Tichý oceán
| Tichý oceán | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Zeměpisné souřadnice | 0° s. š., 160° z. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 165 250 000 km² |
| Objem | 710 000 000 km³ |
| Max. hloubka | 10 911 m m |
| Prům. hloubka | 4 280 m m |
| Ostatní | |
| Typ | oceán |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi. Rozlohou 165,25 milionů km² je větší než všechna pevnina o ploše 148,94 milionů km².[1]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu (např. podle Národní zeměpisné společnosti; podle Mezinárodní hydrografické organizace však sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce) a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě.
S celkovou rozlohou 165,25 milionů km²[2] (resp. 155,6 milionů km² při uvažování Jižního oceánu) bez okrajových moří zabírá 46 % (43 %) vodních ploch a 32 % (30,5 %) celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán.
Marianský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 994 metrů[3] nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 – 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.
Původ názvu[editovat | editovat zdroj]
Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán.
Objev[editovat | editovat zdroj]
Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Núñez de Balboa (1476–1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil ale již v roce 1507[4], přestože pro to tehdejší kartografové neměli vůbec žádný důkaz.
Okrajové části[editovat | editovat zdroj]
- Filipínské moře
- Korálové moře
- Jihočínské moře
- Tasmanovo moře
- Beringovo moře
- Japonské moře
- Ochotské moře
Nejdůležitější přístavy[editovat | editovat zdroj]
- Acapulco, Mexiko
- Anchorage, Aljaška, USA
- Antofagasta, Chile
- Arica, Chile
- Auckland, Nový Zéland
- Bangkok, Thajsko
- Batangas, Filipíny
- Portoviejo, Ekvádor
- Brisbane, Queensland, Austrálie
- Buenaventura, Kolumbie
- Pusan, Jižní Korea
- Cabo San Lucas, Mexiko
- Callao, Peru
- Cebu City, Filipíny
- Čchongdžin, Severní Korea
- Ta-lien, Čína
- Ensenada, Mexiko
- Esmeraldas, Ekvádor
- Guayaquil, Ekvádor
- Hongkong, Čína
- Honolulu, Havaj, USA
- Inčchon, Jižní Korea
- Iquique, Chile
- Kao-siung, Tchaj-wan
- Kitimat, Britská Kolumbie, Kanada
- Keelung, Tchaj-wan
- Klang, Malajsie
- Kóbe, Japonsko
- Laem Chabang, Thajsko
- Long Beach, Kalifornie, USA
- Los Angeles, Kalifornie, USA
- Manta, Ekvádor
- Manzanillo, Mexiko
- Mazatlan, Mexiko
- Melbourne, Victoria, Austrálie
- Manila, Filipíny
- Nampcho, Severní Korea
- Newcastle, Nový Jižní Wales, Austrálie
- Oakland, Kalifornie, USA
- Ciudad de Panamá, Panama
- Portland, USA
- Prince Rupert, Britská Kolumbie, Kanada
- Puerto Montt, Chile
- Puerto Vallarta, Mexiko
- Čching-tao, Čína
- San Antonio, Chile
- San Diego, Kalifornie, USA
- San Francisco, Kalifornie, USA
- Sapporo, Japonsko
- Seattle, Washington, USA
- Šanghaj, Čína
- Šen-čen, Čína
- Singapur
- Songkhla, Thajsko
- Sydney, Nový Jižní Wales, Austrálie
- Tacoma, Washington, USA
- Tchaj-čung, Tchaj-wan
- Talcahuano, Chile
- Tchien-ťin, Čína
- Tijuana, Mexico
- Valparaíso, Chile
- Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada
- Victoria, Britská Kolumbie, Kanada
- Vladivostok, Rusko
- Sia-men, Čína
- Jen-tchaj, Čína
- Jokohama, Japonsko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The Pacific Ocean is Larger Than All Land On Earth [online]. brilliantmaps.com, 2016-05-01 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Ocean. Encyclopædia Britannica
- ↑ Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)
- ↑ Universalis cosmographiae. myloc.gov [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-11.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Moře a oceány, Editions Atlas 2006
- Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tichý oceán na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Tichý oceán ve Wikislovníku
| 1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
| Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
| ↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
| ↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
| Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
| Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
| Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
| Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
| ↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
| ↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
| Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys | |||||||||||||||||||
