Zoo Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zoo Praha
Údolí slonů v Zoo Praha
Údolí slonů v Zoo Praha
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Zakladatel Jiří Janda
Datum založení 28. září 1931
Ředitel(ka) Miroslav Bobek
Počet druhů 678[1]
Počet zvířat 5375[1]
Vyhledávané druhy varan komodský
gorila nížinná
kůň Převalského
velemlok čínský
gaviál indický
želva sloní
slon indický
ďábel medvědovitý
Rozloha 58 [1] ha
Členství UCSZOO EAZA EARAZA IZEA ESB WAZA WWT
Souřadnice
Zoo Praha
Zoo Praha
Oficiální webové stránky

Zoo Praha (oficiálně Zoologická zahrada hl. m. Prahy) je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy.[2] Jde o zoo s moderními pavilony a expozicemi, která se snaží představovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí, což umožňuje její členitý terén.[3] Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy. Světový věhlas získal chov koně Převalského[3]; od roku 2011 se realizuje ochranářský projekt Návrat divokých koní.

K 31. prosinci 2019 zoo chovala 5375 zvířat v 678 druzích.[4]

Dlouhodobě je nejnavštěvovanější českou zoo. V roce 2011 byla poprvé překonána hranice 1,3 milionu návštěv ročně. Od roku 2016 překonává hranici 1,4 milionu návštěv, přičemž rekordní návštěvnosti bylo dosaženo v roce 2019[5]. V roce 2009 se zoo stala dokonce nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Česku.[6] V roce 2018 i 2019 byla podle agentury CzechTourism třetím nejnavštěvovanějším turistickým cílem Česka, a to po Pražském hradě a lanovce na Petřín.[7][8]

V roce 2007 byla prestižním časopisem Forbes Traveler zařazena mezi osm nejlepších zoo na světě.[9] V roce 2015 se podle hodnocení uživatelů serveru TripAdvisor umístila mezi světovými zoo na 4. místě.[10] Následně se dostala na 5. místo a toto umístění si udržela i pro rok 2018.[11]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První pokusy[editovat | editovat zdroj]

Prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, který 11. února 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblatt.[12] V něm hrabě vyzýval, aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa byla založena zoologická zahrada. I když se na tuto výzvu přihlásilo několik osob (a přišly i první peníze), byla tato myšlenka po kratších diskusích zapomenuta.

V 19. století se o založení zoo pokoušelo ještě několik osob, mezi nimi i národopisec Vojta Náprstek ze své pozice pražského radního, ale stále zůstávalo jen u prvních plánů.[12] Jedinou výjimkou byla činnost „Spolku pro zoologickou zahradu v Praze“, který v roce 1891 založil JUDr. V. Novák. Po původním plánu umístit zoo na Nebozízku se spolek rozhodl nestavět zoo, ale vystavovat zvířata na několika místech v Praze. První částečně úspěšnou realizací této myšlenky bylo založení jedné takové stanice na Letné v roce 1896. Skládala se z ptačí voliéry, rybníku a opičince (pravděpodobně nikdy nezprovozněného). Fungovala až do roku 1906.

Jiří Janda[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Jiřího Jandy umístěná v Zoo Praha
Výběh Africká savana

V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji. Hlavními protagonisty byl cestovatel Jiří Němec a středoškolský profesor Jiří Janda. Přípravou vybudování zoo byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem Jiří Janda (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).[13]

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu.[12] Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.[14]

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932).[13] Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především svého dlouholetého soka Jiřího Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Otevření zoo[editovat | editovat zdroj]

Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů.[14] Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.

Jako první byla postavena administrativní budova, výběh u hlavního vchodu, který byl původně určen pro vlky a navrhl jej Carl Hagenbeck a nyní slouží pandám červeným, dřevěný pavilónek pro lvy a tygry a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu).[15]

Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli mj. koně Převalského Minka a Ali (do té doby byli ustájeni na statku v Netlukách u Uhříněvsi). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany kalifornské Hýtu a Batula.

Lachtan Gaston, symbol povodní 2002

Povodně v roce 2002[editovat | editovat zdroj]

Pražskou zoologickou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Zoo podle tehdejšího ředitele Petra Fejka neměla dostatečné informace, připravovala se pouze na padesátiletou vodu. Plná evakuace spodní části zahrady proto začala poměrně pozdě a některá zvířata se již přemístit do bezpečí nepodařilo.[16][17]

Největší problém představovala evakuace pavilonu velkých savců. Utracen musel být agresivní sloní samec Kadir, u kterého hrozilo, že uplave (sloni jsou výborní plavci) a bude ohrožovat veřejnost. Evakuovat nebylo možné ani trojici hrochů. Samice Barborka se utopila, další samice Lentilka byla utracena, když hrozilo, že uplave.[16] Samec Slávek přežil, po dvou dnech jej ošetřovatelé našli v patře pavilonu, kam jej voda vyplavila.[16] Uhynul i pár hrošíků liberijských. Zachránit se povedlo dvě slonice, které bylo možné ze zaplavovaného pavilonu odvést a které byly uvázány do provizorních boxů v blízkosti hlavního vchodu.

Gorily byly přemístěny do protipovodňové věže. Ukázalo se ovšem, že voda vystoupá i tam, a bylo nutné přistoupit k evakuaci pomocí gumových člunů.[16] Zachránit se ovšem nepodařilo samce Ponga, který ve věži nebyl nalezen. Z velkých šelem byl utracen lev Bert a jeden medvěd, jejichž evakuace byla vyhodnocena jako příliš riskantní.[17]

Symbolem povodní se pak stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul.[18] V dolní části zoo má originálně řešený podvodní pomníček.

Celkem zoo ztratila 134 zvířat, materiální škody pak přesáhly 230 milionů korun.[16] Některé zasažené objekty čekala demolice. Namísto poničených objektů však v Troji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad.

Úvahy o sloučení[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí botanické zahrady 10 let) se uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy.[19] Proti sloučení a výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovil například kurátor listnatých dřevin botanické zahrady Pavel Sekerka[19] nebo Karel Jan Štolc.[20] Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat v roce 2009;[21] od té doby však rozhodnutí nepadlo.

Uvažovalo se i o tom, že sloučenému subjektu by měl přibýt do správy i Trojský zámek.[21]

Povodně v roce 2013[editovat | editovat zdroj]

Při povodních v roce 2013 došlo opět k zaplavení spodní části zoo.[22] Materiální škody byly znovu velké, díky včasné evakuaci však tentokrát nedošlo k rozsáhlejším ztrátám na životech zvířat. Evakuaci usnadnilo i to, že sloni a hroši byli jen o několik měsíců dříve přestěhováni do nově vybudovaných pavilonů v horní části zoo, a starý pavilon velkých savců byl tak až na terária prázdný. Uhynuly pouze dvě čejky a několik králíků. Gorily tentokrát přečkaly záplavu v protipovodňové věži svého pavilonu.[23] Po opadnutí vody bylo nutné některá zvířata evakuovaná ze zaplavených objektů dočasně přesunout do jiných zoo, než proběhla nutná rekonstrukce.

Orkán Herwart v roce 2017[editovat | editovat zdroj]

V 29. října 2017 přešel přes Česko orkán Herwart. Nevyhnul se ani Zoo Praha, která byla uzavřena (poprvé od červnových povodní 2013[24]) nejen ve zmíněný den, ale také následující den, kdy byly likvidovány škody (otevřena opět 31. 10. 2017[25]). Nedošlo k žádnému zranění zvířat, poškozeno však bylo několik vyhlídek (zejména u vlků) či seník.[24] Polámané větve se staly zpestřením jídelníčku zvířat chovaných v zoo.[25] Kdyby nebylo vichřice, pravděpodobně by byla překonána rekordní návštěvnost zoo z předchozího roku.[26]

10. 2. 2020 došlo po více než dvou letech k uzavření zoo kvůli orkánu Sabine. Tento vítr však zoo nepoškodil.[27][28]

Koronavirová pandemie v roce 2020[editovat | editovat zdroj]

Během koronavirové pandemie v roce 2020 byly z preventivních důvodů nejprve 10. 3. 2020 zrušeny všechny akce pro veřejnost. 11. 3. 2020 došlo k uzavření všech pavilonů a vnitřních expozic. O dva dny později (13. 3. 2020) byla do odvolání uzavřena celá zoo.[29] V uzavřené zoo se následně pohybovala jen přibližně třetina běžného stavu zaměstnanců tak, aby byla zejména zajištěna péče o zvířata.[30] Za čtyři týdny uzavření byly ztráty vyčísleny na takřka 20 mil. Kč.[31]

Ve snaze přinášet informace o dění v nepřístupné zoo začal ředitel zoo Miroslav Bobek v pondělí 16. 3. natáčet krátká videa. 17. 3. 2020 pak byl založen YouTube kanál Krátce ze zoo jako vlog s těmito videi a dalšími videi od chovatelů[32], která jsou rovněž stále k vidění na facebooku. Každý den jsou uveřejněna videa o délce od půl minuty do dvou minut.[33] Kanál měl 20. 3. 2020 v 10 h 1,31 tisíce odběratelů.[34] Měsíc po založení odebíralo kanál na YouTube již 5,9 tisíc uživatelů (17. 4. 2020 v 10 h) a některá z videí o slonech, gorilách a ďáblech medvědovitých přesáhla hranici 10 tisíc zhlédnutí.[35] Do Velikonoc bylo na videích k vidění na 80 druhů zvířat.[31]

Původní propagační kampaň tematicky zaměřená na dny zvířat byla přerušena a nahrazena kampaní s výzvou "Přijďte později".[32]
V dubnu 2020 se zoo ve své komunikaci soustředila na mláďata narozená v období karantény[31], a to mj. s cílem motivovat veřejnost k tzv. adopci či sponzoringu zvířat tak, aby byla zoo finančně podpořena. Za první měsíc přišla na svět mláďata přibližně 30 druhů.[31] 21. 4. již bylo hlášeno přibližně 130 mláďat od více než 40 taxonů.[36] Mezi nejvýznamnější mláďata narozená v době uzavření zoo se zařadila samice slona indického[37], samec tapíra čabrakového či hřebec koně Převalského.[36] Za šest dní od vyhlášení akce se nově zapojilo 197 adoptivních rodičů a 160 individuálních sponzorů, a to s podporou v celkové výši 716 318 Kč.[38] 21. 4. zoo oznámila, že 692 dárců (adoptivních rodičů a sponzorů) přispělo částkou již 1 392 871 Kč.[36]

Zoo byla v omezeném provozu (bez vnitřních pavilonů či klasických restaurací) otevřena 27. 4. 2020, tedy po 45 dnech uzavření areálu. To je nejvíce za celou historii zoo.[39] Dle usnesení Vlády ČR byl zaveden systém on-line nákupu vstupenek bez provozu pokladen. Maximální počet návštěvníků na den byl stanoven na 8500.[40] Ještě před otevřením zoo v 9:00 bylo za živého televizního přenosu pokřtěno mládě tapíra čabrakového. Jelikož se daný den slaví jak Světový den tapírů, tak Den Morseovy abecedy, dostal samec jméno Morse.[41] První den (27. 4.) zoo prošlo 1329 návštěvníků[42], o den později již 2131 osob.[43]

Za dobu uzavření zoo (resp. od 17. 3. do 26. 4.) bylo na YouTube kanálu Krátce ze zoo zveřejněno 254 videí od 41 autorů (zaměstnanců zoo). Za tu dobu kanál získal 6 418 odběratelů. Celkově 178 705 diváků zajistilo 1 102 313 zhlédnutí.[44] Aktivita na této platformě má fungovat i po otevření zoo.[45]

V pondělí 27. 4. zároveň začal Český rozhlas Dvojka ve spolupráci se zoo vysílat dvanáctidílný seriál 12 mláďat v době karantény (vysíláno po dobu tří týdnů od pondělí do čtvrtka) s cílem představit 12 nejzajímavějších mláďat narozených v době uzavření zoologické zahrady pro veřejnost. V prvních dnech tak byli představeni potomci u slonů indických, lemurů kata a koní Převalského, a to vždy formou rozhovoru s chovatelem.[46]

Vzhledem ke značnému poklesu příjmů a zároveň zájmu návštěvníků zveřejnila zoo v posledním dubnovém týdnu možnost nákupu tzv. Vstupenky na lepší časy za výrazně vyšší ceny, než je obvyklé (až 10 000 Kč) s platností do konce roku 2021. Deset podporovatelů s nejvyšším příspěvkem má být provedeno areálem zoo jejím ředitelem Miroslavem Bobkem.[39]

V době omezeného zpřístupnění se v sobotu 9. 5. 2020 narodilo další slůně, opět samička[47], čímž se sloní skupina rozrostla na devět členů. Stejného dne bylo dosaženo poprvé od opětovného zpřístupnění k překonání hranice pěti tisíc návštěvníků během jednoho dne.[48]

Pavilon měly být a byly zpřístupněny 25. 5. 2020.[49][50]

V sobotu 30. 5. 2020 byl otevřen nový expoziční celek Darwinův kráter, který prezentuje australskou faunu a floru. Zároveň se jednalo o první víkendový den, navíc slunečný, bez povinnosti koupě vstupenek online. Zájem o zoo byl obrovský, a tak se areál již ve 13 hodin dostal na denní limit návštěvnosti a zoo nemohla pustit další návštěvníky.[51]

Od 4. 6. byl limit denní návštěvnosti nastaven Ministerstvem zdravotnictví ČR na 250 osob na hektar, v případě Zoo Praha tedy na 14 500 osob na den.[52]

Vývoj stavů zvířat[editovat | editovat zdroj]

Počtem kusů i druhů zvířat patří dlouhodobě mezi největší zoo v Česku i Evropy. Na podzim 2018 byla pražská zoo pravděpodobně 10. druhově nejbohatší evropskou zoo.[53]

Od roku 2005 chová zoo více než 600 druhů živočichů. Počet druhů zvířat se mezi lety 2000 a 2010 zvýšil takřka o 300 druhů, v porovnání s počátkem 90. let 20. století se zdvojnásobil. Od roku 2006 je víceméně dlouhodobě stabilní, pouze s výkyvy ovlivňujícími spíše celkový počet jedinců (často odchovy u plazů, úhyny u ryb apod.).[54]

rok kusy taxony poznámky, zásadní události ovlivňující stavy zvířat
1992 1464 336
1993 1429 348
1994 1342 326
1995 1435 351
1996 1447 358
1997 1467 366
1998 1585 378
1999 1597 378
2000 1712 392
2001 1981 415 nový Africký dům a výběh Africká savana – plošné rozšíření zoo
2002 1668 362 pokles: srpnová povodeň (přesun zvířat do jiných zoo, úhyny)
2003 1886 424 návrat zvířat po povodni, obnovené pavilony
2004 3829 532 nové pavilony: Indonéská džungle (nově velké množství ryb), Afrika zblízka
2005 4562 630 od tohoto roku stavy zvířat dlouhodobě stabilní
2006 4825 652
2007 4298 665
2008 5345 674 výkyv počtu jedinců způsoben zásilkou trnorepů v CITES centru + nový pavilon Čambal s řadou ryb
2009 4579 661
2010 4422 672
2011 4334 671
2012 4804 696
2013 4216 672 červnová povodeň
2014 4727 674
2015 4716 681
2016 4776 690
2017 5017 684
2018[55] 5049 676
2019[4] 5375 678 otevřen Rákosův pavilon

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Zoo Praha je dlouhodobě nejnavštěvovanější českou zoo.

Návštěvnost zoo prvně překročila hranici jednoho milionu návštěv během jednoho roku v roce 2005, a to v návaznosti na otevření pavilonu Indonéská džungle a narození prvního gorilího mláděte v Česku – samičky Moji. Od té doby se pravidelně drží nad touto hranicí a průběžně se zvyšuje.[56] Poprvé přes hranici 1,4 mil. návštěv se návštěvnost dostala v roce 2016, kdy areál zaznamenal 1 448 353 vstupů. V roce 2017 činila návštěvnost o 3227 návštěv méně. Předpokládá se, že pokud by zoo nemusela být uzavřena kvůli vichřici Herward, návštěvnický rekord z roku 2016 by byl překonán.[57] V roce 2018 byl miliontý návštěvník přivítán 21. 8., tedy o dva dny později než v předchozím roce[58], ale návštěvnost následně opět překonala 1,4 mil. návštěv. Aktuálně platný rekord návštěvnosti byl dosažen v roce 2019: 1 456 526[5]. Tento údaj je tak více než trojnásobný tomu z počátku 90. let 20. století.

18. dubna 2017 byl přivítán jubilejní návštěvník s pořadovým číslem 60 milionů.[59]

Vývoj návštěvnosti (od roku 1991)
Rok Návštěvnost Datum přivítání
miliontého návštěvníka[60][61][59]
Poznámky (významné události ovlivňující návštěvnost)
1991 451 124
1992 504 111
1993 456 406
1994 470 282
1995 486 838
1996 544 886
1997 527 660
1998 556 000
1999 614 974
2000 635 019
2001 657 521 otevření Afrického domu, pavilonu goril a dalších expozic (70. výročí založení)
2002 527 061 povodeň
2003 613 920 otevírání po povodni opravených pavilonů a expozic
2004 971 883 v závěru roku první mládě gorily Moja; otevření pavilonu Indonéská džungle, do té doby nejdražší stavby v českých zoo
2005 1 214 927 20. 9. vliv otevření pavilonu Indonéská džungle a gorilího mláděte // poprvé překročena hranice 1 mil. a zároveň rovnou přes 1,2 návštěv
2006 1 112 830 20. 10.
2007 1 266 944 28. 8.
2008 1 196 954 17. 9.
2009 1 296 579 28. 8.
2010 1 185 320 24. 9.
2011 1 371 797 27. 8. otevření Gočárových domků, mláďata tygrů sumaterských // poprvé překročena hranice 1,3 mil. návštěv
2012 1 285 548 6. 9.
2013 1 115 091 27. 10. otevření Údolí slonů a pavilonu hrochů v horní části zoo, narození první pražského slůněte; povodeň
2014 1 382 243 24. 8. otevření Velemlokária
2015 1 318 382 10. 9. horké léto
2016 1 448 353 16. 8. narození dvou slůňat // do té doby historicky nejvyšší návštěvnost
2017 1 445 126 19. 8. vichřice Herward, příznivé letní počasí
2018 1 427 491[62] 21. 8. příznivé teplé jaro, příliš horké léto // třetí nejlepší výsledek v historii, potřetí v řadě přes 1,4 mil. návštěv
2019 1 456 526[5] 20. 8.[63] otevření Rákosova pavilonu // historicky nejvyšší návštěvnost, počtvrté v řadě přes 1,4 mil. návštěv
2020 již 27. února 100 000. návštěvník[64]; úplné uzavření zoo od 13. 3. do 26. 4. (45 dní) kvůli šíření koronaviru v Česku, následně v omezeném režimu (např. bez pavilonů); narození svou slůňat

Stavby a expozice[editovat | editovat zdroj]

Zatímco horní část zoo má přehledné rozložení s rozlehlými výběhy a několika velkými pavilony, dolní část je v tomto smyslu členitější – velké množství užších cest, řada menších staveb i velkých pavilonů. Ačkoliv je původní areál zoo součástí spodní části, další rozvoj v druhé polovině 20. století směřoval zejména do horního areálu. Dolní část u Vltavy se více rozvíjí opět až od počátku 21. století.

Pavilony[editovat | editovat zdroj]

Vodnice posvátná v expozici Titicaca

V Zoo Praha se v červnu 2018 nacházelo 12 veřejnosti přístupných pavilonů[65]. Od září 2019 se počet zvýšil na 13 (otevření Rákosova pavilonu). V červnu 2020 byl otevřen expoziční komplex Darwinův kráter.

V dolní části zoo se jedná o:

V horní části zoo se jedná o:

Indonéská džungle[editovat | editovat zdroj]

Pavilon Indonéská džungle byl postaven v letech 20022004 na místě 50 let starého pavilonu opic. Ve své době se jednalo o největší a nejnákladnější pavilon pro zvířata v dějinách českých zoo. Jeho cena přesáhla 185 miliónů . Indonéská džungle byla slavnostně otevřena 29. listopadu 2004.[70]

Stavba – eliptický skleník – budí dojem džungle s úzkými cestičkami pro návštěvníky. Dvoupatrová expozice zahrnuje v horním patře vyhlídkové terasy na orangutany a makaky na ostrovech spolu s několika menšími terárii. V spodním patře jsou umístěna velká akvária, dva výběhy pro varany komodské a především rozsáhlé vodní plochy s vodopády a ostrovy, na kterých žijí makakové, vydry a binturongové. Přechodovou část tvoří jeskynní chodby, kde lidé mohou nahlédnout do života nočních tvorů – kromě kaloňů zde žijí např. velemyši, kuskusové nebo outloňové.

Podrobnější informace naleznete v článcích Indonéská džungle (Zoo Praha) a Chov orangutanů v Zoo Praha.

Průchozí expozice[editovat | editovat zdroj]

V Zoo Praha se v červnu 2018 nacházelo 10 průchozích expozic. V září 2019 přibyla jedenáctá a dvanáctá v rámci Rákosova pavilonu. V červnu 2020 byla otevřena průchozí voliéra ptáků a průchozí výběh klokanů v rámci expozičního celku Darwinův kráter. Celkem se tak v zoo nachází 14 průchozích expozic.

  • Ostrov lemurů
  • Indonéská džungle – v pavilonu jsou na volno vypuštěni ptáci
  • Sečuán – v pavilonu na volno vypuštění ptáci
  • Příroda kolem nás – dvě průchozí voliéry českých ptáků v dolní části v zoo, v návaznosti na dětskou zoo
  • Ptačí mokřady – systém voliér v dolní části zoo, z nichž dvě jsou pro návštěvníky průchozí
  • Africké skály – průchozí voliéra několika druhů ptáků včetně ibisů skalních, kteří uletěli ze zoo po protržení sítě voliéry – viz Úlet ibisů skalních z pražské zoologické zahrady.
  • Laguna (dříve Dunajská delta) – průchozí voliéra mokřadních ptáků včetně kolpíků bílých
  • Velká voliéra dravců – vyhlídková podesta v obří voliéře
  • Rákosův pavilon – část Nížinný les Nové Guineje a navazující voliéra Podhůří jižních And
  • Darwinův kráter – průchozí výběh klokanů a průchozí voliéra mokřadních a vodních ptáků Austrálie

Expoziční celky[editovat | editovat zdroj]

Ptačí mokřady Expozice nacházející se v oblasti podmáčených luk blízko pavilonu šelem, otevřená v současné podobě roce 2010, nabízí systém haťových lávek, několika výběhů a čtyř voliér (z toho dvou průchozích), odkud lze pozorovat vodní ptactvo. V době otevření byly voliéry rozděleny geograficky a představovaly biotopy Eurasie, Afriky, Austrálie a Jižní Ameriky. V roce 2020 byla australská voliéra přetvořena na druhou jihoamerickou a část australských ptáků se přestěhovala do expozice Darwinův kráter. Nejznámějšími obyvateli jsou jeřábi, kachny, ibis rudý nebo čejky. Největší raritou je člunozobec africký chovaný jen ve třech evropských zoo.[71]
Vodní svět a opičí ostrovy Expoziční celek otevřený roku 2005 je koncipován jako komplex travnatých ostrůvků a vodních ploch, propojených stezkami a lávkami. Expozici obývají jednak živočichové, pro které je voda přirozené prostředí (např. vodomilní tapíři, mokřadní antilopy, čápi, plameňáci nebo jiné vodní ptactvo) a také ti, kterým tvoří vodní příkop bariéru, tedy především různé druhy opic a poloopic (gibon stříbrný, chápan středoamerický, gueréza pláštíková, kotul veverovitý). V břehových porostech pak žijí živočichové jako skokani skřehotaví či slípky zelenonohé. Prosklené stěny umožňují pohled do intériérních oblastí i v zimních měsících.
Pláně Nachází se v oblasti náhorní plošiny, která vznikla z naplavenin řeky Vltavy, nedaleko horní stanice lanovky. Rozprostírají se tu prostorné výběhy, které obývají především ohrožené druhy býložravců, např. kůň Převalského (zoo se zásadně podílí na jeho návratu zpět do mongolské přírody – Návrat divokých koní), přímorožec šavlorohý (ve volné přírodě se již nevyskytuje), velbloud dvouhrbý, zubr evropský, jelen lyrorohý či bizon. Expozice psounů prériových – poblíž výběhu bizonů – otevřena v srpnu 2019.[72]
Dravci Soustava voliér v dolní části zoo. Obývají ji různé druhy dravců, např. orel východní, sup mrchožravý, krkavec nebo seriema.
Bažantnice Voliéry zejména tropických druhů ptáků v dolní části zoo. Část voliér ustoupila výstavbě nové expozice australské fauny. Kolekce sojkovců, dále např. ibis madagaskarský, kagu chocholatý (vystaven od 2019), dvojzoborožec indický, majna žlutolící, holub nikobarský. Nejnovější voliéry se nacházejí u pavilonu tučňáků (v nich žije např. ketupa malajská).
Dětská zoo Oblast v dolní části areálu, otevřená v roce 2005. Je koncipována jako velký selský statek i s rybníkem a potokem. Expozici obývají domácí zvířata jako kur domácí, králík domácí, kůň, prase domácí, lama, nutrie. Jsou zde průchozí ohrady s ovcemi a kozami, v další části lze najít exotické domácí mazlíčky běžně chované v domácnostech, např. morčata.
Papouščí stezka Cesta v horní části zoo se čtyřmi domky s voliérami a jednou průchozí voliérou, otevřená v roce 2009. Expozici obývají papoušci Asie a Austrálie. Voliéry mají dřevěné konstrukce a prostředí, které se nejvíce podobá tomu přirozenému. Nejznámějšími papoušky tu jsou loriové, loríčkové, lorikulové.
Lachtani Expozici v dolní části zoo tvoří velký mělký bazén napodobují skalnaté pobřeží s prosklenými stěnami. Expozice z počátku 90. let 20. století prošla v letech 2008 a 2009 rozsáhlou přestavbou a rozšířením. Bazén, vybavený čedičovými bloky i se skluzavkou, obývá skupina lachtanů jihoafrických. V těsné blízkosti bazénu se nachází tribuna s kapacitou 250 míst k sezení, odkud lze sledovat komentovaná krmení a lachtaní show, které se konají několikrát denně. Lachtany lze sledovat i z umělé jeskyně pod hladinou. Na expozici lachtanů navazuje expozice tučňáků s pavilonem.
Skalní masiv Skalní část v jižní části zoo, která byla poskytnuta horským kopytníkům – lze je sledovat i ze stezky Zakázanka. Najdeme zde tahra himálajského, kozorožce kavkazského a voliéru s orlosupy. Magoti sdílejí výběh s paovcemi.
Severský les Expoziční celek Severský les byl do současné podoby vybudován po roce 2000. Nachází se v chladné, lesnaté části zoo. Výběhy umístěné v hustém porostu stromů obývají např. tygr ussurijský, levhart mandžuský, vlk eurasijský, los evropský, sob karelský, nahur modrý, jelen bělohubý, ovce tlustorohá nebo sovy. Návštěvníci je mohou sledovat přes prosklené stěny, z dřevěných vyhlídek a lávek.
Voliéry pod skalou Expozice tří průchozích voliér: Africké skály (otevřená 2004), Laguna, dříve Dunajská delta (2004) a Velká voliéra dravců

(1972). Africké skály nabízejí soustavu jezírek a skal, vhodných k hnízdění. Obývají ji např. ibis skalní, vrubozobí či vodní ptáci. Dunajská delta přiléhá k pavilonu Sečuán a obývají ji převážně vodomilní mokřadní ptáci jako např. kolpíci bílí. Velká voliéra nabízí různé druhy dravců včetně supů (byla otevřena na místě původní Jandovy voliéry, která existovala již od vzniku zoo).

Ostrov lemurů Velký ostrov v dolní části zoo, který od pevniny odděluje 3,5 m široký vodní příkop byl otevřen v roce 2005 a nabízí soustavu stezek a kaskád, kde lze sledovat lemury z bezprostřední blízkosti. Ubikaci vyprojektoval akademický architekt Josef Pleskot.
Příroda kolem nás Dvě průchozí voliéry, rybník a potok v dolní části zoo poblíž Dětské zoo
Austrálie Výběhy klokanů, kasuárů, emu hnědých – v horní části zoo, mezi expozicí ledních medvědů a horní stanicí lanovky.
Darwinův kráter: Tasmánie a Austrálie[73] Nová expozice australské fauny v dolní části. Počátek výstavby nové expozice pro klokany, ďábly medvědovité a do budoucna i vombaty byl oznámen 10. 7. 2018.[74] Expozice měla být otevřena při zahájení hlavní návštěvnické sezony 2020, konkrétně 28. 3. 2020[75], kvůli opatřením proti šíření epidemie koronaviru se ale termín odsunul na 30. 5. 2020[76], kdy opravdu došlo k otevření areálu.[69]

Památkově chráněné stavby[editovat | editovat zdroj]

Další stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Lanová dráha otevřená roku 1977
  • Rozhledna Obora (2009–2018) – vybudována a zpřístupněna v roce 2009, v roce 2018 z důvodů skončení životnosti demontována.[78]
  • Papírna s výrobou papíru ze sloního trusu – otevřeno 25. 3. 2016[79]
  • Budova toalet s expozicí trusu a koprolitů – otevřeno 30. 3. 2019[80]

Výstavní prostory a expozice[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Gočár (Galerie Gočárův dům) – umístěna v jednom z Gočárových domků, krátkodobé výstavy
  • Jurta u výběhu koní Převalského, poblíž horní stanice lanovky – fotografické výstavy, otevřena v červenci 2014[81] – jaro 2019: výstava Orlí lovci[82], zima 2019/2020: Jak se divokým koním vrací svoboda: Ze skicáře malíře Jana Sováka[83]
  • Stálá expozice trusu a koprolitů – za pavilonem tučňáků v dolní části zoo, zpřístupněno 30. 3. 2019[80]
  • Expozice ankusů v pavilonu v Údolí slonů, zpřístupněno 27. 11. 2016[84]
  • Výstavní terasa u vzdělávacího centra v dolní části zoo – příklady krátkodobých výstav: jaro 2019: První jízda Toulavého autobusu[82], od 4. 1. 2020: Ukradená divočina.[83]

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Budované a plánované expozice[editovat | editovat zdroj]

  • Expozice kotulů – nová ostrovní expozice u pavilonu gaviálů v dolní části zoo, ve výstavbě 2019
  • Pavilon goril – Výstavbu nového pavilonu goril dlouhou dobu blokovalo vedení městské části Praha-Troja soudními spory. Pražská zoo chce přestěhovat gorily z dolní části záplavové oblasti do bezpečnější lokality za výběh Africké panorama. Součástí projektu je i nový vstup do zoo. Slavnostní zahájení výstavby nového pavilonu 9. 11. 2019.[88]
  • Arktida – Plánuje se také výstavba nového expozičního celku Arktida zejména pro lední medvědy. Umístění v severozápadní nejchladnější části zoo.

V plánech byl i pavilon pro pandy velké. O zapůjčení pand velkých jednalo Česko s Čínou, stavební povolení mohlo být dle informací z léta 2017 vyřízené v roce 2019.[89]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavní vchod do pražské zoo s „chodníkem slávy“ představujícím otisky nohou některých populárních chovanců

Zoo Praha je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a jiných organizací a účastní se mnoha záchovných a reintrodukčních programů. Mezi české patří záchrana čápů bílých i černých, sovy pálené, sýčků, puštíků a syslů.

Mezi mezinárodní projekty patří návrat koně Převalského, orlosupů a zubrů do volné přírody. V rámci Evropského záchovného programu (EEP) chová pražská zoo mnoho druhů zvířat, např. slony indické, gorily nížinné, levharty, lvíčky zlatohlavé, orangutany, pandy červené, žirafy Rothschildovy, tučňáky Humboldtovy a mnoho dalších. Pražská zoo vede mezinárodní plemenné knihy koně Převalského a leguána kubánského. Od roku 2004 je Zoo Praha i oficiálním záchranným centrem CITES pro zabavená zvířata.

Od roku 1999 zoo pro veřejnost vydává časopis Trojský koník, který informuje primárně o novinkách v zoo.[90]

Pražská zoo nabízí mnoho vzdělávacích programů jak pro školy, tak i pro širokou veřejnost. Mezi ně patří i přednášky v budově vzdělávacího centra, průvodci po zoo, komentovaná krmení zvířat a mnoho dalších. Zoo Praha také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou zemědělskou univerzitou a jinými vysokými školami. V rámci vzdělávacího poslání se také snaží jít příkladem a praktikovat ekologické přístupy. Od září 2018 nechává rozdrtit a následně kompostuje rozložitelné použité nádobí.[91]

V zoo ke konci roku 2018 pracovalo 234 osob[92] (v hlavní činnosti), nejvíce z nich v chovatelských odděleních zoologického útvaru.

Celkové náklady Zoo Praha za rok 2018 dosáhly 443 mil. Kč.[92]

Ochranářské aktivity[editovat | editovat zdroj]

Moderní zoologické zahrady se snaží plnit několik úkolů. Jedním z těch, jejichž role stále více stoupá, je ochranářská práce. Ochrana přírody může probíhat buď ex-situ (tj. vlastní odchov zvířat v zoo), nebo in-situ (ochrana druhů a biotopů v místě původu/výskytu). Ne všude je však ochrana přímo v místě původního rozšíření možná, a tak je nutné budovat záložní populace v zoologických zahradách.

Na počátku roku 2020 se zoo zapojila do osvětové ochranářské kampaně Ukradená divočina, která je zaměřena na problémy ilegálního obchodu se zvířaty. U vzdělávacího centra byla instalována výstava fotografií.[93]

Ochrana ex-situ[editovat | editovat zdroj]

Pro chov zvířat v lidské péči je nezbytná vzájemná spolupráce mezi zoologickými zahradami a dalšími zařízeními, zvláště pak u ohrožených druhů. Zoo Praha se zapojuje do evropských i mezinárodních programů, v rámci nichž je koordinován chov řady ohrožených druhů živočichů. Některé tzv. záchovné programy a plemenné knihy vede přímo Zoo Praha. Jiné druhy, v jejichž chovu je úspěšná, může koordinovat jiná významná zoo. Pro některé ohrožené druhy ale není záchovný program (popř. plemenná kniha) připraven, neboť je počet úspěšných chovatelů příliš malý. Na jaře 2018 spravovala zoo celkem 15 plemenných knih.[92]

Seznamy druhů pro něž vedla zoo plemenné knihy, záchovné programy a monitoringy ke konci roku 2019[editovat | editovat zdroj]

Evropský záchovný program (EEP)[editovat | editovat zdroj]
Evropská plemenná kniha (ESB)[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní plemenná kniha (ISB)[editovat | editovat zdroj]
Monitoring druhu EAZA[editovat | editovat zdroj]

Seznamy druhů pro něž vedla zoo plemenné knihy a záchovné programy na jaře 2018[editovat | editovat zdroj]

Evropský záchovný program (EEP)[editovat | editovat zdroj]
Evropská plemenná kniha (ESB)[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní plemenná kniha (ISB)[editovat | editovat zdroj]

Celkové zapojení do záchovných programů a plemenných knih[editovat | editovat zdroj]

Celkové zapojení do záchovných programů a plemenných knih – stav k 31. 12. 2019[94]:

  • 74 druhy zařazené do evropských záchovných programů (EEP)
  • 45 druhů vedených v mezinárodních plemenných knihách (ISB)
  • 62 druhů vedených v evropských plemenných knihách (ESB)

Celkové zapojení do záchovných programů a plemenných knih – stav k 31. 12. 2018:

  • 64 druhy zařazené do evropských záchovných programů (EEP)
  • 45 druhů vedených v mezinárodních plemenných knihách (ISB)
  • 68 druhů vedených v evropských plemenných knihách (ESB)

Celkové zapojení do záchovných programů a plemenných knih – stav k 31. 12. 2016:

  • 59 druhy zařazené do evropských záchovných programů (EEP)
  • 48 druhů vedených v mezinárodních plemenných knihách (ISB)
  • 66 druhů vedených v evropských plemenných knihách (ESB)

Zapojení do ochranářských programů

– stav k 31. 12. 2019[94]:

  • 557 druhů ohrožených podle Červeného seznamu IUCN
  • 274 CITES druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES; zákaz mezinárodního obchodu)
  • 37 druhů zvláště chráněných živočichů České republiky

– stav k 31. 12. 2018[95]:

  • 563 druhů ohrožených podle Červeného seznamu IUCN
  • 269 CITES druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES; zákaz mezinárodního obchodu)
  • 41 druhů zvláště chráněných živočichů České republiky

– stav k 31. 12. 2016:

  • 132 druhy ohrožené podle Červeného seznamu IUCN (zařazené v kategoriích „zranitelný“ až „vyhubený v přírodě“)
  • 91 CITES druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES; zákaz mezinárodního obchodu)
  • 45 druhů zvláště chráněných živočichů České republiky

Ochrana in-situ[editovat | editovat zdroj]

Zoo Praha se dlouhodobě a zejména pak v posledních letech snaží zapojovat do mezinárodních in-situ projektů, a i několik vlastních projektů vytvořila. Marketingově jsou tyto aktivity prezentovány pod sloganem „Pomáháme jim přežít“.[96] Projekty podporuje i veřejnost podpořit pomocí DMS nebo odevzdáním starého mobilu (na ochranářské konto jde 10 Kč za každý kus, od roku 2010 se podařilo vybrat do konce léta 2018 již takřka 700 000 Kč, dle zprávy z počátku září 2018 jde o peníze z konkrétně 69 280 ks telefonů[97]).

Vybrané mezinárodní in-situ projekty

Přehled nejvýznamnějších in-situ projektů, v nichž je zapojena Zoo Praha:

  • Návrat divokých koníkoně Převalského, Mongolsko (Zoo od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. Od roku 2011 organizace vlastních transportů koní do Mongolska /ve spolupráci s Armádou ČR a organizací ITG/. V letech 2011–2019 se jednalo o převoz 34 jedinců z Česka (resp. evropských chovů)[98] a o další čtyři v rámci vnitrostátního převozu v roce 2016.)
  • Toulavý autobus a další aktivity ve střední Africegorily nížinné, Kamerun (Projekt zaměřený na zlepšení přístupu mladé generace k ochraně goril a dalších živočichů, i přírody jako celku. Podpora strážců rezervací.)
  • Ochrana gaviála indického (Ochrana velkého druhu krokodýla v Indii, který dnes patří mezi kriticky ohrožené. Podpora sledování zvířat proti pytlákům i důraz na osvětu.)
  • Ochrana supa mrchožravého (Aktivity spojené s návratem nejohroženějšího evropského supa do bulharské domoviny. Zoo Praha zároveň koordinuje chov tohoto druhu v evropských zoo.)
  • Reintrodukce orlosupa bradatého (Vypouštění dravců do původního alpského prostředí)
  • Ochrana sajgy mongolské (Monitoring této vzácné antilopy, přispění k porozumění jejich života, a zabránění tak šíření nemocí, jimiž jejich populace strádá.)
  • Podpora Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A (Projekt navazuje na úspěšné aktivity s koňmi Převalského v jiné mongolské rezervaci a zaměřuje se na ochranu medvědů a zejména divokých velbloudů.)
  • Návrat adaxů do severoafrických pouští (Monitoring a zamezení ilegálního zabíjení zvířat)
  • Návrat zubrů na Kavkaz[99]
  • Ochrana laoše (Hrozba vyhubení, snaha založit záchranný chov v lidské péči)
  • Ochrana jihoasijských pěvců (Podpora chovu vzácných ptáků, zejména krasek krátkoocasých či sojkovců na Jávě – metodická výuka chovu ohrožených sojkovců Cikananze, Jáva, Indonésie)
  • Reintrodukce majny Rotschildovy na Bali
  • Ochrana sojkovce modrotemenného (Podpora životaschopné populace v Číně)
  • Záchrana výra filipínského (Podpora vytvoření životaschopné záložní populace v lidské péči – výstavba voliér v záchranné stanici na Filipínách)
  • Ochrana saoly (Podpora zajištění přežití extrémně vzácné antilopy v JV Asii)
  • Záchrana antilop Derbyho v Senegalu
  • Ochrana gibonů annámských (Nomascus gabriellae annamensis) ve Vietnamu[100]
  • Pesisir Balikpapan (ochrana území Balikpapanského zálivu, východní pobřeží Bornea)[101] – projekt Zoo Ústí nad Labem, Zoo Praha zapojena od listopadu 2018 jako aktuálně největší partner projektu.

Ochranářské projekty na území Česka

  • Návrat syslů do Trojské kotliny (Podpora kolonie syslů v areálu zoo, kde se zvířata vyskytovala až do 60. let 20. století) – ve spolupráci s AOPK
  • Monitoring populace užovky podplamaté a užovky hladké a péče o ně (Snaha zachovat životaschopnou populaci užovek v místech jejich přirozeného výskytu a zároveň osvěta návštěvníků zoo)
  • Ochrana ještěrky zelené (Revitalizace území v zoo pro podporu opětovného rozšíření tohoto dříve tradičně se vyskytujícího druhu)
  • Monitoring volně žijící kolonie kvakoše nočního v areálu zoologické zahrady

Sbírka na pomoc Austrálii[editovat | editovat zdroj]

V reakci na rozsáhlé požáry v Austrálii vypsala Zoo Praha na počátku ledna 2020 sbírkovou akci Pomáhejte s námi australské fauně postižené požáry! jako speciální část dlouhodobého projektu (sbírky) Pomáháme jim přežít. Za dva a půl dne se podařilo získat přes jeden milion Kč;[102] za dva a půl týdne pak téměř 13,5 mil. Kč[103]. Za první měsíc sbírky byla pokořena hranice 20 mil. Kč.[104] Na částce se v tu dobu podílelo 17 tisíc dárců, nejvyšší dar činil jeden milion Kč.[104] Hned v úvodu akce věnovala Zoo Praha 160 000 Kč z tzv. Tří korun ze vstupu, a to konkrétně na sbírku Bushfire Emergency Wildlife Fund.[105] Akce je plánovaná jako dlouhodobá na podporu přírody Austrálie.

V průběhu ledna a února 2020 byly podpořeny tyto organizace a aktivity[105][103][104]:

  • Bushfire Emergency Wildlife Fund pod správou organizace zoologických zahrad Zoos Victoria. Prostřednictvím těchto financí je zajišťována akutní veterinární péče a také vědecký výzkum (např. náhradní zdroje potravy).
  • NSW Wildlife Information Rescue and Education Service (WIRES) – největší australská organizace na záchranu volně žijících zvířat
  • Adelaide Zoo – podpora koalů: veterinární péče
  • Kangaroo Island Land for Wildlife, Klokaní ostrov
  • Mt Rothwell – zejména podpora protipožárních opatření[106]

Na podpoře se v únoru 2020 rovněž podílela chovatelka Zoo Praha přímo v Austrálii, konkrétně v Healesville Sanctuary.[104]

V červnu 2020 byla uvedena výstava u vzdělávacího centra reflektující aktivity zoo v souvislosti se sbírkou, vydána brožura a rovněž proběhla tisková konference, na níž bylo oznámeno, že do 22. 6. 2020 bylo vybráno 22 761 332 Kč a již více než 20 mil. Kč bylo rozděleno.[107]

Kromě bezprostřední pomoci směřovala podstatná část financí (takřka 13,5 mil. Kč) ke třem dlouhodobým projektům – posílení chovného programu paropuchy corroboree, podpoře chovného programu a vybudování nového útočiště pro klokany skalní (jižní) a translokace vakoplcha trpasličího.[107]

Tuto sbírkovou akci podpořily rovněž další české zoologické zahrady, např. Zoo Na Hrádečku[108] či Zoo Ostrava.[109]

Významné chovatelské úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Významné prvoodchovy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Prvoodchovy v rámci světových zoo[editovat | editovat zdroj]

Prvoodchovy v rámci zoo Evropy[editovat | editovat zdroj]

Prvoodchovy v rámci zoo kontinentální Evropy[editovat | editovat zdroj]

Prvoodchovy v rámci českých zoo[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Ocenění v soutěži Bílý slon o odchovek roku mezi českými a slovenskými zoo:

Ředitelé[editovat | editovat zdroj]

Dlouholetý ředitel Zoo Praha Zdeněk Veselovský
Socha lednice medvědice zvané Sněhulka, Zoo Praha
Socha Radegasta v horní části zoo

Ředitelé Zoo Praha od doby jejího otevření.[167]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dětská tramvaj v Zoo Praha

K trojské zoologické zahradě již desítky let jezdí autobusová linka 112 z Holešovic, doplňovaná midibusovou linkou 236 ze sídliště Bohnice. V minulosti sem bývaly v sezóně provozovány jako posila i speciální (tzv. účelové) zrychlené autobusové linky. Dnem 5. dubna 2008 byla zahájena doprava na lince tzv. zoobusu, rychlíkové linky, které bez zastavování v mezilehlých zastávkách jezdí po trase Nádraží Holešovice – Zoologická zahrada. Linku objednává a platí zoologická zahrada (ročně 900 000 Kč), pro cestující je přeprava bezplatná, dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích, a to v desetiminutovém intervalu. Linka je označena písmeny ZOO.[169] Od roku 2010 jezdí tuto linku dopravce DPÚK.[170]

Turisticky atraktivní je doprava lodí, které mají nedaleko zoo přístaviště pravidelných plaveb. Podél Vltavy jsou parkoviště pro zájezdové autobusy a osobní automobily. Oblast je i cyklisticky atraktivní – po břehu řeky vede značená cyklotrasa č. 2 Praha – Drážďany. Zoo je vybavena stojany na jízdní kola a lze zdarma zapůjčit zámky pro jejich uzamčení. Z důvodu velké vytíženosti linky 112 uvažoval pražský magistrát i o tramvajové trati k jižní části zoo (podél Vltavy).[171] V nejbližších letech však její výstavba není pravděpodobná.

Horní a dolní část zoologické zahrady spojuje od roku 1977 sedačková lanová dráha, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Po zahradě jezdil také silniční vláček. Pro děti je v dolní části zoo v rámci dětského areálu určena i dětská tramvaj (v roce 2020 provoz přerušen, obnovení plánováno na rok 2021[172]).

Galerie chovaných druhů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V období druhé světové války byl ředitelem pražské Zoo (od 1. listopadu 1939 do 16. července 1946) plukovník MVDr. Jan Vlasák (* 1893 - † 1957). S pomocí svojí manželky v roce 1942 dokázal jako první na světě uměle odchovat mládě ledního medvěda. Dostalo jméno "Sněhulka". K poctě plukovníka MVDr. Jana Vlasáka plastiku "Sněhulky" ztvárnil v roce 2014 český výtvarník a vysokoškolský pedagog - emeritní profesor - Akademický sochař Kurt Gebauer. (Plastika "Sněhulka" - autor: Kurt Gebauer (* 18. srpna 1941), Technika: galvanoplastika; rok 2014; přibližná výška: 2 metry; Umístění: u hlavní cesty ve svahu v těsné blízkosti u Gočárových domků - Zoo Praha - Troja.)[168]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zoo v číslech [online]. Zoo Praha [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  2. POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE PODLE ZÁKONA č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b FOKT, Michael. Zoologické zahrady České republiky a okolních zemí. Praha: Academia, 2008. S. 400. 
  4. a b Zoo v číslech. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  5. a b c Rákosův pavilon, skvělé odchovy i rekordní návštěvnost, takový byl rok 2019 v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. 
  6. Agentura CzechTourism. Nejnavštěvovanějším turistickým cílem je zoo [online]. Portál hlavního města Prahy, 2010-08-17 [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-02. 
  7. CZECHTOURISM. Turismus je černé zlato. www.czechtourism.cz [online]. [cit. 2019-06-27]. Dostupné online. 
  8. Návštěvnost turistických cílů 2019 – MIS [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (česky) 
  9. Forbes has named the best zoos of the world [online]. WordPress.org, 2007-11-09 [cit. 2009-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-08. (anglicky) 
  10. iDNES.cz Pražská zoo slaví úspěch, ve světovém žebříčku získala čtvrté místo
  11. Pražská zoo opět mezi elitou. V prestižním žebříčku obhájila páté místo. iDNES.cz [online]. 2018-09-03 [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 
  12. a b c ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Boj o zoo, s. 9-25. 
  13. a b FELIX, Jiří. Za profesorem Jiřím Jandou [online]. Zoologická zahrada Praha, 1998 [cit. 2010-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. 
  14. a b Stručná historie pražské zoo [online]. Zoo Praha [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04. 
  15. ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola První stavby, s. 33-41. 
  16. a b c d e ČT24, ČTK. Tragická povodeň v pražské zoo - uspané gorily se plavily po raftech [online]. Česká televize, 2012-08-13 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  17. a b ŠATOPLET, Jan. Pražská ZOO ztratila stovku zvířat, povodeň poškodila řadu pavilonů [online]. ekolist.cz, 2002-08-17 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  18. Lachtana z pražské zoo skolila infekce [online]. iDnes, 2002-09-10 [cit. 2007-09-29]. Dostupné online. 
  19. a b Botanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010, Pražský deník, 11. 9. 2008, Jan Brodníček
  20. Karel Jan Štolc: Podstatná poznámka ke spojení Pražské botanické zahrady a ZOO Praha Archivováno 23. 8. 2009 na Wayback Machine, botany.cz, 25. 6. 2008
  21. a b Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady, Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax
  22. ČERMÁKOVÁ, Martina. Voda zaplavila spodní část zoo. Gorily jsou v povodňové věži v pořádku [online]. iDnes.cz, 2013-06-02, rev. 2013-06-03 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  23. ČERMÁKOVÁ, Martina. Gorily chovatelé nakrmili z lodičky, všechny jsou v pořádku a v pohodě [online]. iDnes.cz, 2013-06-04 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  24. a b Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  25. a b Zoo Praha zítra otevře a zvířata si smlsnou na spadaných větvích. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  26. ZOO Skvělý rok Zoo Praha | UCSZOO. www.zoo.cz [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  27. Zoo je opět otevřena. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  28. World's Breaking News Journal | TDBN | [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Uzavření Zoo Praha [online]. Zoo Praha, 2012-03-12 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. 
  30. Krátce ze zavřené zoologické zahrady. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  31. a b c d Zoo Praha lze pomoci adopcí či sponzoringem. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  32. a b Uzavření Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  33. Výjimečný projekt na dobu karantény: Krátce ze zoo. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  34. Krátce ze zoo. YouTube [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  35. Krátce ze zoo. YouTube [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  36. a b c Další hvězdné mládě v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  37. V Zoo Praha přišla na svět sloní samička. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  38. Příznivci Zoo Praha za šest dnů adoptovali a sponzorovali zvířata za 716 318 korun. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  39. a b Vstupenka na lepší časy. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. (česky) 
  40. Předběžné informace ke znovuotevření Zoo Praha v omezeném režimu. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  41. Jméno mláděte tapíra vyslala Zoo Praha do světa morseovkou. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (česky) 
  42. Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (česky) 
  43. Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (česky) 
  44. Miroslav Bobek. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. (česky) 
  45. Krátce ze zoo. YouTube [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. (česky) 
  46. 12 mláďat v době karantény. Vydejte se do uzavřených prostor Zoo Praha, kde se život nezastavil. Dvojka [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. (česky) 
  47. Druhé letošní slůně je také samička. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. (česky) 
  48. Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (česky) 
  49. Přehled uvolnění opatření proti koronaviru v Česku | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  50. Vnitřní expozice jsou otevřené, denní limit prozatím činí 8 500 návštěvníků. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (česky) 
  51. Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (česky) 
  52. Limit počtu návštěvníků Zoo Praha bude navýšen na 14 500 denně. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (česky) 
  53. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 
  54. Výroční zprávy Zoo Praha 2000–2017
  55. Zoo v číslech. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  56. NEKOLNÝ, Lukáš. Vývoj návštěvnosti zoologických zahrad Česka, Slovenska a Německa po roce 1989. Gazella. 2018, s. 190–215. 
  57. Skvělý rok Zoo Praha. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-07-09]. 
  58. Letošní miliontá návštěvnice Zoo Praha dostala hezký dárek — PražskýDEN.cz. PražskýDEN.cz. 2018-08-21. Dostupné online [cit. 2018-09-07]. 
  59. a b Výroční zpráva Zoo Praha 2017
  60. Výroční zpráva Zoo Praha 2012
  61. Výroční zpráva Zoo Praha 2014
  62. Úspěšný rok Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  63. Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  64. Miroslav Bobek. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  65. Pavilony. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  66. Zoo Praha ukáže největšího velemloka v Evropě. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  67. Rákosů pavilon - vzácní papoušci. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  68. Rákosův pavilon pro vzácné papoušky a exotické ptáky otevře Zoo Praha 28. září. Pražský patriot [online]. [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. 
  69. a b Zoo Praha otevřela Darwinův kráter. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (česky) 
  70. Klaus otevřel nový pavilon pražské zoo [online]. iDnes, 2004-11-29 [cit. 2007-09-29]. Dostupné online. 
  71. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  72. Psouni v Zoo Praha bydlí v novém. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  73. ČTK. Darwinův kráter. Pražská zoo představí v nové expozici tasmánské čerty. prazsky.denik.cz. 2019-12-12. Dostupné online [cit. 2019-12-20]. 
  74. V Zoo Praha začala stavba expozice pro „tasmánské čerty“. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  75. BŘEZEN 2020. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-25. 
  76. Těším se, až vás zase pozvu do zoo. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  77. Pražská zoo otevírá Gočárovy domy | Zajímavosti. Lidovky.cz [online]. 2011-03-26 [cit. 2018-06-04]. Dostupné online. 
  78. Rozhledna Obora byla uzavřena a demontována Tato rozhledna byla postavena v minulé dekádě a i přes pravidelnou údržbu se její životnost – vzhledem ke zvolenému konstrukčnímu řešení a materiálu – skončila. Zoo Praha, 2018.
  79. Zahájení 85. sezony Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  80. a b S novou sezónou je v Zoo Praha k vidění vzácný kagu chocholatý či originální expozice koprolitů a trusu. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  81. Kultura i příroda Mongolska v pražské zoo. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  82. a b Program a aktivity. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  83. a b Program a aktivity. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. 
  84. výstava,. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  85. Geostezka. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  86. Geostezka "Stopy v čase". Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-09. 
  87. Historická štola. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  88. Slavnostní zahájení stavby nového Pavilonu goril. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-11-08]. Dostupné online. 
  89. Pražská zoo představila nové pavilony pro pandy i lední medvědy. ČT24 [online]. 2017-06-08. Dostupné online. 
  90. Trojský koník. 1999, roč. 1., čís. 1. 
  91. V pražské zoo představili elektrický kompostér na bioplasty | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 
  92. a b c d Výroční zpráva 2018. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. 
  93. Zoo Praha se zapojila do kampaně Ukradená divočina. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  94. a b Zoo v číslech. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  95. Zoo v číslech. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. 
  96. Pomáháme jim přežít. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-03-23]. 
  97. Sběr starých mobilů a tabletů vynesl pražské zoo skoro 700.000 Kč - Ekolist.cz. Ekolist.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-07]. 
  98. Devátý „Návrat divokých koní“ do Mongolska proběhl úspěšně. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. 
  99. Zoo Praha se podílí na návratu zubrů na Kavkaz. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  100. Anthony D. Sheridan přijede přednášet o ochraně gibonů annámských. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  101. VALÁŠKOVÁ, Irena. Projekt Balikpapan. Trojský koník. 2019, s. 22-23. 
  102. Přes milion korun na pomoc Austrálii!. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  103. a b Sbírka Zoo Praha se blíží hranici milionu australských dolarů, první statisíce již odešly do Austrálie. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  104. a b c d Češi pomáhají koalům i žabkám corroboree. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  105. a b Pomáhejte s námi australské fauně postižené požáry!. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  106. Fotogalerie: Peníze ze sbírky Zoo Praha už pomáhají australským zvířatům. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  107. a b Na pomoc australské fauně rozdělila Zoo Praha již přes 20 milionů korun. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (česky) 
  108. Rodinný zoopark s více než 80 druhy zvířat. Zoopark Na Hrádečku [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  109. Zoo Ostrava - oficiální stránky. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  110. a b c d Stručná historie. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  111. Byli jsme opravdu první?. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  112. a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 1998
  113. a b c d Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2001
  114. a b c d e Výroční zpráva Zoo Praha 2007
  115. a b c d e f g Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2008
  116. a b c d Výroční zpráva Zoo Praha 2012
  117. a b Světový prvoodchov i další podzimní novinky. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  118. a b c d ZOO Praha 2013 - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-27. 
  119. Historie Zoologické zahrady Praze. ZOO. 2016-05-02. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  120. a b c d e f g h i j k Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2014
  121. VAIDL, Antonín. První odchov na světě. Trojský koník. 2017, čís. 3, s. 7. 
  122. a b c d e Výroční zpráva Zoo Praha 2017
  123. a b c d Výroční zpráva Zoo Praha 2010
  124. Křtiny vzácných varanů v ZOO Praha Troja - Kalendář akcí | www.atlasceska.cz. www.kalendarakci.atlasceska.cz [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online. 
  125. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online. 
  126. a b c d Výroční zpráva Zoo Praha 2005
  127. a b Výroční zpráva Zoo Praha 2006
  128. a b c d e f g Interní přehled vzácně chovaných druhů, Zoo Praha 2018
  129. a b c d e Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2009
  130. Stručná historie. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  131. Sojkovec vlnkohřbetý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online. 
  132. Výroční zpráva Zoo Praha 2011
  133. ZOO Praha 2014 - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-17. 
  134. Výroční zpráva Zoo Praha 2016, https://www.zoopraha.cz/prilohy/2017-096_Vyrocni-zprava_2016.pdf (8.11.2018).
  135. a b Významné odchovy 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  136. a b c d Výroční zpráva 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  137. BRANDL, Pavel. Proměny chovu savců. Trojský koník. 2011, s. 10-21. 
  138. Přehled vzácně chovaných druhů v Zoo Praha, 2018
  139. a b c Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 1998
  140. Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 1999
  141. a b c d e f g h i j k l m Výroční zpráva Zoo Praha 2004
  142. a b c d e f g Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2005
  143. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  144. Výroční zpráva Zoo Praha 2011
  145. ZOO Praha 2012 - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-17. 
  146. První flétnák v českých zoo. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  147. Další prvenství pražské zoo: Rozmnožila vzácné flétnáky. Aktuálně.cz. 2013-04-04. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  148. a b c d Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2015
  149. a b Chovatelské úspěchy Zoo Praha za rok 2015. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  150. Pražským gibonům stříbrným se narodilo další vzácné mládě. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  151. ZOO Praha 2015 - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  152. ZOO Praha - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  153. VAIDL, Antonín. Ptáci s přilbou. Trojský koník. 2017, čís. 3, s. 10–15. 
  154. VAIDL, Antonín. Kakadu palmový – Jediný přirozený odchov v evropských zoo. Trojský koník. 2017, čís. 3, s. 6. 
  155. Pražská zoo jako první u nás odchovala kormorána černobílého. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  156. Evropská vzácnost – Zoo Praha rozmnožila pekari Wagnerova. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. 
  157. ZOO Praha 2019 | Sdružení Česká zoo. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  158. a b c d Tabulka vítězů - Odchov roku (1994 - 1997) - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16. 
  159. a b Tabulka vítězů - Odchov roku (1998- 2000) - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16. 
  160. a b c d e Tabulka vítězů - Odchov roku (2001- 2005) - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16. 
  161. a b c d e Tabulka vítězů - Odchov roku (2006- 2010) - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16. 
  162. Aktuální ročník - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-05. 
  163. 20. ročník soutěže "BÍLÝ SLON" - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. 
  164. Ročník 2014 soutěže Bílý Slon - Sdružení Česká ZOO. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. 
  165. Ročník 2019 | Sdružení Česká zoo. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  166. Archivovaná kopie. ceskazoo.eu [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-29. 
  167. http://www.zoopraha.cz/vse-o-zoo/historie/43-reditele-prazske-zoo
  168. Informační tabule u Gočárových domků v těsné blízkosti hlavní cesty a pod sochou "Sněhulky".
  169. Doprava do pražské Zoo zdarma. Zlepšení dopravního servisu návštěvníků Zoo. [online]. BUSportál, 2008-04-02 [cit. 2009-09-23]. Dostupné online. 
  170. 103125 Nádraží Holešovice - Zoologická zahrada, jízdní řád platný od 31.03.2012 do 30.09.2012, DPÚK
  171. Plánované tramvajové tratě do roku 2020 [online]. Metroweb [cit. 2009-09-23]. Dostupné online. 
  172. Libor Hinčica: Do pražské ZOO se vrátí provoz dětské tramvaje, Československý dopravák, 12. 8. 2020

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]