisti zakousne svými velkými čelistmi a otáčením z ní rve velké kusy masa. Je to nebezpečný dravec, při útoku dospělého jedince na člověka bývají zranění smrtelná, ročně má na svědomí zhruba 300 lidských životů. Dnes již není na pokraji vyhynutí. Lovci usilují o opětovné povolení lovu. Jeho vzácná kůže se využívá pro výrobu luxusních bot a kabelek. Po mase je poptávka v Asii.

Rozmnožování a mláďata[editovat | editovat zdroj]

Dospělosti a schopnosti rozmnožování dosahují samice v 10 letech, samci v 16 letech. Samice klade 25 až 60 vajec, která zahrabává asi půl metru hluboko do bahnité půdy ve vzdálenosti asi 50 až 60 metrů od břehu toku nebo nádrže. Na snůšku navrší kupu listí, větví a bahna vysokou téměř metr a v průměru měřící 7 až 9 m. Toto obrovské hnízdo samice hlídá až do vylíhnutí mláďat, ukrytá v louži, kterou si vyhrabe ve vlhké půdě. Mláďata se z vajec zahřívaných tlejícím materiálem líhnou obvykle po dvou měsících (teplota v hnízdě bývá až 32 °C), v nepříznivých podmínkách až po pěti měsících. Matka střeží i vylíhlá mláďata, která měří kolem 25 cm, po několik dní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETR, Jaroslav. Co pijí mořští hadi? [online]. Český rozhlas Leonardo, 2013-01-14, [cit. 2013-01-14]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu