Výr filipínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVýr filipínský
alternativní popis obrázku chybí
Výr filipínský
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsovy (Strigiformes)
Čeleďpuštíkovití (Strigidae)
Rodvýr (Ketupa)
Binomické jméno
Ketupa philippensis
(Kaup, 1851)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výr filipínský (Ketupa philippensis, syn. Bubo philippensis) je druh sovy z čeledi puštíkovití, který se endemicky vyskytuje na Filipínách.

Systematika a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Výra filipínského formálně popsal v roce 1851 německý přírodovědec Johann Jakob Kaup. Kaup výra zařadil do nově vytyčeného rodu Pseudoptynx a nově popsaný druh pojmenoval jako Pseudoptynx philippensi.[2][3] Druh byl po dlouhou dobu znám jako Bubo philippensis, nicméně na základě analýz molekulární DNA z roku 2020[4] a 2021[5] bylo navrženo taxon přeřadit z rodu Bubo do rodu Ketupa a změnit vědecké jméno na Ketupa philippensis. To bylo přijato některými vědeckými autoritami jako je IOC World Bird List.[6] Rozeznávají se následující poddruhy s tímto rozšířením:[6]

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o stálý druh nížinatých pralesů. Vyskytuje se do 650 m n. m., výjimečně až do 1250 m n. m. Vedle původních pralesních podrostů toleruje i sekundární les a selektivně vytěžovaný prales. Druh byl zaznamenán i na kokosových plantážích s hustým sekundárním podrostem.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka těla výra filipínského se pohybuje kolem 40–43 cm. Velké oči jsou žluté, prsty světle šedohnědé. Rohovinové drápy jsou zakončeny černě. Zobák je bledě namodralý, ozobí je tmavé. Obličejový disk je žlutohnědý s nenápadným tmavým okrajem. Korunka, čelo a ouška jsou rezavé s malými černými proužky a skrvnkami. Šíje a hřbet jsou rezavé s tmavým čárkováním. Brada je světle rezavá, hrdlo bělavé. Spodina je krémově bílá s výraznými tmavými čárkami, které jsou rezavě lemovány. Nohy jsou opeřené až k počátkům prstů.[8][9]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

O biologii je známo jen minimum informací. Hlasově se projevuje táhlou sérií hlubokých opakovaných hó-hó-hó-hó.[9]

Ohrožení a početnost[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje výra filipínského za zranitelný druh. Na vině je především malá fragmentovaná populace, která patrně zažívá poměrně rychlý pokles následkem odlesňování nížinatých pralesů a snad i kvůli lovu. V místech svého výskytu je výr filipínský považován za vzácného a jeho celková početnost se odhaduje na 2500–10 000 jedinců.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. KAUP, Johann Jakob. Vertheidigung meines Systems der Falken und Eulen gegen den Conspectus des Prinzen Ch. Bonaparte. Archiv für Naturgeschichte. 1851, roč. 17, s. 75–114 [110]. Dostupné online. (německy) 
  3. Check-List of Birds of the World. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1940. Dostupné online. S. 120. (anglicky) 
  4. SALTER, Jessie F; OLIVEROS, Carl H; HOSNER, Peter A. Extensive paraphyly in the typical owl family (Strigidae). The Auk. 2020-01-07, roč. 137, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 0004-8038. DOI 10.1093/auk/ukz070. (anglicky) 
  5. WINK, Michael; SAUER-GÜRTH, Heidi. Molecular taxonomy and systematics of owls (Strigiformes) - An update. Airo. 2021, roč. 29, s. 487–500. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Owls. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Bubo philippensis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22689002A93213848.en. (anglicky) 
  8. KÖNIG, Claus; WEICK, Friedhelm. Owls of the World. 2. vyd. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 978-1-4081-3578-5. S. 341–342. (anglicky) 
  9. a b MIKKOLA, Heimo. Owls of the World: A Photographic Guide. 2. vyd. London: Christopher Helm, 2017. ISBN 978-1-4729-4561-7. S. 294. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KÖNIG, Claus; WEICK, Friedhelm. Owls of the World. 2. vyd. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 978-1-4081-3578-5. (anglicky) 
  • MIKKOLA, Heimo. Owls of the World: A Photographic Guide. 2. vyd. London: Christopher Helm, 2017. ISBN 978-1-4729-4561-7. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]